09:08 23. ledna 2020
Názory
Získat krátkou URL
4458
Sledujte nás na

V ČR dva roky ve zcela nepředvídatelných intervalech chybí životně důležité léky. Výpadky v dodávkách nepostihují léčiva „druhotná“, nýbrž naprosto zásadní. Ty tam jsou doby, kdy ČR byla lékově více soběstačná. Jsou výpadky formou trestu či výstrahy? Proč? Ptáme se vedoucího lékaře záchranné služby Marka Obrtela.

Proslýchá se, že v ČR je málo léků. Jak na věc pohlížíte?

Pokud bych měl ze své pozice tuto informaci potvrdit, nebo vyvrátit, pak musím říct, že my jsme u záchranné služby tento uvedený nedostatek léků pocítili v poslední době několikrát. Nejzávažnější na tom bylo, že se jednalo o naprosto nezbytná léčiva, která jdou velmi obtížně nahradit. Jedná se navíc o léčiva, která se spotřebovávají v obrovském množství, což je na celé věci ještě více alarmující.

Nelze tvrdit, že by léčivo, jehož se výpadek týká, mělo výluku na trhu z toho důvodu, že by třeba nebylo vůbec využívané, resp. že by se firmě léčivo nevyplatilo vyrábět. Takový důvod můžeme zavrhnout. Některé výpadky nás nicméně omezily natolik, že to bylo opravdu alarmující. Nedovedu si představit, že by někdo rozumně myslící způsobil výpadek zrovna takovýchto druhů léčiv, o která šlo. To je na tom poměrně zajímavé.

O jaké šlo zhruba léky?

Klidně můžu jmenovat, výpadky jsou nad veškeré chápání. Například se projevil deficit vitálního léku s názvem Noradrenalin. Tento lék je spotřebováván v naprostém kvantu. Na každém ARO/JIP, u všech záchranek. Je to lék, který jde opravdu velmi obtížně nahradit. Téměř bych si troufl říct, že je nenahraditelný. Druhým takovým zcela klíčovým je Midazolam, účinná látka, lék byl nejvíce znám pod názvem Dormicum; vypadli všichni tři výrobci tohoto léku. Na trhu nebyl dostupný žádný Midazolam, pokud ano, pak pouze v množství, které je nedostačující. Jinak, v ampuli máte 50 miligramů, využijete u záchranky tak 3, 4, 5 … (pozn. pro záchranku neefektivní balení). Tato balení se vyskytovala spíše v zásobách lékáren a nemocnic.

Výpadek léku Dormicum nás hodně ovlivnilo. To je lék, který se užívá v širokém spektru diagnóz, je využívaný napříč všemi lékařskými obory. Dalším takovým lékem stiženým výpadkem je Torecan. Jde o prostředek na závratě a zvracení. Také se využívá napříč různými diagnózami. I zde se projevil nepochopitelný výpadek. Mohl bych tu jmenovat dalších i pět preparátů, které doznaly deficit. Mezi jinými i prastarý lék Thiopental, ten se používá k anestezii pacientů. V určitých diagnózách je stále nenahraditelný. Někdy se dá substituovat jinými léky, ale cenově v několika řádech vyšších. Hodnota Thiopentalu a náhražek se může lišit v řádu dvou nul. To je zajímavé na výpadcích (pozn. že vedou ke zdražení).

Dá se hovořit o tom, že léková krize byla či že deficit trvá?

Ona ta krize v podstatě přichází neočekávaně. V podstatě ale průběžně pořád trvá. Vždy, tu a tam, se vyskytne naprosto neočekávaný výpadek nějakého generika nebo nějakého léku, nějaké látky, která, jak říkám, je běžně využívána napříč spektrem medicínských oborů. Pro nás je vždy s otazníkem, proč se to děje, co je toho příčinou. Rozhodně to nemůže být nízká spotřeba.

Neděje se tak v ČR poprvé?

Nikoli.

Pokud by to byl opakovaný fenomén, v jaké intenzitě se to posledně odehrálo?

To byly právě jmenované případy. Intenzita byla značná. Jde hlavně o poslední zhruba dva roky, kdy dochází na nečekané výpadky, vždy se jedná o zásadní léky. Není to nějaká hloupost, viz lék, který by se použil jednou za 100 let. Zde jde o léky každodenní spotřeby, navíc léky, na které jsme si zvyklí, které potřebujeme denně ke své práci.

Objevují se sice náhražky, ale minimálně jakýkoli výpadek vnáší do řad lékařů nervozitu. Zmíněné léky figurují v mnoha léčebných schématech. Záchranná služba není z těch, kdo by udržoval nadměrnou zásobu léků. Nejsme velká nemocnice, která spotřebuje kvanta léčiva. My musíme být vybaveni na 100 % všech stavů u všech věkových kategorií. Nese to s sebou nemalé náklady na to, abychom byli takovýmto spektrem léčiv vybaveni. Když dojde k výpadku stěžejního léku, je to pro nás problém dvojnásobně. Nemocnice si pomůže zásobami, které ve svém portfoliu má. Záchranná služba takovými možnostmi nedisponuje.

Při výpadku jste nemohli použít alternativy?

Žádné dostupné… Řešilo se to ad hoc. V tu danou chvíli, kdy byl oznámen výpadek, museli jsme vymyslet nějaký krizový scénář, jak danou komoditu nahradit.

Dotklo se to bezpečnosti konkrétních pacientů?

V případě Noradrenalinu zcela jistě. Náhražky, které jsou k dispozici, to jsou skutečně „náhražky“. Léčivo má specifické vlastnosti. V minulosti existovala léčiva, která se používají pro stejné diagnózy rutinně. Dnes Noradrenalin dostal výsadní postavení při terapii šokovaných (pozn. neurotické ataky) pacientů. Zde je velmi těžké náhradu najít. Naše situace se řešila tak, že si jednotlivá zdravotnická zařízení velmi neochotně vypomáhala z vlastních zásob. Nikdo nevěděl, kdy se dodávka znovu obnoví. Zda se svými zásobami ta která nemocnice vystačí. Ono se dá něco nahradit jiným lékem, ale ten má samozřejmě opět svoje nežádoucí účinky. Není to plnohodnotná náhrada

Poslední dotaz: Je tu signál, že se odpovědní činitelé snaží situaci nějak řešit?

Budu-li upřímný, nemyslím si to. Odpovědní činitelé v naší zemi ani nedokážou předpokládat nebo předpovídat právě popsané situace. Někdy nedokážou na situaci ani adekvátně reagovat. ČR (týká se to i SR) naprosto přišla o veškerou suverenitu ve výrobě lékových přípravku, resp. ve srovnání s ČSSR. V naší zemi (ČSSR) se vyrábělo odhadem cca 50-60 % všech nejčastěji používaných nejdůležitějších léčebných preparátů (pozn. podle odhadu pana Obrtela). Kromě různých „specialit“, které se vyráběly v jiných zemích. Vyráběla se veškerá spotřeba insulinu pro diabetiky. Dnes léčiva pro diabetiky vyrábí dvě firmy na světě (pozn. jedná se o tři hlavní výrobce inzulinu – firmy Eli Lilly, Novo Nordisk a Sanofi).

Za druhé farmaceutický průmysl je druhý největší legální business po zbraních. Tohle může být příčinou, zde trošku spekuluji, výpadků. Mezi zdravotnickou veřejností se nese informace, jež je dle mě pravděpodobná, ale kterou nemohu přímo doložit. Vyslovuji proto vlastní názor na věc: Když totiž některý suverénní stát (jímž ČR tak úplně v léčivech není), když se „opováží regulovat lékovou politiku“ (např. v ČR), může se stát, že dojde k výpadku léků, který se každodenně používá pro celé spektrum lékařských oborů (pozn. pro výstrahu). Stává se, že se objeví jiná země, která je připravena koupit tentýž lék 3krát tak draho. Výrobce se pak obrátí právě na tu zemi, kde za lék dostane trojnásobnou cenu. Mezi zdravotnickou veřejností se toto v poslední době říkalo. To je i důvod, že se některé léky zcela přestanou vyrábět. Lék, který se pohybuje za jedno balení v řádu několika stovek korun (i desítek), je nahrazen lékem, který se pohybuje v řádu tisíců.

Říká pro Sputnik ČR bývalý voják a vedoucí záchranné služby v Kroměříži pan doktor Marek Obrtel.

Díky za rozhovor.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

V Česku chybí asi 3 tisíce lékařů. Roste jejich rozpočet a počet míst na fakultách
Česku opět chybí léky. Lékárníci už jsou zoufalí a léky shání i na Facebooku
„Poslal zdravotnictví do kolen.“ Čeští lékaři zaútočili na ministra Vojtěcha, čím oponoval?
Štítky:
nedostatek, léky
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář