Tak tohle je přesně ten případ, který ukazuje, proč by si Česká republika měla dvakrát rozmyslet, než bude prolévat krev svých vojáků za americké zájmy. Ten případ se nazývá Afghánistán. Ale platí to i pro Irák nebo africké Mali.
Kdo mečem zachází, ten mečem schází
Tím by měla skončit, a to hodně neslavně, válka za demokratický Afghánistán, která trvá od roku 2001. Zkrátka: balíme a jedeme domů, nebo na další válečnou štaci. A že nedošlo ke slíbené porážce teroristů? Na tento slib po 19 letech už všichni raději zapomněli. Hlavně z afghánského pekla odejít.
A proč by dohoda mohla skončit v koši? Minulý týden v pondělí exploze bomby u fotbalového hřiště v afghánské provincii Chóst připravila o život tři lidi a dalších 11 bylo zraněno. V této provincii mají pevné pozice právě teroristé z Tálibánu.
Tálibán také trvá na tom, aby bylo propuštěno pět tisíc jeho bojovníků. Jinak se nezapojí do vnitroafghánských mírových rozhovorů s vládou v Kábulu. Afghánský prezident Ašraf Ghaní nicméně propuštění vězňů z řad Tálibánu jako podmínku pro zahájení jednání odmítá.
Tak dobře, a co my s tím? Česká armáda působí v Afghánistánu od roku 2002. Od té doby do země poslala více než devět tisíc vojáků, mezi nimi příslušníky polních nemocnic, strážních jednotek, chemické ochrany, rekonstrukčních týmů, ale i bojových jednotek. Za osmnáctileté působení zemřelo v Afghánistánu 14 našich vojáků.
Do Afghánistánu naši vojáci šli, protože si to žádaly spojenecké závazky. USA bojují za demokracii a my musíme také. Protože jsme spojenci americké armády a věříme v šíření demokracie všemi dostupnými prostředky. Jenže právě Afghánistán ukazuje, že humanitární bombardování a humanitární kulometné dávky mír a rozkvět nepřináší.
Afghánistán by měl být pro české politiky názorným příkladem, že jalový souhlas s americkou politikou není ve prospěch dobra a míru, ale jenom ve prospěch amerických zájmů. A když je nutné vyklidit pole, tak Američané pole vyklidí. No co?
Absolutní fiasko Západu
Přijde afghánské vystřízlivění? Sputnik získal komentář od Stanislava Mackovíka, známého politika, bývalého poslance KSČM a člena sněmovního výboru pro obranu.
„Říká se, že USA mají nejlepší armádu na světě a jsou tím pádem zárukou demokracie a bezpečnosti. Devatenáctým rokem vedou USA a jejich servilní spojenci z NATO válku v zemi, kde průměrná délka života místních obyvatel dosahuje 45 let a pouhých 28 procent populace Afghánců je gramotných. Západ prohlašuje, že tam vede od 7. října roku 2001 válku proti terorismu s cílem likvidace teroristických hnutí. Mělo být zlikvidováno i hnutí Tálibán, které ale teď podepsalo s USA mírovou smlouvu. Západní technologická převaha a ani množství peněz nenavodilo změnu mentality místních obyvatel. USA v letech 2002 až 2010 vydaly na pomoc Afghánistánu částku 56 miliard dolarů. Značná část peněz zmizela a nikdo ani pořádně netuší kam. Země nemá žádné kontrolní mechanismy ekonomiky a funguje jako černá díra na peníze,“ uvádí expert.
Z dalších zveřejněných informací se svět dozvěděl, že nasazení bezpilotních letounů má za následek mrtvé hlavně mezi civilním obyvatelstvem.
„Procentuálně vyjádřeno – drony v 90 % likvidují především civilisty! Nikoliv teroristy. USA a jejich spojenci v téhle válce platí i krví vlastních vojáků. Podle statistik zahynulo v Afghánistánu od roku 2001 celkem 3592 příslušníků zahraničních jednotek. Z toho bylo minimálně 2448 amerických vojáků a dalších asi 1200 „civilních“ kontraktorů. Největší ztráty jsou datovány v letech 2010 a 2011, kdy zemřelo celkem 499 vojáků. Studie realizovaná výzkumným týmem ameriсké Brownovy univerzity hodnotí lidské ztráty ve stejném časovém úseku. Studie uvádí, že k říjnu 2018 zemřelo z vojenských důvodů celkem 139 tisíc Afghánců. V sousedním Pákistánu v důsledku války došlo k úmrtí cca 65 tisíc osob. Tento počet má zahrnovat 23 tisíc civilistů, 33 tisíc militantních bojovníků, 9 tisíc příslušníků místních ozbrojených sil a 90 vojáků USA. Významná jsou i čísla, která ukazují, že z Afghánistánu během válečných operací od roku 2001 uprchlo 2,6 milionu lidí,“ říká Mackovík.
Klamání všech v reálném čase
Česká armáda působí v Afghánistánu od roku 2002. Od té doby do země poslala více než devět tisíc vojáků. Jaký výsledek dosáhla AČR v Afghánistánu? Pomohli jsme demokratizovat zemi nebo jsme jen poslušně plnili „spojenecké závazky“?
„Česká armáda působí v Afghánistánu od roku 2002 a ztratila v téhle válce celkem 14 vojáků. Kde zůstala proklamativní prohlášení našich generálů a pravicových politiků, že účast našich vojáků v cizí válce má zabránit pohybu teroristů po Evropě? Evropa rozhodně není bezpečnější než v roce 1990. Určitě nelze odkývat teorii, že se na vrcholcích Hindúkuše bojuje za Prahu. Jde jen o sféru vlivu USA, kterou současná americká administrativa přehodnotila. Možná je důvodem takového rozhodnutí snaha NATO válčit někde jinde. Americký ústup z boje může v oblasti znamenat nárůst radikálního islamismu. Odchod vojáků NATO z této země neznamená konec, ale problém,“ domnívá se expert.„Podíváme-li se na průběh podpisu mírové smlouvy, jde skoro o klamání všech v reálném čase. Ministr zahraničí USA Mike Pompeo mluvil o vítězství pro afghánský lid. Mulla Abdul Ghání Baradar, který smlouvu podepsal za teroristy hnutí Tálibán, mluvil o svém vítězství. Řekl, že v zemi po odchodu vojsk bude navozeno islámské zřízení. Jeho americký „partner“ proti tomu nic nenamítal,“ upozorňuje.
Připomíná také, že prezident USA Donald Trump po nástupu do funkce zvýšil počet vojáků v Afghánistánu na 14 000.
A teď zásadní otázka. Není právě Afghánistán příkladem, že by Česko mělo důsledně zvažovat účast v amerických operacích? Válka vyšla vniveč a máme na sobě cejch pomahačů okupantů.
„Po listopadu 1989 se ČR dostala do přímého područí USA. Západ podporoval od padesátých let špionážní a teroristické akce proti bývalému Československu. To je model, který je Západem používán ve světě do současné doby proti nepohodlným vládám. Zároveň se vše doplnilo péčí Západu o lidská práva v Československu. Nikomu z mocných západních politiků té doby se nepříčila americká domácí rasová politika, která tam přetrvává do dnešních dnů, především v justici a u policie. Západ byl a je ochoten podporovat kdekoliv na světě jakoukoliv opozici, která mu pomůže rozvrátit stát, jehož vláda nechce být poskokem USA,“ míní politik.
„Po roce 1989 je v ČR pečováno o udržení západního vlivu. To dělají média, soudy, zpravodajské služby, armáda a v neposlední řadě politici – včetně těch rádoby levicových z ČSSD. Naši experti z armády, policie, soudů a zpravodajských služeb jsou školeni v USA a dalších státech NATO. Tedy, vzdělávají se tam – jak se říká. Pravice v ČR je silně rusofobní, a proto neustále mele o vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu roku 1968, během operace Dunaj. Zároveň pravičáci nějak přehlíží řádění fašistických vojsk na našem území za války. Postfašistické Německo milují a nesnáší postsovětské Rusko. Stejní pravičáci se ochotně bratříčkují se Sudeťáky a napadají existenci Benešových dekretů. To jsou důvody, které vedou k zavlečení naší armády do okupace Afghánistánu. Je obtížné chtít po lidech, kteří mají instrukce ze zahraničí – především z USA, aby důsledně zvažovali naši vojenskou angažovanost v cizí válce,“ říká Stanislav Mackovík.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)