14:01 28. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
181481
Sledujte nás na

Zatímco se zaoceánská média věnují diskusím o impeachmentu Donalda Trumpa, do pozadí informační agendy byly odsunuty dva obrovské korupční skandály.

Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších argumentů proti nezávislé zahraniční a domácí politice RF, jakož i proti jakýmkoliv investicím do ruského obranného průmyslu, je vyjádřen frází: „Spojené státy mají každopádně více peněz a rozpočet Pentagonu je několikrát vyšší než příjem celého ruského federálního rozpočtu a to znamená, že nemá smysl, aby se Rusko pokoušelo se bránit. Je třeba kapitulovat a prosit Washington, aby mu vše odpustil.“ Tento argument je opsán z amerických analytických materiálů, které na základě podobných výpočtů a srovnání docházejí k (dost naivnímu) závěru, že v případě konfliktu mohou Spojené státy úspěšně bojovat proti celému světu samy.

Bez ohledu na skutečnost, že v době jaderného zastrašování, hybridních válek a asymetrických měřítek vlivu na nepřítele je poněkud naivní porovnávat vojenské potenciály podle rozpočtu, stojí za to se blíže podívat právě na ten legendární rozpočet americké armády. Naštěstí to už za nás udělali američtí státní auditoři, kteří provedli komplexní audit financí ministerstva obrany.

Zaoceánská média byla šokována výsledkem: „Účetní černá díra Pentagonu ve výši 35 bilionů dolarů. Ačkoliv by to nemělo být překvapením pro strukturu, která, jak víte, nikdy nemohla projít auditem bez problémů, Pentagon byl přesto schopen šokovat v tomto týdnu některé pozorovatele zveřejněním nových finančních ukazatelů. Podle Anthonyho Carpaccia z (agentury, pozn. red.) Bloomberg ministerstvo obrany v roce 2019 přispělo částkou 35 bilionů dolarů do ,účetních úprav‘, což značně převyšuje 30,7 bilionu dolarů podobných úprav zaznamenaných v roce 2018,“ uvádí portál Yahoo Finance.

Samozřejmě, že ne všechny tyto peníze byly odcizeny nebo zapojeny do korupčních schémat, protože v žádném případě není možné zahrnout do korupčních schémat částky, které jsou větší než celý americký HDP a dokonce i vojenský rozpočet. Jak správně uvádějí zaoceánští ekonomičtí novináři, všechny tyto „účetní změny“ jsou prostě zaměřeny na to, aby nikdo nemohl zjistit, jaká je finanční situace ministerstva obrany, protože mnohačetná připisování, dvojí a dokonce trojí účtování stejných peněz vzhledem k jejich pohybu napříč různými účty a další finanční triky v zásadě znemožňují hodnocení účinnosti utrácení peněz. Podobný výsledek byl po auditu v roce 2018, kdy celková částka účetních úprav činila přibližně 30 bilionů dolarů.

V roce 2019 Pentagon hrdě uvedl, že se vypořádal až s 23 procenty námitek z auditu v roce 2018 a považuje to za velký úspěch. Došlo také k pokusům posoudit finanční situaci „nikoli shora, ale zdola“ (to znamená provést audit konkrétních výdajů), a rovněž s neradostnými výsledky. Americký on-line časopis Salon cituje zprávy zvláštního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu: „Na výstavbu jedné čerpací stanice v afghánské stepi bylo vynaloženo deset až 43 milionů dolarů, <...> 150 milionů dolarů šlo na luxusní soukromé vily pro Američany, kteří měli přispět k posílení afghánské ekonomiky , <...> desítky milionů byly zbytečně vydány na neúspěšné programy na zlepšení afghánského průmyslu zaměřené na těžbu většího množství nerostných surovin, ropy a zemního plynu v zemi.“

Přeložme to z oficiálního jazyka do hovorového: vojenští dodavatelé, a to jsou soukromé společnosti s úzkými vazbami na americkou politickou elitu, jednoduše zcizovali peníze z vojenského rozpočtu. Zveřejnění auditu Pentagonu nebo auditu konkrétních vojenských programů by se mělo stát monstrózním mediálním skandálem, ale pokaždé si mediální komunita a veřejné mínění najdou k diskuzi jiné přitažlivé téma a ti, kteří si dělají starosti o rozměr vojenského rozpočtu USA, by si měli uvědomit, že velmi podstatná část dolarů investovaných do Pentagonu nepůjde na tanky a rakety, ale na účty amerických vojenských dodavatelů a lobbistů.

Druhý čerstvý korupční skandál, přesněji řečeno skandální kniha známého průzkumníka washingtonské korupce Petera Schweitzera pod názvem Profily korupce, v níž se například objevuje následující epizoda z byznysu rodinného klanu bývalého amerického viceprezidenta Bidena, se týká praxe využívání vojenských a „diplomatických“ rozpočtů k obohacení politiků.

„James Biden (bratr Joe Bidena, pozn. red.) začal pracovat pro (stavební společnost, pozn. red.) HillStone právě ve chvíli, kdy společnost zahájila jednání o významné smlouvě ve válkou zničeném Iráku. O šest měsíců později společnost vyhlásila kontrakt na výstavbu 100 tisíc domů. Jednalo se o část dohody ve výši 35 miliard dolarů, kterou získala jihokorejská společnost TRAC Development, (od níž, pozn. red.) HillStone také obdržela kontrakt s federální vládou USA na 22 milionů dolarů na správu stavebního projektu pro ministerstvo zahraničí.“

Jihokorejští dodavatelé a jejich američtí lobbističtí partneři z HillStone zmařili projekt, což přiznali sami majitelé společnosti, ale na druhé straně se nestyděli říci, že dodavatelská smlouva (a související peníze) byla získána právě díky politickým vazbám.

David Richter, syn zakladatele společnosti, se nestyděl vysvětlit úspěch HillStone v získávání státních kontraktů. Podle slov jednoho z přítomných na jeho neveřejném setkání s investory mít „bratra a viceprezidenta jako partnera“ skutečně pomáhá.

Schweitzerova kniha podrobně popisuje mnohamiliardové smlouvy a obchodní projekty pěti rodinných příslušníků viceprezidenta Bidena, přičemž podivnou shodou okolností jejich schopnost úspěšně podnikat zmizela současně se změnou washingtonské administrativy v roce 2016. Mimochodem, soudě podle již zmíněných auditů vojenského rozpočtu změna moci neznamená změnu finančních systémů pochybné povahy.

Schweitzerova kniha upozorňuje na jeden důležitý aspekt, který trhá na kousky mýtus o extrémním vlastenectví amerických politiků. Zatímco v epizodě, kdy syn Joe Bidena, který neměl žádné specializované znalosti, získal funkci a peníze od ukrajinské plynárenské společnosti Burisma, můžete správně vidět prostě tradiční pro USA okrádání vlastní kolonie, nelze to říci o jiných epizodách. V některých případech rodiny nejvyšších amerických politiků nedostávaly peníze od kolonií, ale od geopolitických odpůrců Washingtonu.

Což je příklad investičního fondu Rosemont Seneca, který společně otevřely děti Joe Bidena a Johna Kerryho.

„Méně než rok po otevření dveří Rosemont Seneca byli Hunter Biden a Devon Archer v Číně a získali přístup k nejvyšším úrovním. <...> Společnost Rosemont Seneca Partners se dohodla s čínskými úředníky o exkluzivní smlouvě, která byla podepsána asi deset dní poté, co Hunter společně se svým otcem navštívil Čínu. Nejmocnější finanční instituce v Číně, státní banka Bank of China vytvořila společný podnik s Rosemont Seneca. <...> Zkrátka, čínská vláda doslova financovala byznys, který společně vlastnila se syny dvou nejvlivnějších amerických úředníků,“ napsal Peter Schweitzer v The New York Post s odkazy na oficiální dokumenty a informační zprávy čínských a amerických médií.

Novinář tvrdí, že tento společný projekt později pomohl importovat ze Spojených států do Číny technologie dvojího použití. Teoreticky to všechno opět mělo pohřbít politickou kariéru několika vlivných klanů americké politiky, ale to se nestalo.

Jak je možné, že nehledě na vyšetřování korupce, které vyvolává rozruch, a skandální bestsellery, které odhalují stínové finanční systémy, jsou USA ve všech světových hodnoceních vnímání korupce na vysokých, „čistých“ místech? Za prvé, organizace, které takové žebříčky vytvářejí, jsou často (nepřímo) financovány buď ze stejných státních zdrojů, nebo právě těmi příjemci stínových schémat. A proto mají očividné důvody nekazit image oficiálního Washingtonu.

Za druhé a to nejdůležitější: prostě neexistuje nikdo, kdo by chtěl demontovat stávající korupční systém, a celý konflikt je jen kolem toho, kdo konkrétně bude jeho příjemcem v příštím volebním cyklu, republikáni nebo demokraté. V této souvislosti všichni ti, kteří upřímně věří v opravdovou snahu Washingtonu bojovat proti korupci v jiných zemích, vypadají dost naivně, zejména pokud spočítáme ty příjmy, které američtí politici získali z ruin irácké, afghánské nebo ukrajinské ekonomiky.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Média: Případ korupce ukázal, jak je snadné ukrást vojenská tajemství USA
Transparency International informovala o rekordní úrovni korupce v USA
Korupce, drogy, ztráty na zemi – Afghánistán je „černá díra“ pro amerického plátce daní
Štítky:
Pentagon, korupce
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář