14:43 27. května 2020
Názory
Získat krátkou URL
3611
Sledujte nás na

Malá efektivita vysokých škol a nízká úroveň jejich absolventů svědčí o nezbytnosti provedení kardinální reformy v chápání vzdělávání, slyšíme denně v médiích. Profesor Štefan Kassay vystupuje za originální řešení.

V mnoha diskuzích se říká, že nadešla kritická mez, zlomová doba, že přišel čas, aby si studenti vytvářeli vlastní studijní plány, neboť často znají více než jejich profesoři a vědí, co pro budoucnost potřebují. To pro Sputnik uvedl věhlasný slovenský profesor a podnikatel Štefan Kassay, jehož společnost I. D. C. Holding v minulosti přilákala, díky špičkovým ekonomickým výsledkům, čelní představitele všech členských států Evropské unie.

Sputnik: Pane profesore, jaká je úroveň dnešních absolventů vysokých škol a jaké jsou jejich reálné perspektivy ve výrobních podnicích, kde výrobky získávají vysokou přidanou hodnotu?

Kassay: Když nám roste tak závratný počet absolventů vysokých škol, když se závratným tempem vydávají diplomy, i doktorské diplomy, tak docházím k závěru, že dnešní lidé jsou asi o mnoho moudřejší a šikovnější, než jsme byli my. Protože dnes lidé studují i dvě vysoké školy najednou. Já jsem měl co dělat, abych vystudoval jednu.

Za takové situace se ptám – co se učí? Asi ty lehké věci, které nebudou nikdy v životě reálně potřeba. Proč si dovoluji taková tvrzení? Protože pracuji ve velké fabrice. Celých 25 let koukám na 1400 lidí v továrně společnosti, která má výsledky. Vím, co se dělat má, aby to fungovalo. Na základě toho vidím, že to tak snadné není, neboť absolventi přicházejí a jsou těžko použitelní. Titul „inženýr“ je zdefraudovaný! To je až neuvěřitelné.

Vy jste studoval ještě za minulého režimu, kde vysokoškolské vzdělání bylo velmi vážené a zdaleka ne každý na něj díky vysokým nárokům na studium dosáhl. Co se změnilo?

Dříve byly nároky na studium takové, že by člověku málem vypadaly vlasy. My samozřejmě vidíme, kde se skrývají příčiny – bereme na školy tolik lidí, kolik se přihlásí, a stát nám na to dá peníze. Dříve bylo 20 studentů na jednoho profesora. Kolik jich je dnes? 100? Ti to nemohou stíhat. Aby bylo možné to zvládnout, tak potřebujeme další profesory, další docenty. Vyrobíme je – snížíme pro ně kritéria. Ale co vás oni naučí, když sami nemají možnosti získávat znalosti odpovídající vývojové akceleraci znalostí na  světové úrovni? A co vlastně mají dnešní docenti a profesoři vědět? V tom tkví dilema školství…

Tak jako peníze by měly být kryté zlatem, tak i titul by měl být krytý znalostmi. Když titul o člověku říká, že něco ví, a ten to pak neví, tak titul už nemá žádnou vypovídací hodnotu. Identifikace osobnosti je v takovém případě naprosto mimo – všichni jsou stejně neznalí, i ti s titulem, i ti bez titulu.

Jako dlouholetý vysokoškolský profesor a podnikatel, máte nějaké řešení?

Přemýšlel jsem o tom, jak to řešit, protože je to dlouhá vývojová křivka, která dospívá do svého konce. Něco zásadního se musí změnit. Řekl bych, že se musí změnit paradigma – přejít od současnosti k budoucnosti, která je také pořádně tvrdá! Všichni to v současné době řeší metodikami, které jsou osvědčené. Osvědčené ale ve velmi vzdálené minulosti, dnes již směrující ke kolapsu. Teď to vypadá jako tvrdá kritika, nicméně já to pouze konstatuji.

První věc tkví v tom, že se vysokoškolské vzdělávání dělá příliš masově. Druhou věcí je, do jaké míry by měli mít profesoři volnost výběru obsahu přednášek a zdali jsou schopní dát studentům aktuální znalosti,  když sami nemají téměř žádnou příležitosti poznávat budoucnost na základě nejvýznamnějších nových výsledků dosažených ve světě, ani možnosti podílet se na tvorbě poznávacích procesů. Když vzniká nějaká akreditační komise, tak to jsou zpravidla profesoři, kteří požívají všechny pocty akademického světa. Mohou to být vynikající lidé, a je třeba si jich vážit za všechno, co ve své době ve své profesi udělali, a za to, že mají ve své profesi velké zkušenosti. No jo, ale jaké zkušenosti – zkušenosti z minulosti! Jejich úkolem jako akreditační komise ovšem je vybudovat nové studium, nové studijní plány a programy.

Podle mého soudu, ani při maximálním úsilí to takhle nepůjde. Vidím to sám, mám konkrétní důkazy. Absolventi vysokých škol přicházejí do mého podniku a jsou v uvozovkách nepoužitelní. Musíme je dovzdělávat v tom, co již mají vědět.

Co tedy chybí tomu studentovi? Chybí mu vysoce odborné znalosti spjaté s aktuálností potřeb. Vezměme si elektroniku a IT technologie. Mladí lidé na tomto poli znají více než jejich rodiče, a mnohdy i více než jejich profesoři. Jak k tomu přijdeme, aby mladý člověk, který se v tom vyzná, musel dělat zkoušky u někoho, kdo se v tom nevyzná?! To je nonsens. Takto to ovšem často funguje.

Jak konkrétně byste tento systém předělal?

Já ve svém podniku přesně vím, co potřebuje student vědět. Díky tomu vznikla takzvaná podnikatelská univerzita. Tu založil jeden profesor, který měl plné zuby školského prostředí. On má firmu, má zkušenosti. Tato podnikatelská univerzita již několikrát probíhala i v mé firmě. Studenti jsou všechno lidé okolo 30-40 let, všichni jsou inženýři nebo mají jiné vysokoškolské vzdělání, mnozí podnikají v zahraničí. Tito lidé poslouchají přednášky jiných podnikatelů. To je smyslem této školy – podnikatelé učí podnikatele. V rámci této výuky již nefungují žádné rozvrhy, klidně sedíme do půlnoci, pokud je to zajímavé. To je opravdové učení. Podnikatelská univerzita nedává žádné certifikáty, žádné diplomy, což je její výhoda, protože ví, co je potřeba, ne co je předepsáno kupříkladu i akreditační komisí.

Mám ještě jednu myšlenku, kterou jsem zatím nikde nepublikoval, ani nevím, jestli mám pravdu. Když ten vzdělávací systém nestojí na nohou, otočme ho na hlavu: Ať dělají studijní programy studenti!

To je velmi odvážná myšlenka. Myslíte, že by si studenti s tímto úkolem sami dokázali poradit?

Oni ke svému rozhodování hlavně potřebují informace. Potřebují vědět, co se ve světě děje, aby mohli říci: Toto chceme vědět, toto se chceme učit.

Kdyby to tak mělo být, že by studenti dělali studijní programy, ptal jsem se, jak tomu já můžu pomoci. 25 let jsem psal, jak se to ve firmách dělá. 25 let jsem psal pentalogii Podnik a podnikání. To je to, co ze své strany můžu věnovat našim studentům. Na základě této pentalogie jsem s kolegou vytvořil databázi a systém, kdy není nutné kupovat knihy. Všechno je elektronicky. Za 5 euro dostanou studenti přístup na půl roku ke všem těmto materiálům v elektronické formě. Díky tomu můžete studovat ráno, večer, v noci. Nikdo nemusí čekat, až otevře knihovna, nebo až ho pustí do školy.

Začínáme rovněž s vydáváním elektronického časopisu, který bezplatně přijímá na publikování dizertace, inaugurační přednášky a habilitační práce, pokud obsahují znalosti světové úrovně. Tyto výzkumné práce i našich studentů studují v zahraničí a tím se podílejí na světovém výzkumu. Časopis by se mohl stát tribunou názorové výměny veřejně přístupné na webové stránce. V tom vidím budoucnost distančního studia.

Na úrovni Evropské unie, ale i v Singapuru, mé knihy, mimochodem, vyhodnotili jako „strategický projekt“ a projevili o ně zájem. Jsem rád, že dnes jsou pro každého tyto knihy přístupné přes webovou stránku www.kassaybooks.com, prakticky zdarma. V mnoha vystoupeních jsem řekl, že je to můj dárek pro studenty a pedagogy, pro všechny, koho zajímá management na bázi dvaceti let zkušeností z praxe verifikovaný dosaženými excelentními výsledky.

Pokud by studenti sami dělali své studijní plány, bylo by vůbec možné vysokoškolské vzdělání „ukočírovat“? Nevedlo by to k chaosu?

Víte, dnes dochází k intelektuální vzpouře. Dnes to není tak, že hovoříme jen o našich problémech na Slovensku nebo v Česku. Naši studenti studují na významných zahraničních univerzitách. Jeden čas jsem se po těchto univerzitách pohyboval, abych pochopil, jak tam učí. Zjistil jsem, že čím je univerzita starší, čím je slavnější, tím kultivovaněji a jednodušeji se studuje. Studenti dobrovolně vnímají velké množství věcí. Pohyb ve světě je tak rychlý, že školy se nestíhají přizpůsobit. My ovšem nepotřebujeme, aby mladí lidé studovali to, co bylo. My potřebujeme, aby studovali to, co má být. To je klíčová věc.

Zmiňoval jste, že ve svém podniku doškolujete absolventy, kteří k vám přicházejí. Je to případ všech nově příchozích?

Takto formulované tvrzení (o doškolování všech – red.) by bylo příliš odvážné a nepravdivé. Kromě znalostí pocházejících ze škol totiž mnozí používají k samostudiu i internet. Tím potvrzují velkou dávku svého přirozeného talentu a zájmu. Vytvářejí tak zcela nové pojetí studia.

Podle mého názoru by znalosti měly také tvořit jakýsi cluster, kde není úplně jasné, kde je přechod do jiné vědy, a kde tyto znalosti jsou navzájem provázané.

V současné době je stav takový, že potřebujeme odlišit dva druhy absolventů, plus ty, kteří již pracují. První skupina jsou specialisté, jež se konkrétně soustředí na jednu věc. Těch je poměrně málo. Ti, kdo celý systém zcelují, jsou ta druhá skupina, generalisté. To jsou lidé schopní jednat s jinými lidmi, osobnosti vládnoucí uměním vést – vést pracovní skupiny k nějakému cíli. Generalisté musejí znát nejen obor, ale mít i dostatečně hluboké znalosti o psychologii, sociologii a dalších sociálních vědách.

Je důležité si uvědomit, že školy jsou velmi drahé. Skutečná otázka tkví v tom, nakolik jsou efektivní. Znám mnoho lidí, kteří zanechali vysokoškolského studia, jelikož je to jednoduše nebavilo. Čas prosezený ve škole považovali za ztracený. Právě tito lidé jsou ale špičkovými odborníky v různých profesích, často i v několika profesích zároveň. To mnohdy před mýma očima dokazují den co den. V jejich případě se jedná se o vypěstované talenty. Je možné, že se jako talenti nenarodili, ovšem jejich schopnosti se učit, být aktivní a realizovat to, nad čím přemýšlejí, vede v jejich případě k jakési vyšší úrovni rozvoje vědomí.

Pane profesore, děkujeme za rozhovor.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Dorazila z Polska? Na Slovensku byla diagnostikována ptačí chřipka
Polská ideologie zaslepila politikům oči
Václav Klaus ml. udeřil na Trumpa: „Příště můžou někoho zastřelit na knižním veletrhu,” zuří zakladatel Trikolóry
Írán dal Ukrajině přístup k černým skříňkám havarovaného letadla. Kyjev chce kompenzaci
„České nadšení pro to, když byl odpraven Sulejmání, mě opravdu děsí.“ Zaorálek všechny straší
Štítky:
vzdělání, univerzita, škola, Štefan Kassay
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář