02:19 20. února 2020
Názory
Získat krátkou URL
6600
Sledujte nás na

Ministr vnitra Jan Hamáček a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček minulý týden vyslovili diametrálně odlišné názory na přijetí dětí z uprchlických táborů v Řecku. Oba vedoucí politici patří ke straně ČSSD. Na důvody opačného stanoviska a možné následky těchto názorů pro ČSSD jsme se zeptali politologa a publicisty Zdeňka Zbořila.

Ministr Hamáček oznámil, že Česká republika nepřijme uprchlíky (děti z Řecka) kvůli tomu, že Atény neposkytly seznam konkrétních dětí. Podle ministra zahraničí Petříčka by však ČR měla přijmout děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů, aby je zachránila před radikalizací a násilím.

Přijetí syrských sirotků z řeckých táborů do České republiky navrhla koncem roku 2018 europoslankyně Michaela Šojdrová. I když její návrh nezískal podporu premiéra Andreje Babiše, o svůj návrh politička usilovala dále a přišla se seznamem sirotků a podporou iniciativy Češi pomáhají, která evidovala seznam rodin ochotných přijmout syrské děti. Může nejednotnost pohledu českým politikům uškodit?

Uvádíme exkluzivní komentář k této problematice doktora Zdeňka Zbořila:

"Stále ještě si nejsme jisti, zda slova MV ČR Jana Hamáčka a vyjádření MZV Tomáše Petříčka, která se od sebe podstatně lišila, nebyla vytržena z kontextu, zda nebyla citována nepřesně, anebo zda jde o  opravdu rozdílné názory členů jedné vlády, kteří v této vládě zastupují stejnou politickou stranu – ČSSD.

Ministr vnitra prohlásil, že ČR nepřijme tzv. uprchlíky z řeckých uprchlických táborů, protože řecké úřady dosud nedoručily české straně ověřené a ověřitelné seznamy osob, o kterých se mluví jako o „dětech bez doprovodu“. MZV Tomáš Petříček naopak prohlásil, že těmto „dětem“ má být poskytnuta taková pomoc, která je ochrání před násilím a nebezpečím, které jim hrozí ze strany radikálních skupin osob, které se pohybují nejen v Řecku, ale i v Turecku a některých zemích na Balkánském poloostrově. A také v zemích tzv. západní Evropy, protože jejich cílem mohou být i země Visegrádské čtyřky.

Předpokládáme, že k publikování obou vyjádření pánů ministrů nedošlo ve shodě a že se oba na společném stanovisku v blízké době nějak domluví. Zatím můžeme jen konstatovat, že oba ministři a jejich ministerstva jsou pod trvalým tlakem různých úřadů a institucí EU, některých mezinárodních organizací, které se vydávají za neziskové a poskytují tzv. humanitární pomoc, která není vždy dostatečně kontrolována v rámci NGO aktivit, které jsou ve smluvních vztazích nebo jen evidovány OSN.

Tento problém je reflektován evropskou veřejností, vyvolává aktivity politických stran a občanů, které jsou z centra euro unijní moci vydávány za nenávist a záští šířící vůči „cizincům“. Údajně a motivované etnicky, národnostně, nábožensky, rasově aj. Možná by se mohli trochu arogantní Evropané někdy poučit v zemích, které jsou v tomto ohledu mnohem různorodější a některé podobné, dnes evropské problémy musely řešit dávno, dlouhodobě a opakovaně v celých svých dějinách.

Když zůstaneme v polygonu České republiky nebo střední Evropy, můžeme konstatovat, že imigrační politika a řízené osídlování různých oblastí zde mají svou tradici a nejsou ničím novým. Nové je jenom to, jak aktuálně úřadující vlády, instituce EU a veřejnost na tuto situaci reagují. Můžeme sice zaznamenávat někdy až hysterické reakce na každou novou zprávu o příchodu někoho někam, ale protože ještě nedochází k podobným excesům jako v západní Evropě, nemají povahu devastace sociálních struktur. Zásluhou české mediální scény, a za nemalého přispění akademické obce a militantních politiků, se však staly součástí politického diskursu rétorické figury jako extremismus, islamismus, antisemitismus, xenofobie. Ale také nenávist vůči tzv. Rusům a Číňanům, aniž nositelé této nenávistné rétoriky vědí, co je to „Čína“ a kde vlastně leží, co to je „Rusko“ a kdo jsou „Rusové“. Nebo dokonce, kde žije a jak se chová těch 30 milionů muslimů v RF a jaký význam pro ně má Velká moskevská mešita.

Rozhovory a diskuse, které mezi sebou vedou čeští politici, nejsou ničím jiným než zrcadlovým obrazem těchto nálad stále víc běžných. Pánové Hamáček a Petříček reagují nejen na diskusi o problémech migrace. Dávno už nevědí, kdy přicházely do ČSR tzv. řecké děti v letech řecké občanské války, kdy „děti“ z Korejského poloostrova. Jen někdy náhodou se zmíní o lidech přicházejících z Vietnamu, z dnes nepřehledné Ukrajiny, Kosova a některých balkánských zemí. Ale vědí, že už před českými občany, zejména v době předvolební, musí opatrně volit svá slova, aby se nestali obětí svých neodvolatelných rozhodnutí.

Samozřejmě vědí, že mediálně zpracovaná společnost je rozdělena ve vztahu k potenciálu přicházejících, a že vedle těch, kteří imigranty odmítají, existuje velká část společnosti, která nejen z altruistických důvodů, ale dokonce zcela přirozeně, je ochotná žít v pospolitosti lidí, kteří odněkud přicházejí, zůstávají anebo odcházejí. ČSSD ztrácela své příznivce v posledních letech už od doby, kdy ještě měla své předsedy vlády - Vladimíra Špidlu a Stanislava Grosse. Důvody této ztráty přitažlivosti ale nebyl uměle vytvořený strach před migrací, ale před služebnou rolí, kterou čeští politici zastávali vůči EU, o které mnozí občané začali mluvit jako o 4. Velkoněmecké říši. Obětním beránkem se stal poslední ČSSD premiér Bohuslav Sobotka a z této pasti, kterou na sebe strana sama nastražila, se jí bez zázraku shůry asi nepodaří uniknout. Dva odlišné názory a výroky dvou ministrů, byť zastávajících důležité vládní funkce, na tomto stavu, a podle mého názoru, nic nezmění."

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

„Nadlidé, podlidé, ekosvině.“ Konvička přinesl své vidění budoucnosti Evropské unie
Omezená suverenita pro členské státy EU? Chová se jako Brežněv a Soros, zaútočil Radim Fiala na Jourovou
„Největší problémy bude mít EU.” Diplomat Bašta vyjmenoval hlavní hrozby příštího desetiletí pro evropský kontinent
Sýrie chce své sirotky zpátky, porušujete mezinárodní právo, pustila se Zahradníková z Trikolóry do opozice
Nevinné děti? To neplatí. Advokátka Čírtková rozdrtila argumenty zastánců přijímání syrských sirotků
Ze sirotků z Řecka se vyklubali mladí muži před dovršením plnoletosti. Co ještě Šojdrová zamlčela?
Štítky:
sirotci, Evropská unie (EU), Česká republika, Řecko, migrace, uprchlický tábor, Jan Hamáček, Tomáš Petříček, Zdeněk Zbořil
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář