21:28 17. listopadu 2019
Tirana, Albánie

„Norský model“ pro západní Balkán: EU navrhuje myslet víc na partnerství a méně na členství

© Fotolia / Ollirg
Názory
Získat krátkou URL
0 62
Sledujte nás na

Státy na západě Balkánu, které jednají o vstupu do EU, stejně jako ty, které jenom čekají na datum zahájení těchto jednání, budou muset znovu složit zkoušku. EU jim hodlá navrhnout pouze ekonomickou integraci místo oficiálního členství.

Některé státy EU v čele s Francií (pozn. Dánsko a Nizozemí se také vyslovily proti stanovení data zahájení jednání s Albánií) stále vážněji zvažují možnost návratu zemí balkánského regionu, jež se ucházejí o členství v EU, o jeden nebo několik kroků zpět a zpomalení procesu jejich asociace, dokud Brusel nebude úplně spokojen s jejich pokrokem.

Vážené průzkumné středisko Iniciativa evropské stability (ESI) navrhlo balkánským zemím jako alternativu eurointegrace „norský model“. Podle plánu ESI by mohly státy balkánského regionu získat ekonomické preference v případě úspěšných reforem, avšak bez skutečného členství v EU.

Pěkné pohádky

Suzana Grubješićová z bělehradského zahraničněpolitického ústavu vysvětlila, že s „norským modelem“ existují jisté potíže: žádná země nemůže vstoupit do Evropského hospodářského prostoru, aniž by se předtím stala členkou Evropského sdružení volného obchodu (EFTA).

„V EFTA je Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko a žádné další členové nebyli přijati od roku 2001. Přitom přesná procedura vstupu do sdružení neexistuje a vzniká rovněž otázka: proč by tyto čtyři země mohly mít zájem o podepsání dohody se Srbskem nebo Černou Horou? Kdyby ale některá země vstoupila do této organizace, stejně by se nestala automaticky členkou Evropského hospodářského prostoru, protože rozhodnutí musí schválit všichni členové EU. Proto si nemyslím, že by to mohlo nahradit rozšíření unie,“ poznamenala spolubesednice Sputniku.

Pozor, dveře se zavírají

Podle jejích slov může rétorika „norského modelu“ znamenat jenom jedno: neexistují žádné záruky, že se státy jednající o vstupu dostanou do EU.

„Musíme podpořit všechny změny přispívající k urychlení procesu rozšíření a nikoli naopak. Politika rozšíření díky společnému trhu je nejúspěšnější politikou EU. Problém spočívá v tom, že tento proces je odtržen od Evropsé komise, která má hrát hlavní úlohu v odhadu úspěchu země a v rozhodnoutí, jestli jí má dát zelenou. Dnes na sebe tyto funkce EK převzaly členské státy EU, zvlášť ty, jež si víc než ostatní kladou otázku: vykazuje ta nebo jiná země dostatečný pokrok?“ řekla Grubješićová.

Má za to, že by bylo třeba poskytnout všem uchazečským zemím jasnou perspektivu, protože všechno, co se dlouhá léta děje kolem rozšíření EU, připomíná strategii „víc partnerství, méně členství“. Podle „norského modelu“ může Evropská unie donekonečna doplňovat kapitoly asociačních dohod.

V květnu má být strategie EU pro západní Balkán projednána na summitu EU-Balkán.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Jak na Balkánu vyřezávali lidské orgány? První díl: Čím budoucí kosovský premiér překvapil ozbrojence z UÇK
Jak na Balkánu vyřezávali lidské orgány? Druhý díl: O čem promluvili svědkové
Jak na Balkánu vyřezávali lidské orgány? Třetí díl: Vyndal jsem srdce, ještě tlouklo
Jak na Balkánu vyřezávali lidské orgány? Čtvrtý díl: „Jsem naprosto přesvědčen, že důkazy byly zničeny v tribunálu“
Štítky:
Černá Hora, Albánie, Srbsko, členství, členské země, reformy, Balkán, EU
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář