00:56 19. listopadu 2019
Hlavní nádraží v Praze

Ing. Schrötter: O stavu železnice, vlakuškách, mizejících výpravčích a modernizaci, VIDEO

CC BY-SA 4.0 / OxonAlex / A 471 class EMU of ČD, at Prague Hl. N. (cropped photo)
Názory
Získat krátkou URL
1192
Sledujte nás na

S Ing. Josefem Schrötterem jsme pro Sputnik pořídili video o čs. železnici. Protože stojí za zhlédnutí v nezkrácené podobě, provádíme tímto upoutávku na exkluzivní rozhovor. Rádi bychom vyzdvihli hlavní momenty, které jsou ve videu komentovány a rozvedeny. Nemusíte být železničními fandy, přesto budete mít zážitek z vyprávění Ing. Schröttera.

Poznámka: Ing. Josef Schrötter je odborníkem na železniční zabezpečovací systémy. Krom toho je také publicistou, píšícím o železnici a věcech souvisejících. V civilním životě maluje obrazy, publikuje na téma alternativní medicíny. Tentokráte se přidržíme otázek, majících vztah k jeho hlavní profesi. Dodáváme, že knihy o železnici, které pro nás pan inženýr píše, vycházejí v nakladatelství Albatros media. Můžete si pořídit takové tituly jako Svět lokomotiv; Od koněspřežky po supervlaky; Pozor, přijíždí vlak a další. Jako bonbonek se pan inženýr zcela stručně zmínil i o sovětské technice a některých zajímavostech železnice v Rusku.

Ing. Josef Schrötter
© Sputnik / Vladimír Franta
Ing. Josef Schrötter

Pokud se podíváte na záznam živého přenosu pro Facebook Sputniku ČR, dozvíte se více o zabezpečení a řízení železnice u nás, o různých funkcích, které vykonávají drážní zaměstnanci.

Pan inženýr hovoří ve videu o řadě aspektů železnice, např. k čemu jsou tzv. kolejové obvody nebo např. proč je náročné modernizovat trať Praha-Beroun. V rozhovoru jsme se dále dotkli vývoje zabezpečovací techniky, mluvili jsme o starých hradlech, a sice že je pořád můžeme vidět podél našich železničních tratí společně s mechanickými táhlovými zařízeními, která jsou velmi náročná na údržbu.

Ing. Schrötter rovněž komentuje moderní tranzitní koridory jako třeba Přerov-Břeclav či Česká Třebová-Olomouc-Přerov… V neposlední řadě hodnotí stav modernizujících se železničních uzlů, jedním takovým jsou Pardubice.

„Širokorozchodná trať v Rusku nebyl jednoznačný strategický záměr.“ (Ing. Josef Schrötter)

Jak jde čas, je třeba zkvalitňovat a zlepšovat kolejiště, budovy. V souvislosti s tím jsme se chtěli zeptat, jak je to s výlukami na českých tratích. Obyčejný cestující má pocit, že jich je stále dost, zdržení vlaků i nyní bývají nezanedbatelná. Zdálo se nám, že vázne komunikace v zastávkách bez výpravčího. Překvapilo nás, že funkce výpravčích se nyní redukuje. Proč? Na tuto otázku rovněž odpovídá pan inženýr ve videu.

Byli jsme ujištěni, že všechny výluky se nicméně pečlivě plánují, a to rok dopředu. Občas svou roli však sehrávají nenadálé události na trati. Železničáři vlastně v tomto smyslu čelí podobným výzvám jako například silničáři. V každém případě vlaková doprava se zakládá na pečlivě sestavených vlakových grafikonech.

„Některé prvky zabezpečení jsou v provozu u našich drah celá desetiletí…Nejstarší zabezpečovací zařízení na našich tratích máme na Smíchově. Je tam instalováno z padesátých let. Jedná se o sovětský systém, který SSSR získal od Američanů.“ (Ing. Josef Schrötter)

Překvapivé zjištění bylo, že hlavní tratě jsou řízeny z jednoho místa a že se hlavní „centrála“ nachází na Moravě, konkrétně v Přerově. Druhým takovým dispečerským centrem je Praha. Pan inženýr také zdůraznil, že stále ohromný díl odpovědnosti leží na strojvůdcích. Naše dráhy se dle něj potýkají s nedostatkem tohoto personálu.

Dalším bodem byla zmínka o systému ETCS, což je „evropský vlakový zabezpečovač“. Pan inženýr vysvětluje, že Evropa je sice integrovaná, ale úplná interoperabilita v železniční dopravě zatím není, mimo jiné také pro rozdíl ve zděděných trakčních soustavách.

Další podkapitola hovoru se dotýká mechanických, elektromechanických a reléových zabezpečovacích systémů s nasazením výpočetní techniky.

Záběr z nyní již historického příměstského pantografu (elektrické jednotky).
© Sputnik / Vladimír Franta
Záběr z nyní již historického příměstského pantografu (elektrické jednotky).

„V letadlech jsou letušky, ve vlacích nás obsluhují krásné vlakušky…“ (Ing. Josef Schrötter)

S panem inženýrem jsme si před kamerou zalistovali v jeho publikacích. Přelétli jsme pasáže o výhybkách, návěstidlech, drátových táhlech. Ptali jsme se, když je vše tak zabezpečeno, proč se odehrávají nehody, proč vlaky případně vykolejují či proč jsou občas vpuštěny na nesprávnou trať. Zajímají-li vás odpovědi, znovu odkazujeme na video.

„Nové tunely kolem Prahy se stavěly 12 let. Vše je otázka peněz a výstavba a modernizace železnice jsou záležitostí na celá léta (desetiletí).“ (Ing. Josef Schrötter)

Prozradíme, že pan inženýr ještě nastínil, které věci se mají dotáhnout na regionálních tratích. Hovořil o elektrifikaci hlavních a objízdných tratí.
Velmi zajímavě se šíří o tom, jaké organizace nyní řídí provoz na našich českých tratích a také, jak se zjišťují defekty v kolejích, aby se předcházelo problémům. Bavili jsme se v konečném součtu i o tom, jak se nyní koleje přichycují k pražcům a čím se novější metoda liší od starší. Při listování v jeho knihách jsme obdivovali četné ilustrace zachycující lokomotivy, mosty nebo třeba i staré nárameníky zaměstnanců drah.

Nyní vám přejeme zážitek z videa a z informací, které vám Ing. Schrötter sdělí osobně.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

„Nevídaný rekord.“ Mladý Rus posunul třicetitunový vlak ze sklápěcích automobilů. Video
V Bratislavě vykolejil vlak Regiojetu, trať je neprůjezdná
U Prahy se střel vlak se seniorem, který na následky zranění zemřel
Video: První vlak projel po nové železnici Krymského mostu
Štítky:
vlaky, vlak, železnice, nádraží, Praha, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář