14:22 15. listopadu 2019
Český premiér Andrej Babiš

Bude Česko novým advokátem Ukrajiny? Babiš by si měl dát pozor

© Sputnik / Alexey Vitvitsky
Názory
Získat krátkou URL
7650
Sledujte nás na

Český premiér Andrej Babiš naznačuje, že Česko může být novým advokátem Ukrajiny. Přinejmenším ve středoevropském regionu. Kancléřce Merkelové a prezidentovi Macronovi by tím udělal radost.

Co nám přineslo Valné shromáždění

Andrej Babiš se dostal na tenký led. Udělal gesto, které ho může stát politickou kariéru. Nemyslete si, drazí čtenáři, že jde o Čapí hnízdo. Situace je vážnější. Premiér Babiš pozval na státní návštěvu Česka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. A jak vidíme na pokusu vyhnat z Bílého domu amerického prezidenta Donalda Trumpa, mít kontakt se Zelenským je nebezpečná věc. Pan Babiš by si to měl rozmyslet.

Ale žerty stranou. Český premiér Andrej Babiš pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Prahy, aby se zároveň setkal i s dalšími premiéry visegrádských zemí, tedy vedle Česka ještě Slovenska, Polska a Maďarska. Pozvání padlo během Babišova setkání s hlavou ukrajinského státu na pozadí všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN v americkém New Yorku.

Je to už druhé pozvání, které Zelenskyj z České republiky dostal. První, od českého prezidenta Miloše Zemana, k němu zamířilo hned po jeho zvolení ukrajinským prezidentem letos v dubnu.

Babiš rozhovor se Zelenským označil za velice přátelský a ukrajinského prezidenta za charismatického člověka. Zelenskému při této příležitosti znovu pogratuloval k vítězství v dubnových prezidentských volbách a také v červencových parlamentních volbách, kdy jeho strana Sluha národa získala v zákonodárném sboru většinu křesel.

Český premiér také prohlásil, že od Zelenského dostal pozvání na Ukrajinu. „Mě taky pozval na návštěvu Ukrajiny. Náš premiér tam byl velice dávno,“ uvedl Babiš s odkazem na poslední návštěvu Ukrajiny někdejším premiérem Mirkem Topolánkem v roce 2008.

Praha aktivuje svůj zájem o Ukrajinu. Důkazem tomu nejsou jen vřelé, ale nijak nezávazné, pozvánky vrcholných politiků. Ještě letos v listopadu by na Ukrajinu měla zavítat česká podnikatelská delegace pod patronátem ministerstva průmyslu a obchodu. Sám ministr Karel Havlíček by do Kyjeva měl také zamířit. A není to tak dávno, co Ukrajinu navštívil ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Ukrajina a V4. Něco společného?

O co jde? Proč ten nový zájem o Ukrajinu? Je to dáno tím, že prezidentský úřad opustil kontroverzní Petro Porošenko, který si zakládal na podpoře banderovců a agresivně nepříjemné rusofobii? S tím měla řada českých politiků problém. A také nelze opomenout skutečnost, že v Česku pracuje velký počet ukrajinských dělníků. Legálně skoro 55 tisíc. Premiér Babiš se netají tím, že má zájem o levnější pracovní sílu z Ukrajiny, která by makala v českých fabrikách.

Ale co to načasování? Proč by měl Zelenskyj přijet právě na summit premiérů Visegradské čtyřky. Zelenskyj není šéfem ukrajinské vlády. Z náznaků jde vytušit pár záměrů. Tak za prvé, mohou to být ambice českého premiéra smířit Ukrajinu s jejími sousedy. Polsko má s Ukrajinou dlouhodobě problém právě kvůli ideologickému výkladu ukrajinských dějin. Jde opět o třenici ohledně banderovců. A Maďarsko zase aktivně hájí pozice své menšiny na západě Ukrajiny. Tak aktivně, že Budapešť blokuje oficiální jednání Ukrajiny s NATO. Pokusí se premiér Babiš najít smír mezi Ukrajinou a oběma zeměmi?

Pak to také může být hra o body. Visegradská čtyřka je organizací, která za sebou nemá příliš úspěchů. V Evropě je za kecala z Východu. Může se Babiš snažit vyleštit pověst V4 u západních partnerů prostřednictvím aktivnější politiky vůči Ukrajině? Kancléřka Merkelová a prezident Macron by to určitě uvítali.

Česko jde na Východ

Sputnik se na posílení zájmu Andreje Babiše o Ukrajinu zeptal Jiřího Valenty, místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti a poslance za KSČM.

„Domnívám se, že došlo k reálnému oteplení vzájemných vztahů a to zejména díky nezvolení velice kontroverzního Porošenka na post prezidenta Ukrajiny, které bylo následně doprovázeno i výměnou některých dalších obdobně zkompromitovaných osob. Mnozí, zejména 'protiruští' politici v ČR, byť hlasitě deklarovali podporu Porošenkovu poloprezidentskému systému, byli ale ve svém jednání velice obezřetní a drželi si určitý odstup. Mantinely, které již naštěstí bývalý ukrajinský prezident ve své zemi nastavil a uměle udržoval, byly totiž mnohem blíže k destrukci státu politicko–ekonomickými mafiemi, doprovázenou také například zřetelnou tolerancí neonacismu a fašismu, než k cestě za potřebnou demokratizací země a plnění oprávněných požadavků samotných Ukrajinců. A to požadavků vedoucích zejména ke zvýšení jejich nízké životní úrovně,“ říká známý politik.

„Nepochybnou ekonomickou pravdou ale také zůstává, že Ukrajina je stále velkou příležitostí k byznysu a obrovským trhem, který ještě není plně využit a kdo nyní zaváhá, může potom stát dlouho jen opodál! Kapitalismus ke svému cyklickému životu potřebuje stále nová odbytiště, ale i levnou pracovní sílu, a naši podnikatelé se tak nejspíše i z tohoto důvodu, snaží prorazit i tímto 'východním' směrem," dodává.

A co politická rovina? Chce být český premiér advokátem Ukrajiny? Není tajemství, že Ukrajina má s Polskem a Maďarskem napjaté vztahy.

„Začnu od konce. Vztahy Ukrajiny a Polska jsou dnes především determinovány právě tou částí historie, kterou jsem již částečně nastínil v předešlé odpovědi. Propagace extrémně nacionalistického a antisemitského hnutí Stěpana Bandery na Ukrajině nejen Porošenkovým režimem, ale již po roce 1990, vyvolává oprávněnou negativní odezvu ze strany Polska. 150 tisíc mrtvých Poláků jej k tomu také opravňuje. Čistě teoreticky, jestliže chce Babiš posílit politický význam Visegrádské čtyřky ve své snaze ponížit vliv velkých zemí v rámci EU je to, dle mého názoru, myšlenka dobrá a vhodná. Jen se obávám, že k zapojení Ukrajiny do tohoto procesu je ještě brzy, neboť jen samotný vstup této země do EU sotva v nejbližší době nastane. Pravděpodobnějším se tak jeví Babišův pragmatismus odrážející se v ekonomické politice naší země,“ říká pan poslanec Valenta.

Rozpor, který není na první pohled vidět

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti není jednoduché přesně ohodnotit současné česko-ukrajinské vztahy. Je tu totiž rozpor, který nemusí být na povrchu vidět.

„Politické kruhy, tvořící zahraniční politiku ČR, nedají na Ukrajinu dopustit a tvrdí, že naše vztahy jsou dlouhodobě vřelé. Velká část české veřejnosti je však pobouřena agresivním a provokativním chováním vedení Ukrajiny směrem k sousednímu Rusku. Toto chování má bohužel výrazný potenciál ke vzniku světového válečného konfliktu. S nedávným zvolením Zelenského prezidentem se subjektivně domnívám, že se mezinárodní napětí v regionu částečně zklidní,“ doufá politik.

Valenta připomněl, že Česko a Ukrajina jsou v dnešní době velice úzce provázány pobytem ukrajinských dělníků, zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků.

„Jedná se již o počet přesahující 130 tisíc osob. A to je dokonce více, než je v ČR Slováků. Běžní občané, ať již od nás či z Ukrajiny, ctící své slovanské kořeny a dlouhodobé přátelské vztahy ještě z doby SSSR, ale nemají mezi sebou prakticky žádných větších názorových rozporů. Často mi tento můj názor mj. potvrzuje nejen moje ukrajinská přítelkyně, ale i dlouholetý kamarád Petro Symoněnko, předseda Komunistické strany Ukrajiny,“ říká respektovaný poslanec za KSČM Jiří Valenta.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

„Velmi se těšíme na slovenské sankce.“ O čem diskutovali Zelenskyj a Čaputová
Zelenskyj udělil milost osobám, o jejichž propuštění se jedná s Ruskem, ale výměna je ohrožena
Ukrajinská ambasáda kritizuje cestu české delegace na Krym. Chce, aby ji úřady odsoudily
Jaro Slávik z Talentu promluvil rusky na ukrajinské děti a nadchl diváky
Štítky:
EU, Andrej Babiš, Ukrajina, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář