01:56 09. srpna 2020
Názory
Získat krátkou URL
19881
Sledujte nás na

Může Česká republika následovat Velkou Británii a odejít z Evropské unie? Na Facebooku k tomu málem došlo. Český europoslanec píchl do vosího hnízda a na své stránce málem spustil czexit.

Nevíte, vážení čtenáři, o co jde? Jde o to, že česká lítost nad odchodem Velké Británie z Evropské unie má také jinou tvář, než ukazují média hlavního proudu.

Czexit na Facebooku

Tak nám Anglie a s ní i Wales, Skotsko a Severní Irsko odešly z Evropské unie. Svobodu milující Britové oslavovali konec skoro padesátileté cizí nadvlády. Eurohujeři zapíjeli prohru horší než přijetí eura. Brexit byl dokonán koncem ledna. Britský premiér Boris Johnson ho nazval národním obrozením a hned začal s otřeseným Bruselem tvrdě vyjednávat o podmínkách nové obchodní dohody mezi Londýnem a EU.

A kdy nastane české národní obrození? Kdyby bylo na uživatelích sociální sítě Facebook, tak hned.

Český europoslanec zvolený za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský si na své osobní stránce na Facebooku posteskl, že Velká Británie odchází z Evropské unie a vyhlásil hlasování. „Právě jsme v Evropském parlamentu odhlasovali dohodu o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie. Je mi z toho smutno a doufám, že je to poučení pro zbytek Unie. I přes to se však zeptám - hlasovali byste pro vystoupení České republiky z EU?“ napsal.

A jaký byl výsledek? Více než dva tisíce hlasů pro odchod z Evropské unie, lehce nad tisícovkou proti odchodu. Aniž by pan poslanec chtěl, tak si s jeho přispěním občané ČR odsouhlasili czexit. Sbohem Brusele, sbohem unijní diktáte, ať žijí české národní zájmy.

Co o czexitu říkají sociologové?

Je to samozřejmě nadsázka. Odchod z Evropské unie se na Facebooku neřeší. Pan europoslanec si může oddechnout. Ale i toto nevinné hlasování ukazuje určitý trend. Češi patří v unii k největším skeptikům. Pravidelně to ukazuje průzkum Eurobarometr.

Tento fakt se ale neodráží v náladách týkajících se odchodu z EU. Jak ukazuje průzkum sociologického centra CVVM, pouze třetina obyvatel naší republiky by si přála vyhlášení referenda o vystoupení ČR z Unie. Samotný odchod by podpořila jen pětina Čechů. To také není zanedbatelné množství, ale většina to není. V naší republice je jiná nálada než ve Velké Británii.

Zdá se, že změna postoje k Evropské unii, právě teď po odchodu Velké Británie z EU, by mohla být politickým tématem i u nás. Obzvlášť, jestli Brusel bude utahovat federační šrouby a bude spěchat s těsnější integrací. Jak na to budou reagovat čeští politici?

O facebookovém hlasování, czexitu a protiunijních náladách hovořil Sputnik se známým politologem Tomášem Doležalem.

Proč se čeští politici tak obávají referenda o odchodu z EU?

„Pan poslanec si lidově řečeno naběhl. Šlo o klasickou ukázku rychlé akce, typické pro dnešní prostředí sociálních sítí. Samozřejmě, že výsledek nelze zobecňovat a činit z něj dalekosáhlé závěry – ale svědčí minimálně o tom, že euroskeptické a ‚czexiterské‘ názory nejsou v české společnosti úplně marginální a že navíc jejich stoupenci jsou docela motivovaní, schopní organizace a mobilizace,“ říká renomovaný expert.

A jak to vypadá na české politické scéně? Bojí se čeští politici czexitu? Podle pana Doležala někteří ano. Mnozí se prý bojí i pouhé nezaujaté diskuse o něm – a nejvíce se jich bojí případného referenda o vystoupení či setrvání ČR v EU.

„Což je dost paradoxní, protože případný výsledek plebiscitu znamenající setrvání ČR v EU, který čeští zastánci evropské integrace vždy predikují (a nasvědčují mu i dostupné průzkumy), by razantně posílil jejich argumentaci i politickou pozici. Snad jediným možným racionálním vysvětlením je jejich obava, že by, i pod vlivem posledních událostí a dějů na úrovni EU, tento výsledek nemusel být tak jasný a jednoznačný, jak je zmíněnými průzkumy předpokládáno, čemuž by nasvědčovala i skutečnost, že v nedávném podrobném průzkumu Eurobarometru z května 2018 se Češi projevili jako, v rámci EU, nejeuroskeptičtější národ, který sice zatím většinově nepožaduje „exit“, ale v dílčích otázkách je silně ‚eurokritický‘. Dle tohoto průzkumu např. považuje členství v EU za dobrou věc jen 34 procent Čechů (nejméně ze všech členských zemí), více než polovina Čechů si myslí, že se věci v EU ubírají špatným směrem,“ říká politolog.

Znamená to snad, že se z debaty o odchodu z EU stane v ČR volební téma?

„Ano, byť zřejmě nepůjde o téma dominantní – tedy pokud se na úrovni neodehraje něco podobného, jako bylo silové hlasování o migračních kvótách v roce 2015, nebo pokud orgány EU nepřitvrdí, co se různých šancí týče, vůči zemím V4 nebo i konkrétně přímo vůči ČR. Ale vztah ČR k EU, k její potenciální reformě, k jednotlivým evropským tématům typu ‚Zeleného údělu‘ a postoje ČR k nim, určitě součástí volební kampaně –  a volebních programů hlavních stran – budou. Určitou roli, i z časového hlediska, může hrát to, jak dopadne na úrovni hlasování o budoucím rozpočtu EU (tzv. víceletém finančním rámci), nebo o reformě Společné zemědělské politiky. Jejich plánovaná podoba je pro ČR krajně nevýhodná – a je klidně možné, že toto téma bude akcentovat např. hnutí ANO 2011 a premiér Babiš, který tak, poměrně nesměle a pouze verbálně, občas činí již dnes,“ míní expert.

Rozdíl mezi Českem a Polskem

A teď zásadní dotaz, který ovlivní naši unijní budoucnost. Jak se teď Evropská unie bude chovat po odchodu Velké Británie k euroskeptickým členům jako je Polsko nebo Česko?

„Lze předpokládat, že rozdílně. A je k diskusi, zda lze vůbec konkrétně Polsko označit za euroskeptickou zemi. Dle mého názoru (zatím) nikoliv, protože žádná relevantní politická strana, včetně dominantního vládnoucího Práva a spravedlnosti, v žádném případě nepožaduje odchod země z EU. Přinejlepším lze hovořit o tzv. měkkém euroskepticismu (termín politické vědy), který lze definovat jako kritiku některých aspektů evropské integrace nebo některých konkrétních opatření, resp. rozhodnutí orgánů EU. A – samozřejmě, jistou roli hraje i skutečnost, jak zejména Komise EU (a europarlamentní většina) již dlouhá léta tlačí na polskou konzervativní vládu skrze sankční řízení a hrozbu odebrání hlasovacích práv v souvislosti s polskými zákony upravujícími např. poměry v tamní justici. Což Polsko oprávněně považuje za zasahování do záležitostí, které jsou, i dle smluv o EU, výsostnou záležitostí členských států,“ soudí expert.

Jinak platí, že co se týče hlasovacích práv v Radě EU, váha a pozice Polska v Radě EU po odchodu Velké Británie významně vzroste, dodává Doležal.

„Určitě posílí své postavení ve velké pětce (Německo, Francie, Polsko, Itálie, Španělsko), kde ani rozhodně nebude tahat za kratší konec provazu, jakkoliv mu nadnárodní orgány, Komise a Parlament, budou dále házet klacky pod nohy. Ale národní vlády velkých států EU se k Polsku budou chovat s respektem a u vědomí jeho síly a např. i jeho speciálních vztahů s USA. Důkazem toho může být i výjimka, kterou nedávno Polsko obdrželo, v rámci evropské energetické politiky, kdy se jej nebudou týkat omezení na státní dotace uhelných elektráren a jejich provoz. Obdobné výhody, třeba oproti ČR, má Polsko od EU i v zemědělství. Chování orgánů EU k ČR se naopak moc nezmění, bohužel nemáme sílu Polska – a to nejenom sílu tvořenou sociogeografickými faktory, ale ani diplomatickou sílu, tvrdost, pevnost, odhodlanost, vnitropolitickou vůli hájit vitální národní zájmy,“ říká politolog Tomáš Doležal.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Čeká Czexit propadák, nebo schválení národa?
Dita Charanzová promluvila o CZEXITU a chybách v politice Evropské unie
Fiala odpověděl kritikům czexitu: Vystoupení z Evropské unie je výhodné. Potvrzují to fakta
Spisovatel Kuras prozradil, proč je brexit dobrá zpráva a proč se nedá zreformovat EU
Štítky:
Tomáš Zdechovský, Brexit, Česká republika, EU
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář