Widgets Magazine
21:51 21. září 2019
Advokátka Klára A. Samková

Satisfakce prezidentovi. Samková promluvila o soudu kvůli údajné rakovině Zemana a poukázala na chyby v procesu

© AFP 2019 / Michal Cizek
Názory
Získat krátkou URL
16990
Sledujte nás na

Jak je to s ochranou osobnosti v českém právu? Je etické uvádět neprokazatelná tvrzení o kandidátech těsně před prezidentskými volbami? Žaloba prezidentské kanceláře proti bývalému radnímu Svatopluku Bartíkovi byla minulý týden odložená na neurčito. Vzniklou kauzu pro Sputnik zhodnotila ochránkyně lidských práv a advokátka JUDr. Klára A. Samková.

Ve středu 4. září se Městskému soudu v Brně nepovedlo smířit prezidentskou kancelář a obžalovaného Svatopluka Bartíka, bývalého radního městské části Brno-střed, který před dvěma roky tvrdil, že současný prezident Miloš Zeman má rakovinu. Svatopluk Bartík v listopadu roku 2017 na svém facebookovém profilu tvrdil, že podle nejmenovaného zdroje má prezident Miloš Zeman rakovinu a uváděl pesimistickou životní prognózu.

Na tvrzení Bartíka upozornil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček který slíbil, že proti bývalému starostovi bude podáno trestní oznámení z činu pomluvy.

​Kancelář prezidenta současně žádá po Bartíkovi omluvu a pokutu v hodnotě pět milionů korun. Obrátili jsme se na paní doktorku Samkovou, advokátku specializující se mimo jiné i na lidská práva, jaké má zkušenosti v podobných případech.

Prokázaní tvrzení v praxi

„Mám za sebou několik úspěchů v žalobách na ochranu osobnosti a musím se pochlubit, že podle některých mých podání v tomto druhu sporů se i vyučuje, jak má taková žaloba vypadat… Není to úplně jednoduché, protože v žalobě na ochranu osobnosti platí obrácený postup, než je běžný v ‚normálních‘ žalobách,“ uvedla Samková v písemném komentáři pro Sputnik.

Samková vysvětlila hlavní body aktuální kauzy na příkladu bankovní půjčky. Podle Samkové za obvyklých okolností je to navrhovatel (žalobce), kdo musí soudu něco tvrdit a také je povinen to prokázat. Právnička dále pokračovala: „Tedy, pokud mi například někdo dluží 100 000 Kč, obrátím se na soud a píši ‚slavný soude, pan Josef Novák mi dluží 100 000 Kč a já je chci po něm zpět.‘ (toto je TVRZENÍ). A k tomu je nutno dodat: ‚a v příloze posílám výpis ze svého účtu v bance, kde je odesláno 100 000 Kč a u toho je napsáno Novák - půjčka.‘ (To je NÁVRH DŮKAZU K PROKÁZÁNÍ). A dále věřitel píše: ‚Navrhuji, ať se soud zeptá banky, na koho je vedený účet, kam tyto peníze odešly.‘ (To je další NÁVRH DŮKAZU K PROKÁZÁNÍ).“ Podle advokátky žalobce musí prokázat, že se stalo to, co žaluje a Novákovi stačí říkat: „Ne, já jsem od něj žádné peníze nedostal.“ V tomto případě žalobce nemusí prokazovat nic. „Jiná věc je, že často i žalovaná strana přispívá svými důkazy tak, že se snaží vyvrátit důkazy žalobce, ale ta hlavní váha argumentů je na žalobci,” upozornila paní doktorka.

​Samková tvrdí, že v případě žaloby Kanceláře prezidenta žalobce nemusí prokázat, že zmíněná tvrzení nejsou pravdivá. „V žalobě na ochranu osobnosti sice žalobce TVRDÍ, že se něco stalo (zde pan prezident Zeman tvrdí, že někdo o něm napsal něco ošklivého). Ovšem nemusí PROKAZOVAT, že se tak skutečně stalo a hlavně nemusí prokazovat, že to, co pisatel tvrdil, není pravda. Jediná obrana ze strany žalovaného (zde autora článku) je, že by prokázal, že informace, kterou rozšířil, JE PRAVDA.  Tedy by takzvaně ‚přinesl důkaz pravdy‘,“ vysvětlila expertka na lidská práva. Dle paní Samkové by v daném případě musel Bartík přinést relevantní důkaz, například zdravotní zprávu, že prezident Zeman skutečně rakovinu má. Dle advokátky je to krajně nepravděpodobné, protože kdyby takovou zprávou Bartík disponoval, tak by k ní přišel na 99,9 %  nezákonnou cestou. Proto tento způsob obhajoby se advokátce jeví jako „značně sebezničující“.

Průběh soudního řízení

Samková mimo jiné upozornila, že v průběhu soudního řízení v médiích bylo uvedeno, že soud hodlá zkoumat zdraví Miloše Zemana a chce stanovit soudního znalce z oboru onkologie k šetření, zda má nebo nemá rakovinu. Podle expertky na právo je takovýto postup „naprosto v rozporu s občanským soudním řádem a být advokátem pana prezidenta, rozhodně bych jej nepřipustila“. Navíc paní Samková pokračovala, že prezident Zeman nemá povinnost vlastní zdravotní stav prokazovat. Advokátka tvrdí, že „žalobce se ničeho nedopustil, aby musel ON prokazovat zdravotní stav. Navíc, dnes je klidně možné, že může rakovinu mít - to však nic nevypovídá o tom, zda ji měl přede dvěma lety“. Samková podotýká, že se zdravotním vyšetřením by v žádném případě nesouhlasila.

​Zde je třeba podotknout, že na webových stránkách Hradu bylo v listopadu 2017 zveřejněno oficiální prohlášení lékaře prezidenta republiky MUDr. Miroslava Kalaše. Podle prohlášení lékaře „zdravotní stav pana prezidenta po kontrolních, klinických i laboratorních vyšetřeních v žádném případě nepotvrzuje lživé informace o jeho vážném zdravotním stavu“ a zprávy o zdraví Miloše Zemana označil za „zcela vymyšlené a ničím nepodložené“.

​Dalším důležitým bodem je, že prokazování by se muselo týkat konkrétní doby, kdy se zmíněné tvrzení objevilo ve veřejném prostoru. „Ještě na jednu ‚drobnost‘ bych poukázala. Takzvaný ‚rozhodný stav‘ není ten, jaký je nyní, ale jaký byl v době napsání článku. Tedy: v době, kdy pan žalovaný psal, že Miloš Zeman má rakovinu a zemře během několika měsíců (což se evidentně nestalo), MĚL K TOMU RELEVANTNÍ INFORMACE? Protože jestliže je neměl a neprokáže, že je měl, pak ovšem VĚDOMĚ LHAL ZA ÚČELEM ZMANIPULOVÁNÍ VOLEB LŽIVÝMI TVRZENÍMI,” poukázala advokátka.

Dále Samková doplnila, že  „pokud by se spor ubíral tímto směrem, může se ukázat, že je štěstím žalovaného, že soud je vázán žalobním návrhem, tedy nemůže požadovanou částku odškodného svévolně zvýšit… Nicméně zatím se mi to jeví tak, že soudce Radek Malenovský, který byl jmenován do funkce soudce teprve dne 17. 3. 2016, přičemž žalobu dostal přidělenou dle rozvrhu práce v listopadu 2017, si sám není vědom toho, jaké procesní postupy vyplývají z žaloby na ochranu osobnosti, a vede spor způsobem, kterému bych se já coby advokát prezidenta usilovně bránila, neboť bych jej považovala za procesně nesprávný“.

Cena uražené cti a snaha ovlivnit volby

Újma za tvrzení údajně nepravdivých informací o zdravotním stavu prezidenta činí pět milionů korun. Soudce Radek Malenovský projednal možnost smíru mezi stranami. Advokát prezidenta Marek Nespala projednal snížení částky na čtyři miliony. Pan Bartík se následně omluvil za formu, nikoliv za obsah svého tvrzení. Podle advokáta prezidenta omluva v tomto případě nestačí, jelikož se jedná o opakovaný skutek, uvádí portál iDNES.cz. Zeptali jsme se paní Samkové, zda původně stanovená finanční hodnota je odpovídající. „Co se týká omluvy, tak požadavek na ni je naprosto samozřejmý a zcela relevantní a správný. Navíc protože dehonestující čin byl spáchán veřejně prostřednictvím médií, i omluva by měla být veřejná a ve stejném rozsahu a ve stejných médiích, jaké přinesly původní tvrzení pana žalovaného,“ prohlásila  Samková a pokračovala, že s pokutou je to méně jednoznačné kvůli několika faktorům.

​Při uřčení relevantností částky je třeba brát v potaz, že zveřejněná Bartíkem zpráva mohla ovlivnit volby, což se dle zákona považuje za trestný čin. „Samotná suma pět milionů korun je na české poměry skutečně vysoká. Na druhou stranu nejde popřít, že toto nepravdivé tvrzení bylo uvedeno v době velmi důležitých prezidentských voleb - a to hlavně - s PŘÍMÝM ÚMYSLEM POŠKODIT… To je ovšem ‚jiná káva‘ a naskýtá se zde otázka, zda jednání pana radního nepřesáhlo hranic občansko-právního sporu a nepřerostlo v něco, co by bývalo mělo být otázkou trestněprávního šetření. Neboť ovlivňování voleb je prostě trestný čin... zejména, pokud se tak děje ve formě lži,“ uvedla advokátka. Podle ní tímto chtěl politik snížit šance na zvolení dosavadního prezidenta. Mimo jiné podle Samkové pan Bartík oprávnění na podobné tvrzení neměl. Případně k potvrzení nebo vyvrácení svých slov mohl využít i zcela jiné prostředky.

Ke svému postoji o snaze ovlivnit prezidentské volby Samková dodala další argumenty: „Nyní jako žalovaný (Bartík – pozn. redakce) uvádí, že voliči měli právo na to, aby věděli, jaký je zdravotní stav prezidenta a prezidentského kandidáta. Jistěže zdravotní stav je jedním z aspektů, který může volbu ovlivnit, ale on není ten, kdo by měl zdravotní stav prezidentského kandidáta národu - voličům - sdělovat. Je soukromou osobou, a to přes to, že je politik! Měl veřejně vyzvat prezidentské kandidáty - a to minimálně ty dva, kteří postoupili do druhého kola, případně kandidáty všechny, ať zveřejní svůj zdravotní stav, včetně například laboratorních výsledků a lékařských zpráv. Potom mohl po právu kritizovat ty, kteří by to neudělali. Ovšem tak, jak to udělal nyní, k tomu prostě nebyl oprávněn. Policie věc šetřila jako možný trestný čin pomluvy. Faktem je, že trestný čin pomluvy se prakticky nevyužívá, odsouzení jsou sporadická.” Dále Samková potvrdila, že od roku 2009 došlo celkem k osmi rozhodnutím Nejvyššího soudu v záležitostech trestného činu pomluvy a stručně je citovala.

Advokátka mimo jiné vytkla neoprávněnost tvrzení Bartíka o ochraně svých informačních zdrojů. „Mám více než důvodné pochybnosti, že tvrzení pana Bartíka, že chrání své informační zdroje a že měl zaručené zprávy o zdravotním stavu M. Zemana, jsou pravdivé. Jsem přesvědčena, že neměl a nemá žádné takovéto zprávy,“ upozornila Samková. Podle ní ochrana zdrojů náleží výhradně novinářům a uvedla, že Bartík není novinářem. „K tomu poukazuji na nález Ústavního soudu ve věci ochrany informačního zdroje,“ podotkla advokátka. Je pozoruhodné, že v uvedeném odkazu se jedná o případ ochrany informačního zdroje, který Klára Samková vydobyla pro novináře Martina Šmoka u Ústavního soudu. Z tohoto důvodu advokátka považuje za „velmi problematické“, že by se na Bartíka vztahovala ochrana informačního zdroje.

Veřejná sbírka pro obžalovaného

Den před soudním řízením Bartík na svých stránkách zveřejnil příspěvek o veřejné sbírce peněz na úhradu již zmíněné finanční částky. Následně v den soudu na Facebooku informoval, že shromážděná částka odpovídá 14 hodinám práce jeho advokáta a svým přispěvatelům poděkoval.

Zeptali jsme se Samkové, zda-li v případě úspěchu svého projektu politik finanční trest neponese. „V zásadě každý může darovat komukoliv cokoliv, pakliže to bude na úhradu finančního trestu, je to věc darujícího. Ovšem je tu jedna věc: pakliže pan žalovaný bude vybírat příspěvky na úhradu pokuty a soudních nákladů jinou cestou než oficiální veřejnou sbírkou, má povinnost tyto dary zdanit 15 % daní z příjmu, tedy daní darovací.  Domnívám se, že v tomto bude poněkud problém,“ uvedla na závěr advokátka Klára A. Samková. O dalším vývoji civilního sporu budeme průběžně informovat.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Štítky:
Jiří Ovčáček, Miloš Zeman, lidská práva, pomluva, trestní právo, Nejvyšší soud, právník, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář