03:18 06. prosince 2020
Názory
Získat krátkou URL
14112
Sledujte nás na

Nedávná tisková zpráva Ministerstva zemědělství ČR upozornila na nízké zásoby vody ve sněhu a jejich možné následky nyní a na jaře. Sputnik zjistil u odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu a Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka, kdy a proč začne být situace kritická.

Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana stav srážek v ČR v tomto roce svědčí o tom, že chybějící sněhová pokrývka může způsobit potíže. Dle slov pana ministra se kvůli tomu „nedoplní zásoby podzemní vody, ale voda bude pravděpodobně už brzy na jaře chybět i ve vodních tocích“. Dle zprávy na stránkách ministerstva zemědělství jsou zásoby vody ze sněhu desetkrát nižší, než v minulem roce a hladiny podzemních vod zůstávají značně podprůměrné.

Poprosili jsme okomentovat varování ministra zemědělství hydrologa a radního m. č. Praha 4 pro životní prostředí a místní Agendu 21, RNDr. Tomáše Hrdinku, Ph.D. Aktuální stav podle něj způsobilo několik přetrvávajících faktorů: „Mimo loňskou zimu dlouhodobě zažíváme zimní období s minimem sněhových srážek, které na jaře při pomalém odtávání dokážou doplnit zásoby podzemní vody. Ve spojení s nedostatkem srážek v předchozích suchých letech a v kombinaci s vysokými (nadprůměrnými) teplotami v jarním a letním období se situace stavu podzemních vod dlouhodobě zhoršuje. Slova ministra zemědělství lze tedy potvrdit.“

Stav vody ze sněhové pokrývky ovlivní především vegetaci, tvrdí ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D. Podle odborníka na hydrologii lze předpokládat, že množství vody v tocích v tomto jarním obvyklém maximu bude menší, než je normální hodnota pro období jarního tání. Startovací pozici před vegetační sezónou doktor Daňhelka také označil za nepříznivou. I když se situace může změnit kvůli srážkám v nejbližší době, trvající nedostatek vody může ovlivnit zemědělství. Ředitel pro hydrologii ČMHÚ Sputniku popsal proces přerozdělování vodních zdrojů podle jednotlivých měsíců.

„Nepříznivý stav na začátku roku je, že většinou vody bývá nejvíc v březnu, ať už v půdě, pod zemí nebo ve vodních tocích. Čím je jí méně, tím rychleji potom z té krajiny mizí nebo tím dříve začneme pociťovat dopady. Protože vody ubývá v dubnu-květnu z důvodu toho, že se jí bere vegetace a začíná se vypařovat. Typické je, že v průběhu roku dochází množství vody, které je dostupné. To je každoroční cyklus, ale nedá se říct, jestli srážky budou/nebudou, jestli sucho vznikne/nevznikne. Protože můžou přijít výrazné srážky, které sucho výrazně zastaví nebo přeruší,“ odůvodnil nepříznivé hodnocení hydrolog Daňhelka.

Navzdory tomu jsou nádrže v České republice budované tak, aby dokázaly překlenout období sucha, zdůraznil odborník. Pokud se podíváme na hladiny vody v nádržích, zjistíme, že pouze 7 nádrží z 38 je naplněno méně, než do poloviny: od 3 do 49 %. Jedná se převážně o vodní nádrže z toků Vltavy, zejména VN Orlík, Hněvkovice a Štěchovice.

K infrastruktuře vodní zásoby promluvil i hydrolog Hrdinka a zdůraznil, že zásoby vody jsou  „často několikanásobně jištěny ze zásobních lokalit s velkou měrou zabezpečenosti“. Proto podle něho kritický nedostatek vody i při déletrvajícím suchu nehrozí. Problém se může dotknout především menších obcí: „Špatně na tom z hlediska vodního blahobytu mohou být zejména lokální zdroje vody, např. u menších obcí s vrty či studnami, které nejsou napojeny na nadregionální vodovodní soustavy či náhradním zásobováním doplňovaný lokální kapacitní vodojem.“

Samotný problém vodní zásoby řeší Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky, která byla přijatá Vládou ČR již v roce 2017. Strategie s rozsáhlou analytickou částí byla vypracována na základě spolupráce Mezirezortní komise VODA-SUCHO skupinou pracovníků Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a VÚV TGM v. v. i. Dokument nabízí mimo jiné komplex pěti opatření zaměřených na posilování a rozvoj nových vodních zdrojů, zodpovědné zemědělské hospodaření a využití moderních technologií ve vodárenství.

Doktor Hrdinka podotkl, že strategie obsahuje 50 konkrétních úkolů a opatření pro předcházení a zmírňování dopadů dlouhodobého sucha, která jsou pomocí dotací postupně zaváděna do praxe a hospodářství krajiny.

Zajímala nás také spolupráce s jinými státy a vzájemné sdělení zkušeností ve vyřešení problémů zásobování vody. Pozoruhodným může byt výzkum 17 států s přehledem opatření, který je zveřejněn na portálu droughtmanagement.info a zkoumá mimo jiné i evropské státy, které tomuto problému čelí.

Ptali jsme se, zda se dá načerpat zejména ze zkušenosti Izraele s čelením proti suchu, například zavedením daně na nadměrně použití vody v období sucha. Dle slov doktora Hrdinky je zde ovšem potřeba zohledňovat geografické umístění krajiny. „O zavádění tzv. pásmových cen vody se sice výše uvedená Koncepce jako o jednom z možných opatření rovněž zmiňuje, nicméně v tuto chvíli ještě situace pro jeho uplatnění v praxi zdaleka nenastala. Přeci jen se nacházíme v jiném podnebném pásmu než polopouštní Izrael,“ řekl závěrem RNDr. Tomáš Hrdinka, Ph.D.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Žádné vracení peněz Evropské unii. Podle Tomana nejsou s Babišem ve střetu zájmů
„Je to strategický přírodní zdroj“. Na ministerstvu zemědělství chtějí zakotvit ochranu vody v Ústavě ČR
Nejčistší voda na zemi a mizející ledovce: Globální oteplování vyvolalo turistickou vlnu v Kanadě
Chránit vodu lze i bez Grety. Opozice navrhuje změnu Ústavy
Štítky:
Miroslav Toman, zemědělství, sucho, vědci, Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), podnebí, vodní zdroje, sníh, voda
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář