10:06 29. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
,
268123
Sledujte nás na

V těchto dnech v Česku vzpomínají na události 14. až 16. března 1939, kdy Československo přišlo o část svého území a ztratilo samostatnost. Toto období nyní mnoho politických a veřejných osobností označuje za temnou hodinu. Historik Jan Rychlík ve speciálním komentáři pro Sputnik hovořil o tom, zda je nutné zavést k tomu zvláštní památný den.

Skupina tří poslanců přišla nedávno s návrhem na uzákonění 15. března jako dne zrady a zániku státnosti Československa. Nový významný den by v zákonu o státních svátcích připadal na začátek okupace zbytku českých zemí nacistickým Německem v roce 1939. Návrh, který pochází od Lea Luzara (KSČM), Jiřího Miholy (KDU-ČSL) a Heleny Válkové (ANO), má nyní posoudit vláda a poté i zákonodárci.

Sputnik se obrátil na historika moderních dějin slovanských národů a profesora Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jana Rychlíka s otázkou, zda je toto datum významné a jak by se případně mělo připomínat.

Pan Rychlík Sputniku sdělil, že iniciativu ustanovení 15. března pamětním dnem jednoznačně podporuje, ale nemá to být státní svátek. Popsal, co pro Čechy, Moravu a Slezsko znamenala německá okupace.

„Vznik tzv. Protektorátu Čechy a Morava byl popřením české státnosti, kterou respektovali i Habsburkové. Ti totiž v českých zemích vždy vládli jen z titulu českých králů. Protektorát nebyl českým státem ani okupovaným českým státem, ale integrální součástí Německa, což žádný Čech nemohl akceptovat. Češi byli v roce 1939 jediným národem planety, který si přál válku, protože jedině válka, a to světová válka, mohla přivodit porážku Německa a tím i obnovu českého, když už ne československého státu. Proto též Češi s velkou radostí přijali vypuknutí 2. světové války, přičemž jejich sympatie byly jednoznačně na straně Velké Británie a Francie. Sovětskou teorii o imperialistické válce prakticky nikdo v Čechách neakceptoval, dokonce ani mnozí komunisté ne. Sovětský a německý návrh na uzavření míru z 28. září po podepsání německo-sovětské smlouvy o vzájemných hranicích byl přijat v českém prostředí se zděšením. Naštěstí jej Francie i Velká Británie odmítly.“

Na otázku, zda by mohl tento návrh negativně ovlivnit vztahy Česka s Německem a s dalšími státy, které se na zradě podílely, historik odpověděl, že žádný dopad na vztahy s jinými zeměmi uzákonění památného dne mít nebude.

„Německo se už dávno od nacionálně socialistické minulosti distancovalo. Současná demokratická Spolková republika Německo je dnes naším spojencem a nemá s událostmi z roku 1939 nic společného,“ dodal.

Připomeňme, že obdobný návrh stanovit 15. březen Dnem památky obětí okupace českých zemí nacistickým Německem předložilo také hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Kabinet ANO a ČSSD se k němu ale postavil záporně, a to s odůvodněním, že zavedení nového významného dne nepokládá za potřebné.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Historický idiotismus. Historik o srovnávání německé okupace a 21. srpna
Rusům vše připomínat, ale Němce raději nedráždit. Analytik Štefec poukázal na servilní logiku památných dnů v Česku
80 let od německé okupace. ČS kolaborantů více, než US vojáků padlých za naše osvobození
Zeman: Proč nikdo nenavrhl, aby památným dnem byla i nacistická okupace? Do Moskvy pojede
Štítky:
okupace, dějiny, invaze, Protektorát Čechy a Morava, Druhá světová válka, 2. světová válka, Německo, Československo
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář