00:58 07. srpna 2020
Názory
Získat krátkou URL
24357
Sledujte nás na

Zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP) na úterním jednání v Bruselu hájili svůj odmítavý postoj k návrhu Evropské komise o používání olověného střeliva v mokřadech. Své výhrady ke druhému znění návrhu EK a popis možných následků jeho přijetí se v komentáři vyjádřila Českomoravská myslivecká jednota.

Návrh na regulaci olověného střeliva v mokřadech se již projednával v listopadu 2019, kdy byl zástupci evropských zemí zamítnut. Nové znění návrhu ovšem také MŽP a řadu dalších států neuspokojilo. Ministr Brabec to odůvodnil tím, že se jedná jen o kosmetické změny. „Nelogické a v praxi neaplikovatelné návrhy, které oklikou povedou k plošnému zákazu používání olova ze strany myslivců nebo rybářů, budeme i nadále odmítat," uvedl ministr. 

Podle upraveného návrhu by se omezení týkalo pouze střeliva do brokovnic. Dále se měla změnit vzdálenost držení střeliva u mokřadů ze 400 na 300 metrů. Podle tiskové zprávy Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) lze za hlavní nedokonalost aktuálního návrhu EK považovat případný plošný zákaz olověného střeliva. Pokud se neupřesní pojem „mokřad“, lze za něj podle odborného sdružení považovat i kaluž po dešti, což by znemožnilo použití olověného střeliva na více než 25 procentech plochy České republiky.

Navíc podle ČMMJ návrh neobsahuje definici „držení“ olověného střeliva a okolností, za kterých probíhá. Dalším problémem se mohou stát případné náklady myslivců spojené s nutností pořídit si novou povolenou zbraň. Návrh se také může dotknout použití olověného střeliva ve zbraních policie a armády, které by bylo ve vzdálenosti 300 metrů od vody znemožněno. 

„Zákaz“ olova. Jak vznikl a pro koho je kov škodlivý  

Podle mluvčího ČMMJ Vlastimila Waice bychom si měli nejprve ujasnit pojem zákazu, zda-li lze tento kov „vyřadit“ z použití.

„Především je nutné si uvědomit, že olovo nelze v pravém slova smyslu zakázat. Je přirozenou součástí zemské kůry a konečným produktem rozpadu řady radioaktivních prvků. Zákaz olova v souvislosti s myslivostí (či obecněji střelectvím) a rybářstvím směřuje k zákazu jeho použití ve střelivu a rybářských zátěžích, tzv. olůvkách. Pokud jde o myslivost, je třeba oddělit dvojí použití olova, a to v mokřadech a mimo mokřady,“ řekl na úvod mluvčí myslivců.

Kov v mokřadech by mohl uškodit především ptactvu. Podle myslivců vodní ptáci žijící v mokřadech, zejména kachny, rozmělňují potravu ve svých žaludcích drobnými kamínky, které společně s potravou přijímají. Tímto způsobem se jim do žaludků můžou dostat i jednotlivé olověné broky, z nichž se následně olovo uvolňuje a může dojít k otravám těchto ptáků či druhotně dravců, kteří pozřou otrávenou kořist.

Zákaz využití tohoto kovu není v České republice novinkou: podle portálu birdlife.cz novela mysliveckého zákona zakázala využití střeliva s olovem k lovu vodního ptactva již v roce 2011. Ovšem problémem zůstala nepřesná definice pojmu „mokřad“, do kterého patřilo pouze 14 lokalit spadajících do seznamu mezinárodní Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadu.

K další skupině živočichů, která je údajně ohrožena tímto druhem střeliva v myslivosti, je zvěř spárkatá a šelmy, a to kvůli kulové střelbě. Podle slov Vlastimila Waice si však v tomto případě jen těžko lze představit způsob, kterým by olovo pocházející z kulové střelby mohlo zvěři či životnímu prostředí reálně škodit: „Kovové olovo se potáhne vrstvou oxidu a dále se do přírody neuvolňuje. To lze dokázat například na kulích pocházejících z bitvy u Slavkova, které mají po více než 200 letech původní tvar i hmotnost. Případné olovo zachycené v okolí průstřelu ve zvěřině (mase) uloveného kusu se samozřejmě vyřezává, lidé takto znehodnocenou zvěřinu nekonzumují.“

Zohlednit podle myslivců navíc musíme také spotřebu zvěřiny, která je v Česku velice malá. Proto tvrdí, že „pravděpodobnost otravy olovem, i kdyby byla možná, je tak nízká, že v žádném případě neobhajuje razantní absolutní zákaz použití olova ve střelivu“. Statistika Agrární komory ČR z roku 2018 říká, že v průměru se spotřebuje pouze 1 kg tohoto druhu masa ročně. Přitom v porovnání s rokem 2017 se spotřeba snížila o 10 procent. 

Mluvčí myslivců proto tvrdí, že pro životní prostředí zákaz olova nebude mít téměř žádné kladné následky, a dodává: „Pro myslivce ovšem významné. Alternativní (neolověné střelivo) je výrazně dražší, méně spolehlivé v usmrcování zvěře (která tak trpí) a nebezpečnější z hlediska odrazivosti, a tedy možnosti zasáhnout odraženou střelou nechtěný cíl včetně jiného člověka. Naopak zapomínat nesmíme na to, že mnohé náhražky olova jsou pro přírodu a živočichy ještě toxičtější než olovo.“ Bezolověné střelivo v České republice mimo jiné dodává a vyvíjí zbrojní společnost Sellier & Bellot, která je podle portálu zbrojnice.com největším unijním výrobcem pistolového střeliva a druhým největším výrobcem kulového puškového střeliva. 

Existuje problém s přemnoženou zvěří? Jak to stát řeší

Mluvčí ČMMJ vysvětlil, že spárkatá zvěř (vysoká, srnčí, daňčí…) se loví nikoliv brokovnicí, ale kulovnicí, proto současný návrh situaci v českých lesech neovlivní. Například minulé léto lesnické sdružení Pro Silva Bohemica vyzvalo ministra zemědělství Miroslava Tomana ke změně zákona o myslivosti pro umožnění odstřelu zvířat. Idnes.cz informoval, že vysoká zvěř působí škody na vysazovaných dřevinách, které srnci skoro ve 100 % případů zahubí tím, že si o ně odírají parohy. 

K otázce o údajném přemnožení myslivci uvádí, že v České republice tento problém neexistuje. „Předně je třeba říci, že zvěř není přemnožená. Přemnožení je termín, který označuje stav, kdy je určitého druhu v určitém místě tolik, že jej prostředí nezvládne uživit, načež dojde k prudkému poklesu (vymření) početnosti populace. Takový stav v Česku nikde u žádné zvěře není. Je nicméně pravda, že stavy některých druhů zvěře jsou v některých lokalitách zvýšené. Spárkatá zvěř pak způsobuje škody na lesích, polích i loukách,“ uvedl Vlastimil Waic.

Hlavní pomoc státu by podle ČMMJ spočívala v nastavení pravidel umožňujících intenzivnější lov u některých druhů zvěře nebo povolení dříve zakázaných způsobů lovu. Nicméně v tomto okamžiku vzniká otázka spotřeby masa získaného intenzivním lovem. Aktuální ceny jsou podle myslivců velice nízké a pro myslivce nevýhodné. Proto navrhují, že by například stát mohl podpořit „poptávku veřejnosti po této velice zdravé a kvalitní potravině tak, aby stouply její výkupní ceny, které jsou dnes opravdu nízké. Například cena prasete divokého, vyvrženého, v kůži, bez hlavy se ve výkupu od myslivců pohybuje mezi 15 a 30 korunami za kilogram. Zpracované maso si pak zákazník koupí v marketu za 300 a více.“

Ministerstvo zemědělství dříve oznámilo plán povolit celoroční lov daňků a jelenů sika, kteří ožírají sazenice zejména listnatých stromů. Ptali jsme se myslivců, zda tento plán již platí a jaké jsou výsledky. Podle mluvčího ČMMJ plán platí pouze částečně. „U daňků i siků japonských se celoročně smí lovit pouze zvěř do dvou let věku. Na změření dopadu této novinky je však příliš brzy, protože platí teprve od 1. ledna 2020,“ řekl na závěr mluvčí ČMMJ Vlastimil Waic.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Slovensko by se mělo mít na pozoru. Africký mor prasat se objevil u prvního divočáka
Situace se zhoršuje. Každoroční mizení lesů může mít nenapravitelné následky pro celou planetu
Greta bude mít radost: Genetici zjistili, jak zachránit lesy před globální změnou klimatu
Medvěd myslivci ukradl dvě zbraně a zmizel
Štítky:
lesy, krajina, příroda, Česká republika, střelivo, Evropská komise, návrh zákona, lov
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář