16:16 06. prosince 2019
Mezinárodní Mediální fórum 2019 v Praze

Na Foru Media 2019 v Praze se řeší svoboda a lidská práva. Petra Procházková zatím nedorazila

Názory
Získat krátkou URL
Mezinárodní Mediální fórum o žurnalistické problematice v Praze (8)
6241
Sledujte nás na

20. listopadu bylo v Praze zahájeno Forum Media 2019. Na pořadu dne jsou také nové technologie či mezinárodní informační bezpečnost. Čeští novináři mají mimořádnou příležitost setkat se například s americkými či ruskými kolegy. Jaký byl první den fóra, přinášíme v následujícím medailonku, v němž ve zkratce prezentujeme jednotlivé vystupující.

První den fóra vystupoval v roli moderátora a hlavního komentátora pan Armen Ogonesjan. Dnešní diskuse probíhala ve znamení hesla „Liberalismus zemřel, ať žije liberalismus“.

Svou přítomnost omluvil velvyslanec RF Alexandr Zmejevskij. Reportér Sputniku si nevšiml, že by zatím dorazila česká novinářka Petra Procházková. Z českých „novinářů“ byla mezi posluchači Ingrid Romancová, redaktorka Evropského rozhledu, vykonávající svou monitorovací misi… Mezi ohlášenými řečníky chyběli Jan Campbell i Stanislav Novotný. Následuje přehlídka tezí a myšlenek, které jsme pro vás od řečníků vyslechli. Některých jsme se pak na detaily zeptali přímo osobně.

„Hyperglobalizace má potlačit obchodní konkurenci.“ (A. Gromyko, historik, Rusko)

Alexej Gromyko (zjednodušujeme): vystoupil jako první mluvčí. Ve svém příspěvku pohovořil o historickém vývoji liberalismu. Tento směr považuje za legitimní, který během svého vývoje získal mnoho přívlastků, mnohými býval zneužíván či využíván. V současnosti je dle Gromyka liberalismus nástrojem „agresivní“ lobby, která má destruktivní vliv na Evropu, kterou USA opustily, stejně jako ji nyní opouští Velká Británie. Některé myšlenky z projevu (zkracujeme):

„Liberalismus byla původně zajímavá ideologie. Získala mnoho podob. Dnes se vše zvrhává, důkazem mohou být ona ,arabská jara’. Určitá interpretace liberalismu nicméně spojuje Macrona a Putina. Macron nesouhlasí, že by si svět měl myslet, že kapitalistický západní model má výlučné právo na univerzální světový pořádek. Je třeba prakticky, nikoliv jen deklaratorně, promýšlet evropskou realitu. EU má šanci, uhájí-li si určitou autonomii, stejně jako Rusko si musí najít způsoby hájení svých vlastních zájmů… Současný liberalismus rozmývá pojem střední třída. Toto je daň za hyperglobalizaci, jejímž hlavním cílem je potlačení obchodní konkurence. Dalším negativním jevem je nezájem o princip presumpce neviny. Je snadné na někoho kolektivně ukázat prstem. Nějaká ,pravdivá legenda’ pro obvinění se už nějak najde. Jen tak na okraj, co se Ruska týká, poddanství v něm bylo zrušeno dříve než v USA otroctví. Problémem EU je hlavně to, že ztrácí na efektivitě a tím i na legitimnosti. Jistý typ liberalismu byl i v SSSR a měl revoluční přívlastek. Myšlenka liberalismu bazíruje na pluralitě. Jenže takový Brexit princip plurality nesplňuje…Dnešní liberalismus je nadnárodní lobby a její zájem o peníze.“

Mezinárodní Mediální fórum 2019 v Praze
Mezinárodní Mediální fórum 2019 v Praze

Sputnik: Pane Gromyko – jak je to s tou střední třídou v RF? Je tam?

Alexej Gromyko: Podívejte, v RF je 145 milionů obyvatel. Rusko je na 6. místě na světě z hlediska své kupní síly. Kdo by si myslel, že tam není střední třída, je bláhový…

„Digitální informace nás kontrolují?“ (Mayelinne De Lara, Diplomatický magazín, Holandsko)

Mayelinne De Lara (zjednodušujeme): Jde mi především o takové pojmy jako etika, novináři, společnost. Chabá vysvětlování incidentu s chemickým zbraněmi v syrské Dúmě svědčí o deficitu relevantních informačních zdrojů. Trpí tím autenticita, kontext se ztrácí. Ohrožena je etika i sama kvalita zpráv. Limitování zdrojů částečně nahrává ekonomická krize. Jsme svědky určitého rozdělení médií do sektorů. Lidé nejsou v kontaktu s tím, co se děje v politice. Na věci se negativně podepisuje fenomén korupce. Prioritu (před zprávami) mají obchodní zájmy. V rámci postmodernity konstatujeme i falzifikace příběhů. Zprávy jsou povrchem jevů. Novináři se snaží učinit kontenty atraktivní, ty pak jsou ale zavádějící a místy i podvodné. Populismus a nový protekcionalismus hýbou společností, stejně jako i rasismus. Slýcháme hesla jako kyberprostor, kyberpolitika či kyberválky. Systém skloňuje tyto pojmy dle své spotřeby. Snaží se i pomocí takovéhoto přístupu využít politický jazyk, kterým se má vysvětlit terorismus či západní angažmá v Afghánistánu. Žijeme v digitální éře. Ale kontrolujeme digitální informace? Možná, že digitální informace kontroluje nás.

„Evropskou elitu sužuje rozkol v názorech…“ (Čavdar Minčev, magazín Mezinárodní vztahy, Bulharsko)

Čavdar Minčev (zkracujeme): Za vším vidí rozkol v elitách, na nichž záleží, jak naloží s odkazem Karla Marxe a Francise Fukuyamy? Možná jsme svědky anticipace antiglobalizačního procesu. Uvidíme v budoucnu. Možná, že zvítězí různé separatismy a touhy po nezávislosti, které budou tu a tam vzlínat v různých státech. Nový světový řád musí najít řešení tohoto všeho.  Je třeba mít přímější vládu (demokracii, pozn.).  Národní zájmy představují to, co bude třeba bránit, včetně ustavení kontroly nad finančními toky, což nebude jednoduché. Západ selhává v roli nositele univerzálních hodnot. A v čem že je hlavní problém? V nekontrolované globalizaci. Možná nás čeká globalizace, která nebude mít liberální formu. Odpovědi zatím nemáme. Zdá se být však jisté, že národní hranice budou zpochybňovány. Země se budou snažit osvobodit se od globální ekonomiky. Má liberální demokracie budoucnost? Zatím nevíme. Dnes jde o zápas o udržení růstu ekonomiky a o překonání sociálních rozdílů. To uvádí elity do stavu rozkolu.

O radikalizaci, politické nestabilitě v zemích východní Evropy, o demografických změnách díky vleklé ukrajinské krizi dále hovořil Jurij Ševcov:

„Ukrajina změnila status Polska – už není monoetnickým státem…“ (Jurij Ševcov, Bělorusko)

Jurij Ševcov, politický vědec, Bělorusko (zjednodušujeme): Jak se bude vyvíjet Ukrajina? Stejně jako ona chtěly do EU též Bulharsko, Rumunsko, Litva. V tomto procesu tyto země předběhly Ukrajinu a ztratily 1/3 obyvatel. Je jedno, kdo bude vládnout Ukrajině, bude-li tam pořádek či ne. Dochází k přepsání tradičního paradigmatu. Čeká nás pokračující pracovní migrace z Ukrajiny. Co to znamená pro náš region? Odpověď vidíme v Polsku, které ztratilo status monoetnického státu, tento status Poláci ztratili po Majdanu. V Polsku je dnes na 2 miliony Ukrajinců. Brzy jich tam má být až 8 milionů. Tohle bude mít značné důsledky. Změny tohoto typu věští vlastně přicházející destabilizaci. Země východní Evropy budou čelit takovýmto procesům. Není jasné, kdy skončí ukrajinská krize, která je navíc obtěžkána vážnou potencialitou, a tou je konfrontace s Ruskem.

Původní myšlenkou EU byla integrace, čekalo se, že slabší členové budou dotahovat silnější. Nyní máme změnu v podobě dvourychlostní EU. Postaral se o to Junckerův plán, kdy se investuje hlavně na území staré Evropy.

V reakci na referát moderátor diskuse Ogonesjan poznamenal: V Africe roste urbanizace. Dokáže Afrika udržet lidi na svém území? Nedávno to řešil sočinský summit, přijeli zástupci 53 zemí Afriky...

Tom Wan (zjednodušujeme): Jsem optimista – liberalismus cestuje nyní mezi zeměmi. Liberalismus žije. Proces je posilován sociálními médii. Otázka je, jak na tyto jevy budou reagovat vlády těch kterých zemí. Vidíme novou povahu médií a společnosti. Globalizace bude určovat, kdo je vítěz a kdo je poražený. Tradiční rozdělení na třídy a politické strany, to přestane hrát roli. Brexit je jistě chyba. Budoucnost ukáže, jaké se rozehrají sociální scénáře. Problém dnešní mainstreamové žurnalistiky spočívá v tom, že je neefektivní a drahá. Liberalismus je software, který naštěstí běží na hardware moderních sociálních médií. Moje generace s tím nemá problém. 

Tiberio Graziani (zjednodušujeme): Liberalismus by se měl nyní chápat jako rozdíl v jeho ideologii a aplikaci.  Již nejde ani tak o samu ideologii. Liberalismus je teď ideologií masové konformity. Proto dnes mluvíme o krizi liberalismu. Ekonomika některých jiných zemí, jako Indie nebo Čína, posiluje svůj vliv dokonce i bez liberalismu. I role Ruska roste. Liberalismus není evidentně nutným požadavkem pro fungující společnost.

„Na Slovensku nezávisí vůbec nic.“ (Vladimír Bačišin, Slovensko)

Vladimír Bačišin (zjednodušujeme): Slovensko je liberální země, ale na Slovensku nic nezávisí. Máme i politické strany, které mají 5 členů. Liberalismus je aspoň lepší než nacismus. V každém případě je jako Yetti. Všichni o něm hovoří, nikdo jej však neviděl. O obědy zdarma pro děti se postaral liberalismus. Je tímto pádem špatný?

Moderátor panelové diskuse Ogonesjan na to odpověděl: Liberalismus má své jisté historické výdobytky. Následně se plamenně o soudobé žurnalistice nechal slyšet Igor Rybakov.

Igor Rybakov (zjednodušujeme): Liberalismus je cílem každé pluralitní společnosti, kde se ctí práva menšin, kde se ctí svoboda slova. Seriózní žurnalistika má svá daná pravidla. Neprofesionalita v přístupu vytváří nové zdi, novou absenci dialogu. Novináři jsou kolegové, nikoliv vojáci na různých stranách války (fronty). Jejich úkolem je reportovat, nikoliv události vykládat či někomu přímo sloužit…

Armen Ogonesjan poté ukončil první část dne citací kolegy Ščipkova, který nepřijel: „Dnes tu máme umělé mechanismy, které imitují demokracii. Finanční injekce či silová řešení jsou nevhodnými nástroji. Bohužel konstatujeme, že tu také máme nic nedělající střední vrstvu, což je přímý důsledek krize kapitálu a průvodní jev jeho pádu. Umělý růst se nedá již více držet. Neoliberální systém potřebuje přechod k vojenským metodám kontroly a řízení. Kulturu střídají úředníci. Takový je bohužel současný trend.  

Zajímavé příspěvky přečetl John Bonar či Johnny Melikjan, posledně zmíněný hovořil o arménských médiích. Pavel Razin nastínil rozvoj ruských subkultur a jejich vlastních médií. O rozbujelé rusofobii a honu na vše ruské pohovořil bývalý reportér Sputniku na Slovensku Artur Bekmatov.

Artur Bekmatov (zkracujeme): Média jsou zbraň. Lidé, kteří zpochybňují slovenskou roli v NATO, by prý neměli být podle mainstreamu v médiích, takto za své názory „trpí“ Čarnogurský. Celebrity, které nevyzvaly Moskvu, aby propustila Olega Sencova, jsou kritizovány. Názorově nepohodlní lidé končí ve společenské karanténě. Snižuje se důvěra lidí v tradiční média. Rozvíjí se alternativní mediální sféra. Na Slovensku se snaží založit úřad na ochranu demokracie, a sice v rámci vybraného ministerstva. To již skutečně připomíná Orwella.

Své vize dále rozvedl Petr Lidov-Petrovskij, zástupce agentury Rusko dnes.

Petr Lidov-Petrovskij (zkracujeme): Rusko je na čelních místech žebříčku zemí, které absorbují migranty. Po rozpadu SSSR se mnoho Rusů ocitlo v zahraničí, a nejen Rusů. Zkrátka, na postsovětském prostoru žije mnoho lidí různých národností, kteří se rozhodli třeba pro práci v Ruské federaci nebo kteří v Rusku pracovat dlouhodobě chtějí. Těmto lidem by se mělo umožnit, aby mohli získat potřebné dokumenty. Bohužel narážejí na byrokracii. V Moskvě je milion takovýchto migrantů, mnozí jsou muslimové. Naše média je místy pozitivně diskriminují, zvláště pokud se podílí na kriminalitě, pak se záměrně nehovoří o jejich národnosti. Je otázkou sofistikovaného přístupu, aby se tento proces dobře zvládal.

Na fóru představila svůj dokumentární film o osudech vojáků americká filmařka Deborah Scrantonová. Snímek nese název „THE WAR TAPES“. Hlavním poselstvím je, že jen relativně málo Američanů zná někoho z armády. Lidé jsou tak od světa US armády odtrženi a nerozumí mu.

O supermarketingu a profesionálním brandingu promluvil Srdja Trifkovic, který tyto procesy ukázal na případu slavné holčičky ze Švédska jménem Greta. Velice sugestivně dokázal, že naše společnost je udržována v permanentním strachu a řízeném chaosu a že za vším samozřejmě stojí nadnárodní lobby. Problematiku uprchlíků aktualizovala Natalia Sudlenkovová.  Rozebrala autocenzuru médií, která si netroufají psát otevřeně o migrantech. Protože Sudlenkovová je sama „běženec“, usoudila, že se budeme muset s migrací vypořádat, hlavně bez předsudků. Přitom dokázala být i kritická.

Péter Osvát: Svoboda lidí – záruka že každý člověk bude vyslovovat své názory. Svoboda projevu je významná pro fungování demokratické společnosti. Zabezpečení svobody slova představuje pozitivní závazky státu. Poměrně podrobně pohovořil o tiskovém zákonu na Slovensku, z jehož předností i nedostatků se dá usuzovat, nakolik dobře či místy méně šťastně funguje slovenská verze demokracie ve státě.

Jak bude konference pokračovat, zda přijdou čeští novináři, o tom vás budeme dále informovat. Ukážeme vám postupně videa, která točíme s účastníky konference.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Mezinárodní Mediální fórum o žurnalistické problematice v Praze (8)

Více:

Putin o sankcích USA: Koho tím Američané potrestali? Sami si vrazili kudlu do zad. Dotkl se i možného odchodu zemí z EU
Francouzská média informovala o úspěchu Ruska v odmítnutí dolaru
Na mezinárodním mediálním fóru v Praze jsou diskutovány otázky svobody žurnalistiky
Štítky:
Rusko, Praha, konference, media
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář