17:27 23. ledna 2020
Názory
Získat krátkou URL
Kdo zavinil 2. světovou válku? Spor o dějiny mezi Ruskem a Polskem (24)
6860
Sledujte nás na

Důvodem ponížení, kterému bylo Polsko vystaveno v Izraeli, je jeden Rus. Je to Moše Kantor, zakladatel Světového fóra holocaustu, který společně s memoriálním komplexem Yad Vashem pořádá v Izraeli oslavy. Ty se tak stávají „soukromou akcí ruského oligarchy“.

S potěšením sleduji zajímavý jev v polských médiích: kolegové se snaží sladit realitu se svými názory. Pokud by polští novináři alespoň polovinu své energie, kterou investují do komentování světových realit z pohledu předem formulovaných tézí, směřovali k objektivní a pravdivé interpretaci událostí, měli bychom mnohem lépe informovanou společnost, která by si více uvědoměle vybírala vládnoucí elitu.

Posledním projevem tohoto postoje je spor na téma přítomnosti prezidenta Andrzeje Dudy v Izraeli na oslavách výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, které pořádá izraelský národní památník Yad Vashem. Prezident se na tuto instituci urazil, protože mu nepovolili vystoupit s projevem, ale Vladimir Putin - to je neštěstí! – vystupovat může. Urážet se na Židy a zejména na židovskou organizaci, jejíž aktivity jsou zaměřeny na zachování paměti obětí holocaustu, však nepatří do paradigmatu polských pravičáků, a to jak strany PiS (Prawo i Sprawiedliwość), tak ani Občanské platformy (Platforma Obywatelska), protože antisemitismus je civilizovanými lidmi považován za neodpustitelný hřích.

Proto je třeba najít někoho, na koho je možné přehodit odpovědnost za situaci. Pro opoziční komentátory je to snazší, vždy mohou veškerou vinu nebo alespoň její část shodit na vládu PiS. Ale provládní novináři se ocitli v obtížnější situaci.

Oběma jako vždy přichází na pomoc Kreml.

„Soukromá akce ruského oligarchy“

Ukázalo se, že důvodem ponížení, kterému bylo Polsko vystaveno v Izraeli, je jeden Rus. Je to Moše Kantor, zakladatel Světového fóra holocaustu, který společně s Yad Vashem organizuje tyto oslavy v Izraeli. Ty se tak stávají „soukromou akcí ruského oligarchy“. Vždyť Kantor je „oligarcha spojený s Kremlem“ a dokonce „Putinův kamarád“. To znamená, že odpovědným za to, že prezidentovi Polsko-litevské unie (jak Andrzej Duda nazýval sám sebe 18krát, když si stěžoval na zasedání Rady vlády ohledně nepohostinného stanoviska Izraele) zavřeli ústa, je prezident Ruské federace. Je to také výsledek neefektivity polské diplomacie,“ dodávají opoziční novináři (kteří si nemohou nechat ujít šanci přidat PiS). Izrael s tím v žádném případě nemá nic společného.

Otevřeně přiznávám, že se znám s Mošem Kantorem

Zúčastnila jsem se několika akcí, které organizoval a které byly bez výjimky věnovány tématu antisemitismu v historickém nebo moderním kontextu. Byla jsem na Telavivské univerzitě, když spolu s profesorkou Dinou Poratovou předložil referát nazvaný Antisemitismus ve světě, který připravila tato vzdělávací instituce společně s Kantorovým Centrem pro studium moderního židovství.

Zúčastnila jsem se obřadu v Bukurešti, když mu byl udělen Velkokříž s vyznamenáním Státního řádu za zásluhy za vklad do činnosti Komise Elie Wiesela. Zpráva této komise za rok 2004 byla prvním upřímným přiznáním Rumunska ke spolupráci s Hitlerem a účastí na holocaustu. Byla jsem v Praze a v Terezíně na oslavách 70. výročí osvobození tábora Osvětim, v jejichž rámci se konalo fórum věnované znovuobjevování se antisemitismu a dalších projevů pravicového extremismu v moderním světě, za účasti předsedy vlády ČR a předsedů obou komor českého parlamentu. Jinými slovy: je pravda, že Kantor je ruský byznysmen, že je jedním z nejbohatších lidí v Rusku, nemám důvod pochybovat o jeho dobrých vztazích s Kremlem, ale ve svých společenských aktivitách je především činitel v židovství.

Lze se dohadovat o tom, jak Izrael a židovská diaspora používají antisemitská obvinění k potlačení jakékoliv kritiky na adresu izraelské politiky, zejména vůči Palestincům.

Je možné vést spor, zda to, co židovské kruhy a Kantor osobně jako jejich respektovaný zástupce nazývají tímto slovem, je skutečně antisemitismus, nebo jsou to věcné a etické požadavky vůči Izraeli. Ale bez ohledu na to, jak hodnotíme používání tématu holocaustu jako prostředku politické diskuse, je obtížné upřít Židům právo říkat pravdu o historii druhé světové války a v souvislosti s ní také o Polácích.

Pravdou a přirozeným důvodem k hrdosti je samozřejmě ta skutečnost, kterou připomněl prezident Duda, že „Poláci zasadili nejvíce stromů v zahradě Yad Vashem“. Je pravda, že Polsko bylo jednou z velmi mála zemí okupovaných Hitlerem, kde hrozil za pomoc Židům trest smrti (i když ne jedinou: podobné předpisy platily také v Srbsku a v některých částech Ukrajiny). Pravda však také je, že ne všichni Poláci hrdinsky zachraňovali Židy.

„Pedagogika hanby“ pana předsedy

Pravdou o vztahu Poláků k Židům je stejně tak těch 7 tisíc Poláků, kterým byl udělen titul Spravedlivý mezi národy, jako těch 200 tisíc Židů, kteří zemřeli na okupovaném území Polska rukama Poláků nebo s jejich přímou účastí. Profesorka Barbara Engelkingová a profesor Jan Grabowski, redaktoři publikace A pak byla noc, kterou připravilo Centrum pro studium vyhlazování Židů, napsali:

„Dva ze tří Židů hledajících spasení zemřeli nejčastěji díky pomoci křesťanských sousedů. (...) Historické důkazy shromážděné v knize nenechávají nikoho na pochybách: významné skupiny Poláků, které lze ještě dnes identifikovat, se účastnily akcí na likvidaci Židů a v období let 1942-1945 byly přímými viníky smrti tisíců Židů, kteří hledali spasení na árijské straně. “

Dr. Alina Cała, autorka knihy Žid je věčný nepřítel? uvádí 67 pogromů, k nimž došlo v červnu a červenci 1941 ve východním Polsku, na územích, která Němci obsadili po odchodu Rusů. Jednalo se o případy připomínající v různé míře Jedwabné. Ani jeden skutečný historik nepochybuje o skutečnosti, že meziválečné Polsko bylo zemí, kde antisemitismus byl státní politikou. Je také známo, že antisemitismus byl v polské ilegalitě značně rozšířen. Marek Edelman, hrdina povstání ve varšavském ghettu, hrdina Varšavského povstání, bojoval v řadách Lidové armády (Armia Ludowa), protože ho nechtěli přijmout do Zemské armády (Armia Krajowa).

Pokud tedy polský prezident prohlašuje, že bude v Izraeli hovořit o „údajném polském antisemitismu“, nemůžeme se divit, že ho židovský stát nechce poslouchat, zejména v Den památky obětí holocaustu.

Celá historická politika Práva a spravedlnosti, která je jedním z pilířů politické identity této strany, je zaměřena na boj proti tomu, co předseda strany Jarosław Kaczyński nazývá „pedagogikou hanby“. Hloupý zákon o trestu odnětí svobody za „zatěžování polského lidu odpovědností za nacistické zločiny spáchané Třetí říší“, přijatý pod americkým nátlakem, byl pouze jedním z projevů této specifické filozofie.

Skutečnost, že polský prezident nebyl pozván k vystoupení v Yad Vashem, není ani vinou Moše Kantora, ani Vladimira Putina, ani polské diplomacie, která podle opozice mohla, ale nedokázala vyjednat pro Dudu místo mezi řečníky. Je to vina samotného prezidenta a té politické formace, kterou zastupuje. Ta otevřeně přiznává, že je proti tomu, aby někdo říkal pravdu o pozici Poláků ve vztahu k holocaustu.

V Izraeli to neprojde.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Kdo zavinil 2. světovou válku? Spor o dějiny mezi Ruskem a Polskem (24)

Více:

Polská ideologie zaslepila politikům oči
Varšava nebude slavit 75. výročí osvobození od nacistů sovětskými vojsky
Velvyslankyně USA v Polsku odpověděla na Putinova slova o 2. světové válce. Rusko reaguje
Polský premiér by si měl zopakovat dějepis
Štítky:
antisemitismus, Auschwitz, Andrzej Duda, Izrael, Polsko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář