11:28 21. listopadu 2019
Donald Trump a Si Ťin-pching

Trump začíná vybírat dluhy: kolik bude vymáhat od Číny a od Ruska?

© AP Photo / Susan Walsh
Názory
Získat krátkou URL
Obchodní válka mezi Čínou a USA (59)
244165
Sledujte nás na

Kdy zveřejnila agentura Bloomberg informaci o tom, že administrativa Donalda Trumpa projednává otázku „vzkříšení“ sto let starých čínských dluhů, aby získala další přednost v obchodní válce s Čínou. Mnohým se zdá, že tato agentura blouzní.

Nároky vůči Pekingu na „bankrotní“ dluhy bývalé Čínské říše – to je přespříliš dokonce i pro extravagantní tým nynějšího amerického lídra. 

Čínské obligace z říšské doby (stejně jako i ruské předrevoluční obligace) jsou v současné době zajímavé spíše pro sběratele starých cenných papírů, kteří aktivně prodávají a kupují tyto (kdysi cenné a z čistě estetického hlediska zajímavé) papírky na specializovaných trzích. Situace se však může změnit.

Nová zbraň v obchodní válce

Jonna Biancová, šéfka nevládní organizace, která zastupuje zájmy držitelů starých čínských obligací American Bondholders Foundation (ABF), prohlásila, že se sešla s pracovníky Trumpovy administrativy, konkrétně s ministrem obchodu USA Wilburem Rossem, a projednala s ním myšlenku, která by se mohla americkému lídrovi velmi zalíbit: využít starých čínských obligací k tomu, aby se vyrovnala s Čínou za jeden trilion dolarů, který investovaly čínské úřady do amerických obligací.

Ještě v době své předvolební kampaně kritizoval Trump situaci, kdy mají zahraniční věřitelé příliš velké portefeuille amerických státních obligací a (i když jsou šance k podobnému vývoji událostí přece jen malé) můžeme si snadno představit scénář, ve kterém se Trump rozhodne, že vyrovnat se s hlavním geopolitickým nepřítelem USA „starými čínskými papírky“ je dobrý nápad.

Necháme-li zatím stranou možné následky pro americký trh státního dluhu a dolarový systém, a podíváme-li se na taktické následky podobného kroku, musíme uznat, že z hlediska volební kampaně a z hlediska poškození Číny má podobné schéma jisté klady. Šťastnou shodou okolností činí cena nezaplacených „říšských“ čínských obligací podle odhadů American Bondholders Foundation asi jeden trilion USD, a cena čínské portefeuille státních obligací USA činila v červnu 2019 podle odhadů Ministerstva financí USA 1,1 bilionu USD – a to poskytuje velké možnosti.

Voliči budou nadšeni

Na jedné straně tímto širokým gestem (odkoupením za symbolickou částku „starých čínských papírků“ od jejich držitelů a pokusem vyrovnat se těmito papírky s Čínou) se vynuluje asi jedna třetina čínských zlatých a valutových rezerv, což může způsobit oficiálnímu Pekingu dost citelné problémy, a na straně druhé Trump (v podmínkách rozjeté volební kampaně před prezidentskými volbami 2020) může před voliči prohlásit, že ušetřil pro americký rozpočet jeden trilion dolarů a přitom i potrestal Čínu – a jeho voličům se může takové chování zdát vlasteneckým a prozíravým.

Může se to zdát šílenstvím (a podobný krok bude mít skutečně katastrofální následky), není to už ale první případ, kdy je americký lídr ochoten projednávat podobná opatření pro vyřešení problému amerického státního dluhu, z nichž zešediví snad i lysí finančníci z Wall Street. Například, Trump už projednal (i veřejně) dvě radikální schémata snížení státního dluhu: přímý default (čili restrukturalizaci), které patří zahraničním investorům, a „natištění potřebného množství dolarů“, aby bylo možné se vyrovnat najednou se všemi věřiteli.

Podle nepřímých příznaků od tak radikálních opatření dokázalo Trumpa odradit jeho okolí, a možná také obavy z možné reakce investorů. Je třeba ale vzít v úvahu dvě důležité nuance: tato opatření byla „všeobecná“, nepředpokládala totiž možnost potrestat konkrétně Čínu, a za druhé, obchodní válka s Čínou v té době teprve začala a nedosáhla takové úrovně eskalace, na níž je nyní.

A co Rusko?

A vůbec, téma reaktualizace starých a dávno odepsaných dluhů je slibné z hlediska využití v kontextu americké zahraniční politiky: například Rusku by mohli připomenout dluhy Ruské říše a ignorovat přitom všechny porevoluční dohody o těchto dluzích.

Poněkud ostýchavé kroky tímto směrem jsme už viděli ze strany francouzských „investorů“, kteří nastolili otázku carských dluhů v kontextu jednání prezidentů Macrona a Putina: poslanec Národního shromáždění Francis Verkamer požádal o vysvětlení, co je ochotna vláda Francouzské republiky podniknout pro „definitivní vyřešení“ otázky ruských splátek obligací z carské doby.

Mimochodem, američtí zákonodárci projevili podivuhodnou prozíravost a přijali ještě v roce 1976 zákon, který americkým soudům umožňuje projednávat žaloby o obligacích vydaných v jiných jurisdikcích a podle zákonů jiných zemí, a víc než to: je dokonce i soudní precedent projednání podobné žaloby o obligacích vydaných do roku 1976, tedy se zpětnou platností tohoto zákona.

Změnit otázku „starých čínských papírků“ v otázku plnění cizím státem rozhodnutí americké justice (jejíž jurisdikce se rozšiřuje podle amerických představ na celý svět) – to bude zcela v Trumpově stylu.

Strašení Pekingu

Ostatně to nejpravděpodobnější vysvětlení spočívá přece jen v tom, že oficiální Washington chce najít další záminky k tomu, aby postrašil Peking v kontextu ekonomické války mezi oběma zeměmi, a právě tím se vysvětluje skutečnost, že Bílý dům odmítá komentovat situaci kolem „říšských obligací“ Číny, i když pravidla slušného chování žádají, aby byla vyjasněna.

A ještě jeden důležitý závěr: jestliže hlavní dlužník planety, USA, v osobě prezidentovy administrativy si už několik let aktivně hledá (s patřičnými úniky informace) vhodný způsob, jak neplatit zahraničním věřitelům (defaultem a znehodnocenými dolary počínaje, a konče starými čínskými papírky), můžeme si být naprosto jisti tím, že dříve či později bude určitě objevena a uplatněna metoda, která uspokojí nynější nebo budoucí prezidentovu administrativu. V tomto kontextu vypadá preventivní zbavení se amerických státních obligací jako velmi předvídavý krok ze strany Ruska.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Obchodní válka mezi Čínou a USA (59)

Více:

NYT: Díky tajnému kybernetickému útoku USA přestal Írán útočit na tankery
Erdogan informoval o jednání s Ruskem ohledně dodávek stíhaček Su-57
Přeplynováno: americké odvětví LNG padá do krize
Velvyslanec Kmoníček prozradil, zda Zeman pojede do Washingtonu, a promluvil o americké demokracii
Štítky:
státní dluh, dluhopisy, dluh, Donald Trump, USA, Čína, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář