Widgets Magazine
01:01 24. října 2019
Kosovo

Česko jde proti Kosovu? Hamáček chce ukázat, že to jde

© Sputnik / Natalia Grebenyuk
Názory
Získat krátkou URL
6820
Sledujte nás na

Praha může zmařit plány Kosova na členství v Interpolu. Ministr vnitra Jan Hamáček naznačil, že žádost na vstup kosovských Albánců do mezinárodní policejní organizace česká delegace nepodpoří. Babiš a Petříček zuří. Jde o čestnou pozici, nebo na tom chce vydělat?

Už to tak vypadá, že se Česko zachová zodpovědně a v zahraniční politice projeví prozíravost. A kupodivu jde o Kosovo. Ale ministr zahraničí Tomáš Petříček v tom nebude mít prsty. O co že jde?

Za týden se v hlavním městě jihoamerického Chile, Santiagu de Chile, sejde Valné shromáždění Interpolu. Členové největší policejní organizací na světě budou rozhodovat o zásadních otázkách. Třeba o tom, jestli rozšířit své řady o nového člena. O členství v Interpolu dlouhodobě usiluje všeobecně mezinárodně neuznaný stát Kosovo.

Není to poprvé, co se republika odtržená od Srbska pokouší vlézt do policejní organizace. Loni kosovským Albáncům pokus nevyšel. Nezískali potřebné dvě třetiny hlasů členů organizace, které musí s rozšířením Interpolu o nový stát souhlasit.

Letos to bude popáté, co Priština zkusí své štěstí s kandidaturou do Interpolu. A vypadá to tak, že jeden hlas bude proti nebo se přinejmenším zdrží. Bude to hlas České republiky.

V minulosti Česká republika platila za zastánce kosovských Albánců a jejich republiky. V Interpolu o kosovské členství Praha stála. Ministr vnitra a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček ale svou pozici, zdá se, přehodnotil. Alespoň o tom svědčí informace českých médií. Jde přitom pouze o ministrův střízlivý postoj ke kosovské otázce.

Týden Respekt uvádí, že v rozporu s pozicí předsedy vlády Andreje Babiše a ministra zahraničí Tomáše Petříčka hodlá Hamáček doporučit delegaci policejního prezidia, aby Kosovo při hlasování na Valném shromáždění Interpolu nepodpořila.

Zajímavé na tom je, že podporu přijetí Kosova do Interpolu slíbil ministr zahraničí Tomáš Petříček svému kosovskému protějšku Behgjetu Pacollimu při jeho červnové návštěvě Prahy. Stejný slib dal dříve, dnes už bývalému, premiérovi neuznané republiky Ramuši Haradinajovi i český předseda vlády Andrej Babiš.

Podruhé za krátkou dobu se Kosovo stává ožehavou otázkou pro vládní koalici. V polovině září musela vláda reagovat na slova prezidenta Miloše Zemana, který během návštěvy Srbska navrhl, aby Česko odvolalo uznání kosovské nezávislosti. A ani ne měsíc na to je tu spor o členství kosovských Albánců v Interpolu.

Vzejde z Hamáčkovi pozice něco? Není jasné, jestli by odmítnutí členství Kosova v Interpolu voliči sociální demokracie ocenili, ale rozumní lidé v Česku rozhodně ano. Nebo se ministr vnitra nechá přemluvit šéfem vlády Babišem, aby nejančil? Třeba za finanční injekci pro policejní rezort...

Sputnik se na situaci s českou pozicí k hlasování o členství Kosova v Interpolu zeptal Stanislava Mackovíka, bývalého poslance KSČM a člena sněmovního výboru pro obranu.

„Nedomnívám se, že by se Kosovo muselo stát hlavním problémem vládní koalice. Současné vedení ČSSD odchází z vlády každých čtrnáct dnů. Možná schází v Lidovém domě  kus programu a ve vedení ČSSD nevědí, kdy mají začít hrát opravdovou derniéru. Pokud by chtěla ČSSD teď ukonči angažmá ve vládě, tak důvodem takového kroku asi nebude rozdílný přístup Petříčka a Hamáčka ke Kosovu v Interpolu. Bylo by to pokrytecké. Navíc, Hamáček je skoro až dětinsky vděčný pražským sociálním demokratů za svoje postavení uvnitř strany. Pokud jde o premiéra Babiše, tak jeho postoj k tomuto problému se může vyvíjet podle hesla, že jen hlupák nedokáže změnit názor," říká český politik.

Pan Mackovík se podělil o svůj názor na Kosovo. Servítky si nebral.

„Je ale nutné si uvědomit, že Kosovo je stát, který vznikl na základě porušení mezinárodního práva. Kosovo je stát silou odtržený od Srbska. Zároveň je případ Kosovo ukázkou dvojího metru západních hodnot. Když se to hodí v Bílém domě nebo bruselské byrokratické chobotnici, tak se i zákony musí ohýbat podle potřeby. Mainstreamová média tzv. svobodného světa lidem vtloukají do hlavy svoji pravdu - tedy co si lidé mají myslet.

Ve skutečnosti je Kosovo enklávou, která má 40% nezaměstnanost. Tamější ekonomika je slabou parodií toho, co známe i z nejslabších ekonomik v rámci EU. Západ se moc nepřetrhl ani ve snaze efektivně eliminovat narkomafiány, kteří mají zisky z toho nejhoršího byznysu. Pro Západ je současné Kosovo důležité jako platforma vlivu v oblasti. Západ často koketuje s režimy, které s demokracií nemají nic společného. Jednou obdivuje diktátora Porošenka a jeho fašistické tažení Ukrajinou. Jindy se paktuje s teroristy. Byla to právě Madeleina Albrightová, která v září 1998 hovořila s velitelem UCK (Kosovská osvobozenecká armáda) Hasminem Thacim, kdy mu slíbila referendum o nezávislosti - pokud UCK dovolí rozmístit vojska NATO v Kosovu. Předtím 23.března 1998 označil Robert Gebard, velvyslanec USA pro Balkán na tiskové konferenci v Prištině UCK jako nepochybně teroristickou organizaci.

Do dnešních dnů tedy zase tak moc nevadí ani kosovské drogové kartely a ani obchod založený na převádění migrantů. Kosovo do Interpolu podporují a budou podporovat ti, kterým nevadí - jak tento stát spatřil světlo světa. Eurohujerský a euroatlantický slepenec v naší zahraniční politice reprezentuje právě ministr Petříček. Proto jeho postoj není překvapivý. Očekávat od Petříčka diplomatický přístup není možné. Ještě nikdy totiž s něčím diplomatickým nebo rozumným v zahraniční politice nepřišel. Obecně platí, že od roku 1990 do současnosti se našlo velmi málo členů vlády ČR s vlastním názorem na zahraniční politiku. Pro svět by byl bezpečnější Balkán, který není uměle atomizován," míní bezpečnostní expert.

Nemohli jsme se nezeptat, proč je pro některé politiky podpora Kosova tak důležitá? Politik nevylučuje nejen mocenský, ale i finanční motiv.

„Západ podporuje Kosovo nejen z důvodů zachování vlivu v oblasti - ale i s ohledem na byznys, který tam mají mnozí vlivní průkopníci dvojího metru. V roce 2012 se v rámci privatizace kosovského Telekomu angažovala společnost Albright Capital Management, jejímž vlastníkem byla právě výše zmíněná bývalá ministryně zahraničních věcí USA  Madeleine Albrightová. Některé zdroje udávají, že si Albrightová v roce 2014 vydělala 20 milionů eur za prodej vlastnického podílu v kosovské telekomunikační firmě Ipco. No a díky podpoře kamarádů ze západu se bývalý šéf UCK stal premiérem a prezidentem. Jak se říká: z cizího krev neteče. 

Tohle téma je tabu pro většinu „objektivních" a v jiných případech nadmíru investigativních novinářů. Je to stejné tabu i pro poskoky euroatlantických vazeb v politice. Nikdo se bývalé ministryně moc neptal třeba zrovna na privatizaci a zisky, které by Madeleina neměla, pokud by Jugoslávie nebyla ‚humanitárně' bombardována. Válka je pro řadu západních politiků jen byznys. A ještě je dost lidí, kteří tuto skutečnost vnímat nechtějí," říká Stanislav Mackovík.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Setkání V4, Ukrajina i Kosovo. Premiér Babiš v Lánech jednal se Zemanem
Šéf KSČM o Kosovu i koalici. Babišovi vysvětlím dějiny, říká
Výsledky summitu V4: Prezidenti podpoří vstup Srbska do EU a Zeman hodlá zrušit uznání nezávislosti Kosova
Štítky:
Jan Hamáček, Česká republika, uznání, Kosovo
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář