21:47 31. března 2020
Názory
Získat krátkou URL
,
1452
Sledujte nás na

Nyní je rakovina druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku po nemocech oběhového systému. Podle studie Evropa v datech umírá na rakovinu 287 lidí ze 100 000. Od doby, co ČR vstoupila do EU se ukazatel snížil o jednu třetinu. Tři odborníci vysvětlili Sputniku princip fungování hlavních metod léčby rakoviny, včetně české maloznámé metody.

Lékaři vysvětlují povzbudivou tendenci ve statistice tím, že tu máme včasné záchyty onemocnění a vysoce kvalitní systém prevence nemocí. Konkrétní ukazatele pak závisí na tom kterém typu onemocnění. Bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně a senátor Jan Žaloudík ale upozorňuje na úskalí celkových zprůměrovaných čísel za všechny diagnózy rakoviny. „Máme diagnózy, jako je karcinom prsu, kde díky screeningu sice narůstá výskyt, ale klesá mortalita. Vedle toho máme nádory slinivky břišní, kde se i přes veškeré úsilí mortalita nemění. A pak jsou diagnózy jako je rakovina žaludku, kde mortalita za dvacet let klesla skoro o 40 procent, aniž bychom pro to medicínsky cokoli významně udělali,“ poznamenává.

Ačkoliv statistika úmrtnosti na rakovinu v České republice převyšuje průměr v Evropě, pokles počtu letálních případů je dobrou zprávou pro celou zemi jako celek.

Jevgenij Čerjomuškin, onkolog a vedoucí výzkumný pracovník Ústavu klinické onkologie, v rozhovoru se Sputnikem uvedl, že ukazatele rakoviny ilustrují budoucnost společnosti: „Jakoukoliv společnost (populaci) lze hodnotit dvěma parametry: neplodností a výskytem rakoviny. Ostatní nemusíte zjišťovat. Dané dva parametry svědčí o tom, jak (zdravě) společnost žije…“

100 bilionů buněk - skvělý výtvor! Aneb jak příroda reguluje populaci

Podle Čerjomuškina představuje rakovina i neplodnost regulaci populace na základní úrovni: „Člověk, to je 100 bilionů buněk svázaných do jasného systému. Prostě brilantní výtvor! Příroda má přirozeně dva mechanismy pro regulaci populace na základní úrovni: neplodnost a rakovinu,“ uvedl expert v rozhovoru se Sputnikem.

Člověk se vyvíjí získáváním nových vlastností prostřednictvím mutací, a proto podle Čerjomuškina je neplodnost měřítkem, jak zabránit přenosu poškozené genetické informace. Stresový faktor je podle onkologa hlavní příčinou rakoviny. Podle jeho názoru se dnes člověk nemůže přizpůsobit „hroznému stavu“ společnosti.

Porucha imunitního systému a základní léčba

Než zvážíme základní metody léčby rakoviny, připomeneme si biologii onemocnění. Rakovina kombinuje skupinu nemocí, vyznačují se nekontrolovaným růstem buněk, které prorůstají do zdravých orgánů a šíří se v celém těle (metastázují). Zdravé buňky, které mají speciální funkce a omezený životní cyklus, jsou charakterizovány apoptózou. Jde o plánovanou systémovou smrt bez zánětlivých reakcí, která pomáhá organismu, aby se včas obnovil a správně pracoval.

Naopak rakovinné buňky přestávají poslouchat zdravý rytmus těla, šíří se v oběhu a vedou k tvorbě nádorů. Mutace genů uvnitř buňky vedou k takovému vývoji událostí. Pokud je tělo zdravé, je jeho imunitní systém schopen rozeznat „zvrhlé“ (patologické) buňky a zničit je. Snížená imunita a porucha hormonů však mohou vyvolat vývoj onemocnění.

Každý typ rakoviny vyžaduje speciální techniku. Podle Čerjomuškina lze léčbu rakoviny rozdělit na imunoterapii, protilátkovou a cílenou léčbu v závislosti na mechanismech vlivu.

Nejběžnější metodou je imunoterapie. Princip jejího působení je podle Čerjomuškina následující: „Když začne růst nádoru, imunitní systém je blokován. To znamená, že nádorová tkáň, uvolňující látky, blokuje imunitní systém, aby rozpoznal nekontrolovaný (zhoubný) růst. Když tento blok odstraníme, imunitní systém obnoví svou kontrolu a začne zabíjet nádor.“ Tato metoda však nefunguje vždy a někdy může působit dočasně.

Podle odborníka jsou léčebné protilátky na druhém místě a používají se v léčbě již několik desetiletí. Tato technika je spojena se zvláštností získání protilátek, jejich specificitou a toxicitou. Vývoj této metody se ve vztahu k cílené léčbě poněkud zpomalil. Tyto dva přístupy mohou podle Čerjomuškina změnit pořadí užití, a to v závislosti na tom, jak se bude technologie vyvíjet.

Devitalizace - ztracená naděje?

V 70. letech 20. století vyvinul český lékař Karel Fortýn metodu léčby rakoviny tlustého střeva zvanou „devitalizace“. Podstata spočívá v blokaci metabolismu nádoru pomocí podvázání cév. Když pak „nevyživovaný“ nádor odumírá, vylučuje látky, které způsobí rozpad metastáz. Imunitní systém pak ničí mrtvé metastázy i primární nádor. Sputnik požádal o názor na tuto metodu z hlediska současné vědy biologa doc. Františka Lišku, Ph.D.

Podle slov českého experta s velkou pravděpodobností tato metoda nefunguje. Vysvětluje to takto: „Pokusy na zvířatech nejprve naznačovaly určitou naději (např. po podvázání ložiska došlo ke vzniku protinádorové imunity, imunitní reakce zničila i další ložiska). Jenže v kontrolních experimentech, kdy bylo ložisko normálně chirurgicky vyjmuto, imunitní reakce vznikla také.“ Podle slov docenta Lišky byl experimentální systém patrně příliš umělý, zvířata neonemocněla spontánně, nádor se jim transplantoval po dlouhém pobytu nádorových buněk v buněčné kultuře mimo tělo.

Zavolali jsme bývalým kolegům Fortýna, kteří uvedli, že „hon“ na příznivce metody devitalizace kulminoval uprostřed první dekády nového milénia. Pro Fortýnův tým nadešlo období ztracených nadějí i rozčarování. Tehdy byl ve funkčním období ministr zdravotnictví Fišer, který v devitalizační metodě nespatřil nic škodlivého a byl připraven dát zelenou pro její další klinický výzkum. S ohledem na tyto skutečnosti, je důvod se domnívat, že devitalizace má vztah k tzv. „zašlapaným“ projektům, zašlapaným takříkajíc z politických důvodů.

Dr. Fortýn podle vlastních materiálů léčil asi 20 pacientů, vesměs s výbornými výsledky, chybí ale nezávislé potvrzení jeho dat. Původní chorobopisy vesměs neexistují. Klinické zkoušky, které prováděli další výzkumníci, nedopadly dobře.

Pokud by nebylo nutné „mučit“ pacienty chemoterapií, devitalizace by se pro výrobce protirakovinových léků mohla stát vážnou ránou. Již jsme psali o pokusech farmaceutických společností získat monopol a bojovat proti nedostatku léků v Česku. Další podrobnosti o devitalizaci naleznete v článku na tomto odkazu.

Radioembolizace

Nehledě na to, že metoda Karla Fortýna nebyla uznána jako oficiální léčba, byl ve způsobu radioembolizace vyvinut princip blokování oběhového systému nádoru. Poprvé byl použit v Austrálii v roce 1987 a v roce 2003 v Evropě. Metoda se používá v lokální léčbě jater, pokud není možné nádor odstranit.

„Na rozdíl od devitalizace, radioembolizace je metoda, která rozhodně nemá ambice léčit vzdálené metastázy. Používá se k odstranění jednotlivého ložiska jako náhrada chirurgického řešení, pokud toto není technicky možné, zejména u nádorů jater,“ uvedl docent Liška. Zájemce o podrobnosti, nechť si přečte např. tento článek v angličtině.

Podle slov Čerjomuškina jsou játra technicky nejvýhodnější orgán pro provádění podobného druhu léčby, ale neposkytují výhody ve vztahu k moderním metodám systematické léčby, včetně imunoterapie, chemoterapie a cílené léčby.

Cílená léčba

Na rozdíl od chemoterapie, která zabraňuje množení všech rychle se dělících buněk, je molekulárně cílená léčba založena na selektivní interferenci s intracelulárními mechanismy, které blokují specifické signální dráhy, podle kterých buňka „chápe“, že se musí dělit. Léky používané v této technice se nazývají cytostatika (blokují vývoj konkrétního nádoru), na rozdíl od cytotoxických léčiv, která zabíjejí buňky v chemoterapii. Více informací o cílené léčbě naleznete zde.

Ruský onkolog Konstantin Titov vysvětlil, že tento typ léčby je založen na účinku na biologické vlastnosti nádoru. „Když je na buňce mnoho růstového receptoru nebo existuje nějaký druh mutace v nádoru, znamená to, že existují jednotlivé molekulární genetické poruchy daného nádoru, můžeme na ně působit, blokovat je,“ řekl Titov.

Stojí za zmínku, že použití cílené terapie je spojeno s obdobím onemocnění a podle Čerjomuškina by mělo být aplikováno v konkrétní dobu. „Pokud začnete ničit buňky na konkrétních cílech, pak se prakticky ty buňky, které tyto cíle neobsahují, budou i nadále dělit. Proto je cílená terapie navržena na určité období. Vhodná je pro ty, kteří zahájili léčbu a nádor se stal tzv. monoklonem. To znamená, že všechny buňky obsahují tuto mutaci a genetické změny, které mohou být těmito léky blokovány,“ uvedl odborník.

Podle Čerjomuškina se cílená léčba vyvíjí poměrně rychle, pro mnoho nádorů se jedná již o standardní lékovou i profylaktickou léčbu. Jeho slova byla potvrzena českým onkologem Liškou. Potvrdil, že dnes existuje celá řada léků určených speciálně pro pacienta. Alespoň vzhledem k nádorovým buňkám, které musí být před zahájením léčby laboratorně testovány.

Biologická léčba

Jedním typem cílené léčby je biologická léčba. Podle docenta Lišky kombinuje látky, které zasahují přímo biologickou podstatu nádorových buněk. Portál https://rinnavahk.ee/ uvádí, že biologická léčiva jsou produktem vitální činnosti živých buněk nebo aktivních látek z nich získaných – proteinových molekul, které obvykle obsahují lidský imunoglobulin nebo jeho část. Podle portálu je u těchto léků velmi přesný cíl, ke kterému jsou během své činnosti napojeny.

„Např. melanomy („černé“ nádory kůže, ale i některé další nádory) obsahují mutaci genu BRAF, která způsobuje, že produkt tohoto genu, protein B-raf, je abnormálně aktivní. Tato aktivita je klíčová pro nekontrolovatelné dělení nádorových buněk. Existují látky (BRAF inhibitory), které zablokují tuto zvýšenou aktivitu, což vede ke smrti nádorových buněk,“ řekl český expert.

Protonová léčba a kombinované metody léčby

Pro ozařování se nejčastěji používá rentgenové záření nebo gama záření, tj. elektromagnetické záření jako je světlo, jen o mnohem vyšší energii jednotlivých částic (fotonů), řekl Sputniku doc. Liška. „Dostatečně vysoká dávka záření poškodí DNA buněk natolik, že jim zabrání v dalším dělení. Tento účinek je velmi podobný účinku některých tradičních cytostatik. Oproti cytostatikům není však účinek celotělový, nýbrž cílený na nádorové ložisko,“ vysvětlil český specialista.

Kromě toho jsou podle docenta Lišky možnou výhodou protonového záření (protony neboli jádra vodíku jsou relativně těžké kladně nabité částice) zvláštnosti pohlcování částic v těle: většina protonů se pohltí (zanikne) v určité hloubce od povrchu těla. Tím je možno omezit dávku, kterou je ozářena tkáň „před nádorem“ a dokonce téměř zabránit ozáření tkáně „za nádorem“.

„Stručně řečeno, rozdíl protonové léčby oproti klasickému ozařování lze přirovnat k chirurgovi, který si vezme normální skalpel nebo čerstvě naostřený skalpel. Pořád je to stejný skalpel, jen ten druhý lépe řeže. Přirovnání ale není úplně přesné – obyčejný skalpel může být někdy lepší. O zázračnou léčbu se nejedná.“

Na rozdíl od cílené léčby lze tuto léčbu označit za starou na základě likvidace nádoru. Podle Čerjomuškina se nástroje pro léčbu rakoviny jednoduše mění: pokud to dříve byla horká čepel, pak všechno přešlo do čisté chirurgie a později do metod dálkové destrukce, jako je radiační terapie nebo kontaktní, jako je kryodestrukce.

„To všechno jsou metody ničení. Byly studovány již dlouhou dobu, existovaly pouze určité technické možnosti, jak se dostat do nějaké zóny a sledovat účinnost léčby. Zahříváním nádoru na určitou teplotu jeho buňky jednoduše začnou umírat. Zahřeje-li se nádor, je vždy nestabilní (zahřeje-li se na 42-43 stupňů); zkrátka  nádor odumře, zatímco pacient přežije…“ uvedl ruský onkolog.

Čerjomuškin také poznamenal, že lékaři mají schopnost kombinovat metody, ale kombinovaná léčba je podle něj vždy vícenásobným zvýšením toxicity, protože negativní účinky se sumírují. Mnoho malých klinik nebo jednotlivých odborníků se snaží tuto metodu nevyužívat, protože se ukázalo, že je to drahé, dlouhé a nepříjemné, poznamenal odborník.

Léčit a mrzačit. Nakolik chemoterapie škodí organismu? 

Jedním z nejčastějších způsobů léčby je chemoterapie. Podle Čerjomuškina je každá chemoterapie toxická, rozdíl je ve vysokých nebo mírnějších dávkách a typu onemocnění (Nepřekvapí, že leukémie vyžaduje jiné dávky než karcinomy střeva).

Zaobírali jsme se také otázkou, jak moc zatěžuje chemoterapie pacienta. Říká se, že neumře-li pacient na rakovinu, zemře na nežádoucí účinky chemoterapie. „Vše záleží na tom, do jaké míry jsou ovlivněny základní systémy podpory života. To je kostní dřeň, játra, plíce, močové cesty. To znamená orgány, které odpovídají za vylučování škodlivých látek,“ uvedl ruský onkolog.

Čerjomuškin také dodal, že pokud pacient utrpěl vážné poškození, riziko vedlejších účinků chemoterapie se výrazně zvyšuje. Například hrozí nebezpečí rychle se dělících buněk při rakovině plic.

Názor ruského odborníka však není zcela sdílen s docentem Liškou. Podle něj k úmrtí v důsledku chemoterapie dochází velmi zřídka. Přesto je nutné vzít v úvahu jedinečné vlastnosti každého pacienta: „Nežádoucí účinky jsou běžné, záleží na pacientovi, někteří chemoterapii snáší velmi dobře, někteří hůře. Důležitá je podpůrná léčba, která zabrání vzniku některých nežádoucích účinků. Je úkolem onkologa, který chemoterapii indikuje, aby správně posoudil stav pacienta a jeho schopnost chemoterapii snést.“

Ve druhé části článku se budeme zabývat vlivem chronického zánětu na onkologii, genetickou predispozicí k rakovině a schopností využít výsledků genetického inženýrství při léčbě rakoviny.

*Zde stojí za zmínku, že neplodnost je na rozdíl od rakoviny obtížnější dokumentovat. Podle studie ÚZIS zveřejněné na idnes.cz čelí každý pátý pár v České republice problémům s neplodností. V letech 2007 až 2019 se počet žen využívajících služby umělého oplodnění zvýšil 2,5krát. Současně 1/3 žen jsou cizinky a jejich průměrný věk je 35,6 let. 

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Vědci uvedli jednoduchý způsob, jak se ochránit před rakovinou plic
Němečtí lékaři prozradili zvyky, které zvyšují riziko rakoviny
Onkolog prozradil, jek je třeba vzdorovat vývoji rakoviny
Vědci uvedli možný způsob přenosu rakoviny z člověka na člověka
Štítky:
zdraví, výzkum, onkologie, vědci, léky, metoda, rakovina
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář