Widgets Magazine
10:49 13. listopadu 2019
Petr Žantovský

„Přes trolly a elfy se rozděluje společnost.“ Žantovský promluvil o fake news a o tom, proč má ČTK dát prostor politickým hnutím

© Foto: Facebook/Petr Žantovský
Názory
Získat krátkou URL
,
2541
Sledujte nás na

Ostrou reakci vzbudil návrh místopředsedy Rady České tiskové kanceláře Petra Žantovského. Ten chce, aby ČTK uveřejňovala needitované texty politických stran. Podle Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (IPI) tím chce porušit zákon. V rozhovoru se Sputnikem Žantovský vysvětlil, komu se jeho návrh nezamlouvá a proč stále aktivněji bojuje proti tzv. falešným zprávám.

ČTK sváru

Na konci srpna Petr Žantovský navrhl, aby ČTK zavedla nový servis, který by umožnil politickým stranám a hnutím uveřejňovat needitované texty. O návrhu má rozhodnout generální ředitel agentury Jiří Majstr.

Podle Žantovského jeho návrh zlepší naplňování veřejných služeb ze strany ČTK, jak jí to ukládá zákon. V rozhovoru pro Sputnik zdůraznil, že politické strany a hnutí jsou vrcholem občanské společnosti a vyjadřují vůli lidu, a tudíž i veřejnosti.

„V tom smyslu je tedy v zájmu veřejnosti, aby znala oficiální stanoviska nejen ‚svých‘ stran, ale i těch ostatních, nejen nějaká propagandistická selfpromotion prohlášení, která si věší na své webové a jiné prezentace,“ uvedl Žantovský.

S tím však kategoricky nesouhlasí Český národní výbor IPI a jeho předseda Michal Klíma dokonce tvrdí, že Žantovského návrh je v příkrém rozporu se zákonem o České tiskové kanceláři. Konkrétně se má jednat o paragraf 5, jenž zakazuje členům Rady působit ve prospěch politických stran a hnutí, a paragraf 8, podle kterého Rada nesmí ovlivňovat skladbu zpravodajství ČTK.

Žantovský toto nařčení ale označuje za nesmysl a upozorňuje, že jeho návrh žádným způsobem není ve prospěch stran a hnutí, nýbrž navrhuje rozšířit služby občanům.

„Pan Klíma by si měl přečíst ten zákon a zamyslet se, než něco napíše,“ poznamenal místopředseda Rady ČTK.

Podle něj se má jednat o obdobu Protextu, tedy PR služby ČTK, která nabízí zveřejňování tiskových sdělení „v plném znění bez krácení a redakčních úprav do max. 4 hodin od doručení“.

Kdo je proti veřejné informovanosti?

Jenže právě to se může mnohým nelíbit. Jak se totiž domnívá Žantovský, „v české žurnalistice se namnoze uhnízdil zvyk zabývat se dojmy a etiketami, nikoli fakty“. Namísto věcné polemiky podle něj převažuje vzájemné obviňování a osočování.

„Jestli ono to třeba není o tom, že někteří političtí protagonisté v ČR si nepřejí, aby byla známa needitovaná, nekrácená, nezkreslená stanoviska jejich konkurence?“ uvedl Žantovský v rozhovoru. „Ten návrh by mohl pomoci právě veřejné informovanosti, a tedy posílit prvky věcné diskuse. Že si to někdo nepřeje, je zpráva o něm,“ poznamenal dále.

Jde o to, že IPI, který byl založen v roce 1950, hlásá, že jedním z jeho základních cílů je bránit svobodu slova. Česká pobočka vznikla až v roce 2018 a jednou ze zakládajících organizací byl Nadační fond nezávislé žurnalistiky. V jeho čele stojí Josef Šlerka, který neúspěšně kandidoval do Rady ČTK.

„Je to tedy zjevný střet zájmů,“ konstatuje Žantovský, podle kterého Český výbor IPI, coby soukromá společnost, „nemá žádný mandát vstupovat do dění ve veřejnoprávních médiích a arbitrovat je“.

Lze rovněž dodat, že v 18členném výboru je i Pavel Šafr, šéfredaktor deníku FORUM 24, známý svou vyhraněnou redakční politikou.

Pohádkové bytosti rozdělují společnost

S již zmíněnými negativními jevy v české žurnalistice, proti kterým chce Žantovský bojovat pomoci svého návrhu, lze označit i virtuální boje, které mezi sebou svádějí trollové a elfové na české mediální scéně. O snahu o dosažení objektivity v ní ale nejde.

„Celá ta virtuální debata o trollech a elfech a dalších pohádkových bytostech mi připadá vskutku jako hra na hodné a zlé, černé a bílé, pravdu a lásku, resp. lež a nenávist,“ uvedl pro Sputnik Žantovský.

„Je zde patrný zájem ještě více rozdělovat společnost, což lze docela dobře přes mladé lidi, kteří ještě nemají tolik životních zkušeností, aby prohlédli různé pasti a lsti, a navíc mají jistý typ nedospělosti, takže jim tyto pseudopohádky mohou přijít zábavné. Mám velice smutný dojem, že jde od počátku do konce o jednu velkou faleš s politickým cílem,“ dodává.

Kromě virtuálních bitev se shromažďují i různé databáze a přehledy portálů, které údajně šíří proruskou propagandu a dezinformace. Vytvářením těchto seznamů se například zabývá portál Neovlivní.cz.

Rovněž i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NOCZ) ve své výroční zprávě za rok 2018 označila činnost „alternativních médií“ za hrozbu pro budoucnost, neboť mohou podporovat vyhraněnost a názorovou radikálnost svých adresátů. Konkrétně ale zpráva nikoho nezmínila.

„Když se sestavují seznamy čehokoli, je od nich jen velice blízko k ostrakizaci, zákazům, kriminalizaci atd. těch subjektů, které se vyskytují v oněch seznamech,“ poukázal Žantovský. „Pro mě je podstatné, že před časem zaznělo oficiální stanovisko Ministerstva vnitra, že se v něm žádné seznamy tohoto druhu (tzv. konspiračních a dezinformačních médií) neshromažďují a nevytvářejí,“ míní Žantovský.

Ministerstvo vnitra pro portál Česká justice letos v březnu uvedlo, že seznamy žádných dezinformačních webů nevytváří.

„Ministerstvo vnitra neposuzuje konkrétní weby, ale konkrétní informace. Žádné seznamy tedy Ministerstvo vnitra nevytváří,“ uvedl Jiří Korbel z odboru tisku a PR ministerstva vnitra na dotaz portálu Česká justice.

„Pokud toto oficiální sdělení někdo popírá, což se v českých médiích, zejména mainstreamových, děje často, pak více či méně vědomě lže,“ doplňuje Žantovský v rozhovoru

A co Sputnik?

O tom, že Ministerstvo vnitra údajně vede seznam dezinformačních webů, napsal před dvěma lety portál Aktuálně.cz. Oficiálně však údajně neexistuje, „protože by si jej mohl kdokoli vyžádat podle zákona o poskytování informací“. Aktuálně dále tvrdí, že se mu podařilo získat stovky stran dokumentů určených pouze pro služební využití.

„Vysoce postavený zdroj z Ministerstva vnitra“ Aktuálně.cz uvedl: „Sledují jich hodně. K nejvlivnějším dezinformačním webům podle nich patří AC24, Svět kolem nás, Lajkit, Vědomosti a Parlamentní listy s jejich subportály. Dále třeba New World Order Opposition, Svobodné noviny, Vlastenecké noviny a Aeronet“.

Kupodivu na nich nebyl zmíněn portál Sputnik Česká republika. Právě tento portál, ale na konci července Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra přirovnalo k Rudému právu.

Žantovský ale v existenci Sputniku nevidí nic špatného.

„Vím, že jde o médium, které je de facto součástí ruské státní mediální prezentace (vedle RIA Novosti, RT atd.), a jako takový jej beru. Jako místo, kde se mohu dovědět ruská oficiální stanoviska k událostem,“ uvedl.

Podle něj je ve svém obsahu zcela otevřený, podobně jako Voice of America či Deutsche Welle, „které jsme poslouchali za totality, neboť jsme se tam dovídali oficiální stanoviska americké, resp. německé politické reprezentace“.

„V mluvě mediální vědy, kterou učím na vysokých školách, se tomu říká ‚bílá‘, tedy explicitní, neskrývaná, otevřená propaganda. Česká republika měla dlouhá desetiletí podobné médium, Český rozhlas 7, který vysílal česká oficiální stanoviska do zahraničí. Co je na tom špatného?“ shrnul věc Žantovský.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

ČTK dodává přesnější zprávy než BIS. Ovčáček‏ i na dovolené nenechavá „čučkaře“ na pokoji
Žantovský: Západ prohrál, protože nesplnil své sliby
Bude ČTK méně objektivní? Žantovský o cenzuře, politice a alternativní novinařině
Štítky:
svoboda slova, dezinformace, Rada ČTK, ČTK, Petr Žantovský
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář