Pane poslanče, dovolte se zeptat na systém, resp. projekt DROZD.
Mgr. Lubomír Volný: Cestovatelskou zkušenost s DROZDem nemám, nikdy jsem se do něj neregistroval. Předpokládám, že pro mnoho lidí může být určitou psychologickou pojistkou, když vyráží do regionu, kde by mohli předpokládat nějaké sociální nepokoje, eventuálně přírodní katastrofy, nicméně jak už víme z historie, o některých situacích DROZD neinformoval, viz o nepokojích v Anglii, nevím, jak dalece informoval o dalších sociálních bouřích, jak dalece přesné bylo jeho zpravodajství o protestech žlutých vest ve Francii. DROZD má občas problém s aktuálností, lépe řečeno s aktualizacemi…
Pojďme zauvažovat selsky, „civilním“ rozumem: například kolem letenek je vcelku košatý servis. Letenky jsou provázány i s možností pojištění. V rámci letenky ČSA se musí registrovat různé detaily, všechno je elektronicky podchyceno. Proč by nemohl být systém DROZD implementován do běžného prodeje právě letenek?
Spousta lidí ovšem nechce informovat vlastní stát o tom, kam jedou na dovolenou, cestovatelé si navíc nemusí přát dávat své údaje do „další“ databáze, u které nikdy nevíte, kdy z ní údaje uniknou, zda třeba nebudou uloupeny. Celkově, ano. Nic proti ničemu. Nicméně DROZD je doposud koncipován jako dobrovolný systém. Některé pojišťovny o tomto systému (projektu) informují, dokonce i některé cestovní kanceláře. Jejich management klientům takovouto možnost nabízí…
Vy byste uvítal klikací možnost registrace do DROZDu, v rámci nákupu letenky?
Mně by to nevadilo, ale s pravděpodobností hraničící s jistotou bych tuto možnost neodklikl.Vlastně říkáte, že i zde (u DROZDu) „hrozí“ zneužití. Je znám problém tzv. prostupnosti databází. Dříve tyto byly izolované. Dnes pojišťovny, bankovní domy sdílejí informace o klientech. Databáze již nejsou hermeticky utěsněné. Jak byste hodnotil tyto systémy v dnešním prostředí sdílení dat. Je to dle vás v pořádku? Na druhou stranu tu máme totiž GDPR o ochraně informací. Nestojí zmíněné skutečnosti proti sobě?
GDPR je jenom taková teoretická kosmetická záležitost, která spíše situaci zkomplikovala právě proto, že pokud vy nebudete nyní při uzavírání smluv souhlasit (při registraci) s podmínkami poskytovatele, který má mnohdy dominantní postavení na trhu – jsou to různé platformy jako Facebook, Twitter či Instagram… – pokud tedy nebudete souhlasit (s podmínkami), zkomplikujete si situaci, která se pak zredukuje na prostou otázku, zda mít například účet, nebo nemít. Vy ale stejně souhlasíte, takže veškerá vaše data jsou volně k dispozici všem těm komerčním subjektům, které si je mohou dovolit zaplatit. Ve finále jsou lákavým terčem pro všechny hackery, kteří s těmito citlivými informacemi umí obchodovat, umí je proměnit prostřednictvím PR agentur v reálnou či virtuální hotovost.
V některých státech USA je možné odvolit, aniž tam předložíte doklad totožnosti. Stačí, když udáte adresu, na niž bydlíte. Nemáte pocit, že u nás dochází k přehnané evidenci všeho, co je možné evidovat? Že systém bobtná. Jaká je vaše politika? Třeba piráti se snaží vše digitalizovat, což by ukazovalo na přehnanou evidenci. Vy byste byl pro jakou cestu?
Myslím, že z mých veřejných vystoupení je má pozice docela jasná – jsem svobodomyslný zastánce přímé demokracie. Myslím, že člověk by měl mít možnost se do takových databází (DROZD) dobrovolně přihlásit nebo se z nich případně i kdykoli odhlásit. Nedovedu si představit, že by zejména starší občané, senioři, měli být odkázáni pouze na elektronické služby. To by byla katastrofa.
Jsem pro to, abychom sice žili ve 21. století, avšak aby byla zároveň zachována možnost pro všechny, kteří se nesžili s inovacemi, aby měli tito spoluobčané stále možnost zajít si za „živým“ člověkem na přepážku. Toto přechodové období by mělo být minimálně do doby, až průměrný volič pirátů dosáhne důchodového věku.
Trocha orwellovštiny: Hovoří se o „Velkém Bratru“ – dnes jsou tak sofistikované prostředky, že evidence či sledování lidí může běžet v automatickém režimu, bez vědomí občanů. Není projekt DROZD odvádění pozornosti od něčeho jiného? Není to nějaký zástupný fenomén?
Je to jeden z mnoha pokusů, jak informace o lidech získat. Tento systém (DROZD) je jeden z mnoha. Můžeme zaspekulovat, že možnost, o které mluvíte je pravděpodobná, … systém DROZD může být jeden ze zkušebních balónků, jak vylákat informace o pohybu určitých sociálních skupin po světě. Jak zjistit třeba další data do mozaiky, do jakéhosi puzzle o konkrétních lidech.
Ten, kdo umí poskytovat libovolnou mobilní aplikací, dokáže umístit – ať už pro Android či IOS (např. do jednotlivých shopů, které má pod kontrolou) – „zadní vrátka“. Tímto pádem má přístup téměř ke všem informacím o vás, protože jednotlivé aplikace vyžadují přístup k fotografiím, kontaktům, mnohé se automaticky aktivují, když jste u Wi-Fi. Třeba si myslíte, že váš telefon nedělá nic, ve své podstatě neustále pracuje. Jste si jistí, že víte, co dělá? Jaká data zprocesovává?
Pokud by měl být DROZD nějaký prostředek pro zpravodajství, pak by plnil buď podpůrnou, nebo spíše výzkumnou roli, protože ta hlavní špionáž nacílená na civilní obyvatelstvo se nyní provádí pomocí sociálních sítí a pomocí našich vlastních mobilních telefonů. Aplikace dnes řídí umělá inteligence. Ta dokáže zařídit, že existující programy vytvořit zpravodajskému důstojníkovi perfektní a dokonalou mapu o tom, s kým se stýkáte, s kým komunikujete či jaké jsou vaše komerční zvyklostí – kam chodíte do kina, na jaké filmy… Pokud používáte platební kartu a mobilní telefon, každá zpravodajská agentura na úrovni státu je o vás schopna zjistit cokoli.
Měla by mít ČR zřízené ministerstvo pro mimořádné události? Takový úřad by mohl snad i lépe koordinovat lidi v systému DROZD. Analogická ministerstva ve světě existují (Rusko).
Uvítal byste možnost takového ministerstva?
Upřímně bych nechtěl další ministerstvo a dalšího ministra… Zřejmě ne. Zda bych uvítal vznik nového ministerstva, tak snad, kdyby se národní agentura pro sport transformovala v ministerstvo sportu. Ale ministerstvo pro mimořádné události, to spíše ne. To bych řekl, že máme zvládnuto na úrovni vlády tak, že vznikají různé krizové skupiny, které zasedají k tomu danému konkrétnímu problému.
Myslím, že různé přírodní katastrofy v rámci ČR ukázaly, že systém nemáme špatný. Neříkám, že by nepotřeboval vylepšit. Většinou v historii náš stát byl připraven reagovat na přírodní katastrofy velmi dobrým způsobem. Navštívil jsem vybrané segmenty záchranného systému u nás v Moravskoslezském kraji. Pracují tam lidé na úrovni. Profesionálové, kteří dokáží pomoc poskytnout nejen u nás, ale i v rámci evropského regionu…
Prosím stručnou odpověď. Kdybychom si zahráli na Sibylu s křišťálovou koulí – bude jednou DROZD povinný? Váš odhad.
Proč DROZD není automaticky nějakou mezinárodní platformou, kde se státy spojují. Nebyla by pak evidence pohybujících se lidí efektivnější? Hlavně jde-li o otázky imigrace?
DROZD je dobrovolná databáze. Dnes jsou informační systémy tak navzájem propojeny, že když občan ČR projde pasovou kontrolou v Thajsku a ČR bude chtít znát statistiku našich turistů v této zemi, nebude mít problém danou informaci získat.
Děkujeme za rozhovor.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)