18:19 02. července 2020
Názory
Získat krátkou URL
7560
Sledujte nás na

Premiér Andrej Babiš minulou středu v PS oznámil, že Česko zablokuje evropský boj se změnami klimatu. Na summitu OSN v Madridu, věnovaném této problematice, premiér upozornil na nezbytnou roli jádra pro dosažení uhlíkové neutrality. Je to pro energetickou strategii správná volba? Sputnik se obrátil na dva ruské experty z oboru energetiky.

„Jsem naprosto přesvědčen, že je třeba podporovat další rozvoj jaderné energie jako zdroje s nulovými emisemi. Bereme také vážně potřebu dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů energie, ale bez podstatného zvýšení jádra v energetickém mixu není možné nejen v České republice dosáhnout uhlíkové neutrality,“ pronesl Babiš na klimatickém summitu OSN v Madridu.

Česká republika současně plní své závazky o snížení uhlíkových emisí. V nejbližším desetiletí hodlá dosáhnout dalšího poklesu do 43 procent. Navzdory tomu ale Babiš již v dopise informoval předsedkyni EK Ursulu von der Leyenovou, že ČR bude po EU požadovat ústupky v boji se změnami klimatu. Dosažení uhlíkové neutrality bude podle premiéra vyžadovat 675 mld. Kč. Tuto částku sdělil na svém twitterovém účtu včera po jednání s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou.  

​Ekonom Lukáš Kovanda v Parlamentních listech upřesnil, že nejde o částku celkovou, ale o každoroční po dobu dvaceti let. Vzhledem k tomu, že dosažení uhlíkové neutrality vyžaduje vysoké  investice, bude premiér svůj postoj prosazovat tento týden v Bruselu na setkání hlav evropských států věnovaném dlouhodobé strategii dosažení uhlíkové neutrality.

Masivní odmítnutí vs. energetická bezpečnost

Jádro činilo v energetickém mixu České republiky v roce 2018 více než třetinu, tedy téměř 37 %. Vzhledem k tradiční orientaci českého hospodářství na průmysl, hrají pořád fosilní zdroje v podobě uhlí, zemního plynu atd., v české energetické klíčovou roli a činí 56,95 %. V porovnání s rokem 2017 zaznamenal tento druh energie pokles o 0,40 %. Obnovitelné zdroje energie prozatím tvoří 6,17 % z celkového mixu a v porovnání s rokem 2017 zažily také pokles - o 1,43 %.

V této souvislosti jsme se zeptali Fedora Veselova, docenta hospodářských věd a zástupce ředitele v oblasti vědy v Institutu energetického výzkumu Ruské akademie věd, na to, jak hodnotí stav jaderné energetiky v EU a Česku. Podle odborníka existují dva trendy: na jedné straně je to masivní odchod od jádra, který spočívá v odmítnutí JE (například výroba elektřiny v JE se v Německu a ve Francii výrazně snížila), a na straně druhé je to bodový zájem jednotlivých malých zemí o atomové projekty na míru.

„Ve velkých zemích, které provozují jadernou energetiku, byly přijaty programy na postupné ukončení využití jádra. Tento proces v běhu, nikoli tempem, které se původně očekávalo, ale přesto se tato politika provádí, bude však nadále prováděna,“ řekl na úvod Veselov.

Dle odborníka Česká republika spadá do malé skupiny evropských států, které ve své politice vůči jádru sledují vlastní zájmy: „Na druhé straně jsou malé země, které uvažují o jednotlivých projektech v oblasti jaderné energie pro zvýšení své energetické bezpečnosti a obecně pro růst vlastního významu v energetickém prostoru Evropy. Jsou to Finsko, Česká republika, Bulharsko.“ 

Nejčistší druh energie pro EU není dost „zelený“

Koncem minulého týdne byla během zasedání Evropského parlamentu jaderná energie vyškrtnuta ze seznamu zelených technologií. Dne 5. prosince proběhlo jednání o finanční taxonomii, v jehož rámci se europoslanci vyjadřovali k zařízení o udržitelném financování projektů podle jednotlivých druhů aktivit do tří kategorií „zelených“, „umožňujících“ a „přechodných“. I když Francie usilovala o zařazení JE do „zelených projektů“, zabránilo jí v tom Rakousko, Německo a Luxemburg.

Již delší dobu se Rakousko vyjadřuje proti dostavbě pátého jaderného bloku AES Dukovany. Hornorakouský radní pro životní prostředí Rudi Anschober se obrátil na Evropskou komisi s požadavkem, aby prověřila plány Česka na rozšiřování jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Politik také požadoval, aby se v případě žádosti Česka o prodloužení životnosti jaderných bloků závazně zkoumaly přeshraniční dopady na životní prostředí a aby byla stanovena hranice pro dobu provozu jaderných elektráren. Postoj rakouské strany okomentoval profesor Valerij Volkov, ředitel ruské Akademie geopolitických problémů. „Češi by jednoduše měli nabídnout Rakousku, aby Česku dodalo elektřinu za ceny, které jim dnes poskytuje jaderná jednotka. Nechte je doručit energii na vlastní náklady. Rakousko to pak okamžitě odmítne,“ uvedl profesor Volkov.

Českou pozici v této otázce jasně naznačil premiér Babiš již v polovině října. Politik po jednání s vládou uvedl, že nové bloky budou postaveny, i kdyby Česko muselo porušit právo EU. „U jádra jsme zaspali dobu. Temelín už jsme mohli stavět,“ řekl poslancům Babiš. „My to musíme prosadit. I kdybychom měli porušit evropské právo. Bezpečnost energetická je pro nás priorita,“ prohlásil Babiš na na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti.

Dostavba nového bloku má již jasný harmonogram. Na zasedání stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů ve Strakově akademii Babiš informoval veřejnost, že dodavatel má být vybrán do konce roku 2022 a samotný blok bude dokončen v roce 2026. Ve hře o největší zakázku v české energetice, která má činit až 160 miliard korun, je celkem 6 uchazečů: ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Zeptali jsme se, kdo z nich má šanci vyhrát. Podle Veselova o tom rozhoduje ekonomická a politická složka.

Uran-238 jako zdroj nekonečné energie

Ve světle současné snahy o ekologickou energii jsme profesorovi Valeriji Volkovovi položili dotaz o budoucím vývoji jaderné energetiky. Expert citoval příspěvek Jevgenije Velichova z Kurčatovova jaderného institutu, který zazněl během Mezinárodního energetického fóra v Moskvě. Velichov podle experta ve svém proslovu zveřejnil jeden jednoduchý obrázek o zdrojích energie, který vypočetl.

Volkov to popisuje následně: „Všichni žijeme na Zemi. Pokládám si otázku, kde je energie, kterou tady lidé mohou získat? Energie pochází z jader nebo z různých typů vodíků. 86,7 % energie, kterou mohou lidé na Zemi získat, je soustředěno v jádrech uranu-238. Uran-238 se na rozdíl od uranu-235 neštěpí. Aby se rozdělil, musí být zasažen nějakým jádrem, to znamená, že musí být střihán tak, aby pokračovala řetězová reakce. K tomu potřebujeme urychlovače s určitou účinností, které se liší od těch současných s velkým rozměrem a velmi nízkou účinností. Pro průmyslový design jsou zapotřebí speciální urychlovače. A takový urychlovač byl vytvořen v Rusku.“

V rozhovoru pro Sputnik profesor Volkov uvedl, že nejdůležitější je mít přístup k energii a získat ji tam, kde je soustředěna. Pokud tento zdroj bude získán, pak bude energie stačit na tisíc let a tato technologie promění celý svět. „Proto právě teď děláme všechno, abychom zavedli tuto technologii a vyvinuli všechny tyto nástroje. Samotná technologie je již známa. Jde o vynález - zrychlovač od ruského vědce Bogomolova, který právě tyto účely plní.“ O zdrojích uranu-238 již v roce 2012 hovořil ředitel ruské korporace Rosatom Sergej Kirijenko. Podle něj stávající rezervy izotopu uranu 238, které tvoří základ jaderného paliva pro rychlé neutronové reaktory, budou stačit pro jaderný energetický průmysl Ruska na stovky let.

Zde je však třeba poznamenat, že hlavním zdrojem jaderné energie je uran-135, který je ovšem vyčerpatelným zdrojem. V těžbě uranu je vedoucí zemí Austrálie (31 % světových zdrojů), následuje Kazachstán (11 % světových zdrojů) a Rusko, které má kolem 9 % zdrojů. Náhradou za něj může být uran-238, který v energetických zdrojích zemí ve vztahu k ostatním zdrojům činí kolem 90 %. Izotop uranu-238 tvoří základ jaderného paliva pro reaktory na základě rychlých elektronů. Profesor dále hovořil o alternativní jaderné technologii, kterou vyvinul zrychlovač vědce Bogomolova založený na nuceném štěpení uranu-238. Navíc, jak uvádí portál Ruského společenství fyziky, budou reaktory pracující na uranu-238 skutečně bezpečné, protože v nich nemůže dojít k řetězové reakci. Podle portálu atomic-energy.ru byla v Rusku téměř 30 let ve zkušebním provozu energetická jednotka rychlého neutronového reaktoru BN-600 v jaderné elektrárně Bělojarsk (město Zarečnyj, Sverdlovská oblast). V současné době je ve výstavbě energetická jednotka BN-800 na bázi rychlého neutronového reaktoru.

Co se týče jaderné bezpečnosti, pan profesor připomněl, že po katastrofě v Černobylu byla vyvinuta nová bezpečnostní pravidla MAAE, ve kterých se praví: „Dnes žádný stávající jaderný blok na světě nesplňuje hlavní pravidlo MAAE, tj. nemá přirozenou bezpečnost.“ Odborník pokračoval, že pokud to lidé pochopí a začnou se v jaderné energetice sjednocovat, technologické bariéry se prolomí a vznikne jaderná energie bez odpadu. „Pak veškerý radioaktivní odpad, který tvoří uran-238, spálíme v těchto reaktorech a získáme další energii,“ vysvětlil.

V Polsku našli alternativu. Hodí se i v Čechách?

Jedním z náhradních řešení pro standardní jaderné elektrárny a pro snížení spotřeby uhlí v Polsku, jehož energetika se plně zakládá na uhlí, jsou JE s malou kapacitou. Například polský miliardář Michał Sołowow chce ve své chemičce do roku 2027 zprovoznit jadernou elektrárnu o kapacitě 300 megawattů.

S využitím tohoto zdroje přišel již dříve i premiér Babiš, který podpořil tuto myšlenku v dubnu letošního roku ve svém projevu na Evropském jaderném fóru. Zeptali jsme se proto Federa Veselova, proč tento typ JE zatím není tolik rozšířen v EU. „Malá elektrárna je technicky velmi atraktivní řešení. Existují dva problémy. Jeden z nich je ekonomický: jsou extrémně drahé a na rozdíl od velkokapacitních JE neexistují žádné vyhlídky na významné snížení nákladů na tyto elektrárny. Druhým důvodem jsou bezpečnostní požadavky na tyto malé jaderné elektrárny, které nejsou přinejmenším nižší než požadavky na velké jaderné elektrárny, včetně fyzické bezpečnosti, ochrany atd.,“ vysvětlil expert.

Podle jeho názoru tak tyto bezpečnostní požadavky výrazně zvyšují náklady na takové projekty a komplikují jejich realizaci. Proto, dle jeho slov, i když jsou tyto malé jaderné elektrárny provozovány, s největší pravděpodobností se jedná o bodová řešení vojenské nebo strategické potřeby státu. „To však zatím nelze považovat za technologii pro hromadné použití, bohužel, kvůli těmto faktorům: náklady a vysoké požadavky na bezpečnost, stejně jako u velkých jaderných elektráren,“ zhodnotil situaci Veselov.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Jádro věci. Co vadí Rakousku na ČR již půl století?
EU se rozhodla snížit dovozní omezení potravin z Japonska po havárii jaderné elektrárny Fukušima I
Scénář pro další Černobyl? Ukrajinský expert vyzval k výrobě raket na útoky na ruské jaderné elektrárny
Zásah NAKA na Slovensku: V jaderné elektrárně Mochovce byly zadrženy dvě osoby
Štítky:
bezpečnost, jaderný reaktor, vědci, Rusko, Česká republika, obnovitelné zdroje, jaderné palivo, uran, jaderná energetika, jaderná elektrárna
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář