14:20 03. června 2020
Názory
Získat krátkou URL
Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA (131)
161023
Sledujte nás na

Íránský prezident Hasan Rúhání a ministr obrany Amir Hatami slíbili pomstu a „ničivý úder“ po vraždě velitele zvláštního útvaru Quds Íránských revolučních gard generála Kásima Sulejmáního.

MZV USA vyzvalo americké občany, aby okamžitě opustili Irák vzhledem ke zvýšenému napětí. Izraelský ministr obrany svolal mimořádnou poradu s veliteli zvláštních služeb a armády v souvislosti s touto událostí a cena ropy Brent se zvýšila.

Odborníci zaznamenávají další kolo eskalace v íránsko-amerických vztazích, jsou však ochotni věřit, že tato událost nezpůsobí válku mezi oběma zeměmi.

Prohlášení Pentagonu potvrzující raketový útok, který zabil íránského generála, obsahuje jasný náznak toho, co bylo příčinou nebo spíše záminkou provedení akce: „Sulejmání tento týden schválil útok na Velvyslanectví USA v Bagdádu“.

Začátek roku byl poznamenán protestní akcí u amerického velvyslanectví v Bagdádu a pokusem o útok na jeho hlavní bránu. Demonstranti ustoupili poté, co je k tomu vyzvalo velení irácké šíitské domobrany. Mimochodem, zástupce velitele domobrany zahynul spolu se Sulejmáním.

Je třeba připomenout, že na začátku listopadu Irák pořádal protesty s výrazným protiislámským programem. Mimo jiné byl učiněn pokus zapálit íránský konzulát ve městě Karbalá.

Je těžké vyhnout se pokušení propojit tyto události.

V posledních letech se Irák stal hlavním „bojištěm“ v íránsko-americké konfrontaci. Teherán aktivně a dost úspěšně odebírá Washingtonu páku vlivu nad Bagdádem, jehož suverenita zůstává po zničení politického systému Saddáma Husajna oslabena.

Pokud předpokládáme, že Pentagon má ve svých obviněních alespoň částečně pravdu v tom, že proíránské síly byly zapojeny do událostí u amerického velvyslanectví, vypadá to jako symetrická odpověď: Američané inspirovali antiíránské projevy a útok na konzulát ve městě Karbalá - Íránci ukázali, že tento nástroj neovládají hůře.

Vražda Sulejmáního prudce zvýšilo politické sázky ze strany Washingtonu a je hodnocena jako pokus zdůraznit bezpodmínečnost americké nadvlády v regionu (a celkově na planetě). A skutečně, nehledě na krutost rétoriky íránských úředních osob je těžké si představit, že Teherán dokáže symetricky zareagovat na podobnou výzvu.

V posledních letech došlo ke znatelnému zintenzivnění působení Američanů proti cizincům na principech extrateritoriality. Není to zdaleka vždy otázka fyzické likvidace. Například pro Rusko je nejaktuálnější zadržování občanů RF a jejich předávání do Spojených států třetími zeměmi na základě obvinění z trestných činů. Nejčastěji se to týká ruských programátorů.

Američané také pravidelně provádějí ozbrojené akce - zejména proti teroristům. V říjnu pomocí speciální operace zlikvidovali vůdce IS* Abú Bakra al-Bagdádího.

Ale Kásim Sulejmání nebyl terorista. Byl to vysoce postavený státní činitel a představitel legitimní vlády členského státu OSN. S touto vraždou Američané demonstrativně překročili jednu z červených linií mezinárodní politiky. Jak uvedlo ruské ministerstvo zahraničí, „svět čelí nové realitě“.

Existují však velmi vážné pochybnosti, že Spojené státy dosáhnou touto vraždou požadovaného účinku.

Faktem je, že v předchozím historickém období pronásledování konkrétních osob bylo pro Američany druhotné a hlavním bylo řízení světa podle jejich představ. Spojené státy napadaly koho chtěly, bombardovaly a ničily celé země, likvidovaly jim nepříjemné politické systémy a odstraňovaly jim nevyhovující vládce. Za těchto okolností pronásledování některých osob, ať už drogových baronů, teroristů nebo politických odpůrců, organicky doplňovalo obraz celkové všemohoucnosti Washingtonu.

Nyní se však situace radikálně změnila. Z geopolitického hlediska USA před našima očima oslabují. Beznadějně uvízly ve svých předchozích válečných dobrodružstvích (Afghánistán, Irák) a neriskují pouštět se do dalších, i když jsou otevřeně vyzývány (jako například ze strany KLDR). Američané jednoznačně ztrácejí politické pozice na Blízkém východě. Šlape jim na paty Rusko, Turecko a Írán. Washington prostě nemá sílu hodit rukavici Moskvě v Sýrii nebo Teheránu právě v tom Iráku.

Ještě zcela nedávno americký velkolepý vojenský potenciál je nyní omezen na možnost provedení cílené speciální operace, která zlikviduje nežádoucí osobu.

Způsobí však vražda Sulejmáního drastické změny na Blízkém východě? Samozřejmě ne, s výjimkou horších podmínek pro Američany, proti nimž budou přijata opatření téměř ve všech hlavních městech, včetně Teheránu a Bagdádu.

Donaldu Trumpovi poskytuje akce zaměřená na likvidaci íránského generála dobré příležitosti pro domácí PR, což je velmi aktuální vzhledem k blížícím se volbám.

Zato pro zbytek světa je to, co se stalo, svědectvím o ztrátě skutečné moci Washingtonu a o nutnosti zavést v tomto ohledu zvýšená bezpečnostní opatření, neboť nelze očekávat od Američanů, kteří se nechtějí vzdát postavení supervelmoci, aby dodržovali pravidla politické hry ve světě.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA (131)

Více:

Paška vyzval k ukončení jednání s USA: Po zavraždění Sulejmáního je jasné, co bude znamenat jejich základna na Slovensku
Bývalý velitel íránských revolučních gard: údaje o cestách Sulejmáního mohl poskytnout Izrael
„Může explodovat jedno křídlo Bílého domu.” Bezpečnostní expert ohodnotil možné následky americké vraždy Sulejmáního
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář