Widgets Magazine
02:21 24. října 2019
Dítě se natahuje pro pitnou vodu

Pitná voda na Moravě je v ohrožení. Dojde kvůli těžbě štěrkopísku i na soud?

© Depositphotos / RteeNattapong
Názory
Získat krátkou URL
1321
Sledujte nás na

Těžba štěrkopísku ohrožuje pátý největší zdroj pitné vody v Česku. Kolem 140 tisíc obyvatel jižní Moravy jinou zásobu pitné vody nemá. Jak tento příběh vznikl? A dojde i na soud? Vývoj boje o základní zdroje komentuje Leoš Filípek, starosta města Moravský Písek.

Jižní Morava, která podle rozsáhlého výzkumu českých geologů dlouhodobě čelí nedostatku vody, může přijít o nenahraditelný vodní zdroj, a to kvůli možné těžbě štěrkopísku. Konkrétně se tato věc týká 57 obcí, které se nacházejí na Hodonínsku, Břeclavsku a v části Kroměřížska. Těžba by měla se odehrávat na území mezi Moravským Pískem s Uherským Ostrohem. O těžbě se začalo hovořit již před 12 lety. V roce 2010 byly vydány podklady, které údajně nevyhodnotily území korektně a těžbu povolily. Pochybnosti v procesu schvalování těžby však přetrvávaly ze strany správních úřadů, krajů, organizací na ochranu přírody a Ministerstva životního prostředí ČR.

V roce 2017 byl vydán odmítavý posudek České geologické služby, který je podružnou organizací ministerstva životního prostředí. V závěru posudku se Mgr. Eva Kryštofová vyjádřila k věci následovně: „Plánovaná těžba štěrkopísků představuje pro jímací území Bzenec-komplex reálné riziko zejména z hlediska negativního ovlivnění kvality podzemní vody… Z výše uvedených důvodů nemůže ČGS ve smyslu předběžné opatrnosti označit záměr těžby štěrkopísků v DP Uherský Ostroh z hydrogeologického hlediska jako akceptovatelný.“ Navzdory tomuto stanovisku Český báňský úřad těžbu povolil a dne 17. září starostové z Hodonínska obhajovali vodní pramen ve veřejné oponentuře v Senátu. Správnost rozhodnutí státního orgánu bude řešit rozkladová komise. Petici proti těžbě šterkopísku u Uherského Ostrohu podepsalo 415 lidí.

​Kvůli vysvětlení postoje obcí k plánované těžbě jsme se obrátili na starostu města Moravský Pásek, pana Leoše Filípka. Začátkem roku 2019 hodonínské obce podaly odvolání proti rozhodnutí báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku. Pana starosty jsme se zeptali, na základě čeho obce vnímají tuto těžbu jako nebezpečnou. „Těžbou by měla být otevřena hladina podzemních vod neboli pitné podzemní vody, které jsou jímány. Tím by vzniklo otevřené jezero. Navíc existují modely, kdy nebezpečí znečištění spodních vod je značné,“ uvedl Filípek.

Politici a obce s těžbou zásadně nesouhlasí

V půlce září lídr krajských Pirátů a poslanec Radek Holomčík kritizoval postup ministerstva životního prostředí, které údajně nepoužilo správné dokumenty k vyhodnocení bezpečnosti těžby pro životní prostředí. „Ministerstvu životního prostředí a dalším dotčeným orgánům dlouhodobě vytýkáme nedodržování principu předběžné opatrnosti, ignorování odborných posudků a stanovisek odborných organizací, neochotu k veřejné oponentuře EIA i rozpor postupu ministerstva ve vztahu k Národnímu akčnímu plánu pro adaptaci na klimatickou změnu,“ prohlásil politik. V této souvislosti jsme se pana starosty zeptali, nakolik s tímto tvrzením politika souhlasí.

Podle Leoše Filípka se jedná o naprosto oprávněnou kritiku, protože podle jeho slov vznikly odborné posudky, o kterých jsme se již zmiňovali, hovořící o velkém nebezpečí při odkrytí podzemní vody. Starosta pokračoval: „Území, kde se má těžit, je povodňové území Moravy, kde se v roce 1997 a v roce 2006 prohnala voda. Byla tam povodňová voda. Ministerstvo životního prostředí si nechalo zpracovat od České geologické společnosti posudek, ve kterém společnost přímo nedoporučuje těžbu. Ministerstvo životního prostředí na to vůbec nereagovalo. Nechalo to vyšumět.“

​Pan Holomčík mimo to poukázal také na údajné spojení těžařské společnosti AGP Beton, ovládané Františkem Jampílkem, s koncernem Agrofert. Ta totiž do roku 2017 pod holding spadala. Mimo jiné ministerstvo tvrdí, že v době posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) ještě dokumenty, které Holomčík uvádí, neexistovaly. Zeptali jsme proto starosty, zda vnímá jednání o těžbě jako transparentní a co mu v současnosti na postupu ministerstva v případě těžby vadí.

„Všechny kroky od začátku až po teď, které postupně nahrávají těžaři, jsou minimálně podivuhodné. EIA byla vydávána natřikrát. Jampílek a jeho firma požádali o stanovisko EIA, kdy už bylo těsně před vydáním záporného stanoviska. Pak se to udělalo zase. Odebírali se a přidávali kompetence krajské hygienické stanice. Když se k tomu vyjadřovala Státní hygienická stanice Jihomoravského kraje, dala zamítavé stanovisko, že to opravdu bude mít negativní vliv na situaci v Jihomoravském kraji nebo minimálně v obcích v okolí těžby. Ministerstvo zdravotnictví pro nekompetentnost odebralo rozhodování Jihomoravskému kraji a předalo ji Zlínskému kraji. Zlínský kraj najednou, úplně z ničeho nic, změnil záporné stanovisko na kladné,“ vysvětlil podrobnosti průběhu řízení Leoš Filípek.

Co bude dál?

Sputnik se pana starosty mimo jiné dotázal, jak obce hodlají postupovat v případě, že ministerstvo posune možnou těžbu o krok dál. Filípek potvrdil, že bohužel je další možností žaloba k soudu: „Myslím si, že k tomu určitě dojde. Ať ze strany Českých štěrkopísků nebo obcí. Kdyby společnosti přiznaly právo těžit, tak to dáme k soudu. Zrovna tak potom bude postupovat těžařská firma, kdybychom náhodou ten boj uhráli a podařilo se nám to zvrátit a zakázat těžbu. Těžař to taky nezkousne jen tak a určitě to posune k soudu.“

​Podle starosty Filípka náhrada vodního zdroje bohužel neexistuje a poukázal na to, že je tento zdroj pátým nejvydatnějším zdrojem pitné vody v Česku. Podle pana starosty varianta, odkud jinak brát vodu, bohužel neexistuje. „Z toho území se jímá voda pro široký region. Teď se zprovoznil vodovod na Horňácku, které bude zásobováno touto pitnou vodou. Je to pitná voda pro 140 tisíc lidí. Když by tento zdroj znečistil nebo jinak znehodnotil, tak nikdo doteď neřešil, jak by se obce zásobovaly. Zda by sem vozili cisterny nebo by se rozdávala balená voda, těžko říct,“ konstatoval na závěr Leoš Filípek.

Připomeňme, že se pitná voda v České republice získává pomocí úpravy vody surové, která pochází napůl z podzemních a napůl z povrchových vod. Povrchovou vodu lze zachytit v přehradách, kdežto ta podzemní se odvíjí od srážek a od počasí.

Strukturu spotřeby vody v Česku definoval hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumír Janský. Podle něj pitná voda tvoří největší podíl ve spotřebě – 38 %, průmysl a služby se podílejí na spotřebě 32 % vody, energetika – 26 % a jenom 4 % vody připadají na zemědělství. Nejen Česko se však potýká se zmenšením zásob podzemních vod. Podle portálu pro stavebnictví a technická zařízení budov nižší zásoby podzemní vody v Evropě hlásí také Litva, Belgie, Kypr, Lucembursko a Malta. Důvodem je nerovnoměrnost srážek a častých přívalových dešťů, které se nestačí vsáknout, informuje portál.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Nejčistší voda na zemi a mizející ledovce: Globální oteplování vyvolalo turistickou vlnu v Kanadě
Chránit vodu lze i bez Grety. Opozice navrhuje změnu Ústavy
Video: V obci v Rusku teče v potoce růžová voda. Incident už se vyšetřuje
Meteorologové se trefili do černého a předpověď vyšla. Moravu ohrožují vydatné deště. Čekají nás povodně?
Štítky:
vodní zdroje, Česká republika, těžba, zdroje, ekologie, Morava, pitná voda
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář