08:10 19. září 2020
Názory
Získat krátkou URL
19674
Sledujte nás na

Známý český sociolog Petr Hampl poskytl Sputniku komentář, v němž se vyjádřil k listopadovému průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s názvem Důvěra vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Co si odborník o jeho výsledcích myslí?

Průzkum CVVM

V nedávném šetření, které se konalo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.

Ve zprávě uveřejněné na stránkách CVVM se uvádí, že do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak i někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.

Výsledky přitom ukázaly, že nejvyšší podíl důvěry mezi zkoumanými politiky měla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, jíž „spíše důvěřovalo“ 54 % dotázaných a jen 18 % jí „spíše nedůvěřovalo“. Za ní následovala česká hlava státu Miloš Zeman. Tomu „spíše důvěřovalo“ 46 % dotázaných a 50 % mu „spíše nedůvěřovalo“. Třetí příčku pak obsadil francouzský lídr Emmanuel Macron, jemuž 34 % lidí „spíše důvěřuje“ a 42 % „spíše nedůvěřuje“. Za ním skončil maďarský premiér Viktor Orbán s výsledkem – 31 % respondentů důvěřuje, 27 % nedůvěřuje.

Když se na věc podíváme z druhé stránky, nejvíce nedůvěřujících bylo u severokorejského vůdce Kim Čong-una (70 %), ruského prezidenta Vladimira Putina (69 %), německé kancléřky Angely Merkelové (68 %) a amerického předáka Donalda Trumpa (65 %).

Nutno zmínit i to, že oproti prosinci roku 2018 zřetelně vzrostla nedůvěra v případě tureckého lídra Recepa Tayyipa Erdogana, čínského vůdce Si Ťin-pchinga, duchovního vůdce Íránu Sajjida Alího Chameneího, slovenského premiéra Petera Pellegriniho a českého prezidenta Miloše Zemana, mírně pak v případě Kim Čong-una.

Výsledky ovlivňuje způsob kladení otázek

Autor knihy Prolomení hradeb tak v této souvislosti nejprve poznamenal, co má podle jeho názoru obecně značný vliv na výsledky takových průzkumů.

„Výsledky výzkumů tohoto typu jsou zásadně ovlivněny kladením otázky. V některých jiných výzkumech jsou respondenti dotázáni např.: „Svěřil byste tomuto člověku hlídání svých dětí nebo vnoučat?“ Pak jsou lidé nuceni zamyslet se, co o tom politikovi vědí a jestli toho vědí dost, aby v něj mohli mít důvěru,“ vysvětluje.

Uvádí ale také i jiný typ otázky, který by dle něj mohl znít: „Máte k tomuto politikovi důvěru, že zvládne důchodovou reformu?“ nebo „Máte k tomuto politikovi důvěru, že zvládne migrační krizi?“

„I to by něco ukazovalo. A takové výzkumy jsou občas prováděny,“ myslí si a dodává: „Když jsou lidé dotázáni, jestli důvěřují politikovi, je to pro ně zcela abstraktní.“

Podle Hampla tak z průzkumu, v němž je taková otázka položena, nejlépe zpravidla vychází politik, o kterém lidé téměř nic nevědí nebo ten, s nimž je spojen sympatický dojem (např. vypadá dobře na fotografiích).

Na co poukazují výsledky průzkumu?

Sputnik se následně pana Hampla zeptal i na to, jak by mohl vysvětlit, že Češi dle průzkumu více důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, než vlastnímu prezidentovi Miloši Zemanovi, který se umístil až za ní.

Sociolog v této souvislosti podotkl, že výsledky výzkumu v tomto případě přesně odpovídají tomu, co řekl výše. „Na prvním místě blondýna, o které respondenti nevědí absolutně nic, na třetím místě manekýn, na posledních místech ti, o kterých se soustavně píše negativně (a nevypadají moc dobře),“ uvedl a tím zmínil i to, jak dopadli ostatní politici.

Vyjádřil se i k tomu, jaké závěry lze vyvodit ze skutečnosti, že v porovnání s předchozím rokem kleslo procento důvěry prezidenta Zemana na 4 body.

„Meziroční pokles u Miloše Zemana jen těsně přesahuje rámec statistické chyby. Nepřikládejme tomu příliš velký význam,“ uvedl.

Za překvapivé tak podle jeho názoru lze považovat vlastně jen dva výsledky. „Druhé místo Miloše Zemana, u něhož vzhled nepatří mezi silné stránky, a který je dobře znám,“ uvedl první z nich.

Druhé překvapení se pak dle něj týkalo velmi nízkého hodnocení kancléřky SRN Angely Merkelové, „jejíž mediální pokrytí je soustavně pozitivní“.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

„Proč ani ten nejdrastičtější zážitek nepřiměje sluníčkáře změnit názor?“ Hampl se zamyslel nad útoky migrantů
Hampl: Radost z britských voleb zakryla „zelený nový úděl“ Evropské unie. Bude stát obrovské peníze
„Hanba těm, kdo oslavují vrahy!“ Sociolog Hampl upozornil na růst fašismu a kolaps politiky v Česku
Štítky:
Emmanuel Macron, Si Ťin-pching, Peter Pellegrini, Kim Čong-un, Vladimir Putin, důvěra, Angela Merkelová, Zuzana Čaputová, Miloš Zeman, průzkum
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář