Jak budou v praxi vypadat změny, které slibuje Matovič? Názor

Poté, co předseda hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igor Matovič vyhrál volby, prohlásil, že chce ze Slovenska udělat zemi, ve které bude spravedlnost platit pro všechny. O co vlastně jde? A jaké změny jsou očekávány? Z Bratislavy – zpravodaj týdeníku Slovenské národní noviny, publicista Dušan Kerný.

„Samozřejmě zásadní, přímo absolutní změnu, mnohem větší než se očekávalo. Je to drtivé vítězství, které dosavadní opozici přináší možnost ústavní většiny v novém parlamentu, v nové Národní radě Slovenska. Lídr hnutí OĽaNO Igor Matovič, od dnešního dne nová tvář evropské politické scény, všechny doslova převálcoval. Dotyčný prohlásil, že vytvoří velmi silnou a stabilní vládu, která bude tou nejlepší slovenskou vládou. Během volební noci uvedl, že jako protikorupční hnutí bude mít přirozený a neoddiskutovatelný zájem obsadit ministerstvo vnitra. S druhou nejsilnější stranou Směr-SD nikdo do koalice nepočítá, končí v opozici a je otázkou, jak moc úspěšně se bude zbavovat tíhy z minulosti,“ domnívá se Kerný.

Jaké další změny volby přinesly?

„Kromě nečekaného a velmi vysokého vítězství hnutí Igora Matoviča se nečekaně třetí nejsilnější stranou stala konzervativní a sociálně orientovaná strana Sme rodina Borise Kollára, která přitáhla i křesťanské a národně orientované voliče z jiných stran a má zájem o ministerstva zdravotnictví, sociálních věcí a dopravy. Krátce před volbami také podpořila uzákonění třináctého důchodu pro seniory. Na druhé straně se ukázalo, že se kotlebovci sice dostali do parlamentu, ale jejich strana je marginalizovaná a nemá možnost změnit charakter slovenského státu. Jen zdánlivě je paradoxní, že voliče kotlebovcům vzaly právě dvě vítězné strany výrazných lídrů – Matoviče a Kollára,“ říká expert.

Výsledek voleb ho však nepřekvapil. „Posluchač Sputniku si možná vzpomene, že jsme před několika týdny předpověděli cíl v těchto volbách definitivně odstranit vládnoucí strany Směr-SD a národní SNS z možnosti formovat slovenskou politiku a stát. To se stalo v neuvěřitelně mělké kampani. Rozhodly silné marketingové tahy a mimo jiné i negativní, tzv. černý PR a sociální sítě. To zabralo u nespokojených obyvatel, jejichž většina je přitom ve třech nejsilněji ekonomicky se rozvíjejících částí Slovenska. Přitom OĽaNO není stranou, nemá stranické struktury, neví se, kdo je v předsednictvu, je hnutím,“ připomíná Kerný.

Podle jeho názoru skončila éra tradiční dělby na levici a pravici. „Např. na křesťanském Slovensku volil křesťanský volič lídry Matoviče a Kollára, a naopak křesťansko-demokratické KDH požehnání od voličů nedostalo a zastavilo se před branami parlamentu. Dnes stoupenci OĽaNO hovoří o tom, že je vítězství OĽaNO třetím stupněm revoluce poté, co byla zvolena prezidentka Čaputová a její podporovatelé uspěli ve volbách do Evropského parlamentu,“ vysvětluje expert.

„Pro slovenské poměry je pozoruhodné, že zahraniční politika nebyla tématem a šokem je, že poprvé po třiceti letech se do parlamentu nedostaly strany reprezentující maďarského etnického voliče. V tomto roce, kdy uplyne sto let od uzavření Trianonské smlouvy, která mezinárodně určila jižní hranice Slovenska, je, vzhledem k poměrům na jižním Slovensku i poměrům ve vztazích s Maďarskem, mimořádně, mimořádně znepokojující, že v parlamentu nejsou strany etnika.

Tématem nebyly ani důrazy na naši aktivitu v rámci NATO a na prosazování závěrů Evropského parlamentu o příčinách druhé světové války, které vyvolaly prudký nesouhlas prezidenta Ruské federace. Je otázkou, s jakým akcentem se budou konat akce k 75. výročí konce války a porážky fašismu. A slovenská účast na akcích 9. května v Moskvě se bude zřejmě od té české lišit. Z hlediska bývalé opozice, dnes vítězných stran, jako i zahraničí, bylo, aby se na Slovensku neprosadily poměry jako v Maďarsku a v Polsku a aby Slovensko zůstalo vzorovým, příkladným státem EU a pevnou součástí NATO,“ pronesl Kerný závěrem.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.