20:05 29. května 2020
Názory
Získat krátkou URL
5660
Sledujte nás na

Do Sil velmi rychlé reakce NATO je pro období let 2019-2021 zařazena tisícovka českých vojáků z úkolového uskupení Armády ČR, které vzniklo na bázi hranického 71. mechanizovaného praporu. Jsou tyto síly potřeba i dnes?

Sputnik se na názor zeptal vojenského experta, podplukovníka Ivana Kratochvíla, ředitele organizace Českoslovenští vojáci v záloze za mír.

Jste na to jako voják hrdý?

Kratochvíl: Ano, jsem hrdý, když čeští a slovenští vojáci svojí odborností dokazují, že jsou dobrými vojáky. Voják však musí být v první řadě vlastenec, prvořadým úkolem vojáka musí být obrana jeho vlasti, jeho země, jeho národa, tedy jeho blízkých. Být dobrým vojákem neznamená jenom dobře ovládat svoji zbraň, ale také přesně vědět, kdy ji použít a kdy ne. Jinak se z něj velmi snadno stane žoldák prosazující silou choutky těch, kdo ho platí. Co se týče naši účasti v Silách velmi rychlé reakce NATO, mám několik obav. Pokud by Síly velmi rychlé reakce byly určeny na posílení obrany stávajících území členských států aliance, nepotřebovaly by na zahájení činnosti 2-5 dní. Věděly by, kam se ve které zemi mají přemístit, koho z místních posílit, přesunovaly by se do vybudovaných postavení. Tedy něco na způsob obsazování pohraničních pevností Československé republiky před 2. světovou válkou. Mimochodem československé útvary to tehdy provedly v řádu hodin. Už jenom časové limity hovoří o tom, že se přesně neví, kam budou útvary nasazovány. Tedy s vysokou pravděpodobností na území někoho, kdo není členem aliance. A to už hovoříme o agresi a ne o obraně. To, že mainstream o těchto silách hovoří jinak, je pochopitelné. Tito vojáci jsou určeni k tomu, aby se násilné prosazování amerických zájmů mohlo vydávat za vůli mezinárodního společenství.

„Češi drží nejvyšší pohotovost v NATO vyzbrojeni starými bévépéčky,“ hlásí idnes.cz a dodává: „Hranický mechanizovaný prapor je dosud standardně vyzbrojen bojovými vozidly pěchoty BVP-2, které dosluhují a ministerstvo obrany už za ně hledá náhradu. I přesto však už vojáci z Hranic i se starou technikou prokázali v rámci NATO své kvality. Například před časem při rozsáhlém cvičení Allied Spirit v německém Hohenfelsu, kde obstáli i před daleko modernější technikou.“ Jde o licenční sovětské a ruské bojové vozidlo pěchoty BVP-2 určené k přepravě vojsk k frontové linii. Co byste o této technice mohl říct?

O BVP-2, československé variantě BMP-2 sovětské výroby, již bylo napsáno mnoho. Jedná se o výborný, ve své době špičkový stroj. Svoje přednosti prokazuje i dnes. Já bych volil variantu, ke které přistoupili Slováci, tedy toto bojové vozidlo zmodernizovat. Modernizační potenciál BVP-2 je veliký a „zahodit je“ by byla velká škoda. Toto bojové vozidlo je v mnoha parametrech dosud na špičce. Bohužel zde vstupuje do vojenství politika svoji snahou nacpat do všech satelitních armád USA americké výrobky. Je vidět, že zájmy amerických zbrojařských koncernů jsou našim elitám bližší než potřeby národa.

Společná pracovní skupina NATO byla vytvořena v roce 2014 po událostech na Krymu a vojenském konfliktu na východní Ukrajině. Jejím hlavním cílem je ochrana států východní Evropy před hybridní hrozbou. Kdo je podle vašeho názoru dnes hybridní hrozbou pro země východní Evropy?

Hybridní hrozba je dnes hodně používaný termín, ale jeho definici málokdo zná. Na stránkách Ministerstva vnitra ČR je definice dlouhá skoro dvě stránky, což pochopení termínu také těžko přinese. Pokud se nad touto definicí zamyslíme, nestačíme se divit. MV ČR uvádí: „Spektrum klasických nástrojů, které mohou tvořit součást hybridní kampaně, je označováno zkratkou DIMEFIL a zahrnuje následující dimenze moci: diplomacie/politika – uplatnění vlivu a vyvíjení nátlaku ústy a činy oficiální politické reprezentace; informace – sdělovací prostředky, sociální sítě a jiné prostředky šíření informací, jejich manipulativní využití, dezinformační kampaň a propaganda; ozbrojené síly – může jít o otevřené použití jako výhružka (demonstrace vojenské přítomnosti a pohotovosti) či přímo bojové použití nebo o různé formy skrytého nasazení jednotlivců, malých skupin a infiltrace napadeného státu s jejich využitím; ekonomika – různé formy nátlaku ekonomické povahy; finančnictví – destabilizace měny, trhu s akciemi a dluhopisy, bankovního sektoru, ovlivňování klíčových finančních institucí; zpravodajství – aktivity zpravodajských služeb,“ atd. Když tyto body porovnáme s praktickou činností vlád evropských zemí a globálních mocností, nejvíce se této specifikaci vzhledem k ČR blíží činnost orgánů Evropské unie a z hlediska celosvětového činnost USA. Zářným příkladem je poslední bezprecedentní raketový útok na íránského představitele na území Iráku. Velmi by mne zajímalo, jak bude toto mezinárodní uskupení amerických satelitů reagovat na tuto jednoznačnou hybridní hrozbu ze strany USA vůči suverénním státům Blízkého východu? Praxe, jak je vidět, ukazuje, že největší hrozbou hybridního a nejen hybridního ohrožení jsou USA.

Moskva ale chápe, proti jakým hrozbám byla tato skupina rychlé reakce NATO vytvořena. Česká i západní média jsou plná titulků „Hybridní války prezidenta Putina“, „Ruská hybridní válka“. Pokud v něčím zaníceném mozku vyvstane „ruská hrozba“ a budou uvedeny do stavu bojové pohotovosti Síly velmi rychlé reakce NATO, dokážete si alespoň hypoteticky představit, že čeští vojáci namíří zbraně proti ruskému vojákovi?

Bohužel ano. Bohužel propaganda dokáže opravdu divy a člověk když prohlédne, když pochopí, kam se nechal vmanipulovat, má pak z toho velké, někdy doživotní trauma. Nicméně chci podotknout, že dosud jsme se jako národ většinově z takových osidel manipulace stačili včas vymanit. Historie o tom mluví dostatečně jasně. Z českých pluků za 1. světové války na východní frontě velmi rychle vznikly Československé legie a za 2. světové války Svobodův sbor také nevznikl z ničeho. Ale vrátím se k vaší otázce. To, kdo bude střílet a proti komu, si pak bude muset každý srovnat se svým svědomím. Češi, Slováci a Rusové nikdy nevedli výbojné války. To hovoří za vše. Když si uvědomíme tyto souvislosti, pak mám-li být slušný, velmi úsměvně působí další věta ze zmiňovaného materiálu MV ČR o hybridních hrozbách: „Rozvinutý model hybridní kampaně předvedla Ruská federace v konfliktu s Ukrajinou, jehož jedním vrcholem byla anexe Krymu v roce 2014, a druhou větví je snaha o zmrazení konfliktu ve východní části Ukrajiny.“

K tomuto prohlášení mám několik otázek. Referendum provedené na Krymu je hybridní hrozbou? Zabránění násilí ze strany importovaných bojůvek, které se ještě s krví na rukou z oděského Domu odborů se snažily vykládat „ten správný názor“, je hybridní hrozbou? Sebeobrana doněckých a luhanských obyvatel před vyvražďováním ruskojazyčného obyvatelstva, starců, žen a dětí, je hybridní hrozbou? Tak závažnou hybridní hrozbou, že kvůli tomu musely vzniknout Síly velmi rychlé reakce, které vážou pomalu polovinu toho torza, které se nazývá Armáda ČR? Chápu Američany, že je naštvalo, že si nemohou na Krymu postavit válečnou základnu. Ale co jsme z toho měli mít my? Akorát poškozené vztahy s národem, který nás krví svých vlastních synů zachránil před vyvražděním. Je mi líto, ale v této době nám nebezpečí konfliktu nehrozí ze strany Ruska, ale ze strany Spojených států amerických. Tak hovoří fakta.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

NATO po vraždě Sulejmáního pozastavuje výcvikovou misi v Iráku
Odskáče NATO vraždu Sulejmáního? Členství v alianci z nás dělá rukojmí USA, tvrdí Konečná
Americký časopis napsal o „ruské hrozbě“ pro stealth NATO
Štítky:
armáda, vojáci, NATO, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář