Pro koho je koronavir nebezpečný? Pro chvilkaře!

Konec divadla. ZOO zavírá. Promiňte nám, drazí čtenáři, za úvodní glosu na hraně bonmotu. Nechceme se v tomto článku zabývat rozhodnutím vlády zakázat kulturní a sportovní akce. I když jde o závažné opatření, které ovlivní život všech Čechů. Jde nám o Milion chvilek pro demokracii.

Nejdřív ke všeobecně známé informaci. V České republice se ruší množství kulturních akcí a budou zatím do odvolání zavřené státní kulturní instituce. Jde o reakci na rozhodnutí Bezpečnostní rady státu zakázat všechny akce, v nichž by se mohlo najednou shromáždit více než 100 lidí. Své představení ruší i soukromá divadla a zařízení, přesouvají se premiéry filmů, které se měly konat v březnu a nové termíny hledají i organizátoři vyhlašování cen.

Oběť čínské epidemie v Česku

Jinak řečeno, situace vystihuje známou lidovou pranostiku: březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budeme. A to neplatí jen pro ty, kteří se místo návštěv kina budou muset z pohodlí doma dívat po tisícáté první na Marečku, podejte mi pero. Platí to i pro chvilkaře.

Chvilkaři mají utrum. Na neurčito skončil jejich pouliční kabaret ve jménu demokracie, nebo čehokoli, co se jim nezdálo dobré. S lítostí to oznámil spolek Milion chvilek na sociální síti Facebook.

„Kvůli možnosti dalšího šíření nového koronaviru vláda dnes preventivně nařídila zrušení všech akcí nad 100 lidí. Vládní rozhodnutí respektujeme. Proto až do odvolání přerušujeme Štafetu pro demokracii,“ uvedl Milion chvilek. „Není to konec Štafety. Až to situace dovolí, navážeme tam, kde jsme přestali,“ doplnil spolek na sociální síti Facebook.

Hned další dva příspěvky chvilkařů byly namířeny proti volbě členů Rady České televize. Ale co na plat. Několik stovek lajků není demonstrace, která se tak hezky vyjímá v médiích hlavního proudu. Ten koronavir byl chvilkařům čert dlužen.

Spolek Milion chvilek je bez veřejných akcí pouhou brblající facebookovou stránkou, která toho moc ovlivnit nemůže. Je přitom úsměvné, že spolek třeba nebude obětí „Babišovy tyranie“, ale čínské epidemie. Vzpomene si na chvilkaře česká společnost vůbec, až se koronavir vytratí z naší kotliny?

Přirozené a spontánní protesty? Kdepak…

Karanténa izolovala Milion chvilek od společnosti. Sputnik se zeptal známého politologa Tomáše Doležala, jaký může mít zákaz veřejných akcí dopad na rebelující spolek.

„Ano, jediným mobilizačním a sebepotvrzovacím nástrojem hnutí byly masové organizované demonstrace - jejichž specifikem bylo mj. to, že neprobíhaly přirozeně a spontánně jako okamžitá reakce nespokojenosti na určitou politickou či společenskou událost a jev, ale jako dlouho dopředu pečlivě svolávané a logisticky téměř dokonale organizované akce. Například demonstrace proti zvolení pana Křečka ombudsmanem následovala až více než dva týdny po jeho volbě Sněmovnou. Kdyby tato volba tak (negativně) rezonovala ve veřejnosti, byli by ti občané, kteří s ní silně nesouhlasili, v ulicích do pár hodin či minut poté, co proběhla,“ upozorňuje Doležal.

„Je tedy i otázka, zda se jedná o klasické široké občanské  hnutí - dle všech příznaků spíše nikoli, jde spíše o firmu či neziskovou organizaci sui generis, která občas svolává masové akce, čímž se do určité míry i živí, minimálně členové jejího ‚představenstva‘,“ dodává expert.

Je možné, že zákaz masových akcí má právě i politický podtext? Lidově řečeno, aby Babiše chvilkaři neotravovali? Nebo ta souvislost tu není?

„To bych jednoznačně vyloučil, i čistě měřeno pragmatickým metrem - tyto protesty a demonstrace A. Babiše a hnutí ANO 2011 vážněji neoslabily, dle všech možných průzkumů  volebních preferencí spíše naopak. Premiér vše v klidu ustál, přestože šlo jasně o početně nejmasovější pouliční veřejné protesty od roku 1989. Ale vzhledem k jejich do velké míry umělému a konstruktivistickému charakteru, i proto, že se daly celkem jednoduše a ne úplně nepravdivě, popisovat jako protesty proti demokratickým principům a výsledkům voleb, snad ani nemohly mít pro premiéra ‚ničivou‘ sílu a dopad,“ míní pan Doležal.

Co čeká Milion chvilek v budoucnu?

Nepromarnil spolek Milion chvilek svou šanci, když se odmítl transformovat do politické strany?

„Záleží na tom, co je pravým cílem těch, kdo hnutí řídí - resp. i cílem politických sil s hnutím různě propojeným. Zda být občanskými aktivisty bez přímých politických ambicí, nestranickými aktéry nebo silou částečně z pozadí do politiky zasahující a úkolující spřátelené strany, jako to občas vypadá, když se organizují různé společné schůze chvilkařů s politiky nebo jak vyplývá z vydávání různých kádrových posudků politikům pohlaváry hnutí,“ říká odborník.

„Pokud chce hnutí vstoupit do arény jako politická strana, tak z časového hlediska nemusí jít o úplné promarnění té správné chvíle, do sněmovních voleb je dostatek času, uvidí se, jaké karty rozdají krajské volby, jaké budou preferenční trendy otestované na tvrdých výsledkových datech apod. Tzn., že dobrá a vhodná chvíle na vstup do politické soutěže může být klidně až poté - a pokud by tak chvilkaři učinili, budou se muset strany jako TOP 09, lidovci a STAN třást o parlamentní bytí a nebytí. A samozřejmě i ČSSD, ale ta se musí třást už teď bez ohledu na chvilkaře. Naopak někdy může být chybné a riskantní vstup do politické soutěže uspěchat, jak je částečně vidět na příkladu Trikolóry,“ dodává politolog.

A teď důležitá otázka. Sejde z očí, sejde z mysli? Má hnutí Milion chvilek šanci po odvolání zákazu hromadných akcí obnovit svou popularitu?

„Do určité limitované míry ano, ale pokud se v politickém a veřejném životě neodehrají velké a výrazné burcující události, anebo pokud hnutí nezmění modus operandi a formu existence a politického působení, bude spíše stagnovat a postupně lehce upadat,“ říká expert na politiku Tomáš Doležal.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.