13:10 21. listopadu 2019
Panorama české krajiny. Ilustrační foto

„Stačí proletět letadlem nad ČR a ten rozdíl oproti Rakousku uvidíte.“ Nové nařízení vlády řeší tento problém

© Depositphotos / AlexGukBO
Názory
Získat krátkou URL
8431
Sledujte nás na

Od roku 2021 se českým zemědělcům zásadně změní hospodaření – budou mít povinné pěstování jedné plodiny na ploše maximálně 30 hektarů. Ministerstvo zemědělství tímto hodlá bojovat proti rozšiřující se erozi půdy. Je tento krok účinný a jak poznamená soukromé zemědělce? Tři odborníci hodnotí nová pravidla z pohledu vědy a praxe.

„Toto rozhodnutí je pro potřeby české krajiny, nakládání s vodou v krajině a potažmo pro kvalitu půdy i biodiverzitu zásadně přelomové v kladném slova smyslu. Jde o možné zahájení procesu struktury krajiny, včetně jejího zprůchodnění. Navíc 30 ha je plocha, která se nechá obdělávat moderní výkonnou technikou,“ řekl inženýr Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství Beroun, Kladno. Pan inženýr hospodaří na svém rodinném statku a je chovatelem mléčného skotu.

​Závažnost problému eroze Sputniku potvrdil i první proděkan pro vědecko-výzkumnou činnost na fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity, profesor RNDr. Michael Komárek, Ph.D: „Akutní problém to je. Stačí proletět letadlem nad Českou republikou a ten rozdíl uvidíte oproti Rakousku nebo Maďarsku.“

Pro Českou republiku jsou typické dva typy erozí: větrná a vodní. Podle závěrečné zprávy Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., více než polovina půdy v ČR je ohrožená vodní erozí. Zprávy také tvrdí, že během jedné erozní události může být spláchnuto až několik cm půdy a dojít tak k její nenávratné ztrátě. Pokud se podíváme na přírodní proces eroze neboli ztráty produkčních vlastností půdy,  jedná se převážně o zemědělskou plochu.

V řadě případů může docházet i k erozi lesních ploch z důvodů těžby. Jedním ze základních důvodů erozí je skutečnost, že v Česku se využívaly největší půdní prvky v Evropě pro intenzivní zemědělskou výrobu v minulosti, během které docházelo ke zrušení krajinných prvků (rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené zeleně).

Dopad nařízení pro zemědělce

Nové nařízení se bude vztahovat na pozemky větší než 30 ha, které podle ministerstva budou muset oddělit ochranným pásmem o šířce 22 metrů s trávou nebo pícninami. Podle ministerstva zemědělství se jedná zhruba o čtvrtinu orné půdy s výměrou téměř 600 000 hektarů.

​Pravidlo by ovšem nemělo negativně ovlivnit zemědělce. Nejspíše naopak, s čímž souhlasili i dotázaní odborníci. Podle inženýra Pavla Vinohradníka, místopředsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, žádná zátěž pro zemědělce nebude – budou muset pouze rozumně hospodařit. Tuto změnu uvítal i profesor Komárek, který zavedení tohoto nového pravidla označil za „první vlajku a krok správným směrem“.

Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2018 velké podniky hospodaří na dvou třetinách zemědělské půdy. Přitom 60 procent z těchto podniků (26 525) tvoří malé zemědělské podniky. Průměrný zemědělský subjekt hospodaří na 132 ha půdy.

Tyto údaje potvrzuje i inženýr Stehlík: „Zemědělců v ČR je 30 tis., zhruba těch cca 3000 hospodaří na velkých celcích s výměrou několik tisíc ha zemědělské půdy.  Pro tyto velké podniky je tento nový požadavek určitým zpřísněním podmínek hospodaření v krajině. Na druhé straně, oni jsou těmi, kdo nejvíce způsobují erozní poškození zemědělské půdy,“ prohlásil odborník. 

Jak ještě zachránit půdu?

Kromě zmenšení půdy pro hospodaření jedné plodiny do 30 hektarů je dalším způsobem zmenšení eroze zkrácení odtokových křivek vody ze svažitých pozemků. Inženýr Stehlík vysvětlil, že v tomto případě jde o zmenšení výměry ploch jedné plodiny na erozně ohrožených půdách. Potvrdil i údaje již zmíněné zprávy. „V České republice je vodní erozí ohroženo až 50 % výměry zemědělské půdy,“ dodal předseda ASZ. S podobným návrhem boje proti erozi přišel i inženýr Vinohradník, který je majitelem a provozovatelem zemědělského statku. V případě vodní eroze doporučil úpravu svahu půdy, který je vyšší než 8 – 10 stupňů. Pokud by se jednalo o větrnou erozi, inženýr Vinohradník doporučil výsadbu větrolamu včetně zahuštění keři.

​Profesor Michael Komárek za nezbytný krok považuje i nový zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který je zastaralý a proces eroze v podstatě nezohledňuje. Posledním, ale neméně prioritní zásahem je podle profesora i způsob zvýšení obsahu půdní organické hmoty v půdě.

„To je právě důsledek eroze. Nízký obsah této hmoty pak vede k tomu, že půda nejenom, že je víc erodovaná, ale neudrží ani tu vodu, kterou bychom potřebovali, aby v té půdě zůstala. Jde samozřejmě o ta období sucha, která teď máme. Nicméně těch srážek padá pořád stejně, akorát jsou jinak distribuována. To znamená, že nejsou to vydatné průběžné deštíky. Spadne ta voda najednou, veškerá půda není ani schopná ji udržet,“ vysvětlil profesor.

K tomu vědec podotkl, že voda se skutečně málo udržuje na české půdě: „Naše krajina je schopná udržet 8 miliard m3 vody za rok. Teď udržuje jenom 5, to je strašný rozdíl. To, že tady budeme stavět přehrady, problém určitě nevyřeší.“

Role dotací v zemědělství

Ministerstvo zemědělství také informovalo, že pokud zemědělci opatření  nedodrží, stát jim zkrátí dotace. Na význam dotací pro hospodaření českých zemědělců jsme se ptali pana inženýra Stehlíka. Podle něho jsou důležitým faktorem pro všechny typy zemědělských podniků v rámci Společné zemědělské politiky EU. Potvrdil nám, že mají výrazný vliv na pořizování nových technologií, techniky, ale také například jako motivační aspekt pro šetrnější a ekologičtější hospodaření s půdou a se zvířaty.

„Pro velkou část podniků jsou rovněž zdrojem prostředků na vyrovnávání rostoucích nájmů za pozemky, které se postupně srovnávají s úrovní jiných členských zemí EU. Svůj vliv má rovněž rostoucí, respektive narovnávající se cena zemědělské půdy, která je v ČR většinou (cca 70 – 80 %) užívána nájemně,“ uvedl expert. Ptali jsme se pana inženýra i na důvod růstu nájmu. Podle něho přímo souvisí s růstem ceny zemědělské půdy, která je současně v průměru jedno euro za m2. Podle Stehlíka v době vstupu do EU byla cca 5 - 8 Kč za m2.

Nezbytnost dotací pro zemědělství potvrdil i inženýr Vinohradník. Nutnost dotací v Česku není ojedninělým případem. Podle Vinohradníka je stejný systém provozován na celém světě. „Pokud by zemědělci nebyli dotovaní, tak máme pouze dvě varianty: buď by byli tak drahé potraviny, že by se změnil spotřební koš a lidé by nemohli kupovat průmyslové výrobky, anebo pokud by drželi cenu někde dole, tak by docházelo k úpadku zemědělství,“ řekl na závěr inženýr Pavel Vinohradník.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Milionové škody: Divočáci ničí zemědělcům úrodu, stát problém zatím neřeší
„Nechceme to jako v České republice.“ Bulharští zemědělci připravují protest kvůli požadavku usmrtit domácí prasata
Okamura si postěžoval na ceny a kvalitu potravin. Brusel a polistopadové vlády zničily české zemědělství, tvrdí
„Je to strategický přírodní zdroj“. Na ministerstvu zemědělství chtějí zakotvit ochranu vody v Ústavě ČR
Štítky:
zákon, dotace, ekonomika, eroze půdy, Zemědělský svaz, Ministerstvo zemědělství, zemědělství, Rakousko, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář