01:47 17. listopadu 2019
Vlajky Ruska a EU

Zemanová-Kopecká: Sankce jsou jako ledovec na horkém evropském slunci

© Sputnik / Vladimir Sergeev
Názory
Získat krátkou URL
4360
Sledujte nás na

Předsedkyně Institutu slovanských strategických studií (ISSTRAS) v Praze a politoložka Radmila Zemanová-Kopecká okomentovala pro Sputnik výsledky voleb ve východoněmeckém Durynsku.

Výsledky voleb do zemského sněmu Durynska překvapily, ale neotřásly. Dvě první místa obsadily strany Levice a Alternativa pro Německo (AfD). Zajímavé ani tak není to, že obě strany porazily křesťanské demokraty kancléřky Angely Merkelové, ale to, že obě vystupují za zrušení protiruských sankcí. S Ruskem je výhodné spolupracovat. To jasně vědí nejen v Německu. Například obrat zboží mezi Ruskem a Slovenskem za první polovinu roku 2019 vzrostl o 10 %, přičemž tato tendence teprve nabírá na obrátkách. Informovali o tom zástupci obou stran na IV. rusko-slovenském expertním fóru v Moskvě. Na druhou stranu je pravda, že se sousedy Slovenska – Českem a Maďarskem – je viditelné mírné snížení obchodu. Ale objevují se úspěchy na regionální úrovni. Jedním z mnoha příkladů je, že se o 22 % zvýšil obrat zboží mezi Českou republikou a Kalužskou oblastí, kde zvyšuje obrat automobilka Volkswagen Group Rus a výroba keramické sanitární produkce firmy Dřevojas. A to všechno i přes sankce, které nikdo neruší, ale jakoby tály na pozadí hlasů o jejich zrušení.

„V Evropě sílí návrhy na zrušení sankcí vůči Rusku, hospodářství EU je v tísni, hrozí krize“, je přesvědčena předsedkyně Institutu slovanských strategických studií v Praze (ISSTRAS) Radmila Zemanová-Kopecká, která odpověděla na otázky Sputniku:

„Jestliže po zemských volbách v německém Sasku bylo možné mluvit o posílení vlivu vlasteneckých, a tedy euroskeptických stran, pak v Durynsku a Braniborsku jde po nedávných volbách o jednoznačné vítězství těchto subjektů v zemských parlamentech. Jedním z důvodů úspěchu stran Alternativa pro Německo (AfD) a Levice (Die Linke) je bezesporu špatná až protiněmecká politika Angely Merkelové (CDU) – ať už z důvodu migrační invaze z Afriky do Evropy, nebo podpora nekonečných protiruských sankcí, které ochromují německý trh, a tedy i ekonomiku jako takovou. Obojí proti zájmům vlastní země. Jsou firmy, které už dnes tiše sankce ignorují, jiné zase hledají únikové cesty, které by jim umožnily normálně s Ruskem obchodovat. V Německu už tato ‚proruská‘ tendence sílí i v samotném Spolkovém sněmu. S návrhy na zrušení sankcí už vystupovali zemští premiéři Meklenburska – Předního Pomořanska, Severního Porýní Vestfálska či Dolního Saska. A po zmírnění nesmyslných sankcí volají dnes nejen bývalé země NDR.

V Bundestagu vystoupili jak poslanci Svobodné demokratické strany (FDP), Sociálně demokratické strany Německa (SPD), tak levicové strany (Die Linke), na konferenci 5 let sankcí proti Rusku – jak vystoupit ze vzájemné blokády? Podle místních expertů dopadá sice vliv rusko-protiruských sankcí nejvíce na německý spotřebitelský a agrární sektor, zasáhl ale významně i celkové hospodářství Německa. Člen německé levicové sociální demokracie Bernd Westphal se dokonce rozhodl odvolávat na Francii s tvrzením, že Německo musí podpořit linii francouzského prezidenta Macrona. Je to ale podle něj právě Německo, které by mělo udělat první krok vstříc Moskvě, po pětiletém sankčním režimu.

Také zástupce levicové strany Die Linke – Klaus Ernst – opakovaně tvrdí, že právě Německo má velmi vysoké šance docílit zrušení sankcí na úrovni Evropské unie, protože právě Německo nejvíce utrpělo zavedením režimu vzájemných ekonomických omezení mezi Ruskem a EU. Upozornil, že metoda sankčního tlaku na Moskvu už snad dostatečně prokázala svou neživotaschopnost. Koncepci postupného rušení sankcí podpořil ale i poslanec Peter Ramsauer z Křesťansko-sociální unie (CSU), který předsedá výboru Bundestagu pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. A Sandra Weeserová z pravicově-centristické FDP je sice pro zachování sankcí, zdůraznila však, že omezující opatření lze zmírnit dle míry plnění minských dohod. Zde snad lze jen s úsměvem dodat, že paní Weeselová třístránkovou minskou dohodu zjevně ani nečetla, protože by jinak věděla, že Rusko NENÍ stranou konfliktu, ale pouze garantem vyjednávání – stejně jako Německo.

Hodně zřejmě záleží na tom, jaký vliv na politiky té které země mají USA, které sledují výhradně vlastní zájmy…

Právě pro USA je klíčové co nejvíce rozhádat evropské země s Ruskem, k vlastnímu prospěchu. Dodejme, že se jim to donedávna ještě docela dobře dařilo. Zejména podnikatelský segment Evropy si už bolestně uvědomuje, že zatímco USA uvalují protiruské sankce, dodržovat je nutí jen evropské společnosti, a to v době, kdy americké firmy ukusují z evropsko-ruského obchodního koláče stále větší díl. A to se netýká jen Německa. Francouzská europoslankyně Nadin Moranová poslala už v dubnu 2019 šéfce evropské diplomacie Federice Mogheriniové požadavek na řešení restrikční situace. Uvedla, že z důvodu sankcí ztrácejí ročně například francouzské firmy zpracovávající vepřové 400 milionů eur. Norský vývoz do Ruska poklesl podle ní dokonce o miliardu eur ročně.

Asociace italských zemědělských producentů Coldiretti hlásila v roce 2018 ztráty italského agrárního sektoru kvůli sankcím přes miliardu eur. Moranová varovala Mogheriniovou, že sankce zcela podrývají strukturu světového trhu. Jistě, společnosti ze zemí EU jsou zbavovány možnosti dodávat svou produkci do Ruska, a to ve prospěch USA či třetích zemí, na něž nedopadají ani sankce ani zpětné embargo z Ruska. Vždyť všechny evropské firmy, které před uvalením protiruských sankcí obchodovaly se zemí dvouhlavého orla, utrpěly velké ztráty. Mezi prvními se proto začaly bouřit například německé koncerny Siemens či BASF, které USA připravily o kontrakty, aby je s Ruskem uzavřely americké firmy. Proto začalo horečné hledání cest, jak sankce obejít, než bude ruský koláč definitivně rozdělen mezi nadnárodní společnosti s vyšším americkým podílem a americkými společnostmi jako takovými.

Prezident Zeman opakovaně obhajuje obnovení běžných obchodních a ekonomických vazeb s Ruskem.  „Nepomáhám Putinovi, ale pomáhám tomu, aby mezi ČR a Ruskou federací probíhaly normální obchodní styky,“ tvrdí Zeman. Ale v České republice existuje mnoho příznivců sankcí, občas slyšíme: „Sankce! Uvalte sankce! Ještě více sankcí…“

O tom, že je ruský trh mimořádně důležitý pro Evropu, může dnes pochybovat už jen snad naprostý ekonomický analfabet, kterých ale, jak se zdá, je zejména v českém establishmentu největší koncentrace na metr čtvereční. I to má ale své kořeny. Institut slovanských strategických studií nejednou upozorňoval, že Česká republika přišla za třicet let svého „spojenectví“ se Západem o veškerou národní výrobu, nikoli bez pomoci zlodějů ve vlastním vedení. Česka se tak sankce dotýkají zatím jen zprostředkovaně, protože vlastní finální výroby nemaje, je přímo závislé na vývoji evropského trhu. Ten se ale bez Ruska už očividně hroutí, takže český pád bude o to horší. Ostatně ve větší či menší míře dopadla podobně řada zemí bývalého východního bloku. Proto dnes nemají Rusku i ostatním zemím co nabídnout, a když, tak velmi omezeně. I přesto hlásí například Maďarsko za dobu sankcí ztrátu sedm miliard dolarů. Na rozdíl od zemí, které si ztrátu ruského trhu bolestivě uvědomují, zakomplexované země jako Polsko či pobaltské republiky hrozí Rusku pěstičkou, vyhrožují sankcemi a provokují drobnými špinavostmi. Očekávaly ve svém „boji“ podporu západních zemí, ale ani USA se už nehrnou na pomoc, natož Německo či Francie, které už zjevně nechtějí dál hájit americké zájmy na svůj úkor.

Sankce přímo závisí na situaci na východě Ukrajiny, kde dnes existuje naděje na urovnání. Ale je tu také Krym…  Jaký osud čeká protiruské sankce? Jsou navždy?

Lze předpokládat, že s posilováním vlasteneckých stran v Německu i v dalších evropských zemích, bude sílit i odpor vůči protiruským sankcím, které jsou v rozporu nejen se zásadami svobodného trhu, ale omezují svobodu rozhodování suverénních států. Svou nečistou úlohu zde sehrála i západní mediální propaganda, která teď groteskně začíná hledat jak a kam se „správně“ otočit. Vždyť lži, které už roky šíří o Rusku, také nemohly fungovat donekonečna. Ruské diplomacii se postupně daří dokazovat, že to, co o Rusku mediálně vypouští Západ, jsou zprávy minimálně nepodložené, ne-li doslova z prstu vycucané. Tlak západního mainstreamu je navíc tak průhledný a hloupý, že této mediální masáži už nevěří v Evropě ani lidé, kteří ještě donedávna byli ochotni různým západním polopravdám naslouchat. Sílící obrat k pozitivnímu vnímání Ruska je tak způsoben na jedné straně špatnou politikou Západu (včetně té mediální), a na straně druhé velmi důslednou politikou Ruska, které dodržuje mezinárodní dohody a pomáhá jen tam, kde je o to skutečně požádáno.“

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

The National Interest informoval o vítězství Ruska v sankční válce
Estonsko prozradilo, jak Evropané za sankčních podmínek „obchodují“ s Ruskem
V Rakousku zhodnotili ztráty země kvůli protiruským sankcím
Štítky:
Alternativa pro Německo, Německo, volby, Rusko, Radmila Zemanová-Kopecká, sankce
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář