10:35 29. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
81248
Sledujte nás na

Sputnik ČR se dotázal bývalého primátora hl. města Prahy RNDr. Igora Němce, co si myslí současná pražská politická reprezentace, když má plnou hlavu Koněva a matrjošek. Ptali jsme se na digitální svět podle Pirátů, na ochranu osobních dat, na svět devadesátých let v České republice, na (ne)svobodu komunistickou i na tu současnou (ne)svobodu.

Působil jste na ministerských i ředitelských pozicích. Viděli jsme vás na akci pana doktora Hampla v Řeporyjích, ta měla skoro až disidentský charakter. Vy jste zakládal OF, působil jste v Občanské demokratické straně (ODS)... Jak tyto aktivity konvenují, jak jdou dohromady?

RNDr. Igor Němec: Pořád je to stejná motivace, která byla před 30-40 lety a platí dnes stále více. Velmi si vážím svobody. Svobodu považuji za velmi důležitou věc, která se musí chránit.

Slyšel jsem výrok, že svoboda není pro všechny. Mladí lidé jsou svobodní odsud posud. Teprve plnoletost jim umožňuje požívat výhod svobody. Jak je to s většinovou společností u nás? Jsme zralí pro svobodu či je svoboda to, co nás drtí a paradoxně znesvobodňuje?

Po 30 letech v politice bohužel musím se zděšením zkonstatovat, že neplatí to, co jsem si dříve myslel, že je pro všechny svoboda na prvním místě. Mám pocit, že pro lidi je důležitější prosperita a úspěšnost. Té svobody si ani tak neváží. Dokonce bych to dokumentoval příkladem ze svého okolí. Slýchávám, že „za komunistů nebylo tak špatně“. Ale to přeci není pravda, nedá se to takto říct. Samozřejmě, že lidé neumírali na ulicích. Diametrální odlišnost je přece v tom, že nebyla svoboda. Ta se nedá porovnávat s tím, zda byly buřty či zda někdo mohl jezdit na chatu. Komu chyběla svoboda, šťastný být nemohl. Není důležité, zda ostatní bylo. Koneckonců Andreas Breivik ve vězení v Norsku, ten má poměrně velký komfort ve vězení. Nemá tam však svobodu.

Pokud bychom mohli říct stručně – co je největším atributem svobody, aby se dalo potvrdit, že je člověk svobodný…

Je to především pocit. Je to situace, kdy se nemusím bát, že někde něco řeknu, a že druhý den budu mít potíže v zaměstnání.

Sice tu nemáme komunismus, jde-li však o svobodu slova, ani dnes nelze povídat vše, co si člověk myslí, dopadlo by to stejně. I dnes se dá pro názor přijít o práci. Stále volíte ODS, máme již 30letý odstup a takovýto status quo ohledně svobody slova. Není to zvláštní?

Myslím, že se nesvoboda stupňuje.

Po roce 89 tu byly velké šance. Kdo je dnes tím, kdo utahuje kohouty, když to nejsou komunisté?

Myslím, že to jsou lidé, kteří mají sami možná nějaké nepříjemné zážitky z dětství nebo jsou z rozpadlých rodin, nebo získali nějakým způsobem pocit, že musí ostatní řídit. Asi si myslí, že znají recept na správný život. Chtějí ostatní chránit či přímo zachránit, proto jim předepisují, co mají dělat. Sami jsou přesvědčeni o své neomylnosti.

Nevěřím, že bychom tu byli samé ovce či „ovčané“, jak se občas pejorativně říká. Proč si tedy tzv. „mlčící“ většina vůbec nechává toto líbit? Tím myslím takovouto manipulaci…

Myslím, že ji (manipulaci) ani necítí. Mlčící většina se chová ku mému překvapení tak, jak se vždy chovala. Má ten svůj standard, který není náročný na projevy svobody či na něco takového. Žijí standard normálního konzumního člověka a nepocítí atak (manipulace).

Možná se k tomu ještě vrátíme. Slyšel jsem váš rozhovor s Barborou Tachecí na sklonku minulého roku. Tam jste se dotkli fenoménu jako GDPR. Souvisí to se svobodou. V rámci GDPR musíme souhlasit s poskytnutím osobních dat. Pakliže „neodfajfkujeme“ třeba v mobilu tuto možnost, nemůžeme využívat prakticky většinu aplikací. Je tedy GDPR nástrojem zajišťujícím svobodu? Nebo je to kouřová clona, která maskuje, že jsme ještě více kontrolováni?

Je to poměrně hodně složitá otázka. Obojí je asi pravda. Jeden z principů GDPR je to, že otázka na zpracování osobních údajů nesmí bránit aplikaci v chodu. Něco jiného jsou e-shopy. Musíte poskytnout osobní údaje, aby vám tu ledničku, kterou jste si objednali, doručili. Pak ale firmy nepotřebují souhlas na zpracování osobních údajů, vy údaje poskytujete v rámci smlouvy; za těchto okolností žádný souhlas není potřeba. Pokud firmy souhlas vyžadují nesmyslně, pak je to právě porušení GDPR. Pokud by váš souhlas měl být vámi kdykoli odvolatelný, mohlo by to vést k zániku smluv. Ať tedy „souhlas“ vyplývá ze smlouvy, nebo ať není vyžadován vůbec.

GDPR by mohl být jedním z nástrojů ovládání. Pokud komunisté něco zakazovali, vyplývalo to z ideologie. Jestliže se dnes sešněrovává a utahuje, není to z ideologických důvodů. Co je tedy za tím vším?

Pozor, abychom si rozuměli, GDPR je předpis, který chrání soukromí a svobodu občanů. GDPR naopak říká, že osobní data jsou vaše, a pokud je poskytujete, tak to zavazuje další subjekt, kdo s nimi nakládá, aby se řídil přísnými pravidly. Data jsou vaše soukromí.

Mínil jsem příklady, už jste na to částečně odpověděl, o nesmyslné dezinterpretaci GDPR, kdy třeba aplikace „baterka v telefonu“ chce mít přístup k fotkám uživatele. S moderátorkou Tachecí jste hovořili o prostupnosti databází. Snažila se zjistit, kudy data mohou unikat. Mohl byste nás uklidnit? Nebo stále hrozí riziko úniku?

Riziko úniku je vždy. Říkávali jsme, že nemohou uniknout jen ta data, která se nepořizují. To je první teze. Nicméně databáze jsou v rámci GDPR chráněny mnohem lépe, než byly. To je určitě pravda. Musí splňovat přísná pravidla. Musím uznat, že naše zkušenost je trošku děsivá: 80 % stížností na Úřadě pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) na nesprávné zpracování osobních údajů či na otravování různými reklamami bylo neoprávněných z toho důvodů, že se zjistilo, že lidé někde dali souhlas, aby se tak dělo.

Databáze jsou jistě věc prospěšná, nakonec ale vždy jde o to, kdo s nimi manipuluje, kdo data interpretuje, nebo už i zde je v praxi nasazena umělá inteligence, která je nestranná, nikomu nenadržuje a všem měří stejně?

V GDPR je zajímavý paragraf, článek, který říká: „Nikdo nesmí být předmětem automatického zpracování.“ To je velmi zajímavá věc, která byla dokonce v zákoně na ochranu osobních údajů před GDPR. Je zakázáno, aby o vás roboti rozhodovali ve smyslu osobních údajů. Jsem zvědavý, jak se s tím budou v budoucnu potýkat ti, kdo investují do výroby robotů. Pak se budou muset měnit znovu pravidla ochrany osobních údajů v celé Evropě.

Nepřicházíme tak trochu s křížkem po funuse? Technologie obvykle předbíhají normy a zákony…

Neřekl bych.

Třeba se to již dávno děje, že jsme předmětem automatického či i cíleného zpracování… Kdysi policejní prezident Kolář řekl, že „jsme-li slušnými občany, ať klidně vedeme telefonní hovory a nestaráme se o to, kdo nás poslouchá…“ 

To je děsivý výrok, který čas od času říká kdekdo. Asi si neuvědomuje důsledky toho nesmyslu, co řekl. I když nepácháme trestnou činnost, není důvod, aby policejní důstojník sdílel problémy, které máme s manželkou či které řešíme s dětmi.

Tehdy to bylo spíš myšleno tak, že data se zkrátka sbírají.

Není to pravda. Protože jak jsme si řekli, neexistují data, která by nemohla uniknout.

Kdybychom se na věc podívali z hlediska bankovních domů či pojišťoven… Klient dnes z účtu jedné banky dokáže spravovat své vlastní účty v bankách dalších. Toto by poukazovalo na prostupnost systémů. Je to otázka znepokojení? Má se člověk nějak speciálně chovat, aby minimalizoval určitá rizika při pohybu v elektronických systémech?

Co se týče bankovních účtů, systém internetového bankovnictví různých bank je dnes bezpečný, neznám žádný případ, kdy došlo k nějakému incidentu tohoto typu.

Také jste byl v minulosti primátorem Prahy. Do jaké míry byste fandil sofistikovaným moderním technologiím, které se snaží Piráti prosadit na jedné straně, na straně druhé současný primátor, potažmo i Piráti, řeší takové otázky, zda mají být v Praze matrjošky, že máme být donekonečna vděčni NATO, v neposlední řadě vedou válku se sochami. Předpokládám, že má Praha daleko důležitější agendu, která musí být vykonána.

Na to mám poměrně jednoznačný názor. Toto jsou zástupné problémy, aby nemuseli lidem vysvětlovat, proč se nestaví městský okruh, proč se nestaví metro D. Jako občana Prahy by mě od primátora zajímaly jen jeho tiskové konference, kde bych se dozvěděl termíny a také to, co se v těchto záležitostech reálně děje.

Jak to, že se do takovýchto pozic dostávají lidé takto mladí, přitom tady máme strategické projekty, které přesahují mnohdy jejich životní zkušenost. Je to chyba systému, nebo je to jen otázka vyladění té garnitury, která nakonec určité zkušenosti za provozu přece jen získá…

Je to nemoc doby. Moci se ujímají aktivisté. To jsou lidé, kteří většinou nemají vzdělání nebo mají vzdělání v měkkých oborech. Nemají ani zkušenosti, ani si nešáhli na dno při studiu, kdy museli hodně přemýšlet. Nevědí zřejmě, že když něco navrhnou, občas to nejde vrátit. To (přemýšlení o věci) vymizelo. Neví se, že existují nějaké analýzy, nějaké postupy se zvažováním rizik; možná jen nevědí, že by se to takto mělo dělat, že každý projekt musí mít pověstné světlo na konci tunelu, že nemůžu kreslit cyklostezku na jedné straně ulice, aniž bych věděl, kam vede…

Piráti uvažují o digitalizaci. Jste doktorem přírodních věd, jste matematik. Promluvil jste v Řeporyjích na konferenci, kterou spolupořádal pan doktor Petr Hampl. Tam jste přečetl pár úvah o tom, že dnes lidé nežijí své životy. Že když lidé bilancují na konci života, jakoby litují, že nebyli sami sebou. Dnešní virtuální svět – je vůbec možné zůstat sám sebou?

Myslím, že ano. Vychovával jsem tak své děti a ty k tomu vedou má vnoučata, resp. aby nepodléhaly tlakům, aby byly přesvědčeny o správnosti svého konání, aby nešly tou pohodlnou cestou, kterou si mainstream přeje. K otázce digitalizace: Stále platí, co platilo vždy – když je někdo hloupý a zavádí hloupé projekty a dá jim digitální formu, tak všechno jen zrychlí.

Dnes mám možnost se svobodně vyjadřovat. Občas ale lekají obsahy sdělení. U Barbory Tachecí jste prozradil, že jste šedesátník. Pokud se podíváte na komunikáty, na sdělení lidí v životě i v politice, pokud byste to porovnal se zkušenostmi jiných šedesátníků, které jste zastal ve svém životě někdy dříve. Řečeno z hlediska víry, filozofie či praktických zkušeností, jaké jsou vaše pocity, dojmy?

V každém případě si pamatuji „zlatá 90. léta“, nebojím se tohoto výrazu, kdy jsme takovéto úvahy vůbec nevedli. A to je základní charakteristika té doby. Bylo vše v pohodě.

Děkujeme za rozhovor.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

„Progresivistka odhodlaná zničit všechny svobody a lidská práva.“ Hampl udeřil na Válkovou
Také digitalizace Česka vázne. Elektronický systém tvorby zákonů bude spuštěn až v roce 2022
Proč veřejnost krmí digitalizací? Václav Klaus mladší prozradil, co za tím ve skutečnosti stojí
Štítky:
primátor, údaje, současnost
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář