15:49 07. července 2020
Názory
Získat krátkou URL
6441
Sledujte nás na

Kvůli eskalaci vztahů mezi USA a Íránem podražilo zlato. Před 20 lety díky 11. září, událostem na Balkáně, útoku na Irák i dalším vojenským kampaním NATO, došlo k nebývalé konjunktuře zlata, které stabilně rostlo celých deset let. Nynější nestabilita je horší, než když si USA slovně vyhrožují se Severní Koreou. Situaci komentuje investor Harnach.

Poznámka: Interview je krácené a plnou verzi můžete zhlédnout ve videu.

Pane inženýre, zlato je nyní opět nad hranicí 1500 amerických dolarů za trojskou unci na burze v Londýně. Co způsobuje, že se zlato prodražuje?

Ing. Viktor Harnach: Jsme za obdobím, kdy byla stagnace (pokles). Za to, že zlato nyní prudce roste, mohou aktivity (zejména USA, pozn.) na Blízkém východě. Vzniká nestabilita, jedna každá taková vždy směřuje k tomu, že zlato roste v ceně.

Mohli bychom možná krátce srovnat situaci z počátku tisíciletí a tu nynější…

Před 20 lety byla podobně nestabilní. Souviselo to s válkou na Balkáně (a dalšími událostmi na Blízkém východě, pozn.). Výrazný růst zlata trval přibližně 10 let. Vyvrcholil v roce 2011-12. Podobný trend se dá (možná) očekávat i v současné době. Jinak, co se týče dneška i událostí před zhruba 20 lety: Blízký východ je kolébkou civilizace. Je to oblast, která vyžaduje zvláštní péči a obezřetnost. Každý necitlivý zásah tam má velmi významné následky jak v politice, tak v ekonomice.

USA se na Blízkém východě exponují vojensky. Vytipovaly si dvaapadesát objektů v Íránu pro případné ostřelování křídlatými raketami. Mezitím Írán už použil rakety proti americkým pozicím v Iráku. Je to situace prudší než frikce mezi USA a Severní Koreou. Můžeme hovořit o vedlejších dopadech takovéhoto statutu quo na světovou ekonomiku?

Je zde makroekonomický účinek. USA se dostávají do obtížné situace. Jiné státy, prozíravě investující do zlata, viz Čína, Indie či Rusko, z této situace paradoxně („aniž by se více snažily“, pozn.) profitují.

A co třeba běžní držitelé zlatých slitků, tedy běžní malí investoři na úrovni občanů?

Ano. Tak jako státy investují do zlatých rezerv, tak je stejně rozumné, aby si i lidé vytvářeli určité zlaté rezervy. Zlato je nejstarším i nejmodernějším investičním nástrojem na světě. Mezitím nám v historii mnohokrát předvedlo svou funkci jakéhosi stabilizačního nástroje. Však také zlato jako investiční nástroj nikdy nezkrachovalo, zatímco všechny měny, které kdy v historii byly, všechny, tu dříve, tu později, krachují či zkrachovaly…

Jak se dlouho vy sám věnujete investicím do zlata?

Asi 15 let. Stejnou dobu obchoduji se zlatem a doporučuji je svým klientům. Dříve tomu lidé nerozuměli tak, jako je tomu dnes. Investice do zlata byla u nás po dlouhá desetiletí přerušena. Je však vidět, že je obnovena a investiční počínání v oblasti slitků má jistě smysl.

USA se chovají na Blízkém východě tak trochu jako příslovečný slon v porcelánu. Za zády OSN si osobují právo vnášet do hry své zájmy, tak jak potřebují. Souběžně s tím se do hry vkládá ona vis maior. Dnes jsme slyšeli o zemětřesení v blízkosti íránského jaderného zařízení. V Íránu se zřítilo ukrajinské civilní letadlo… Sečteme-li tato fakta, máte představu, co bude se zlatem dál?

Zde je patrné, že situace politická a vojensko-politická i ekonomická, je ovlivněna opravdu počínáním jednotlivých aktérů. Pak jsou tu ony faktory nenadálé. Zajímavé je, že se většinou nehovoří o faktorech uklidňujících, ale vždy o těch iritačních. Zemětřesení i pád stroje situaci jen přitíží. Úhrn všech zmíněných vlivů jde paradoxně na ruku dlouhodobým, prozíravým investorům do zlata.

Řekněme, že by napětí na Blízkém východě přerostlo do otevřené války. Jaké možnosti budou mít držitelé zlata? Ve válečném ovzduší?

Nepředbíhejme příliš. Ti, kteří ve válce drželi skutečné zlato, byli vždy ve výhodě oproti těm, co drželi třeba „jen“ peníze. Ti totiž také mohli uspokojit své potřeby, ale tím nejžádanějším bylo rozhodně zlato. Ve válce se nekupuje za znehodnocené peníze, ale vždy za zlato. Ti, co mají investováno do zlata, budou vždy v o něco věším bezpečí nežli ti, kteří investují jen do peněz, tedy do cenných papírů zvláštního typu.

Prosím stručně. Je někdy zlato otázkou života a smrti?

Jen v krajních situacích,… pokud nastanou, tak jistě ano. Mnoho lidí si zachránilo život tím, že měli možnost platit zlatem.

Jaké jsou druhy zlata?

Lidé často za zlato považují zlaté šperky a okrasy. Ty jsou žádány oprávněně manželkami. Investoři však pasou po investičním zlatě. Hovoříme o slitcích či (zlatých) mincích. Tyto nástroje nejsou nijak zvlášť krásné, nejsou vybaveny žádnou přidanou hodnotou od šperkařů, o to jsou však finančně efektivnější a lepší jako investiční nástroj. Mnohem snadněji se jimi obchoduje. Umělecká práce, ta se někdy může zhodnotit. Často se však znehodnotí. Může se dokonce stát, že šperk prodáváme jen za hodnotu kovu. To je pro investora do šperků nepříznivé.

Má smysl investovat do cenných papírů podložených zlatým aktivem?

Určitý to smysl má. Zejména v mírové stabilní situaci. Cenných papírů, jejichž podkladovým aktivem je zlato, je vydáno velmi mnoho vzhledem k limitovanému množství skutečně existujícího zlata. Tedy až dojde k situaci, že investoři do takovýchto cenných papírů se hromadně obrátí na své banky a budou požadovat konverzi papírů za zlato, ukáže se, že tolik zlata skutečně není. Velmi se přimlouvám za investování do skutečného, fyzického zlata, které si můžeme vzít do ruky. Hlavně se o fyzické zlato nenechme připravit.

Ve Středočeském kraji se nyní krade nad normál. Chmatáci berou peníze a šperky… Jak a kde uchovávat pořízené investiční zlato, abychom o ně nepřišli v době, kdy válka ještě není?

Skutečný majetek by neměl být celý doma. Pro zlato si lze pronajmout schránky v bankách. Cena za schránky je docela přijatelná. Dále se nám podstatným způsobem eliminuje riziko ukradení.

Musíme bankám hlásit obsah bezpečnostních schránek?

Nemusíme. Schránky jsou malým soukromým teritoriem na půdě banky, vůbec bance nemusíme nic hlásit. Co tam ukládáme, to je naše věc. V diskrétní situaci si do schránky cennosti ukládáme i vybíráme…

Banky ukládají do svých vlastních sejfů 14kilogramové slitky. Jaké gramáže jsou nejlepší pro běžné investory, tedy občany?

Do takto těžkých cihel investují banky a centrální banky. Pro občany je velmi praktický slitek o gramáži trojské unce (31 g). Vejde se vám do kapsičky saka. Takovýto slitek nevyžaduje platbu „premium“, není natolik velký. Je však dostatečně malý pro běžné nošení i investice v soukromém sektoru. Tato gramáž je takovou základní jednotkou, která je všeobecně obchodována a již každému investorovi lze snadno doporučit.

Co se stane, pokud se zopakuje situace z Iráku a uvidíme hořet íránská těžební zařízení?

Zlato i ropa porostou, jakož i další komodity. Pokud by došlo k masivnímu konfliktu, který by si vyžádal takovéto pohromy, zlato významně podraží.

V takovou dobu je na akvizici zlata tak akorát? Brzy? Pozdě?

Na zlatou investici není nikdy pozdě. Cena bude v budoucnu jistě stoupat. Dobrý investiční okamžik je s ohledem na okolnosti, kterých jsme se dotkli, vlastně každý. Investujeme u rozumného a ověřeného obchodníka s cennými kovy, který poskytuje důležité záruky. Pak naše investice směřuje do skutečného a pravého zlata. V případě opačném by výše uvedené principy přestaly platit, v tu chvíli bychom nejspíše investovali do zlata falešného…

Pane inženýre, děkujeme vám za rozhovor.

© Sputnik /
Viktor Harnach

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

I Češi přemýšlí, zda investovat do zlata. Sáhli jsme si na 12 kilo zlata. To motivuje
Češi se smějí Sovětům, že vše vymysleli, sami jsou národem Cimrmanů, vynalézajícím nemožné
Investor Viktor Harnach: „Na akvizici zlata je vždy ten správný čas“
Štítky:
konflikt, Blízký východ, banky, zlato, investice
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář