21:15 17. listopadu 2019
Robert Fico

Liberální menšina na Slovensku je super aktivní. Ve volbách zkusí z reálné politiky vyhnat Směr, SNS a další oponenty

© Sputnik / Stringer
Názory
Získat krátkou URL
111340
Sledujte nás na

Na Slovensku začala předvolební kampaň před jednodenními parlamentními volbami. O co v nich jde? Sputniku na to téma poskytl rozhovor dopisovatel Slovenských národních novin Dušan Kerný.

„Krátká odpověď zní: Jde o rozhodující volby ve střední Evropě, kde by se Slovensko mělo liberální demokracií lišit od vnitřního konzervativního uspořádání Maďarska a Polska. Ale i od Babišovského modelu vlády Česka,“ řekl Kerný.

Kerný: Zahraničněpoliticky a bezpečnostně by aktivně a důrazně sledovalo linii, kterou mezi státy V4 prosazuje Polsko, hlavně pokud jde o Rusko. Jde o to, aby levice Směr a národovci SNS či jiné podobné strany byly definitivně odstaveny od formování slovenské politiky a od formování moderního slovenského státu vůbec. Jde o prosazení sice malé, ale velmi silné a aktivní a nesmiřitelné liberální menšiny, což se ukázalo na výsledku prezidentských voleb. Podobně aktivní menšina není v žádném dalším státě V4, respektive mezi novými členy EU a NATO. Pokud jde o kampaň většiny vládní koalice, hlavně Směru Roberta Fica a SNS Andreje Danka, tak zřejmě bojují o mediální přežití, neboť chtějí prosadit 50denní moratorium na průzkumy veřejného mínění. Média a průzkumy veřejného mínění jsou velmi vysoce manipulativní s nevypočitatelným dopadem na voliče. Proto jde o to, je umlčet, a hlavně jejich možné zahraniční sponzory, obzvláště George Sorose. Ten už je od doby, kdy se setkal s předcházejícím prezidentem Kiskou, rudým hadrem pro předsedu Směru Roberta Fica. Ale prezidentka Čaputová, kterou podle médií Soros, respektive jim financované nevládní organizace podporovaly, se postavila rázně proti. Jestli parlament prolomí její veto, rozhodně se obrátí na Ústavní soud a přitom požádá o zastavení účinnosti zákona o možném 50denním moratoriu. Do voleb dnes zbývá 115 dní.

Předseda slovenské národní rady Andrej Danko 5. listopadu oficiálně a přitom originálně přes sociální sítě ohlásil konání parlamentních voleb na 29. února 2020. Klíčová otázka je, jaké překvapení může tato kampaň přinést?

To je otázka na místě, neboť něco se v tomto státě ještě může stát, kde už déle než rok jdeme od jednoho šoku k druhému. Politická krize je tu už od neslýchané vraždy novináře Jána Kuciaka. Pro většinu to vyvrcholilo úplně nečekaným vítězství Zuzany Čaputové v prezidentských volbách. Nyní se nově rozhořela obrovská korupční kauza Gorila, která před lety pochovala vládní stranu, jež včlenila Slovensko do EU a hlavně NATO, a nyní její členové od dob Porošenka řádí na Ukrajině. Podstatné je, že se vynořují nové strany, ty jen vyvolávají nové naděje a iluze. Dělají to důmyslně metodou obviňování dosavadních politických gard, nemilosrdným mediálním a politickým znemožňováním dosavadních vládních stran. To byl osud strany, která na sebe v čele s Vladimírem Mečiarem vzala důsledky vzniku samostatného Slovenska, to byl osud Mikuláše Dzurindy a Ivana Mikloše, s nimiž jsme vstoupili do EU. Ani jedna z těchto stran dnes již neexistuje. Strana Roberta Fica Směr se vynořila na jejich ruinách a jednou vyhrála volby tak, že sama postavila vládu. Těmito volbami končí dosavadní koalice Směr a SNS, Slovenské národní strany Andreje Danka a slovensko-maďarské strany Most-Híd Bély Bugára. Na Slovensku se situace stále opakuje: Jde o taktiku všech proti jednomu. Aktuální tažení proti předsedovi Směru Robertu Ficovi má problém, jelikož premiérem je Peter Pellegrini. Ten nejenže není takovým vděčným terčem, ale i výrazně pracuje na tom, aby Směr byl vnímán jako strana sociálních jistot a sociálního zabezpečení pro obyvatelstvo.

Slovenská předvolební kampaň začala uprostřed procesu o pozadí vraždy Jána Kuciaka…

Ano, máte pravdu, na veřejnost se valí jedna vlna ohromujících zjištění za druhou o propojeních byznysu, soudnictví, prokuratury a politiky, které si udělaly ze Slovenska stát ve státě. I v této situaci je stále Směr v průzkumech nejsilnější politickou stranou, má okolo 22 %. S velkým odstupem, někdy až deset procent, je ovšem na druhém místě nová strana, z níž vzešla prezidentka Čaputová – Progresivní Slovensko. Na třetím místě také s dvojciferným výsledkem je strana LS NS – Lidová strana naše Slovensko Mariana Kotleby. Ten také kandidoval v prezidentských volbách. V těch také kandidoval Štefan Harabin. Pokud spočítáme všechny jejich hlasy, tak je vidět, že mají zřejmě potenciál zabodovat i v parlamentních volbách. Pod hranicí deseti procent se umísťuje strana Za lidi bývalého prezidenta a majetného milionáře Andreje Kisky, takže spolu se stranou Progresivní Slovensko by měly více, než má nyní Směr. V budoucím parlamentu by místo získala ještě SNS – Slovenská národní strana Andreje Danka. Maďarská strana, koaliční Most-Híd a neparlamentní SMK by skončily pod čarou. Slovenský experiment vlády koalice slovenských národovců a maďarské menšiny tak končí. Byla to jen iluze, které tleskali z Bruselu. Starou metodu zahnat protivníka do izolace, do jakéhosi politického ghetta, je možné cítit z požadavků Kisky a jeho strany Za lidi: Před volbami a po nich nespolupracovat se stranou Směr, SNS a LS NS, tedy s jejich předsedy Ficem, Dankem a Kotlebou.

Na Slovensku už roky sledujeme důsledné znemožňování „staré gardy“ současný politiků. V mnohém k tomu přispívají sami. Princip ale je: Dělá se vše pro jejich potupu a špatné jméno, aby na tom vyrostly nové strany. Tyto nové strany ale zároveň nedávají alternativy a operují abstraktními programy a slovníkem, často teatralizovanými termíny o slušném Slovensku. Mimo teatralizace je ovšem potřeba vidět, že pro nové generace jsou to skutečné korupční skandály, korupční bahno, v němž doteď vázly všechny současné formace nebo jejich výrazné postavy od vzniku samostatného Slovenska. Z toho pramení rozhořčení, pobouření veřejnosti – a voličů. Výsledek je však takový, že Směr zůstává nejsilnější stranou a antiglobalistická parlamentní LS NS, kterou celá opozice označuje spolu s většinou médií za fašistickou, je v průzkumech neustále třetí se ziskem nad deset procent. Takže kromě poslanců v bruselském europarlamentu je zřejmě budeme mít i na Bratislavském hradě.

Z Bratislavy zaznívají hlasy o možném zásahu Ruska do parlamentních voleb na Slovensku. Existují fakta potvrzující tyto obavy? Za jaké politické síly by mohla Moskva lobovat? Mimochodem během nedávných voleb v České republice do Evropského parlamentu a místní samosprávy nikdo nehovořil o vlivu Ruska. Myslím si ale, že z politického hlediska je Česko pro Moskvu důležitější. Nemyslíte si, že Slovensko jednoduše napodobuje Spojené státy, kde probíhá vyšetřování ruského zásahu do prezidentských voleb?

V současné době se samozřejmě vynořuje otázka o působení „ruky Moskvy“. Většina opozice a médií se ztotožnila s pohledem NATO, že Rusko není partnerem, ale protivníkem, strategickým soupeřem. Zvláště velký rozměr to nabírá, pokud jde o vztahy k Ukrajině. Vytvořila se situace, že kdo není k Rusku kritický, znamená to, že je proruský. Jenže ve slovenské veřejnosti je dělicí čára, pokud jde o antifašismus, Slovenské národní povstání a hodnocení roku 1945, tedy vítězství SSSR a Rudé armády při osvobozování Slovenska. Narůstá i informační izolace, vypínají se ruské televizní kanály s nepřesvědčivým odůvodněním, že veřejnost o ně nemá zájem. Na druhé straně však narůstá počet slovenských turistů do Ruska, zvlášť pokud jde o nový systém udělování víz, mezi veřejnosti roste zájem o Rusko. Slovenští turisté přitom o Rusku mají diametrálně odlišné názory než oficiální sféra nebo média. Pokud jde o diplomacii, tak každý samozřejmě usiluje o dobrý rozvoj vzájemných bilaterálních vztahů, vytváření překážek znamená možné podezření, že Slovensko nemá samostatný postoj a jen nesamostatně a vazalsky napodobuje jiné státy. Je to tak, že spíš Slovensko, když se podíváme na Česko a Maďarsko, potřebuje lobovat v Rusku a Rusko zase udržovat vztahy s parlamentní špičkou a kulturní sférou, která je ruské kultuře otevřená. Podobná situace je v regionech, zvláště tam, kde jsou historické vazby.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Sportovní čtvrtek prezidentů. Čaputová a Zeman dnes přijali úspěšné sportovce
Expert na hybridní hrozby: Rusko ovlivní volby na Slovensku! Další kolo hysterie
Glváč odstupuje z funkce místopředsedy Národní rady SR, vadil mu tlak médií kvůli údajné komunikaci s Kočnerem
Štítky:
SNS, politika, Slovensko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář