17:40 23. ledna 2020
Názory
Získat krátkou URL
380
Sledujte nás na

Nejbližší budoucnost genetiky je spojena s léčením onkologických neurodegenerativních onemocnění a první léky jsou již na trhu. Sputniku to sdělil odborník na molekulární biologii, někdejší vědec z Oxfordské univerzity a nyní výzkumný pracovník jedné z velkých mezinárodních farmaceutických společností Grigorij Ryžakov.

„Tato sféra se bude v nejbližší budoucnosti zabývat především léčbou onkologických a neurodegenerativních onemocnění. Určujeme sekvenci DNA v rakovinových buňkách, to, jak se mění, a volíme léčbu konkrétního druhu nádoru. Je to budoucnost, rozvíjí se to. A dále se budou, samozřejmě, rozvíjet technologie léčby nemocí s pomocí genové terapie a s pomocí virů, například použití virů při léčbě neurodegenerativních chorob (Alzheimerova choroba, Huntingtonova choroba), a v tom vidím budoucnost,“ řekl výzkumník.

Podle jeho slov dnes vědci aktivně pracují na vývoji genově modifikovaných buněk právě pro použití v lékařství.

„V dnešní době jsou mnohé experimentální způsoby léčby rakoviny založeny na tom, že jsou pacientům odebrány buňky, které jsou nakaženy určitými rekombinantními retroviry obsahujícími transgen, jenž pomáhá zabít nádor. Následně jsou tyto pozměněné buňky injekčně podávány pacientovi. Tato technologie se jmenuje CAR T-cells,“ sdělil vědec.

Upřesnil ale, že se nejedná o jedinou dostupnou technologii v současné době.

„Jiné technologie jsou založeny na injekci virů pro léčbu dědičných chorob, jako je hemofilie nebo spinální svalová atrofie. První podobné léky jsou již na trhu. Cena jednoho takového zásahu se pohybuje od jednoho milionu dolarů a více. Cena je dána potřebou přilákat velký počet lidí a kapacit na výrobu tohoto přípravku,“ řekl vědec.

Problémy a výzvy

Podle Ryžakova je i nadále překážkou vysoká cena výzkumu. Pokrok, jak poznamenal vědec, se však nedá zastavit.

„Existuje problém s cenou. Čím více je práce, tím větší množství informací je třeba zpracovat. Veškeré technologie jsou ale levnější a objeví se i způsoby zpracování velkého objemu informací. Existují také ryze teoretické výzvy: jak vyvinout modely složitých systémů. Pokud jsme dříve měli co do činění s jednoduchými modely s jednou nebo dvěma molekulami v roztoku, pak dnes mluvíme o složité buňce s mnoha tisíci komponenty. A zkrátka nemáme modely, se kterými bychom dokázali zpracovat informace. Prostě sledujeme, jak se tyto parametry mění, ale nevíme, jak se to dá předpovědět. V tom spočívá další výzva: jak předpovědět chování systémů, zvláště pak u chorob,“ sdělil Ryžakov.

Má za to, že moderní genetika má za cíl prozkoumat to, jak nejmenší změny genomu, dokonce v nekódovaných částech, ale v úsecích, jež nemají ke genu vztah, ovlivní choroby.

„Přesně řečeno chápeme, jak je uspořádán genom, avšak zatím nevíme, jakým způsobem daný genom vede k různým funkcím, k různým následkům, dokonce i z hlediska metabolismu: proč ho mají jedni lepší, proč jsou někteří lidé odolnější a jiní méně, proč se u různých lidí různě projevují choroby. Genetika bude stále víc a víc spojena s molekulárním lékařstvím a v této sféře bude mít význam čistě technologický pokrok,“ řekl.

Vědec také sdělil, že dříve bylo třeba odebrat celou tkáň a určit soubor DNA z mnoha buněk jedné tkáně. Bylo tedy zapotřebí hodně materiálu.

„Kdežto dnes mohou výzkumníci izolovat jednotlivé buňky a určit sekvenci DNA v jedné buňce… Je to nová technologie. Dnes dokážeme sekventovat tisíce a tisíce nových buněk. Nové technologie v tomto ohledu zlepšily pochopení mnoha věcí. Dříve se, například, myslelo, že změny v jednom genu způsobí jednu nemoc, avšak dnes jsme zjistili rozdíly stovek genů a pochopili, že mnoho nemocí má složitější obraz,“ dodal vědec.

GMO člověk je téměř realitou

V reakci na otázku, zda dnešní genetici dokáží vyvinout geneticky modifikovaného nadčlověka, Ryžakov řekl, že dnes tato otázka není vědecký, ale spíše etický problém.

„Genově modifikovaný člověk se ničím neliší od zvířat. Není problém vytvářet geneticky modifikované krysy nebo myši. S člověkem to není problém genetický, ale etický. Bude to záviset na rozhodnutí lidí: zda změnit některé vlastnosti člověka, dát mu jisté vlastnosti nadčlověka, anebo zda je to neetické,“ řekl vědec.

Světové společenství, podle jeho slov, ale tyto experimenty neschvaluje a jen stěží je v budoucnu podpoří.

„Je to vlastně eugenika. A eugenika souvisí s nacismem, proto s tím většina států nesouhlasí a nechce se tomu věnovat, jelikož to může mít za následek segregaci lidí a jejich rozdělení na nadlidi a obyčejné lidi… Prý to již dělají v Číně. Vědci ale nemají dost informací o tom, co bylo skutečně učiněno a v jakém stádiu se to nachází. A zdá se mi, že vědec, který provedl tyto změny, zmizel,“ řekl Ryžakov.

Čínský vědec Che Ťien-kchuej v roce 2018 šokoval světovou veřejnost informací o narození dětí, jejichž DNA byla modifikována tak, aby organismus dokázal čelit nákaze AIDS. Po tomto prohlášení byl podroben vážné kritice jak ze strany kolegů, tak ze strany úřadů. Čínský soud jej loni v prosinci  odsoudil k třem letům vězení a pokutě.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Lékaři Asadově ženě vyoperovali rakovinový nádor
Vědci zjistili, proč nelze léčit rakovinové nádory
Ruští vědci z pigmentu mořských hub získali sloučeniny, které likvidují rakovinové buňky
Štítky:
genetika, léčba, rakovina
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář