20:50 17. listopadu 2019
Předseda představenstva Komory pro hospodářské styky se SNS František Masopust

Masopust: Sankce proti Číně nebyly úspěšné. Neúspěšná bude i blokáda Ruska

© Foto: Facebook/ František Masopust
Názory
Získat krátkou URL
6670
Sledujte nás na

Předsedové vlád Ruska a Běloruska projednají v Moskvě proces další integrace obou zemí, informoval portál Deita.ru. Na záhadné Bělorusko, které již nikdo nenazývá poslední evropskou diktaturou, s nadějemi hledí jak Moskva, tak i Brusel. Praha ovšem také, jak se ukazuje.

Z cesty po Bělorusku se právě vrátil předseda představenstva Komory pro hospodářské styky se SNS František Masopust. Sputnik se ho ptal, jakou roli ve vytváření česko-ruského obchodu v sankčních podmínkách by mohl hrát Minsk.

Masopust: Bělorusko je pro nás samostatným právním subjektem, ale samozřejmě si všichni uvědomují, že je možné ho využít jako nástupní prostor nejen pro expanzi na ruský trh, ale i z pohledu jeho zapojení do Eurasijského ekonomického svazu. To znamená, že má tuto několikanásobnou úlohu. Bělorusko jako takové, i když to není velký trh, je řekněme dostatečně technologicky vyspělý prostor, kde se dá budovat nějaká konkrétní spolupráce; Bělorusko jako nástupiště na trhy Ruské federace a Bělorusko jako nástupiště na trhy Eurasijské unie.

Jako prostředník hraje nějakou roli?

Jako prostředník ne, protože nezprostředkovává nic. Ale je to prostor, který je možné využít.

Vraťme se k česko-ruským záležitostem. Ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček nedávno na brněnském veletrhu řekl, že obchod s Ruskem jde nahoru – ročně o více než 15 %. Což je více, než je celkově český průměr růstu v exportu. Jak byste tento růst obchodu mezi ČR a RF okomentoval vy, když vezmeme v potaz sankce, které jsou neustále posilovány?

Sankce jako takové zasáhly česko-ruskou obchodní výměnu jen velice omezeně. To znamená, že firmy, které nespadají do sankčního režimu, se dneska do značné míry začínají vracet na ruský trh díky tomu, že se stabilizuje ruská ekonomika. To znamená, že se znovu objevuje poptávka bez ohledu na to, že existuje ruské nahrazování importu. Znovu se objevuje poptávka po zboží a technologií z České republiky.

V česko-ruském obchodu existují některé nerovnováhy. Proč a co v tomto směru konkrétně podniká Česká republika a vaše komora, aby situace byla vyrovnána?

To je velice jednoduché. Ta nerovnováha vždycky byla a vždycky bude, protože objem dodávek energetických nosičů z Ruské federace do České republiky je prostě nenahraditelný, myslím tím ropu a plyn. Kromě toho je tam ještě jaderné palivo a podobně.  Prostě jsou tam položky, které jsou v takovém rozměru, že běžná obchodní spolupráce, běžný export, to nedokáže vyvážit. Vždycky ta nerovnováha byla a vždycky zůstane.

Podle časopisu Ekonom po prudkém poklesu v důsledku politických událostí v roce 2014 nyní rostou české investice v Rusku. Podle České národní banky v roce 2017 dosáhly 5,7 miliardy korun, což je nejvyšší ukazatel za posledních deset let. Můžete k tomu něco říct?

Je to, jak jsem řekl, o stabilizaci ruské ekonomiky. Roste důvěra v to, že když tam česká firma zainvestuje a dodá nějakou technologii, tak že ji bude moci využívat a že se jí ta investice bude postupně vracet. O tom to je. Po krizi došlo k tomu propadu a dnes se ta situace vylepšuje.

Je známo, že Škoda Auto patří mezi společnosti, které dosáhly největšího úspěchu na ruském trhu. Od roku 2008 podnik vyrábí automobily v Kaluze a od roku 2012 v Nižním Novgorodu. Mezi ostatními hlavními hráči je to společnost Žďárské strojírny, která je součástí čínského holdingu Citic. Letos Žďas získala zakázku na výstavbu energetického komplexu pro největší ruský hutní závod za 4,3 miliardy korun. Energetický zdroj s výkonem 100 megawattů bude Žďas stavět pro Magnitogorskij metalurgičeskij kombinat. Objevily se informace, že na začátku listopadu společnost Farmet v Novosibirsku otevře lisovnu na řepkové semeno, atd… Jste však zastáncem spolupráce malých a středních společností našich zemí, kterým pomáhají komory, jako je vaše. Můžete zmínit nějaké zajímavé příklady takové spolupráce? Existují vůbec?

Je to záměr. Problém je v tom, že české malé firmy jsou řekněme příliš malé na to, aby skutečně mohly spolupracovat. To znamená ve faktických podmínkách, které jsou k dispozici na trhu Ruské federace. Dnes všichni mluví o lokalizaci, všichni mluví o investicích, což si ale málokterá ze středních firem může dovolit. Ale i tak se snažíme ty naše firmy přesvědčovat v tom, že je třeba touto cestou jít, že je to ten způsob, jak se dostat na ten obrovský ruský trh. Pak je to otázka nalezení kvalitního partnera v Rusku a dohody s bankou, která je schopná nějakým způsobem tento záměr profinancovat exportním úvěrem.

Čím se zabýváte dnes? Komu pomáháte dostat se do Ruska?

Právě dnes připravujeme cestu ministra zemědělství do Ruské federace, která proběhne na konci listopadu. V průběhu cesty navštívíme Moskvu, kde se ministr Toman setká se svým ruským partnerem federálním, a pak navštívíme Kazaň. Tam se budou firmy, které se té cesty účastní, setkávat se zájemci o spolupráci. Takže to je konkrétní případ.

V souvislosti s urovnáním situace na východní Ukrajině z Evropy občas slyšíme hlasy na zrušení sankcí. Dokonce v Durynsku místní volby vyhrály dvě strany, které přímo vystupují za zrušení sankcí. Co myslíte, co bude se sankcemi?

Durynsko je jedna ze spolkových zemí. Podívejte se, co říká o zrušení sankcí paní Merkelová. Paní Merkelová je jednou z těch, kteří trvají na pokračování sankcí. Tohle všechno jsou hry, které mohou být maximálně využívány v rámci vnitrostátních politických her. U nás pan premiér také prohlásil, že se mu sankce nelíbí. Ale Česká republika sankce podporuje. Bohužel česká politická špička souhlasí s tím, aby sankce pokračovaly. Takhle je to v podstatě všude. Němci chtějí spolupracovat s Ruskem a spolupracují. Italové chtějí spolupracovat a také spolupracují. Ale sankce podporují nadále. Češi spolupracují výrazně méně než ty státy, které jsem jmenoval. Myslím tím Německo a Itálii, protože tam je ta spolupráce na vyšší úrovni. Tam němečtí spolkoví ministři jezdí do Moskvy, představitelé Ruské federace jezdí do Itálie. Italský premiér před pár měsíci prohlásil, že italská vláda bude podporovat každou firmu, která bude chtít spolupracovat s ruskými partnery. Tohle se u nás neděje, to u nás nebude a není. Bohužel.

Ptám se každého Čecha, se kterým mluvím. Jsou sankce navždy?

Já vám něco řeknu. Na Čínu byly uvaleny sankce kvůli událostem na náměstí Nebeského klidu. Sankce nikdo oficiálně nezrušil. Přesto se s Čínou spolupráce rozvíjí obrovským způsobem. Věřím, že ta věc postupně vyšumí. Ale vždycky se v rámci domácích politických kruhů najde někdo, který bude tuto událost prezentovat, bude ji zdůrazňovat a bude na ní trvat. Protože tím pro sebe vydělává body v rámci volební kampaně a podobně.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Západní média: Ukrajina vyhrála plynovou hru
Írán desetinásobně zvýšil výrobu uranu za dva měsíce
Írán znovu zahájí obohacování uranu. Strany jaderné dohody prý neplní své závazky
Gazprom oznámil podmínky nové smlouvy s Kyjevem na tranzit plynu
Média: Evropské banky pracují nad PEPSI. O co jde?
Štítky:
byznys, rozhovor, František Masopust, sankce
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář