Widgets Magazine
21:39 21. září 2019
Ruský prezident Vladimir Putin a japonský premiér Šinzó Abe se účastní Východního ekonomického fóra na Ruském ostrově (5. září 2019)

Tokio: Kurily počkají, Arktida a ropa s plynem ne

© Sputnik / Grigoriy Sysoyev
Názory
Získat krátkou URL
141141
Sledujte nás na

Během jednání s japonským premiérem Šinzó Abem v rámci Východního ekonomického fóra Vladimir Putin prohlásil, že vztahy dvou zemí „jsou stabilní a dynamicky se rozvíjejí“.

Paralelně tamtéž, ve Vladivostoku, japonský ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Hirošige Seko sdělil, že účastníci Arctic LNG 2 přijali definitivní investiční rozhodnutí ohledně projektu. V souvislosti s tím je podepsán příslušný protokol mezi ruským Novatekem a japonskými korporacemi Mitsui & Co a JOGMEG. Předtím podepsalo dokument vedení francouzské společnosti Total a čínských společností CNPC a CNOOC. Jak uvedl předseda představenstva Mitsui & Co Masami Iijima, který se také zúčastnil VEF, „projekt přispěje ke stabilnímu zajištění asijských trhů s energií, kde vidíme vysokou poptávku“.

Další japonský top manažer, předseda představenstva Marubeni Corporation Teruo Asada uvedl, že podle provedeného průzkumu minimálně 60 procent japonských podnikatelů považuje ruský Dálný východ za přitažlivý pro investice. Podle hodnocení, které vyslovil Abe, investice přesáhly 15 miliard dolarů. Premiér zvlášť zdůraznil společné ropné a plynárenské projekty Sachalin-1 a Sachalin-2.

Celkově je účast značně reprezentativní japonské delegace (více než 500 oficiálních osob a podnikatelů) v práci VEF produktivní a na dvoustrannou spolupráci nevrhají stín nedávné eskapády (je těžké to nazvat jinak) Tokia.

Rekonfiguraci a určité ochlazení v rusko-japonských vztazích během posledního roku můžeme proto považovat za blížící se ke konci, což umožňuje shrnout předběžné výsledky událostí.

Je třeba připomenout, že koncem minulého roku Tokio nečekaně začalo vyvíjet nátlak ohledně kurilského tématu. Od japonských oficiálních osob zazněla mnohá prohlášení, která vytvářela dojem, že otázka předání ostrovů byla vyřešena, přičemž to znělo v urážlivém tónu vůči Rusku. Nakonec přišla odpověď: Moskva tím nejostřejším možným způsobem v rámci diplomatického jazyka utnula veškeré fantazie japonských partnerů.

Ti se však neuklidnili a Tokio pokračovalo v konfrontaci, i když trochu jiným způsobem. Například už dvakrát byla příslušnost ostrovů k Japonsku uvedena v prezentačních materiálech k významným mezinárodním událostem – k nedávnému summitu G20 v Ósace a k Olympiádě 2020.

Soudě podle všeho je příčinou těchto akcí zásadní změna strategie ohledně Kurilských ostrovů. Když si Tokio uvědomilo beznadějnost obvyklého přístupu, který zcela vážně předpokládal jejich předání v dohledné budoucnosti, zaujalo nekompromisní tvrdé stanovisko typické ve velké politice spíše pro nedosažitelné cíle.

Smysl je jednoduchý: pokud je otázka zásadně neřešitelná za současných okolností, nemá smysl se snažit pohnout situací z místa. Je snazší ji vyostřit a odložit v takové podobě na neurčitou dobu v naději, že někdy v budoucnosti se naskytne šance vrátit se k tématu a dosáhnout svého.

Ve vztahu ke kurilskému problému byla v poslední době nejdůležitější jiná otázka: do jaké míry ovlivní nejnovější spory spolupráci Japonska s Ruskem v jiných oblastech?

V japonských vládních kruzích dost hlasitě znějí hlasy požadující pádná opatření vedoucí k „potrestání“ Moskvy za neústupnost. Například jako jeden z takových kroků bylo navrženo odmítnutí cesty Šinzó Abeho na probíhající VEF.

Nu což, odpověď přišla – události nijak nepoškodily strategickou spolupráci těchto dvou zemí. Tokio stejně jako dříve jasně odděluje kurilskou otázku a nedá jí v současné vyostřené podobě ovlivnit vztahy s Moskvou.

Všechny obvyklé pohyby byly provedeny i tentokrát. Abe prohlásil, že není možné dále otálet s uzavřením mírové smlouvy. Putin v reakci na to laskavě připomněl povinnosti Japonska vůči USA ve vojenské oblasti a řekl, že Moskva musí brát v úvahu tyto okolnosti.

Kreml si může dovolit být shovívavý vůči japonským partnerům. Ukázalo se, že skutečně mají důvod k nespokojenosti: během posledních desetiletí žili v iluzi, kterou si sami vymysleli.

Celková situace v regionu také není pro Japonsko příliš příznivá, a to ve všech směrech najednou: od historických křivd po ekonomickou konkurenci, od vojenského napětí až po územní spory. Mimochodem, Tokio se stejně jako kvůli Kurilským ostrovům hádá se Soulem o jinou skupinu ostrovů (Tokdo/Takešima), které považuje za historicky své. Typické je to, že se stejným výsledkem.

Nijak to však neovlivní to nejdůležitější: japonské úřady ve své činnosti jasně oddělují ideologické a racionální a nedovolí, aby první zvítězilo nad druhým. Mohou hlasitě projevovat nespokojenost se zahájením provozu rybí továrny na Šikotanu, ale neudělají ani půl kroku, který by ve skutečnosti ohrozil spolupráci s Ruskem v oblasti energie.

Takový pragmatismus je možné pouze uvítat.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Přeplynováno: americké odvětví LNG padá do krize
Asijsko-tichomořský region bude ve světě v nejbližších letech hrát významnou úlohu, prohlásil Putin
Putin: Rusko vyrobí, ale nebude první, kdo nasadí rakety dříve zakázané smlouvou o INF
Štítky:
zkapalněný plyn, Arctic LNG-2, Kurilské ostrovy, Japonsko, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář