05:04 04. července 2020
Názory
Získat krátkou URL
171261
Sledujte nás na

Tento týden za účasti prezidentky Čaputové a ministra zahraničních věcí Lajčáka se odehrál dvoudenní summit NATO v Londýně. Slovensko je součástí spolku od roku 2004. O zájmech SR v NATO, výdajích na obranu a nástrahách spolupráce jsme mluvili s politickým analytikem a předsedou strany Socialisti doc. Mgr. Eduardem Chmelárem, PhD.

Pane Chmeláre, Slovensko minulý rok podle odhadů NATO za obranu utratilo 1,2 % svého rozpočtu. Ve Vašem článku, který byl zveřejněn na portálu Hlavnydennik.sk uvádíte, že SR na obranu vynaložila dokonce 1,74 % HDP. Česká republika věnovala obraně 1,13 % státního rozpočtu a vláda premiéra Andreje Babiše se zavázala, že postupně navýší rozpočet na obranu na 1,4 procenta HDP, a to do roku 2021.  Proč dle Vašeho názoru Slovensko utrácí na obranu více prostředků?

Eduard Chmelár: Údaj 1,74 % HDP platí pro tento rok. No a souvisí to s politickou reprezentací, kterou máme. Všechno jsou to oportunisté, kteří nevěří ničemu, kteří se chtějí v zahraničí líbit mocným a doma říkají to, co chtějí lidé slyšet, ale jinak nemají žádnou koncepci, jen se udržet u moci.

Jednotlivé země mají vlastní hospodářská a sociální specifika. Z jakého důvodu podle Vás NATO požaduje po všech členských státech plošnou částku na obranu ve výši 2 % a nakolik je tato politika pro jednotlivé země a pro NATO efektivní?

Jestli chceme být upřímní, musíme hovořit přímo, že to nepožaduje NATO, ale Spojené státy a většina členských zemí NATO se jimi nechá vydírat. Neexistuje žádný právní závazek, podle kterého bychom byli povinní vynakládat na obranu 2 % HDP, je to obyčejný politický slib. A jaký význam má zvyšovat zbrojení v době, kdy členské státy NATO vynakládají na armádu tři čtvrtiny celosvětových výdajů? Pro obranu to nemá žádný praktický smysl, je to samoúčelné opatření, které plní kapsy zbrojních koncernů. NATO dnes není obranná, ale obchodní organizace.

Roli NATO nejednoznačně vnímají i světoví politici. Zejména Donald Trump nepotvrdil, že v případě možného útoku na jednoho ze spojenců jej bude NATO obhajovat, pokud tato země dlouhodobě neplní 2% požadavek na vojenské výdaje. Nakolik je, s ohledem na dané prohlášení Trumpa, pro Slovensko výhodné být součástí NATO a jaké garance to dává?

Tuto výhružku už neopakuje jen americký, ale i turecký prezident. I bez toho opakuji, že článek 5 automatickou vojenskou pomoc negarantuje, vyplývá to z právní analýzy, kterou si nechal udělat samotný Kongres USA před prvním rozšiřováním NATO v roce 1999. Připomínám, že Česko-Slovensko mělo během první republiky v letech 1918 – 1938 mnohem jednoznačnější spojeneckou smlouvu s Velkou Británií a Francií a všichni víme, že to nezabránilo Mnichovské zradě. Spoléhat se na NATO, které je neefektivním historickým pozůstatkem studené války, je vysloveně hloupé a tuto mantru můžete udržet jen za cenu obrovské propagandy. Slovensko by mělo hledat v tomto nejistém světě lepší zabezpečení vlastní bezpečnosti. Jedním z možných řešení je společná evropská obrana, která však nebude založena na zvyšování zbrojení a vývozu válek, ale na zabezpečení hranic a politické, ekonomické a environmentální stabilizaci blízkého zahraničí.

V článku mimo jiné kritizujete záměr prezidentky SR Zuzany Čaputové, která na summitu oznámila, že slovenské ozbrojené síly poskytnou do roku 2024 několik svých nových stíhaček F-16 pro potřeby Iniciativy připravenosti NATO. Pokud je Slovensko součástí NATO, může se přesto neúčastnit jeho společných aktivit? Jak se bude vyvíjet další spolupráce Slovenska s NATO?

Problémem je, že NATO se nás v čím dál větší míře pokouší zatáhnout do válek, které nemají nic společné s bezpečností jeho členů. Vezměte si jako příklad útok Turecka na Kurdy v severní Sýrii, nebo plány Pentagonu na válku s Íránem. Představte si situaci, že napadený odpoví a už jsme ve válce proti naší vůli. Iniciativa připravenosti NATO jde za rámce obrany a formuje útočné síly. Jako historikovi mi to připomíná situaci v roce 1941 krátce před propadnutím Sovětského svazu. A s tím souvisí i stahování sil NATO na východní hranice a snahy o umísťování vojenských základen v tomto prostoru včetně Slovenska. Pokud nás propaganda krmila nesmysly, že potřebujeme nakoupit 14 amerických stíhaček na obranu Slovenska (přičemž takový počet nad našim územím ani nevzlétne, ani se neotočí) a dnes se dozvídáme, že je máme dát k dispozici jako útočné stroje silám NATO, potom by to mělo znepokojovat celou slovenskou veřejnost. Ano, účast v Iniciativě připravenosti NATO stále můžeme odmítnout, nemáme žádný právní závazek zúčastňovat se takových operací, chce to jen jasnou politickou vůli a odvahu, a tu u našich státních představitelů nevidím.

Již dříve francouzský prezident Emmanuel Macron přišel s návrhem na zřízení společné evropské armády. Jak hodnotíte jeho návrh? A může mít taková armáda úspěch v současných geopolitických podmínkách?

Macronův návrh je nutné vidět především v kontextu jeho snah hrát v Evropské unii rozhodující úlohu. Evropská armáda by za určitých okolností mohla být vyšším stupněm bezpečnosti než NATO, protože na rozdíl od Severoatlantické aliance by byla povinna chránit celé území Evropské unie včetně Slovenska bez výjimky. Je však nutné být velmi opatrný, aby se z toho nerozvinula jen nová forma militarismu. Vyšší stupeň bezpečnosti neznamená více zbrojení – ostatně, efektivnější způsob nám ukazuje Rusko, které už několik let snižuje armádní rozpočet a i přesto drží se Spojenými státy krok. 

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

V Kremlu jsou znepokojeni plány NATO na zvýšení vojenských výdajů
Země NATO obvinily Rusko z „agresivních akcí“
Německý deník vysvětlil důležitost vstupu Ruska do NATO
Štítky:
válka, NATO, Eduard Chmelár
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář