22:34 09. července 2020
Názory
Získat krátkou URL
151044
Sledujte nás na

Zprávy o čínském koronaviru zatemnily problémy v oblasti chovu prasat. Ty ale nejsou o nic méně aktuální. Budeme muset kvůli prasečí chřipce přejít na laboratorní maso? To se dozvíte v materiálu Sputniku.

Experti OSN pravidelně varují, že s růstem počtu obyvatel bude potravin stále méně a méně. O tom, jestli se kultivované (laboratorní) maso může stát cestou, jak se z této situace dostat, vědci a média přemýšlejí již dlouho. Když ale v Asii, a od minulého roku i v EU, začala na síle nabírat epidemie prasečí chřipky, obrázek celosvětového nedostatku potravin získal apokalyptické obrysy. Hlavně na pozadí prognóz o tom, že počet prasat v Číně, kde je chováno nejvíce prasat, bude obnoven až v roce 2025.

Co je africký mor prasat?

Trochu o historii. Africký mor prasat (dále AMP) byl poprvé zaregistrován v Jihoafrické republice v roce 1903. Velká epidemie moru prasat vypukla v Číně v létě roku 2018. Vysoce nakažlivý virus se v průběhu roku rozšiřoval do všech koutů země. Tato v historii největší epidemie se dotkla Jižní i Severní Koreje, Vietnamu a Kambodži. V Evropě se virus vyskytl v Rumunsku, Belgii, Estonsku a Bulharsku. Právě Bulharsko epidemii nezvládlo a muselo zabít prakticky všechny prasata na území státu. Při vývoji vakcíny proti této nemoci došlo k pokroku, ale k definitivnímu konci vede ještě daleká cesta.

Epidemie se okamžitě projevila na ekonomice a celosvětových chovech. Podle informací Financial Times v důsledku opatření a nekrvavého vybíjení prasat (s následným spalováním těl a chemickým opracováním jejich popela) klesly světové prodeje vepřového o třetinu. Jelikož Čína produkovala 50 % veškerého masa tohoto druhu, farmy v Brazílii a USA uviděly velkou příležitost na evropském trhu, ale i v Číně samotné.

Není divu, že ceny na tento druh masa vyrostly. Právě před nárůstem cen v srpnu roku 2019 varoval hlavní ekonom investičního fondu CZECH FUND Lukáš Kovanda. Jeho prognózy potvrzuje i graf vývoje cen potravin vyráběných z vepřového. V prosinci minulého roku meziroční ceny potravin z vepřového vyrostly o 15 %. Jak Češi přežijí bez svých řízků a delikates ze škvarků? Možná je čas přejít na laboratorní maso?

Čím nahradit maso?

Nejdříve si vysvětlíme pojmy. Existují náhražky masa (imitace) a kultivované maso, které se „šlechtí“ v laboratořích. První takzvané sójové maso se získáváno cestou emulgace – průmyslovým zpracováním sóji. Také existují náhražky, které jsou založené na smíchávání sóji a hrachu.

Jak Sputniku vysvětlila ruská dietoložka Jelena Tichomirovová, sójové maso není plnohodnotnou náhražkou klasického masa, jelikož stravitelnost sójové bílkoviny činí 65 %, zatímco stravitelnost klasických bílkovin činí 80-90 %.

Druhá varianta je maso, které je „šlechtěno“ v laboratorních podmínkách. Také se označuje za kultivované maso. Ruští vědci v Očakovském kombinátu potravinových ingrediencí (OKPI) na podzim roku 2019 informovali, že se jim v laboratoři podařilo vyšlechtit kultivované maso. Prvních 40 gramů masa vyšlechtěného v laboratoři je stálo 13 tisíc euro. Práce trvaly dva roky. Při rozhovoru se Sputnikem vývojový pracovník kultivovaného masa OKPI Alexandr Savkov vysvětlil celou technologii:

„Bere se malé čistokrevné stářím dvou až tří dnů. Pod místní anestezií se mu dělá mikrooperace: odebírá se mu 2-5 gramů biologického materiálu, který potom bereme k sobě do laboratoře. Tam vyčleňujeme růstové buňky, fibroblasty, myoblasty, dáváme je do kultivačního prostředí a krmíme je. Rostou, dále se dělí, my je od sebe oddělujeme a potom je spojujeme.“

Savkov řekl, že díky tomu je možné z jednoho gramu zvířete získat 300 až 500 milionů gramů masa.

Vedlejší účinky ve světlé budoucnosti

Největší otázky, které jsou spojené s kultivovaným masem, jsou jeho případná škodlivost, cena a chuť.

Mluvit o škodlivosti je zatím příliš brzy. Jak říkají vědci, aby bylo možné vytvořit plnohodnotný vědecký obraz negativních efektů tohoto masa, je nezbytná zkušenost celých generací, které toto maso budou jíst.

Ale, jak řekl Sputniku ředitel Všeruského vědeckovýzkumného institutu veterinární virologie a mikrobiologie Denis Kolbasov, z pohledu výroby je toto maso bezpečnější ve srovnání s přírodním masem, jelikož není vystavováno vlivu antibiotik a epizootie (pozn. rozšířená infekční nemoc mezi jedním druhem, či mnoha druhy zvířat).

„Já nehodnotím výživové vlastnosti, ale celkově jsou samozřejmě takové výrobky vytvářené v kontrolovaných podmínkách bezpečnější než to, co se získává standardním způsobem,“ řekl expert.

„Já si nemyslím, že tam může být něco nebezpečného, protože není problém vyšlechtit takové maso. Jaký je problém ve vypěstování okurky?“ řekl v rozhovoru pro Sputnik předseda výkonného výboru Národní masné asociace Sergej Jušin. Podle jeho slov toto „alternativní“ maso nemůže nahradit užitečné vlastnosti přírodních potravin

Dietoložka Jelena Tichomirovová si myslí, že sójové maso bude vhodné jako laciná náhražka bílkovin, ale nic víc. V kultivovaném mase zase není dostatek tuku, který je nezbytný pro posílení imunitního systému člověka.

„Greta je napůl negramotná. Brzy na ni zapomenou“

Na mluvení o ceně je také příliš brzy, jelikož technologie se teprve rozvíjí a cena „náhradního“ masa bude časem klesat.

Prvním uměle vyšlechtěným masem se stal burger Marka Prosta, zakladatele společnosti Mosa Meat a profesora Maastrichtské univerzity. V jeho případě 450 gramů masa stálo 1,2 milionu dolarů. Následně v roce 2017 došlo k velkému snížení nákladů na výrobu. Memphis Meats ve Wall Street Journal informovala, že cena v laboratoři vyšlechtěného kuřecího masa činila 9 tisíc dolarů za 450 gramů. V Rusku podle názoru vědců z OKPI bude možné v roce 2023 kilogram vyšlechtěného masa koupit v obchodě za 12 euro (asi 300 Kč). Nyní, jak říká představitel OKPI Alexandr Savkov, kultivované maso ruské výroby stojí od 350 000 Kč za kilogram. Kilogram klasického hovězího je možné koupit průměrně za 180 Kč.

Vědec Denis Kolbasov říká, že cena kultivovaného masa nebude stejná jako cena přírodního masa a bude záviset hlavně na reálné poptávce po těchto produktech.

Mimo jiné ale existuje i verze (psalo o tom například analytické centrum RethinkX), že do roku 2035 se poptávka na tradiční hovězí, kuřecí a dokonce rybí maso sníží o 80 %, protože cena nových druhů masa bude o 50-80 % nižší. K tomu sami za sebe můžeme říct, že tím se možná dnes tradiční maso stane exotikou a delikatesou, tak jako se dnes mluví o kultivovaném masu.

A analytici z Allied Market Research předpovídají, že trh kultivovaného masa každý rok poroste o 8,5 %, k roku 2026 jeho objem může přesáhnout 8 miliard dolarů (cca 183 miliard Kč). Nicméně producent masa Sergej Jušin si je jistý, že „alternativní“ maso jeho odvětví nijak neohrožuje.

„Naopak spíše přemýšlím tak, že část masojedů se po ochutnání daných potravin jen utvrdí ve svých pozitivních vztazích k přírodnímu masu,“ říká. Jušin si myslí, že „ekologických aktivistů“, kteří vystupují za „alternativní maso“, není tolik, jak se zdá, na nějakou „pologramotnou“ Gretu podle něj stejně brzy zapomenou.

Jušin se zamyslel i nad státní podporou výroby „vyšlechtěného“ masa a pokládá si otázku, která normální vláda může stimulovat likvidaci natolik důležitého odvětví, jakým je zemědělství?

„Laboratorní maso nemá proti přírodním potravinám žádnou šanci. Stejně se směju tomu, když říkají, že auto bez řidiče také bude jezdit. Nejdřív vláda musí vyřešit problém, co bude dělat s desítkami milionů kamioňáků a taxikářů,“ říká expert.

Z druhé strany vědec Denis Kolbasov říká, že nyní se celkově ve společnosti vyvíjí tendence snižování spotřeby přírodních zdrojů bílkovin.

„Mnozí se masa nevzdávají kvůli ekonomickým důvodům, ale právě na základě nějakého osobního přesvědčení,“ říká a dodává, že kultivované maso může v budoucnu skutečně nahradit přírodní.

McDonald´s vrací lidstvo k normálnímu stravování

Nicméně kromě chuťových kvalit a bezpečnosti je důležité i to, co samo o sobě vytváří rituál pojídání masa.

Podle výrobce v laboratoři vyšlechtěného masa Sergeje Savkova je produkt, na kterém pracují, vzhledově podobný nikoliv kousku hovězího, ale masovému suflé.

„Dnes můžeme říkat, že toto maso je bohaté na bílkoviny, ale je v něm málo tuku a uhlovodíků. Ve skutečnosti je to vysoce bílkovinná biomasa. Ale plánujeme vytvoření ideální rovnováhy přírodního masa. Víme, že masu chuť dává tuk, proto se naše maso nyní může zdát bez chuti, to znamená s neutrální chutí. V budoucnu do něho přidáme tukové buňky, svalové tkáně, a už to bude plnohodnotný kousek masa. Ale v každém případě se od přírodního masa bude lišit,“ říká expert.

Ve článku vědeckého portálu Massive Science si autoři položili otázku o možnosti obnovení stejné struktury poměru svalové a tukové hmoty v kultivovaném produktu, konzistence, vůně a lidského pocitu. Nehledě na to, že první laboratorní maso se objevilo již v roce 2013 a od té doby se podařilo cenu snížit, vědci z různých zemí přece jen stále nedokázali vytvořit stejné chuťové a dotykové pocity, které přináší přirozený produkt.

Na to upozorňuje i Sergej Jušin. Spotřeba masa je podle něj spojena s přírodou a našimi prvobytnými zvyky. Expert uvádí příklad úspěchu McDonaldu, který je spojen se způsobem jedení hamburgerů.

„V McDonaldu jíme rukama, protože nás to vrací k normálnímu stravování, tak jsme jedli v průběhu mnohem více tisíců let, než existuje civilizace. Jedli jsme vždy rukama. Je to náš skrytý a nevědomý návrat ke svým kořenům, dotyková komunikace s jídlem, které nám umožňuje i nadále žít,“ říká specialista.

Češi nejsou závislí na mase…

Nakonec možná absence vepřového masa Čechy moc nenaštve. Výzkum Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2014 ukázal, že za posledních 25 let se priority Čechů značně změnily. Postupně nahradili hovězí a vepřové maso za kuřecí. Od roku 1989 se spotřeba hovězího masa snížila o 70 %. Na konci socialismu Čech spotřeboval 27,4 kilogramu ročně, ale dnes je to jen 8,1 kilogramu. Spotřeba vepřového masa se zase ze 48,1 kilogramu na člověka snížila na 41,3 kg (v roce 2012).

Chov vepřů je u konce? Ve skutečnosti tomu tak není

A je vůbec nutné bít na poplach kvůli situaci se světovým chovem vepřů?

Dmitrij Kolbasov se domnívá, že hlavní fáze epidemie afrického moru prasat je za námi.

„Problémy nebyly natolik vyvolány samotným virusem, ale spíše technologiemi chovu prasat v Číně. Úroveň bezpečnosti na farmách byla velmi nízká a hustota hospodářství velmi vysoká. Situace se mění, navíc z pohledu globální rovnováhy deficit masa na planetě není,“ podotýká Kolbasov.

Partner Sputniku doplňuje, že právě takové epidemie vědce stimulují, aby bylo investováno do vývoje kultivovaného masa a dalších podobných produktů.

Podle Jeleny Tichomirovové však pozorujeme výměnu výroků. To, že lidstvo umírá na následky obezity, je mnohem nebezpečnější než vyprávění o celosvětovém hladu.

Ve společnosti Impossible Foods, která se zabývá vývojem náhražek masa, oznamují, že jejich úkol spočívá v tom, aby do roku 2035 svět zůstal bez masa.

Sergej Jušin radí těm, kteří chtějí přírodní maso nahradit kultivovaným, aby navštívili lékaře a zároveň si nechali prověřit IQ: „Soudě podle všeho si lidé vůbec nepředstavují, co produkce masa znamená ve světovém měřítku, nechápou jeho využití, nechápou jeho význam pro ekonomiky, pro demografii, pro zachování zemědělství, kultury a všední život populace, pro tradice a také pro naše lidské zvyky, které se vytvářely posledních několik desítek tisíc let,“ uzavírá.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Poptávka Číny po vepřovém extrémně vzrostla. Slovensko však muselo vývoz odmítnout
Poláci tvrdí, že Češi a Slováci záměrně rozdmýchávají skandál kolem závadného masa
Víme, čím Češi nejvíce škodí životnímu prostředí. Je to konzumace masa a spotřeba energie
Další nálož polského masa v Česku. 12 metráků masa ze salmonelové šarže je v ČR
Katastrofa v českém zemědělství? Domácí vepřové mizí z pultů
Štítky:
potraviny, výzkum, vědci, Česká republika, Čína, epidemie, hovězí maso, maso, vepřové maso
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář