06:13 26. ledna 2020
Názory
Získat krátkou URL
181572
Sledujte nás na

I v ČR se viní Rusko za pakt Ribbentrop-Molotov. Rusové prý s Německem zahájili druhou světovou. V Polsku si vloni připomněli začátek této války, nikoli roli SSSR v osvobození Polska. Na Západě dnes podceňují mnichovský diktát. ČSR se vzdalo území, kde jsme zanechali i průmyslové kapacity. Roku 1938 se do ČSR s Německem zakousli i Poláci a Maďaři.

Tento článek reaguje na nedávné vyjádření Miloše Zemana, že možná na 75. výročí do Moskvy prezident nepojede, nakonec se ale rozhodl, že Moskvu navštíví… Rovněž reagujeme na polskou nevoli, kdy polská strana reagovala na nedávná slova Vladimira Putina o polské invazi do Československa. Na konci roku Vladimir Putin hovořil k občanům své země, kde interpretoval sílící projevy rusofobie, jejíž důsledky vidíme například i v Praze, viz polemika kolem sochy maršála Koněva v Praze 6. V článku ukazujeme, že se historie nezačala odvíjet zdaleka v srpnu 1968 a že 500 000 sovětských vojáků snad nezemřelo při osvobozování Polska zbytečně.

„Polský režim byl vždy nepřátelský k Židům. Nevěděli jsme, co bude.“ (Henry Heitlinger)

„Okupace a rozdělení Československa se v západní historiografii a historickém povědomí záměrně nepovažují za začátek evropské války, protože když by se tak stalo, bylo by třeba brát k odpovědnosti ty mocnosti, které schválily změnu hranic. Proto se ČSR, které hitlerovské Německo před zraky celého světa rozdělilo a okupovalo, ani nepovažuje za oběť hitlerovské agrese do takové míry jako Polsko…Je načase náležitě zhodnotit i úlohu Polska v Mnichově…“ (Naročnickaja; Filin: Partitura druhé světové války. Praha 2010)

Ruský prezident dlouhodobě upozorňuje na to, že západní státy se snažily jeden každý domluvit s Adolfem Hitlerem a že SSSR takovouto dohodu podepsal jako poslední. Německo mělo smlouvu s Polskem o neútočení již z první půlky 30. let. Jak vyplývá z námi citovaných zdrojů, Poláci se s jasným předstihem domlouvali s německým vůdcem o parcelaci a vlastně i likvidaci Československa. Na tuto parcelaci kývli představitelé Francie, Anglie i Itálie. Vyčítal-li se Vladimiru Putinovi výrok o invazi SSSR do Polska, kde Putin řekl, že tato invaze probíhala za situace, kdy v Polsku již nebylo regulérní vedení, rádi bychom připomněli, že SSSR vstoupil na ta teritoria Polska v roce 1939, která Polsko, využiv revoluce v Rusku a tamní občanské války, uzmulo umírajícímu Ruskému impériu. Dnes jsou tato území součástí Ukrajiny a Běloruska. Poláci je pokračují nazývat „východním Polskem“, viz Naročnickaja, Partitura druhé světové války aneb Kdo a kdy začal válku (Praha, 2010).

Redaktor Haló novin Jaroslav Kojzar popisuje mnichovskou zradu, argumentuje, že válka začala již tímto aktem. Vysvětluje, že sice existovala jakási iniciativa Británie a Francie dohodnout se na bezpečnosti ze strachu před Hitlerem s Moskvou. Avšak agilní Německo rychle nabídlo pakt SSSR, velmi obdobné úmluvy mělo však Německo již se všemi ostatními, včetně zmíněných dvou držav, a to i včetně Polska. Redaktor Kojzar říká, že Polsko využilo mnichovanství, aby si mohlo urvat z Československa kus, který dle Varšavy mocnosti po I. světové válce neměly přiřknout ČSR. Nejzajímavější je, proč SSSR 17. září vstoupil na území Polska. Ono to tak úplně vlastně nebylo území Polska. Rozuzlení poskytuje znalost tzv. Curzonovy linie. O tom více v nahrávce, zejména v její závěrečné části.

A co na to současný český pohled? Již jsme napsali článek o tom, jaká slova zazněla v Knihovně Václava Havla. Adolf Hitler prý zaútočil na SSSR, aby zbavil svět bolševismu. Ruský prezident v tomto kontextu varuje před snahou přepsat dějiny.

„…v rozhovoru s polským velvyslancem Łukasiewiczem 27. 5. 1938 (Georges Bonnet, francouzský ministr zahraničních věcí, pozn.) řekl, že ‚Göringův plán na rozdělení Československa mezi Německo a Maďarsko s odevzdáním Těšínského Slezska Polsku není tajemstvím‘.“

(Grečko, A. A. a kol.: Dějiny druhé světové války 1939-1945, svazek II., Praha 1978)

Třinecký rodák Henry Heitlinger vzpomíná, že ke konci třicátých let se slezská populace (polská) na našem třineckém území začala inspirovat požadavky Němců v Sudetech, kteří si přáli připojení do Říše. Přáli si, aby se české území odtrhlo a připojilo k Německu. Tytéž nálady byly v českém Slezsku, ovšem s tím, že místní Poláci by rádi, aby se česká část Slezska odtrhala od Československa a připojila se k Polsku. „Polský stát tyto požadavky podporoval,“ říká pan Heitlinger, hned dodává, že čeští Poláci se opravdu činili již v roce 1938.

Pořádali mítinky, rozdávali letáky. Obyvatelé regionu se, vzpomíná Heitlinger, jednoho dne vzbudili a v ulicích už byly polské hlídky: „Tehdy došlo k obsazení našeho území a anexi k Polsku.“ Heitlinger k záboru říká, že se ocitl na území, „kde se zavíraly české školy, aby byly poté vytlačeny pryč…“ Vypráví o tom, že Poláci dělali dost proto, aby Židy nařkli z komunismu, vyzývali obyvatelstvo, aby nenakupovalo u židovských obchodníků. Od 4. do 11. října 1938 probíhalo obsazování československého území polskou armádou. Poláci původně chtěli provést na tomto teritoriu referendum, nicméně tak nakonec neučinili. Dle námi citovaného zdroje docházelo v prvních říjnových dnech k provokacím ze strany Poláků, jež byly doprovázeny ostrou střelbou. Dělo se tak například v okolí Frynštátu či obce Ráj.

ZDROJ: NENIČKA, Lubomír. Druhá republika na Ostravsku 1938-1939. 1. vyd. Opava, 2010. Grečko, A. A. a kol.: Dějiny druhé světové války 1939-1945, svazek II., Praha 1978.

Poznámka: Následky Mnichova: 1. 10. 1938 Polsko posílá ČSR ultimativní nótu, v níž požaduje odstoupení Těšínska. Od 1. do 10. října Německo okupovalo pohraniční oblasti Československa. Od 4. do 11. 10. probíhalo obsazování Těšínska polskou armádou. 7. 10. 1938 ČSR uznalo autonomii Slovenska. 8. října byla poskytnuta autonomie Podkarpatské Rusi. Dne 2. 11. Maďarsko dostalo jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi s více než milionem obyvatel.

„Porušení územní celistvosti ČSR nebyl jediným neblahým důsledkem mnichovské dohody. ČSR ztratilo asi polovinu výrobních kapacit, mimo jiné přes 80 % energetických zdrojů, 25 % těžkého průmyslu, 50 % lehkého atd…“ (Grečko, A. A. a kol.: Dějiny druhé světové války 1939-1945, svazek II., Praha 1978)

Na základě vyčíslených faktů je docela zajímavé, že vedle rusofobie v naší zemi čile nebují jiné fobie, namířené proti těm, kteří zcela zjevně usilovali o dekonstrukci Československého státu.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Slovník jako mírová zpráva: Jak čeští antifašisté pomohli zachovat ruské dědictví během druhé světové války
Hitlerův preventivní útok na SSSR? Beneš gratuluje SSSR k útoku na Polsko?
Putin předložil dokumenty o tom, co polské orgány podnikly, když si Německo začalo činit nárok na část Československa
Štítky:
dějiny, Druhá světová válka, SSSR, Rusko, Polsko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář