Widgets Magazine
21:16 21. září 2019
Monika Jankovská

„Údajně ve veřejném zájmu.“ Kdo padl jako první oběť kauzy Threema?

© Foto: Facebook/Monika Jankovská
Názory
Získat krátkou URL
2118
Sledujte nás na

Nejžhavější událostí slovenského politického léta byl únik SMSek z mobilu kontroverzního podnikatele Mariána Kočnera. Ten údajně byl dlouhé roky známý tím, že měl množství osobních kontaktů na vlivné osoby slovenské politiky, justice či policie a byl tedy schopný neformálně ovlivňovat množství věcí. Dnes je stíhaný pro podezření z falšování směnek v hodnotě téměř sedmdesát milionů euro vůči televizi Markíza. Zároveň je podezřelý z objednání vraždy slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka.

Tato skutečnost zásadním způsobem ovlivnila způsob, jakým je vnímaný na veřejnosti, a všechny osoby, s nimiž pravidelně komunikoval, se dostaly do velmi choulostivého postavení.

Nesrovnalosti v kauze Threema

Vyšetřovací orgány získaly mobil Mariána Kočnera nehledě na to, že všechna jeho komunikace probíhala přes šifrovací aplikaci Threema. Díky heslu se jim celou komunikaci podařilo rozkódovat. Následně díky nezákonným únikům z vyšetřovacího spisu celou kauzu odstartoval Denník N. Ten, údajně ve veřejném zájmu, začal selektivně publikovat utajenou SMS korespondenci Mariána Kočnera s jeho vlivnými známými. Celkový rozsah jeho korespondence má údajně rozsah šesti set stran. Denník N zveřejnil jen nepatrný rozsah této komunikace. Marián Kočner si v ní sice opakovaně protiřečil, například říkal, že ministr vnitra Robert Kaliňák zajistí, že jeho politická strana Cíl bude zaregistrována nehledě na mnohá pochybení v petičních arších. Jak se ukázalo, nic takového se mu nepodařilo. Zároveň psal, že se má potkat s předsedou strany Směr Robertem Ficem, což se také nepotvrdilo.

Jankovská jako první oběť

Ve svým SMSkách hovořil i o státní tajemnici slovenského ministerstva spravedlnosti Monice Jankovské. Ta byla podle jeho vyjádření „jeho opičkou“ a měla mu zajistit realizaci jeho zájmů na tomto ministerstvu. Žádné další informace o vzájemné komunikaci, která měla mít rozsah více než tisíce SMS, nejsou známé. Státní tajemnice Monika Jankovská jakoukoli komunikaci s Mariánem Kočnerem striktně popřela a odmítla demisi. Ke zlomu došlo v okamžiku, kdy orgány činné v trestním řízení odebrali Monice Jankovské mobilní telefon pro účely vyšetřování.

Odbornice na právo Čaputová

Tuhle skutečnost naplno využila opozice, která začala velmi důrazně požadovat odstoupení státní tajemnice. Koncem srpna začal poslanec Igor Matovič s malou skupinou aktivistů demonstrovat před budovou ministerstva spravedlnosti a požadovat odstoupení Jankovské. Premiér Peter Pellegrini stejně jako ministr spravedlnosti Gábor Gál nejdříve deklarovali, že ctí presumpci neviny a vyjádřili se v tom smyslu, že Monika Jankovská má jejich důvěru. K tlaku opozice se připojila i prezidentka Zuzana Čaputová, která ve svém projevu také vyzvala státní tajemnici Moniku Jankovskou, aby odstoupila. Opozice tento projev prezidentky přivítala. Některá média a politici se ale pozastavovali nad dvěma skutečnostmi. Vyjádřili údiv nad tím, že nehledě na to, že prezidentka je vzděláním právnička, ve svém projevu ani slovem neodsoudila úniky z vyšetřovacího spisu a zároveň ignorovala presumpci neviny.

Sloboda sem, sloboda tam

Opozice následně shromáždila třicet podpisů na svolání mimořádné schůze s cílem odvolat premiéra Petera Pellegriniho, jelikož neodvolal Moniku Jankovskou. Jankovská, která si uvědomovala stoupající tlak, jenž dlouhodobě poškozuje jak politickou stranu Směr, tak i vládu, svolala na třetího září tiskovou konferenci, kde oznámila, že odstupuje z funkce. Prohlásila, že nechce dále vystavovat svoji rodinu nevybíravým médiím a opozici. V tu dobu ale předseda parlamentu již ve smyslu zasedacího pořádku svolal mimořádnou schůzi parlamentu na pátek šestého září. Opozice ani po odstoupení Jankovské mimořádnou schůzi neodvolala a deklarovala, že se jí zúčastní. V den schůze se však ukázalo, že na ní chybí jedenáct poslanců opozice, čehož využila vládní koalice a prováděla obstrukce během schůze. Předseda parlamentu tak svolal mimořádnou schůzi na pondělí devátého. Ani náhradní termín však nevedl k začátku jednání. Vládní koalice zjistila, že ani na této schůzi nejsou dva poslanci, kteří ji iniciovali. Boris Kollár, předseda strany SME RODINA – Boris Kollár dal před schůzí, kterou svolal, přednost výletu do USA. Chyběl i další svolavatel mimořádné schůze, předseda Výboru Národní rady SR pro neslučitelnost funkcí za stranu SaS Vladimír Sloboda. Za těchto okolností se koalice rozhodla znovu obstruovat zahájení mimořádné schůze.

Show must go on

Předseda parlamentu Andrej Danko na toto pokrytectví opozice reagoval tak, že mimořádnou schůzi parlamentu zařadil jako poslední bod jednání řádné schůze parlamentu, která začíná 10. září. Výsledek této schůze se ale dá jednoduše odhadnout. Na vyslovení nedůvěry členovi vlády, respektive premiérovi, je potřeba 76 hlasů. Ty opozice nemá. Neočekává se tedy žádné překvapení. Díky tomu, že Monika Jankovská sama rezignovala, ztratila opozice hlavní důvod, proč schůzi svolávala. Zároveň se ukázalo, že opozice není jednotná, není disciplinovaná a nedokáže zajistit ani pouhou účast těch poslanců, kteří se pod její svolání podepsali. V každém případě, první a zatím jedinou obětí kauzy Threema, tedy úniku informací ze spisu obžalovaného Mariána Kočnera, se stala Monika Jankovská. Je ale možné, že nebude poslední.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

„Spáchala atentát na spravedlnost.“ Matovič naléhá na okamžité zbavení funkce státní tajemnice Moniky Jankovské
„Pokud nevíme, kde je pravda, nevynášejme soudy.“ Pellegrini se vyslovil ke kauze Jankovské
Pellegrini reaguje na odstoupení Jankovské
Štítky:
kauza, Monika Jankovská, Slovensko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář