08:44 23. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
Covid-19 (395)
7873
Sledujte nás na

Od doby, kdy byly v ČR ohlášeny první případy nákazy koronavirem, uplynulo 17 dní a počet nemocných dnes činí 434 lidí. Včera ale byly oznámeny první případy uzdravení. Čím se nový virus liší od těch předchozích a jaký dopad může mít na české hospodářství, se dozvíte ve výběrovém souhrnu analýzy Markety Šichtařové, který dotyčná poskytla Sputniku.

Dle mimořádné analýzy ekonomky a expertky na finanční trhy Markéty Šichtařové se současná pandemie nejvíce blíží mexické chřipce z roku 2009, známé také jako prasečí chřipka. V té době se jednalo o první případ nemoci, která se přenesla ze zvířete na člověka a jejíž průběh, genetická analýza a původ byl precizně zdokumentován.

Smrtnost vs. úmrtnost. Čteme čísla mezi řádky

Jíž dříve jsme upozorňovali na skutečnost, že úmrtnost na sezónní chřipku je dostatečně vysoká a měla by se zohledňovat, pokud hovoříme o ohrožení života kvůli COVID-19. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v aktuální chřipkové sezóně 2019/2020 bylo ke dni 6. března zaregistrováno 267 klinicky závažných případů chřipkové infekce, přičemž 55 osob infekci podlehlo. Navíc je pozoruhodné, že počty lidí nemocných chřipkou v posledních dvou týdnech začaly dle statistik SZÚ klesat. Každoroční průměr úmrtí na chřipku v ČR činí 1500 osob, což odpovídá průměru v ostatních vyspělých zemích. Markéta Šichtařová ve své analýze upozorňuje, že u běžné sezónní chřipky dosahuje smrtnost zhruba 0,1 %.

V daném případě je ale třeba rozlišovat dva ukazatele: smrtnost a úmrtnost. První údaj ukazuje podíl zemřelých ze skupiny postižené jistou nemocí, kdežto druhý údaj znázorňuje podíl zemřelých za určité časové období a vztahuje se k celkové populaci. Úmrtnost se uvádí na 100 tisíc obyvatel. Pokud bychom tedy využili údaje ze 7. března, kdy počet nemocných koronavirem byl 101 472 a mrtvých bylo 3 484, pak smrtnost činila 3,43 %. Z toho by podle Šichtařové vycházelo, že koronavirus je až 34krát nebezpečnější než obyčejná chřipka.

Tomu tak podle ekonomky ale není, a to z několika důvodů. Prvním z nich je to, že Čína evidovala ve statistice počty nakažených se silnějšími příznaky, kteří museli být hospitalizováni. Osoby v domácí karanténě nebyli evidovány a ne všechny čínské provincie uváděly statistiky. Proto počty nemocných mohou být podhodnocené nebo smrtnost může být nadhodnocená. Za druhé, statistiky smrtnosti v Číně jsou téměř dvakrát vyšší, než ve zbytku postižených zemí. Pouze Itálie prokazuje vysoká čísla.

Třetím důvodem podle Šichtařové je, že ne všechny případy koronaviru jsou evidovány. Současně se hovoří pouze o „hlášených nakažených“. U většiny nakažených virus probíhá bezpříznakově nebo je příznačný mírnými příznaky. Pro zajímavost, podle portálu novinky.cz česká lékařka Soňa Peková z laboratoře Tilia vyvinula jednoduchý test na diagnostiku koronaviru, který umožní ověřit koronavirus u všech českých občanů během několika dnů. Návrh současně posuzuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

„Zdá se, že se snad ledy hnuly. Včera v noci odešel na MZ ČR k rukám prof. Prymuly dopis, předtím to bylo předjednáno, že se do testování SARS-CoV-2 zapojují velká centra Akademie věd v Praze, Brně a Českých Budějovicích pod záštitou rektora UK a předsedkyně AV ČR,“ uvedla lékařka.

Dalším pozoruhodným důvodem k analýze oficiálních čísel je i zdokumentovaný případ lodě Diamond Princess, kde se zdržovalo 2 666 pasažérů. Celkem 80 % z nich bylo ve věku nad 60 let, 215 lidí bylo ve věku mezi 80 až 89 lety a 11 mělo nad 90 let. Z celkového počtu se nakazilo 705 jedinců a zemřeli 4 lidé (ke dni 13. března podle The Daily Mail zahynulo 6 osob). Pokud bychom podle ekonomky brali v potaz nejohroženější skupinu ve věku 70 až 79 let a uvedenou smrtnost 8 %, počet zemřelých by měl být 45 lidí.

​V neposlední řadě je podle ekonomky dalším důvodem i fakt, že největší počet úmrtí na epidemii se zpravidla prokazuje v oblasti kolem původního ohniska nákazy. V průběhu šíření nákazy ve vyspělých zemích počet nakažených klesá, a to z důvodů jak mutace samotného viru, tak i dostupnosti lékařské péče.

Nejvíce zasažené sektory reálné ekonomiky

V první řádě půjde o odvětví cestovního ruchu a o dopravce. Státní opatření proti šíření koronaviru se nabalují na obecnou neochotu vypravit se na cestu kvůli riziku uvíznutí v karanténě po návratu. Asociace cestovních kanceláří České republiky projednává s vládou opatření pro ekonomickou úlevu pro cestovní kanceláře a agentury. Na svých stránkách zároveň vyzývá občany, aby své letní zájezdy zatím nerušili

The Daily Mail cituje australské letecké experty a varování CAPA Centre for Aviation, kteří předpovídají bankrot většiny světových aerolinek v průběhu několika týdnů.

„Vzhledem k dopadu koronaviru a reakci mnoha vlád na cestování po celém světě, se již mnohé letecké společnosti pravděpodobně dostaly do technického bankrotu nebo přinejmenším podstatně porušují smlouvy o dluhu,“ uvedla v pondělním prohlášení CAPA.

Kromě cestovních kanceláří prevenci koronaviru odnesou také zábavní podniky a konference. Termíny jejich konání se zřejmě posunou na duben, květen nebo druhou polovinu roku. Lístky zakoupené dopředu nejspíše nepropadnou, ale organizátoři akce pravděpodobně ponesou ztráty z propadlých propagačních materiálů.

Karanténa a zastavení průmyslové výroby v Číně ohrozily spediční a logistické firmy, upozornila Šichtařová. Z tohoto důvodu mají dopravci méně zakázek, ale stejné fixní náklady. Dobrou zprávou ovšem je, že čínská společnost Foxconn vyhlásila návrat k běžné výrobě iPhonu již koncem března a půlka sezónních pracovníků tak obnovila práci. Dopravu podle ekonomky ovlivní i klesající cena ropy.

Co se týče prodejců potravin, jejich tržby se podle Markety Šichtařové pravděpodobně rozloží v čase, protože lidé budou postupně spotřebovávat již nakoupené zboží. Společnosti zaměřené na poskytování služeb, a to především restaurace, kina a cateringové společnosti, také mohou odnést zrušení hromadných akcí. Navzdory nepříznivým podmínkám našli čeští hoteliéři východisko a přizpůsobili svůj provoz vládním opatřením: řada z nich nabízí výdej jídla s sebou z okýnka.

Dopad na průmysl a banky

Odvětví závislá na komponentech z Číny, a to především přesné strojírenství, IT, telekomunikace a další, mohou zaznamenat dočasný výpadek dodávek. To se dá podle ekonomky řešit nasmlouváním dodávek z jiných oblastí, například z Thajska. Nicméně, zde je třeba počítat s prodražením dodávaných komponentů o 20 %. V důsledku toho se může snížit zisková marže a může se zdražit produkce.

Automobilový průmysl jíž pociťuje masivní dopad pandemie. Například China Passenger Car Association začátkem března uvedla, že prodej aut v Číně klesl o 80 procent. Jiné číslo uvádí paní Šichtařová: v analýze uvádí 90% pokles. Ekonomka dodala, že poklesla i nabídka aut. Dle dnešních zpráv evropský automobilový koncern Volkswagen Group pozastavuje výrobu ve většině svých závodů v Evropě, a to zejména v Bratislavě. Podle premiéra Andreje Babiše Škoda auta uzavře výrobu již tento pátek.

„Právě v oblasti průmyslu tedy vidíme největší makroekonomické dopady epidemie. Postižení jednotlivých podniků pravděpodobně nebude tak velké jako v případě cestovních kanceláří, zato makroekonomický dopad bude větší,“ uvedla ve studii Šichtařová.

Následky bankovního sektoru se podle Šichtařové dotknou především velkých finančních center v Londýně nebo Frankfurtu, a to kvůli možnému rozšíření karantény a práci zaměstnanců z domova. Expertka na finanční trhy také podotkla, že může dojít ke zdržení takzvaných dealingů v bankách, zodpovědných za platební styk a finanční chod světa.

Mezi hlavní příjemce výhod přitom patří farmaceutický průmysl a internetové obchody. Podle Markéty Šichtařové bude  hospodářství koronovirem značně poznamenáno především kvůli tomu, že společnosti budou nuceny vyzkoušet si práci z domova a ujistí se, že má své výhody.

V konečném důsledku bude mít koronavirus podle expertky i příznivé účinky: „Ekonomika se tímto změní jednou provždy, protože řada firem bude donucena nedobrovolně vyzkoušet práci z domova a nejednou zjistí, že to má mnohé výhody. To posune ekonomiku na vyšší level a dlouhodobě zvýší její konkurenceschopnost.“

Děkujeme Markétě Šichtařové za poskytnutý náhled na odbornou analýzu.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Téma:
Covid-19 (395)

Více:

Německý ministr hospodářství promluvil o významu Nord Stream 2
Slovensko volí. „Ne“ základnám i „ano“ národnímu hospodářství od Chmelára
Praha jako stát ve státě? Evropská komise poukázala na problém v českém hospodářství
Robejšek odpověděl kritikům vlády: Představte si, že boj proti koronaviru řídí Pekarová Adamová nebo Evropská komise…
Štítky:
Andrej Babiš, Markéta Šichtařová, automobilový průmysl, průmysl, bankovnictví, dopad, hospodářská situace, Česká republika, přínos, ekonomika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář