16:22 14. prosince 2019
Vystoupení českého premiéra Andreje Babiše na Valném shromáždění v OSN

Česko dá sbohem věrnému příteli. O Německo nejde

© AFP 2019 / Johannes Eisele
Názory
Získat krátkou URL
13664
Sledujte nás na

Britský premiér Boris Johnson se přijede do Prahy rozloučit s unijními spojenci. Bude Česku a ostatním státům V4 Velká Británie po brexitu chybět?

Valčík na rozloučenou 

Rozlučka s dobrým přítelem v Praze. Tak to může vidět premiér Andrej Babiš a třeba i Boris Jonhnson. Do české metropole si náš premiér totiž pozval svůj britský protějšek. Proč? Protože brexit. A nejen on.

Výlet do New Yorku se premiérovi Babišovi vydařil. Ne, že by z tribuny Valného shromáždění OSN řekl něco převratného. S tím snad ani nikdo nepočítal. Babiš ale americkou cestu využil k čilé diplomacii. O rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským jsme psali v předchozím článku. Předseda české vlády ale hovořil i se svým britským protějškem Borisem Johnsonem. 

A výsledek? Babiš se dohodl na setkání Johnsona s představiteli států Visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. Pokud platí návrh ze vzájemného telefonátu z konce letošního srpna, pak by se setkání mělo uskutečnit v Praze.

​Schůzka britského premiéra s V4 by mohla proběhnout ještě před unijním summitem, který se koná 17. a 18. října. „Ale uvidíme, má dost svých problémů,“ poznamenal Babiš s odkazem na složitou situaci v Británii, která by měla ke dni 31. října opustit Evropskou unii. Johnson trvá na tom, že Londýn v tomto termínu odejde, ať už s brexitovou dohodou, nebo bez ní.

Kdo se teď postaví proti superalianci Francie a Německa?

Možná si, vážení čtenáři, říkáte, co to je za zbytečnou malichernost? Ale není! Návštěva Borise Johnsona před brexitem bude mít důležitý význam. Jako rozloučení a jako důkaz, že partnerství Londýna a států střední a východní Evropy bude pokračovat navzdory odchodu Velké Británie z EU.

„Zdůraznil jsem mu, že Evropa není pan (francouzský prezident Emmanuel, pozn. red.) Macron, paní (německá kancléřka Angela, pozn. red.) Merkelová, (předseda Evropské komise Jean-Claude, pozn. red.) Juncker ještě do konce října, ale že i V4 je silný blok,“ řekl Babiš o tématu hovoru s Johnsonem.

Bylo by tedy dobře, kdyby opravdu stoupla role Visegrádské čtyřky. A třeba i díky Babišovým diplomatickým snahám.

Vraťme se trochu v čase a zavzpomínejme. Velká Británie byla jedna z mála, a možná vůbec jediná, západní členská země Evropské unie, která byla ochotna vyslechnout postoj „mladších“ členů EU ze střední a východní Evropy. A co víc, Londýn a mladší členové společně brzdili unijní fanfaronství Bruselu, Berlína a Paříže. Často se zdálo, že osa Londýn-Praha-Varšava-Budapešť má více rozumu než všichni eurohujeři napříč EU.

Po brexitu nebude Evropská unie jako dřív. Bude eurosobecká. Hujeři budou mít pré. Jediným možným spojencem střední a východní Evropy bude Itálie. A to jen v některých otázkách. Nesmíme zapomínat na to, že Řím tvrdě prosazuje rozdělování migrantů do zemí EU podle kvót. A to zemím Visegrádské čtyřky rozhodně nevyhovuje.

Johnsonova návštěva Prahy bude také poslední unijní sbohem s přáteli. Nad půllitrem dobrého piva se bude smutnit, že zdravé síly dostaly od zastánců federalizace EU na frak. Ale půjde také o naše zájmy. Andrej Babiš, ostatně jako další zástupci V4, bude určitě chtít od Johnsona slyšet jasné záruky pro naše občany ve Velké Británii. 

Jak se rozhoduje v Radě EU

Co znamená pozvání britského premiéra na schůzku s V4? A jaké jsou vztahy Česka a Velké Británie? Na to Sputniku odpověděl známý člen SPD, držitel medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky druhého stupně a bývalý rektor Vysoké školy Evropských a regionálních studií Lubomír Pána.

„V současné době Česká republika předsedá zemím Visegrádské čtyřky. Je tedy legitimní, že předseda vlády ČR zve pana Borise Johnsona do Prahy na setkání s představiteli všech čtyř států. Je dobře, když se jedná a hledá se konsensus. Prozatím Evropská unie příliš pochopení k vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska neprojevila, spíše naopak. Dělá vše proti vůli občanů Spojeného království. Domnívala se, že vyvolání opakovaného referenda (tak jak jsme jej dříve viděli u některých států EU – Francie, Holandsko, Irsko, když občané těchto zemí projevili s něčím nesouhlas) by mohlo změnit rozhodnutí o vystoupení. Ale v mezidobí zastánci brexitu posílili a opětovné vyvolání referenda tak ztratilo svůj smysl (poslední průzkum nicméně ukazuje, že o něco přes 50 % Britů by dalo přednost setrvání v EU, pozn. red.),“ domnívá se politik.

„Boris Johnson hledá alespoň morální podporu, protože dobře ví, jak se v Evropské unii hlasuje a jaká je síla hlasů zemí V4. Připomeňme si to: Pokud má být návrh v Radě EU přijat kvalifikovanou většinou, musí ho podpořit většina členských států – minimálně 55 % členských států (tj. 16 z 28/27 zemí), v nichž žije většina obyvatel, minimálně 65 % obyvatel EU, tedy 329 milionů obyvatel. A navíc: pro zablokování přijetí rozhodnutí musí hlasovat proti (nestačí se jen zdržet hlasování) alespoň 4 země, v nichž žije více než 35 % obyvatel EU,“ podotýká Lubomír Pána.

„Jakou sílu mají země V4 pro schválení, či alespoň zablokování rozhodnutí? Země V4 mají 12,7 % obyvatel – z toho Polsko 7,6 %, ČR 2,1 %, Maďarsko 2 % a Slovensko 1 %. Z toho vyplývá, že země V4 i při společném postupu nezmohou vůbec nic. Musí tak na svou stranu získat někoho dalšího ze čtyř velkých států, například Německo 15,9 %, Francii 13 %, Itálii 11,8 % nebo Španělsko 9,2 %. Jen poznamenávám, že na odsouhlasení návrhu by nestačilo ani, kdyby se k V4 připojilo všech 22 dalších menších států (mají jen 24,7 %). Vedle morální podpory by jednání mohlo být užitečné i k tomu, jaké bude ČR i země V4 mít vztahy se Spojeným královstvím po jeho vystoupení z EU,“ říká renomovaný expert. 

Straší nás katastrofou

Dříve Velká Británie platila v rámci EU za zastánce „mladých“ členů z východní a střední Evropy. Pojila nás stejně euro-realistická politika. Není proto škoda, že Londýn EU opouští?

„Po tom, co se dnes a denně přesvědčujeme, že nestačí vůle lidu vyjádřená v referendu, že nestačí vůle ministerské předsedkyně a nyní ministerského předsedy toto přání splnit, tak se domnívám, že je naopak dobře, že budeme mít konkrétní zkušenost nejen z procesu vystoupení z EU, ale také z dalšího vývoje po vystoupení. V tom jsou nám předkládány strašidelné až katastrofické vize, které se však dle mého předpokladu nenaplní,“ říká politik.

„Příklad Spojeného království je inspirativní v tom, že by si občané v EU měli být rovni. A když se mohli rozhodovat občané ve Spojeném království, proč by se nemohli rozhodovat v referendu i občané ČR? Chtěli jsme být součástí moderního demokratického evropského celku (včetně mě). A co z toho je dnes? Například paragraf pro vystoupení v základních dokumentech máme, ale cesta za suverenitou Spojeného království se ukazuje jako velice složitá. Jen připomínám, že referendum o vystoupení bylo 23. června 2016, tedy před více než třemi lety. Chceme v tomto celku setrvat nebo začít budovat Evropu spolupracujících národů při zachování základních čtyř svobod?,“ klade si zajímavou otázku docent Pána.

Co spojuje Českou republiku a Velkou Británii?

A co z návštěvy Prahy bude mít sám Boris Johnson? Pomůže mu dohoda s V4 k lepší reputaci v Británii? Podle pana docenta to bude záležet, na čem se při jednání dohodnou. „Ale nenechme se mýlit. Boris Johnson má ve Spojeném království reputaci dobrou s podporou větší poloviny obyvatel. Proto se nebrání vypsání nových voleb, ve kterých by jeho strana pravděpodobně vyhrála. I když nesmíme zapomínat, že v letošních volbách do Evropského parlamentu získali konzervativci Borise Johnsona ze 73 mandátů pro Spojené království pouze 4 mandáty (zapojili se do 62členné Skupiny evropských konzervativců a reformistů v EP), ale zvítězila strana pro brexit (Brexit party) s 30 mandáty. Ta se nezapojila do žádné frakce, ale pokud by se zapojila do Skupiny pro identitu a demokracii, kde pracují naši poslanci za Svobodu a přímou demokracii (kam by se pravděpodobně zapojila, kdyby nebylo Spojené království na odchodu z EU), tak ta by místo 73 poslanců měla 103 a výrazně by tak mohla ovlivňovat chod EP,“ říká expert.

Nabízí se prostá otázka: co dnes spojuje Česko a Velkou Británii? Podle experta to je mnoho vazeb. „Například pro české vývozce zboží je Spojené království pátým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Podíl na celkovém vývozu je 4,5 %, avšak dovoz pouze 1,8 %. Obchodní vztahy jsou výrazně asymetrické. To se týká i občanů ČR žijících ve Spojeném království – cca 40 tisíc, a naopak občanů Spojeného království žijících v ČR je pouze cca 7 tisíc. Podobné poměry jsou i u dalších oblastí, počínaje kulturou a konče studiem. Ze zemí V4 má Spojené království nejlepší vztahy s Polskem, mimo jiné proto, že podle odhadů žijí ve Spojeném království až dva miliony Poláků. Nejpevnější vztahy mají se Spojenými státy americkými a na spolupráci s nimi asi nejvíce spoléhají i do budoucnosti,“ říká Lubomír Pána.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Británie chce pozastavit parlament kvůli Brexitu
Dolní sněmovna britského parlamentu podpořila odložení brexitu
Lordi rozhodli: Britský premiér Boris Johnson musí odložit brexit
„Británie už není, co bývala.“ Vondra srovnal brexit s mnichovskou dohodou
Štítky:
Brexit, Visegrádská skupina, Boris Johnson, Andrej Babiš, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář