21:23 17. listopadu 2019
Vlajky Evropské unie v Bruselu

„Chudí příbuzní“ v EU budou ještě chudší. Lídři Visegrádské skupiny protestují

© Sputnik / Alexey Vitvitsky
Názory
Získat krátkou URL
7595
Sledujte nás na

Premiéři zemí Visegrádské skupiny považují návrh rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027 za nespravedlivý, protože stanovuje značné snížení finanční podpory méně rozvinutým zemí EU.

Hlavní příjemci dotací se nachází ve východní části Evropské unie. Pokud bude rozpočet přijat, tak se „bohaté státy stanou bohatšími a chudé chudšími“, zdůraznil při schůzce 16 členských států EU v Praze český premiér Andrej Babiš. Dotace na podporu ekonomicky slabších států EU se má podle návrhu rozpočtu v následujících letech snížit o 10 %. Navíc se o 15 % sníží objemy financování v zemědělství.

„Mezi starými a novými člen Evropské unie zůstává velká ekonomická propast. Je nutné pokračovat v politice finanční podpory slabých států,“ uvedl slovenský premiér Peter Pellegrini.

Kdo platí, ten poroučí

Čím se řídí Brusel při snižování dotací pro východoevropské členské státy EU? Na tuto otázku Sputniku odpověděl profesor Mariam Noga z Vysoké školy bankovnictví ve Vratislavi.

Podle profesora Nohy při projednávání rozpočtu EU zůstává otázka o spravedlnosti pouze jako diskuzní.

„Jsou státy jako Polsko, které dostávají více, než platí. A tady je těžké mluvit o absolutní spravedlnosti,“ říká a uvádí příklad Velké Británie, která byla netto plátcem do rozpočtu Evropské unie, což pro britské daňové poplatníky nebylo výhodné a poškozovalo to britskou společnost. „Nakonec EU dostala brexit,“ myslí si profesor.

Historická podmíněnost a inovační budoucnost

Podle profesora je rozpočet EU v určité míře zatížen minulostí. Expert vzpomíná rok 1957, kdy bylo založeno Evropské hospodářské společenství (EHS) – ekonomický předchůdce Evropské unie.

„Ve skutečnosti to byla celní unie. Zakladatelé se tehdy domluvili na zrušení cel na průmyslové zboží, ale zachovali cla na zemědělskou produkci, pouze je snížili o 50 %. Poté se EHS rozšířilo, byly podepsány smlouvy o reformaci EU. První rozpočty unie po připojení zemí východní Evropy stanovovaly 70 % dotací pro zemědělství,“ uvádí.

Profesor Noga si myslí, že zemědělství nemůže změnit svět. Podle něj je budoucnost světa v inovacích, zavedení počítačů a digitalizaci. A postupně se rozpočtové prostředky převedou do inovačních sfér ekonomiky.

„Je známo, že francouzský, německý nebo italský farmář získává větší dotace než polský, český nebo slovenský. A všichni mají právo protestovat proti takovému stavu, protože oni jsou také členy Evropské unie jako i ostatní státy,“ uvádí profesor.

Nepsaná pravidla Evropské unie

Zdroj Sputniku připomněl, že Polsko není členem eurozóny. „A v eurozóně jsou nepsaná pravidla pro ty, kteří jsou v eurozóně, a pro ty, kdo do ní ještě nevstoupil. Často se stává, že po schůzce lídři zemí, které nejsou v eurozóně, jedou domů. Ale hlavy států v eurozóně jednají dál a stanovují si pro sebe prioritní podmínky,“ uvedl profesor Noga.

Vysvětluje, že v ekonomice se to nazývá polarizací, to znamená, že bohatí se stávají bohatšími a chudí chudšími. V tomto případě je to polarizace rozvoje, polarizace čerpání rozpočtových prostředků.

„Přítomnost v eurozóně nebo za jejími hranicemi má citelný význam, však se přiznejte, jestli máte doma večírek a někteří hosté nečekaně odchází domů, tak ostatní jsou rázem více privilegovaní jen proto, že zůstali,“ říká zdroj Sputniku.

Rozdvojení osobnosti

Podle profesora Nogy v Bruselu Evropskou unii ještě nazývají ekonomickou a měnovou unií, Polsko je podle něj členem pouze ekonomické unie.

„Když současné vlády jednají o tom, jestli vstoupit do eurozóny, tak jsou přesvědčeny, že Polsko tam nikdy nevstoupí, protože jsme na to příliš chudí. A připojíme se k zóně jen tehdy, až dosáhneme životní úrovně Německa. Z druhé strany při projednávání ukazatelů, jako je růst HDP a úroveň nezaměstnanosti, se předvádíme jako takový ekonomický gigant. A pak je to tak, že v jednom případě jsme chudí a ve druhém jsme bohatá velmoc. Nazývá se to rozdvojení osobnosti,“ říká profesor Noga.

Podle profesora se Polsko rozvíjí velmi dobře a dohání ostatní státy. Samozřejmě musí mít vyšší růst HDP než Německo, Velká Británie nebo Francie, jinak je Polsko nikdy nedožene.

Na otázku Sputniku, jestli tento názor Visegrádské skupiny ovlivní rozhodnutí Evropské unie, profesor Noga odpověděl, že nevidí možnosti, aby prohlášení V4 mělo nějaký význam pro Evropskou unii jak ve vztahu k samotnému rozpočtu, tak i na rozdělování finančních prostředků.

Další kolo jednání o rozpočtu by se mělo odehrát na posledním letošním summitu Rady Evropy, který proběhne v prosinci.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Naše hřbitovy jsou knihovnou nejenom české historie. Ředitel pražských hřbitovů promluvil o nebezpečí během svátků
Blaha uctil památku československých a sovětských vojáků ve Svidníku. Napsal: Neosvobodili nás Američané, ale Rusové
Moje stíhačky jsou tvoje stíhačky. Česko a Slovensko posilují obrannou spolupráci
„Trump možná NATO vůbec nepotřebuje.“ Bývalý velitel české vojenské rozvědky okomentoval slova Macrona
Štítky:
financování, Maďarsko, Česká republika, Polsko, Visegrádská skupina, Evropská unie (EU)
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář