16:14 06. prosince 2019
Odpálení rakety Bulava z ruské jaderné ponorky Jurij Dolgorukij

Ruská raketa Bulava: jaderná výstraha z moře

© Sputnik / Ministry of Defence of the Russian Federation
Názory
Získat krátkou URL
71350
Sledujte nás na

Ruská balistická raketa Bulava se může stát tím posledním, co uvidí miliony Američanů v případě jaderného konfliktu mezi Ruskem a USA. Napsal o tom americký vojenský portál We Are The Mighty.

Nebudu komentovat samotnou předpověď, ale popis rakety, který portál uvádí, je poněkud nedbalý. Píše se například o tom, že mezikontinentální balistická raketa vypouštěná z ponorek R-30 Bulava může nést až deset jaderných bojových hlavic s individuálním naváděním, zatímco ve skutečnosti jenom šest. Mylný je také uvedený počet startů Bulavy: portál se odvolává na zastaralé údaje Missilethreat, kde je zmíněno 24 startů, z nichž bylo 16 úspěšných, zatímco na detailnějším a aktuálnějším seznamu mého portálu Militaryrussia je informace o 32 startech těchto raket, z nichž bylo 25 úspěšných nebo částečně úspěšných.

Zdálo by se, že jsou to věci nepodstatné, svědčí ale o tom, že západní odborná komunita ne vždy rozumí detailům, a někdy i činí sporné závěry ohledně efektivity Bulavy, jakožto námořní složky ruské jaderné triády. Dejme to tedy všechno do pořádku.

Jak se vyvíjela Bulava?

Náčrt perspektivního leteckého systému pro dálkové letectvo (PAK DA)
© Foto : Ministry of Defence of the Russian Federation
V listopadu 1997 po třetím neúspěšném startu nové mezikontinentální rakety na tuhé palivo Bark pro ponorky, která se tehdy vyvíjela, se rozhodla ruská vláda pro volbu alternativního projektu strategické rakety pro atomové raketové ponorky.  Byla zvolena raketa Bulava, projekt Moskevského institutu termální technologie, který už vyprojektoval předtím mobilní mezikontinentální raketu Topol a dokončoval v té době práci na její dokonalejší variantě Topol-M. Přednostmi nové rakety byla maximální unifikace s projektovanou „pozemní“ raketou pro Raketová vojska strategického určení – unifikace uzlů, jednotek, řídicích systémů, bojového vybavení a dokonce i celých stupňů raket. Mělo se za to, že je podobná volba oprávněná také z hlediska ekonomického, protože Bulava, která měla ve srovnání s Barkem menší rozměry, mohla být ve výrobě méně nákladná.

V roce 1998 paralelně s novým projektováním rozestavěné raketové ponorky začala rozsáhlá práce na projektování nové rakety, která byla ukončena v roce 2013 zařazením rakety R-30 Bulava do výzbroje ponorek projektu 955 Borej.

Obtížně zjistitelná z vesmíru

Bezpilotní letadlo Lovec
© Sputnik / Ministry of Defence of the Russian Federation
Bulava je typickou třístupňovou balistickou raketou na tuhé palivo, v níž byla uplatněna nejpokrokovější technická řešení. Bulava má kratší aktivní úsek trajektorie. To znamená, že doba fungování motorů, kdy je raketa nejlépe viditelná pro kosmické pozorovací prostředky, byla maximálně zkrácena, což značně komplikuje přesné zjištění trajektorie jejího letu.

V raketě se užívají motory na nejdokonalejší tuhou palivovou směs a unifikovaná platforma s raketami Jars pro rozvedení bojových hlavic, která zajišťuje individuální trajektorie pro každou ze 6 bojových hlavic rakety. O tom je snad třeba napsat podrobněji.

Raketový autobus

V poslední době se v tisku píše stále častěji o hypersonických manévrovatelných bojových hlavicích. Zmiňují se mj. o podobných přístrojích i v souvislosti s Bulavou. Je třeba podotknout, že podobné bojové vybavení pro obyčejné balistické rakety se teprve vyvíjí, a k zařazení takových hlavic do výzbroje raket typu Jars a Bulava máme ještě daleko.

Nicméně Bulava, stejně jako Jars, se spokojí s lehkými balistickými hlavicemi. A platformě, která zajišťuje individuální trajektorie pro každou ze 6 bojových hlavic, říkají odborníci „autobus“. Na trajektorii letu k cíli posílá „autobus“ každého ze svých „cestujících“ (bojové hlavice) po vlastní trase k jeho cíli. Tím se zajišťuje zasažení 6 cílů jednou raketou. To znamená, že ponorka projektu 955 Borej vybavená šestnácti odpalovacími zařízeními komplexu D-30 Bulava, může zničit najednou 96 cílů.

Dolet není to hlavní

Jako mezikontinentální balistická raketa má Bulava dolet přes 5500 km. Přitom je známo, že při jednom zkušebním startu činil její dolet 9300 km, a podle projektu měla raketa dolet nejméně 8000 km.

Je třeba poznamenat, že ne všechno se dá změřit jen kilometry. Má se za to, že kromě maximálně efektivní obyčejné balistické trajektorie, může raketa letět k cíli také i plochou dráhou. Taková trajektorie letu k cíli bude mít kratší dolet, zajišťuje však rychlejší zasažení cíle, a to hlavní je, že odražení útoku rakety letící po ploché dráze, je pro protiraketovou obranu mnohem složitějším úkolem. Možná, že v perspektivě s objevením hypersonických manévrovatelných hlavic pro rakety typu Bulava budou jejich protiraketové možnosti ještě více rozšířeny, což způsobí revoluční změny v taktice použití balistických raket z ponorek. Nejvíce „průbojné“ rakety budou ničit protiraketové systémy nepřítele a obyčejné balistické rakety pak budou moci zaútočit na více nechráněných cílů.

Ruská Bulava, nebo americký Trident-2?

Kritici Bulavy ji často porovnávají co do efektivity s nejdokonalejší raketou na tekuté palivo R-29RMU Siněva, a toto porovnání taktických a technických charakteristik není ve prospěch Bulavy. Je tomu tak, ale právě tak to musí být: raketové motory na tekuté palivo jsou znatelně efektivnější, než motory na tuhé palivo, avšak příčiny odmítnutí loďstvem raket na tekuté palivo spočívají nikoli v jejich nedostatečných možnostech, ale ve zvláštnostech jejich provozu a použití. Motory na tuhé palivo si nevyžadují zvláštní bezpečnostní opatření, zatímco složky tekutého paliva jsou dost agresivní a potenciálně nebezpečné. Dokazuje to i několik dost vážných havárií, které vedly mj. i ke ztrátě ponorek. A pokud porovnáme Bulavu s jejími analogy na tuhé palivo, můžeme konstatovat, že s ohledem na svou hmotnost a rozměry Bulava skoro nezaostává za nejdokonalejší americkou raketou na tuhé palivo Trident-2, a v měrném užitečném zatížení a doletu předstihuje největší námořní raketu na tuhé palivo R-39, kterou byly vybaveny sovětské atomové ponorky Tajfun.

Efektivní zbraň odvetného úderu

Zbrojní komplex s ponorkami Borej a raketami Bulava se stává základem námořní složky ruské jaderné triády. Rozmísťují se na Severním a Tichomořském loďstvu a nahrazují postupně zastaralé ponorky předchozích projektů. Do poloviny 20. let 21. století bude Bulava nejrozšířenější raketou strategických sil Vojenského námořnictva, a unifikace s pozemními mezikontinentálními raketami. Také méně náročné podmínky jejího provozu budou mít svůj účinek, což ještě jednou dokáže, že Bulava je velmi efektivní zbraní odvetného raketového a jaderného úderu.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Média informovala o vytvoření v Rusku flotily ponorek s hypersonickými raketami
Rusko varuje USA před následky odstoupení od INF
Video: Vypálení mezikontinentální balistické rakety Bulava z ponorky Jurij Dolgorukij
Raketový vlak a jiné ruské projekty, které nebyly (zatím) realizovány
Štítky:
armáda, jaderné zbraně, Borej, Bulava, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář