21:10 22. února 2020
Názory
Získat krátkou URL
193031
Sledujte nás na

Ministerstvo obrany RF oznámilo, že bojové možnosti systému protiraketové obrany Moskvy budou rozšířeny. Znělo by to jako všední zpráva, nebýt jednoho „ale“. Kvůli tomuto systému protivzdušné obrany dal americký časopis před pár lety obraně Moskvy známku „výborně“.

„Nejlépe chráněné město na světě není Washington, okruh Columbia. Je to Moskva. Ruská metropole je jako jediná na světě chráněna raketami s jadernými bojovými hlavicemi,“ napsal časopis.

Oč vlastně jde?

Jak bylo chráněno hlavní město SSSR?

Práce na vytvoření systému protiraketové obrany Moskvy začaly v SSSR koncem 50. let. V roce 1961 experimentální protiraketový komplex „A“ poprvé zachytil a zničil za letu balistickou raketu a tím začala výstavba rozsáhlého systému protivzdušné obrany A-35 Aldan (podle klasifikace NATO – ABM-1 Galosh). O deset let později byl tento velmi složitý systém zařazen do výzbroje. Pokrok ale nestál na místě, balistické rakety první generace vystřídaly balistické rakety s dělícími se bojovými hlavicemi, a proto bylo třeba systém protivzdušné obrany zdokonalovat. Po mnohaleté práci konstruktérů, průmyslu a vojenských odborníků byl v roce 1996 výnosem prezidenta RF zařazen do výzbroje systém protiraketové obrany Moskvy a Centrálního průmyslového regionu, který dostal označení A-135 Amur (podle klasifikace NATO – ABM-3 Gorgon). V současné době podle tvrzení Ministerstva obrany RF „úspěšně probíhají práce na zachycovacích raketách, přechod na moderní elektronické součástky, uvádějí se do provozu vysoce výkonné specializované elektronické prostředky“.

Radiolokační stanice systému protivzdušné obrany Don-2N v Moskevské oblasti
Radiolokační stanice systému protivzdušné obrany Don-2N v Moskevské oblasti

Z čeho se skládá systém protivzdušné obrany?

1. „Očima“ systému je víceúčelový radar Don-2N (podle klasifikace NATO – Pill Box) dislokovaný v Moskevské oblasti. Práce na něm byly zahájeny v roce 1979 a pokračovaly sedm let. Při výstavbě tohoto zařízení bylo použito přes 30 tisíc tun kovu, 50 tisíc tun betonu, bylo položeno asi 20 tisíc kilometrů kabelů. Antény radaru umístěné na čtyřech bočních stěnách budovy ve tvaru obrovského komolého jehlanu zajišťují kruhový výhled. Komplex je opatřen systémem automatizované výměny modulů radaru pro obsluhování a opravy. To je skutečně jedinečné radiotechnické zařízení, které „vidí“ i ty sebemenší objekty (od 5 cm v průměru) na vzdálenost až 2 000 km. Nehledě na strategický význam tohoto objektu je k němu přístup někdy povolen dokonce bloggerům.

2. „Mozkem“ systému je velitelské a počítačové stanoviště 5K80 se superpočítači Elbrus-2. Nachází se ve vzdálenosti 100 m od radaru Pill Box a je s ním spojeno komplexem pro přenos údajů. V posledních letech bylo neustále modernizováno. V průběhu boje s raketami právě velitelské a počítačové stanoviště řídí činnost celého systému protivzdušné obrany v plně automatickém režimu.

3. Útočnou složkou jsou zachycovací rakety malého a velkého dosahu. Koncem 90. let to byly dvě odpalovací rampy pro 8 raket dlouhého dosahu 51T6 a pět ramp zachycovacích raket krátkého dosahu 53T6 (68 raket – dvě odpalovací rampy po 16 raketách a tři rampy po 12 raketách). Na začátku 21. století byly z výzbroje staženy rakety dlouhého dosahu, o tom ale trochu později.

4. Další významnou složkou jsou technické pozice na přípravu zachycovacích raket. Rakety dodané ze závodů se tam připravují na naložení do odpalovacích ramp, v nichž se nacházejí po léta v bojové pohotovosti. Na technických pozicích probíhají také čas od času reglementační práce, protože obsluhování raket v odpalovacích zařízeních je mimořádně obtížné, a občas zcela nemožné.

Radiolokační stanice systému protivzdušné obrany Don-2N v Moskevské oblasti
Radiolokační stanice systému protivzdušné obrany Don-2N v Moskevské oblasti

Poletí-li směrem k Rusku rakety…

Když v libovolném bodu zeměkoule dochází ke startu raket, začínají fungovat ruské umělé družice Země v systému varování o raketovém útoku. Družice vidí plameny z odpálených raket a zjišťují směr jejich letu. Jsou-li rakety vypuštěny směrem k Rusku, objeví se za několik minut v zorném poli radarů: například radiolokační stanice typu Voroněž, které v současné době pokrývají všechny směry nebezpečné z hlediska raketového útoku. Radar zjišťuje stupeň nebezpečí raket pro chráněné území a předpovídá trasu jejich letu.

Když nebezpečí přece jen existuje, informace o možném raketovém útoku dostává velení Ozbrojených sil RF a systém protiraketové obrany.

Boj je krátký, prodlení smrtelně nebezpečné

Systém protivzdušné obrany Moskvy začíná svým výkonným radarem Pill Box sledovat blížící se cíle, jakmile se objeví nad radiohorizontem. Upřesňuje se trajektorie jejich letu a přijímá se rozhodnutí o možnosti zachycení těchto cílů. Radar identifikuje všechny součásti těchto složitých balistických cílů (termín multiple ballistic targets), snaží se identifikovat reálné bojové hlavice útočící rakety a vyčlenit je na pozadí jiných součástí rakety a falešných cílů.

Dále se do práce zapojí velitelské počítačové stanoviště systému. Protiraketový boj je krátký, a po povelu službu konajícího důstojníka začínají zachycovací rakety v automatickém režimu ničit všechny dostupné cíle. Za situace, kdy se nepřátelské rakety přibližují obrovskou rychlostí ke strategickým objektům, by se čekání na rozkaz nejvyššího vojenského velení země podobalo sebevraždě, i když by celý tento proces trval pouhých několik minut.

Dvě úrovně raketové ochrany

Předpokládá se, že jako první mají být nasazeny zachycovací rakety dlouhého dosahu 51T6 s jadernými bojovými hlavicemi. Jejich úkolem je likvidace cílů ve vesmíru za hranicemi atmosféry ve vzdálenosti 300 až 500 kilometrů od pozice systému.

Raketa musí zlikvidovat všechny složky cíle, to ale za ideální situace. Ve skutečnosti mohou zůstat nezachyceny nejlépe chráněné prvky cíle – bojové hlavice.

Radar Pill Box vidí, jak se po ostřelování raketami velkého dostřelu změnil složitý balistický cíl, a analyzuje, jestli zůstaly cíle pro další složky systému. Jestliže nějaké objekty letí i nadále po stejné trase, začínají je zachycovat rakety krátkého dosahu 53T6. Ničí cíle ve vzdálenosti 20 až 100 km od odpalovacích zařízení, a to už v atmosféře – ve výškách 30 až 40 km. Tyto rakety jsou také vybaveny jadernými bojovými hlavicemi. Příčina je v tom, že v 80. letech minulého století, kdy se vyvíjel tento systém protivzdušné obrany, jen jaderný výbuch mohl zaručit stoprocentní likvidaci bojových hlavic útočících raket. V 10. letech 21. století byla výroba raket 53T6 obnovena za použití výhradně ruských součástí a s pozměněnou konstrukcí. Nová raketa – 53T6M – se už zařazuje do výzbroje v průběhu programu modernizace systému ABM-3 Gorgon. I když přesné údaje nebyly zveřejněny, má se za to, že obnovené rakety jsou přesnější. Rychlost rakety 53T6 a její modernizované verze může podle odhadů odborníků dosahovat 3 km/s a možná i více.

Radiolokační stanice systému protivzdušné obrany Don-2N v Moskevské oblasti
© Sputnik / Kirill Kallinikov
Radiolokační stanice systému protivzdušné obrany Don-2N v Moskevské oblasti

„Ukrajinský“ činitel v obraně Moskvy

Podle informace radaru Pill Box provádí velitelské stanoviště navádění rakety a koriguje její let každý zlomek vteřiny. Vždyť raketa se sbližuje s letícím cílem opravdu kosmickou rychlostí – 7 až 8 km/s a více. Zmeškání o jednu setinu sekundy znamená za takových rychlostí minutí cíle o desítky metrů.

Je třeba podotknout, že rakety dlouhého dosahu byly staženy z výzbroje v roce 2004 v souvislosti s přípravou programu modernizace systému. Bylo to podmíněno mj. nutností úplného nahrazení dovozu v tak choulostivé a strategicky důležité oblasti, protože v raketě se používaly součástky vyrobené v zemích SNS, především na Ukrajině. Kromě toho končila záruční lhůta těchto raket. Bylo sice možné ji prodloužit, avšak s ohledem na zmíněný činitel bylo přijato rozhodnutí o vyřazení tohoto typu raket.

Likvidace cíle bude ještě jednodušší

Má se za to, že nyní vyvíjený systém protivzdušné obrany A-235, která vystřídá svého předchůdce, bude znovu mít dva typy raket. Více než to: systém bude pravděpodobně schopný nejaderného zachycování raket. Možná právě to mělo na mysli Ministerstvo obrany RF, kdy informovalo v těchto dnech o „slibných raketách“. Avšak kvůli tajnosti projektu žádné informace zatím nejsou k dispozici. V budoucnu mohou být rakety vybaveny nejaderným kinetickým zachycovacím zřízením – menším přístrojem, který bude moci zničit cíl díky kinetické energii při srážce s ním. Je možné také použití tříštivé bojové hlavice usměrněného účinku. Jednoznačné potvrzení ale zatím není k dispozici a ochrana Moskvy je i nadále zcela závislá na jaderných bojových hlavicích.

Dokonce bez raket dlouhého dosahu, které se určitě objeví v budoucím systému, má systém ABM-3 Gorgon možnost likvidace bojových hlavic jakékoli třídy, a plní svůj hlavní úkol.

Důstojník na velitelském stanovišti víceúčelové radiolokační stanice
© Sputnik / Kirill Kallinikov
Důstojník na velitelském stanovišti víceúčelové radiolokační stanice

Rusko stačí zareagovat jadernou triádou

Systém ABM-3 Gorgon je unikátní. Izrael, USA, Čína a Indie provádějí samozřejmě úspěšné zkoušky a vytvářejí někdy velmi zdařilé protiraketové komplexy, ale z pozemních systémů schopných odrazit útok mezikontinentálních raket, je nyní v bojové pohotovosti jen ruský ABM-3 Gorgon. Nesmíme ho ale pokládat za nějakou všemohoucí zbraň. Vyvíjel se pro zajištění ochrany hlavního města před útokem menšího počtu raket z libovolného směru. Klíčovým slovem je tu „menší počet“ – na větší nestačí ani kapacita počítačů, ani výkonnost raket. Má se za to, že systém je schopen zaručeně zničit asi deset složitých balistických cílů. Přitom moderní mezikontinentální raketa může poslat k cíli několik bojových hlavic po individuálních trasách, a každou takovou bojovou hlavici bude systém protivzdušné obrany pokládat za jednotlivý cíl. Můžeme předpokládat, že samotné velitelské stanoviště systému bude jedním z hlavních cílů prvního úderu. Hlavní úkol systému bude ostatně nejspíše vyřešen: poskytne vojenskému a politickému vedení země čas dostatečný pro přijetí rozhodnutí o odvetném úderu ruské jaderné triády – mezikontinentálními balistickými raketami, těžkými bombardéry a raketami z ponorek.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

„A po nás jen ticho...“. Rusko přechází na 100% ruské rakety. Co to znamená?
„Toto torpédo vyvolá obrovskou vlnu tsunami.“ Vojenský expert okomentoval úspěchy ruského zbrojního průmyslu v roce 2019
BrahMos: Rusko a Indie mají „konkurenta“ stíhačky F-35
Štítky:
PRO, zbraně, obrana, Moskva, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář