08:46 21. listopadu 2019
Nestvůry Antarktidy. Vědci objevili nejpodivnější dinosaury

Nestvůry Antarktidy. Vědci objevili nejpodivnější dinosaury

© Depositphotos / Elenarts/KostPhoto/ooGleb/Pixelchaos
Názory
Získat krátkou URL
2455
Sledujte nás na

Vědci zjistili, že kosti nalezené v rámci vykopávek před třiceti lety na ostrově Seymour v Antarktidě patří jednomu z největších plesiosaurů. V posledních letech zde byly nalezeny kostry masožravých a býložravých dinosaurů, které vykazovaly známky gigantismu. Proč se staří ještěři z jižního pólu krátce před vymřením zvětšovali?

Horské fosilie

V antarktickém létě roku 1990 zkoumala expedice vedená Williamem Hummerem z geologického oddělení Augustanovy vysoké školy (USA) horu Kirkpatrick v Transatlantickém masivu. Jde o jedno z nejdrsnějších míst na planetě, na němž teplota v létě nestoupne nad dvacet stupňů pod nulou.

Tady, v nadmořské výšce čtyři kilometry, prostupují horské vrcholky „ledovým štítem“, který spoutává Antarktidu již několik milionů let. Aby vědci objevily stopy po zkamenělé fauně, měli vyhodit do povětří skály a fragmenty kostí pak sesbírat.

Měli ale štěstí, že objevili ostatky čtyř prehistorických plazů, včetně téměř celé lebky velkého masožravého dinosaura. Tehdy existovalo jen několik relativně úplných exemplářů těchto tvorů z území Gondwany, superkontinentu, který zahrnoval velká území souše jižní polokoule a byl v různé době součástí ještě většího superkontinentu Pangea.

Kostra tohoto plaze se podobala kostře jeho soukmenovců z jiných částí světa, a zároveň předků z dřívějších dob na Zemi. Plesiosaurus se pohyboval na dvou nohách, přičemž přední tlapy měl jako všichni teropodi krátké a nevyvinuté. Délka jeho těla činila asi 8 metrů.

Úzká 65 centimetrová lebka s obrovskou tlamou posetou ostrými zuby měla široký kostní hřebínek od nosu do temene, což svědčí o tom, že tvor patřil k mužskému pohlaví. Dané monstrum pak nazvali Cryolophosaurus ellioti, tedy ještěr ledový s hřebínkem. Obýval souši přibližně před 200 miliony let, kdy Antarktida nebyla pokryta ledem.

Cryolophosaurus ellioti – „ještěr ledový s hřebínkem, jeden z prvních dinosaurů, kterého se podařilo objevit v Antarktidě
© Foto : SCIENCE, VOL. 264, 6 MAY 1994
Cryolophosaurus ellioti – „ještěr ledový s hřebínkem", jeden z prvních dinosaurů, kterého se podařilo objevit v Antarktidě

Po stopách býložravců

V únoru 1989 objevila britská antarktická výprava na ostrově Vega nedaleko ostrova Jamese Rosse neúplnou kostru ptakopánvého dinosaura. Stáří daného nálezu, tedy 70-80 milionů let, bylo stanoveno podle skořápek amonitů, které ve velkém množství nalezli ve stejných horninách.

Díky neúplným úlomkům kostí se podařilo zrekonstruovat kostru. Patřila poměrně velkému pětimetrovému dvounohému ještěrovi, který se podobal iguanodonům a hadrosauridům, jež ve velkém množství obývali téměř všechny kontinenty. Konkrétní příslušnost tohoto tvora nebyla dodnes zjištěna. Zato ale američtí paleontologové ve stejných místech, u ostrova Jamese Rosse, objevili jeho příbuzného.

Nový druh ptakopánvého plaza, který nebyl objeven nikde kromě Antarktidy, proto nazvali Morrosaurus antarcticus. Kostrou se podobá dinosaurům nalezeným v Patagonii a Austrálii. Vědci tak tyto býložravé ještěry jižní polokoule zařadili do jedné skupiny, která má stejného předka.

Kromě morrosaurů obývali v této době Antarktidu i býložraví ještěři Trinisaura santamartaensis a Antarctopelta oliveroi, jež se jim podobali. Patřili do skupiny ankylosaurů s ostny na hlavě a ocase.

Tehdy, na konci doby křídové, vládlo na kontinentu mírné a vlhké klima s průměrnou teplotou 11,7 stupně. To bylo zjištěno na základě poměru izotopů kyslíku ve skořápkách. Podle otisků flóry také zjistili, že pobřeží bylo pokryto tropickými lesy, konkrétně stromy rodu Nothofágus. Souše a pobřeží moře pak oplývaly rozmanitou faunou.

Trinisaura santamartaensis – malý býložravý dinosaurus, který byl nalezen na území dnešní Antarktidy
CC BY-SA 3.0 / Levi bernardo
Trinisaura santamartaensis – malý býložravý dinosaurus, který byl nalezen na území dnešní Antarktidy

Antarktický vojín

V roce 2007 oznámili paleontologové z USA v čele s Judem Casem z Východní univerzity Washingtonu, že objevili kosti dvounohého dravého ještěra dromaeosaura. Kvůli neúplnosti nálezu ale zkamenělého živočicha nedokázali přesně popsat.

Až v září 2019 zveřejnil Case a jeho kolegové v časopise Cretaceous Research rekonstrukci jediné víceméně úplné části kostry, levé nohy. A podle toho příslušnost k novému druhu.

Tento plaz byl v porovnání s příbuznými ze Severní Ameriky dost velký – byl až dva metry vysoký. Vědci to zhodnotili jako gigantismus, který má být ještě vysvětlen. Jeho možnou příčinou je zmizení větších dravých ještěrů, jak se domnívají autoři článku. Avšak kvůli malému počtu nálezů se tato hypotéza nedá ověřit.

Tvora pak nazvali Imperobator antarcticus, což znamená nejvyšší antarktický vojín. Podle poměru izotopů stroncia ve skořápkách měkkýšů zjistili, že žil přibližně před 71 miliony let.

1 / 2
Rekonstrukce dolní končetiny masožravého dinosaura Imperobatora z Antarktidy

Ochlazení oceánu a boom gigantismu

Američtí paleontologové objevili v roce 1989 na antarktickém ostrově Seymour kosti prastarého plaza. Zpočátku se jim ale nepodařilo zjistit jeho příslušnost. Bylo k tomu zapotřebí několik výprav argentinského Antarktického ústavu a 800 kg vzorků, aby našli pozůstatky stejného tvora. Poté byl zařazen do skupiny plesiosaurů, gigantů s dlouhým krkem, který je přizpůsoben životu v moři.

Jelikož u tohoto objevu chybí lebka, nedá se přesně popsat. Teprve nedávno se vědcům podařilo zjistit, o jaký druh se jedná – Aristonectes. Na rozdíl od svých soukmenovců ze severní polokoule má tento živočich kratší krk a větší hlavu. Nalezený exemplář je dospělý jedinec o délce 12 metrů a váze přibližně 13 tun. Jde o největší ze známých exemplářů, jak uvedli vědci v říjnovém čísle Cretaceous Research. A pravděpodobně je to jeden z posledních tvorů, kteří žili na konci doby křídové. Do velkého vymření totiž zůstalo jen pouhých deset milionů let.

Pokud jde o vysvětlení boomu gigantismu, vědci se odkazují na data o postupném ochlazování mořské vody na konci doby křídové v oblasti Antarktidy. Je totiž možné, že díky smísení a nahromadění studenější vody bohaté na živiny, si tito tvorové dokázali osvojit nové podmínky, a v důsledku toho plodit větší potomstvo.

Paleontologové během antarktické expedice 2017-2018.
© Foto : Christian Sidor/University of Washington
Paleontologové během antarktické expedice 2017-2018

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

V Anglii našli nového dinosaura (FOTO)
Byl odhalen skutečný vrah dinosaurů
V Číně byly nalezeny stopy dinosaura staré téměř 100 milionů let
Ve Francii byla nalezena dvoumetrová kost dinosaura
Video: Archeologové našli obří starou kost dinosaura ve věku 140 milionů let
Štítky:
vědci, Antarktida, dinosaurus
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář