14:13 28. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
9731
Sledujte nás na

Rusko je kritizováno buď za to, že něco udělá, nebo za to, že něco neudělá. Jednou vadí pakt o neútočení s Německem, podruhé vadí, že SSSR nebyl dostatečně agilní v podpoře varšavského povstání.

To, že při osvobozování Polska padlo téměř půl milionu sovětských vojáků, nechává komentátory Českého rozhlasu Dvořáka a Dorazína chladnými. Nebýt sovětských obětí, kdoví, zda by si přizvukovali na vlnách ČRo, jak je Rusko „agresivní“.

Hanění Ruska může špatně skončit…

Existuje pověst o chlapci a vlcích. Třikrát spustil chlapec falešný křik, že na vesnici útočí vlci. Nebyla to však pravda. Když pak přišli vlci doopravdy (úplně jiní a z jiného směru), nikdo nestačil nic udělat, všichni vesničané zahynuli. Práce Libora Dvořáka a Martina Dorazína na ČRo má přesně podobný efekt. Povrchní hanění země, která v Polsku osvobodila například nacistický koncentrační tábor Osvětim, je dle autora tohoto článku tragické. Pokud nastane reálné nebezpečí (navíc neruské a nesovětské), co pak zmůžou ti, kteří znevažují památku lidí, kteří podstoupili oběť za ostatní? Číslo 500 000 nic neznamená? Kolik je to zmařených rodin, kolik nenarozených potomků…

Názor Libora Dvořáka a Martina Dorazína snese kritiku. S Liborem Dvořákem není v některých bodech zajedno například jeho bratr Milan, známý tlumočník a rusista.

Sputnik ČR přináší přepis rozhovoru Libora Dvořáka a Martina Dorazína, který zněl 22. ledna 2020 na vlnách Českého rozhlasu (ČRo) v pořadu „Témata Libora Dvořáka“. Rozhovor pánů moderátorů doplňujeme o stanoviska lidí, kteří se nám dokázali k věci vyjádřit. Zejména zde uvedeme názor Dvořákova bratra Milana, dále pak komentář Ing. Emila Kulfánka. Nedávno jsme s ním sice rozhovor dělali, ale část interview se nám do minulého článku tematicky nevešla a dříve nepublikovaný fragment rozhovoru se nám nyní skvěle hodí.

Libor Dvořák: Rusko-polská diplomatická přestřelka v souboji o výklad dějin zuří dál, jak se zdá, nabírá na obrátkách. Původně ji vyvolalo už loňské osmdesáté výročí začátku druhé světové války. Polský prezident Andrzej Duda tehdy vzdal na pietní akci hold všem, kteří bojovali za svobodu v Evropě. Připomněl, že na Polsko kromě nacistů zaútočili také sovětští komunisté, kteří byli tehdejšími spojenci Adolfa Hitlera. Zmínil také pakt Ribbentrop-Molotov. Ve spojení už jsme s Martinem Dorazínem, s naším stálým varšavským zpravodajem. Martine, zdravím tě.

Martin Dorazín: Dobrý den z Varšavy.

Libor Dvořák: Když už jsme u těch výročí, tím nejnovějším bylo 75 let od osvobození Varšavy, jež jsme si připomněli v pátek. Moskva uspořádala ohňostroj, který byl patrně první etapou letošních oslav pětasedmdesátého výročí konce války v Evropě. Ale Polsko vidí celou věc jinak. Co především Polákům na osvobození Varšavy vadí to, že tehdejší generál Rokossovskij, mimochodem původem Polák, stál během varšavského povstání na východním břehu Visly (Wisły) a nechal polskou metropoli vykrvácet.

Martin Dorazín: Konstantin Xaverovič Rokossovskij se ve Varšavě narodil, k tomuto městu měl takový schizofrenní vztah. Já teď bydlím ve varšavské čtvrti Praga, na tom břehu stála sovětská vojska, Rokossovskij, a dívala se několik měsíců na agónii, jak Němci drtí a topí v krvi varšavské povstání na tom druhém břehu... Museli to všechno vidět a sledovat. Rokossovskij, nevím, co se mu honilo hlavou, měl zcela jistě pokyn Stalina, aby nezasahoval, aby to povstání nechal zlikvidovat. Bylo to nekomunistické povstání. Stalin neměl zájem na tom, aby byl v Polsku po válce režim prozápadní. To je věc všeobecně známá. Zde není pochyb, proč sovětská vojska reagovala tak, jak se tehdy zachovala a co jim Poláci dodnes vyčítají, že nezasáhli, nepomohli. Důvody jsou naprosto jasné a jsou v podstatě nesporné, to se nedá nějak ani vyvracet, ani kdyby Putin 100násobně chtěl, je to prostě fakt. Chodil jsem uličkami kolem mého domu. Včera jsem tam narazil na pamětní tabuli, kde se píše, tady u mě za rohem, sídlilo od roku 1944, to je důležité datum, do roku 1954 NKVD, sovětská tajná služba. V té budově byli mučeni a zabíjeni ti nepoddajní Poláci, kteří se nezařadili do prokomunistického proudu. Myslím, že je to dost výmluvný argument pro to, jak Poláci neslaví a proč neslaví ono datum 17. ledna jako osvobození Varšavy, ale jako začátek nové a velmi těžké, tvrdé, krvavé okupace.

Tabule na budově, v níž v letech 1944-1954 sídlilo NKVD
Tabule na budově, v níž v letech 1944-1954 sídlilo NKVD
Komentář Emila Kulfánka: „Odpověď Martina Dorazína je naprosto perfektní novinářský komentář. Perfektní pro koho? Nevím, jakou vojenskou školu vystudoval Martin Dorazín, že si troufá posuzovat vojenskou strategii a kolik vítězných válečných střetnutí absolvoval, ale pokud kritizuje maršála Rokossovského za jeho přípravu na dobytí Varšavy, tak by se měl také zeptat, proč západní spojenci tak dlouho otáleli s otevřením druhé, západní fronty?“

Stanovisko bratra Libora Dvořáka, Milana, vám zprostředkováváme v nahrávce. Pan Milan Dvořák hovoří o tom, jak vidí uzavření paktu Ribbentrop-Molotov on. Zároveň se dělí o názor, zda mohl SSSR urychlit varšavské povstání. Hlavní teze je, že urychlit se dá cokoli, z vojenského hlediska překročit řeku vyžaduje přípravu, dále logistiku. Jinak Milan Dvořák souhlasí, že nemít povstalci z Varšavy vazby na Londýn, možná by jednal SSSR agilněji. Dále více nahrávka.

Milan Dvořák exkluzivně pro Sputnik ČR:

Libor Dvořák: Martine, co Polákům nejvíce vadí na postojích Sovětského svazu, právě z konce 30. let? Na začátku jsem hovořil o paktu Ribbentrop-Molotov, věc dnes notoricky známá…

Martin Dorazín: Musíme si uvědomit, že Polsko vyhrálo válku s bolševickým Ruskem na počátku 30. let a vždy se bálo odvety. Polsko leželo východněji, mělo daleko větší kontakt s tím Ruskem, jak mentálně, prostřednictvím obyvatelstva, tak geograficky, politicky. Také se obávalo právě, co může nastat, protože ten sovětský režim vznikl daleko dříve než fašistický režim v Německu, takže se Poláci oprávněně obávali, že to ohrožení přijde z Východu. Ono nejprve přišlo ze strany hitlerovského Německa, ale ten pocit letitý, staletý, historický, prostě nedůvěry Poláků k Rusům, obavy z Rusů, to zde bylo. Poláci velmi pečlivě sledovali, kam se vydává sovětská politika. Když zjistili, že směrem ke spojenectví s Hitlerem, tak z toho byli oprávněně zděšení a proto také vlastně v důsledku toho Polsko zase zaniklo, pro domluvu těchto dvou obrovských mocností. To je fakt, který ruská strana chce jakýmsi způsobem vyzmizíkovat. Dokonce Státní duma uvažuje, že vůbec zakáže používat srovnání nacistického Německa a stalinského SSSR v této souvislosti jako spojenců, i když každý, dokonce ani ne historik, každý ví, že uzavřeli ten velice pro Polsko a celou Evropu tragický pakt Molotov-Ribbentrop.

Komentář Emila Kulfánka: „Proč Martin Dorazín začíná popisovat historickou událost od prostředka. Že by nevěděl nic o Brest-Litevském míru a o tom, že tehdejší bolševické Rusko obětovalo část svého území za mír? Že by nevěděl nic o tzv. Curzonovové linii z roku 1921 kdy bylo Rusko s konečnou platností připraveno o část svého území? Že by nevěděl nic o tom, že to byli Poláci, kteří jako první v roce 1934 uzavřeli smlouvu s Hitlerem, neboť se chtěli spolu s ním podílet na výboji směrem na východ? Že by nevěděl nic o tom, že to byli Poláci, kteří se po mnichovské dohodě spolu s Hitlerem podíleli na obsazení části československého území? Samozřejmě, že to moc dobře ví!“

Libor Dvořák: Poslední otázka, Martine, prosím o stručnou odpověď. Mluvil jsi o historickém strachu Poláků z SSSR ve 30. letech. Jak silné jsou dnešní polské obavy ze stále agresivnějšího Ruska?

Martin Dorazín: Ano, to se projevuje i v té nejnovější diplomatické přestřelce o přepisování dějin, která strana co zavinila… Polsku teď zejména vadí především výroky prezidenta Putina, nejnověji Marie Zacharovové na Facebooku. Teď to mám zrovna před sebou. Neuvěřitelné věci, které tam opět napsala. Zapletla do toho ČSR, že se Poláci podíleli jaksi na mnichovské dohodě, ačkoli každý školák ví, že Polsko nebylo účastníkem mnichovské dohody. Ano, měli jsme ozbrojený spor. Ten se nedá srovnat s tím, co Polsko potkalo, jak se zachovalo Německo a SSSR. A také spojenci, západní, vůči Polsku, když ho nechali na holičkách. Každý den je tam o úroveň výš a výš. Uvidíme, kam to dojde. Snad se to uklidní, až skončí vzpomínkové akce k 75. výročí osvobození tábora v Osvětimi Rudou armádou. Ty politické garnitury, je to pilíř nové ruské ideologie, takovéto zbožštění a lpění na tradicích druhé světové války, resp. na stalinské interpretaci. To bude působit další a další problémy v těch vzájemných vztazích.

Komentář Emila Kulfánka: „Už jsem to v podstatě naznačil výše. Ten, kdo se tu v této chvíli podílí na přepisování dějin, je právě Martin Dorazín. Samozřejmě, že se Poláci nepodíleli na mnichovské dohodě, stejně tak jako Maďaři. Jenom si oba v důsledku té mnichovské dohody ukrojili kousek československého území. Samozřejmě, že je strašné a neomluvitelné, co potkalo Polsko za 2. sv. války, ale byli to němečtí nacisté, kteří to vyvolali a nikdo jiný a to je to, co bychom si měli připomínat. Nebýt německého nacismu, tak by se to všechno, co zde popisuje Martin Dorazín, nestalo.“

Libor Dvořák: Martine, děkuji, a pěkný večer do Varšavy.

Martin Dorazín: Hezký večer.

Sputnik ČR přinesl všechny tyto názory a poznámky na jednom místě. Dále ať si každý udělá případně obrázek sám. Autor tohoto článku by rád dodal, že vylodění spojenců v Normandii dvakrát nenasvědčuje tomu, že by si tam spojenci vážili životů svých vojáků… Inu, po bitvě jsme všichni generály.

Informace o našich respondentech:

Milan Dvořák působí jako konferenční tlumočník a literární překladatel. Rovněž hraje na kytaru, překládá písně Vladimíra Vysockého. Celkově překládá a tlumočí, jak z ruštiny, tak z angličtiny. Předložil vlastní překlad Puškinova „románu ve verších“ Evžena Oněgina. Je bratrem novináře Libora Dvořáka.

Inženýr Kulfánek se stará o provoz Památníku Pečkárna v suterénu budovy Petschkova paláce v Praze, kde v letech 1939-1945 sídlila řídící úřadovna německé nacistické tajné státní policie (gestapa).

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Vstup SSSR do Polska Poláky nadzvedává ze židle, zatímco polský vpád do ČSSR přehlíží…Názor
David: Tvrzení, že SSSR rozpoutal 2. světovou válku, lze implementovat jen do zcela dutých hlav
Kreml okomentoval slova Zelenského o vině SSSR ve druhé světové válce
Štítky:
osvobození, SSSR, Český rozhlas, Druhá světová válka
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář