00:55 08. srpna 2020
Názory
Získat krátkou URL
8895
Sledujte nás na

Prudké šíření nového viru v Evropě a ČR a řetězová reakce na něj je dobrým podnětem k zamyšlení se o stavu společnosti v širším kontextu. Koncem minulého týdne podnikatel a ředitel výrobní firmy Jakub Janda (Strana nezávislosti ČR) zveřejnil příspěvek, ve kterém se zamýšlí nad aktuálním děním a který oslovil mnohé uživatele Facebooku.

Poutavý název článku Koronavirus nás může vrátit k normálnosti na sebe upozornil již před vyhlášením celostátní karantény, kdy jsme si poctivě četli zprávy o koronaviru nebo jsme osobně zaznamenávali rostoucí neklid a zásobování potravinami. Jakub Janda ve své úvaze představuje pohled na českou společnost za doby 80. a 90. let, a také to, čím pro něj byla osobně příznačná.

„Devadesátá léta byla úžasná. Byla normální. Já dostudoval. V té době byly děti zlobivé, neměly ADHD. Pohlaví byly jen dvě a ženy si braly za muže muže a ne stromy, psy nebo mosty. Neexistovala pansexualita a jinak sexuálně orientovaným lidem nevlála vlajka na budově magistrátu. Lidé se starali o to, jak se žije v Čechách a nepletli se do života lidem v Tibetu či v Oděse,“ píše Janda.

Autor výstižně upozorňuje na prudké změny vztahů mezi generacemi a konstatuje rychlý vznik mnohoúrovňového světa. Sputnik se na Jakuba Jandu obrátil s prosbou o podrobnější komentář jeho názorů. V rozhovoru jsme se pana Jandy ptali na jeho osobní hodnocení a porovnání různých společenských období. Zjišťovali jsme, proč tak rád vzpomíná na 90. léta a zda je v dnešní době možné zachovat konzervativní hodnoty v rychle se měnícím světě.

Sputnik: Pane Jando, ve svém příspěvku popisujete začátek 90. let jako „normální dobu“ a podrobně uvádíte tradiční role v rodině mezi mužem a ženou, rodiči a dětmi. Toto období je ve Vašem článku prezentováno jako jednoznačně pozitivní doba. Bylo tehdy něco negativního, co Vám vadilo (privatizace, lidé z podsvětí, například František Mrázek)?

Jakub Janda: Vzhledem k tomu, že jsem v té době čerstvě dovršil plnoletosti a velmi intenzivně vnímal změnu režimu a obrovské uvolnění , nevnímal jsem v podstatě žádná zásadní negativa. Privatizaci jsem vnímal pozitivně a myslím, že tehdy úplně každý. Pohledem tehdejší doby byla privatizace jedno velké rozdávání, při kterém se dostalo na všechny. Co se týká podsvětí, s tím nikdo z běžných lidí nepřišel do styku, medializované také zásadním způsobem nebylo, tudíž mě nemělo proč trápit.

Napsal jste, že jste se narodil v roce 1975, „do doby zcela normální“. Zároveň jste definoval současnou dobu jako návrat do „nenormálních“ časů. Srovnáváte dobu před sametovou revolucí se současným obdobím?

Malinko vás popravím, napsal jsem, že jsem se narodil do doby zcela nenormální a v následujícím odstavci jsem v nadsázce vysvětlil, proč jsem jí tak jako dítě vnímal. Zpátky k vaší otázce. Ze svého pohledu jistou paralelu mezi předrevoluční dobou a dnešní dobou pod diktátem EU vnímám. Sice se můžeme svobodně pohybovat, ale svoboda slova a názorová mnohost je institucionálně i společensky silně omezována. Stejně tak je tomu i z hlediska podnikání, které je zatíženo nesmírně přehnanou byrokracií a omezeními. Každopádně nemohu jednoznačně říci, že ta předchozí doba je podobná té dnešní. Ta předrevoluční byla nenormální, tahle je také, ale každá jiným způsobem.

Zmiňujete, že současnost má více „os“ reality. Je možné spojit složitost a rozmanitost moderní evropské společnosti s tradičními názory a je to vůbec dosažitelné?

Myslím si, že tradiční konzervativní názory jsou v dnešní době moderní evropskou společností silně dehonestovány, jen bych EU společnost nezaměňoval za evropskou. EU zabírá jen asi 45 % rozlohy Evropy a obývá jí cca 69 % obyvatel Evropy. To jen EU orgány rády vytváří chytlavou iluzi, že EU je Evropa, ale není.  Jsem přesvědčen, že se tak ve společnosti děje záměrně a že jsou k tomu i záměrně zřizovány různé organizace (politické neziskovky, expertní skupiny, Grevio, atd ), které mají jediný cíl - tradiční hodnoty, jakými jsou rodina, stát atd., rozbít. Společnost, která nemá pevné opěrné body, je snadno ovladatelná a o to jde.

Během víkendu sousední země České republiky uzavřely své hranice a přijaly zvýšená opatření k zastavení koronaviru na svém území. Jak ovlivní koronavirus samotný koncept globální společnosti? Co ukázala pandemie v kontextu EU a jak hodnotíte tento stav? Je podle vašeho názoru možné se na takové nepředvídatelné situace připravit a jakým způsobem?

Myslím si, že to, jak pandemie ovlivní globální pojetí světa, záleží jen na její délce. Je to asi hloupé říct, ale čím déle a víc budou lidé trpět důsledky nákazy, tím spíše vytvoří společný tlak k návratu k tradičním hodnotám skrze národní vlády. Globální svět je neuvěřitelně prima mejdan, ale každý mejdan jednou končí a jde se domů za rodinou a blízkými. Pandemie v kontextu k EU ukázala jedinou věc, že EU k ničemu nepotřebujeme a tento stav hodnotím pozitivně za předpokladu, že si to v EU uvědomí co nejvíce lidí, a to souvisí s délkou strádání a naopak jsem velmi rád, že národním vládám zůstalo ještě stále dost kompetencí vlastním lidem pomoci a že tak činí.

A k Vaší otázce, zda je možné se na takové situace připravit? V podstatě ano. Na zcela konkrétní situaci ne, ale na obdobné krizové stavy určitě ano. Myslím si , že je třeba si uvědomit, že člověk jako takový a jeho bezpečnost je tím nejpodstatnějším bodem našeho systému, a ne peníze nebo práva všech na všechno. Když si to dostatečné množství lidí uvědomí, budou vyžadovat po svých volených politicích zajištění prevence podobných katastrof místo soustředění se na co nejsnazší oběh kapitálu, ten životy nezachraňuje.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Ekonom Pikora o tom, jak zničí ekologičtí aktivisté naši ekonomiku
Expert uvedl, kolik čínská ekonomika ztratí kvůli koronaviru
Nové důsledky koronaviru: Slovenské ekonomice hrozí recese
Uzavření hranic škodí ekonomice, říká Evropská komise. „Ano, ale může to zachránit životy!“ opětuje Ovčáček
Štítky:
Česká republika, Koronavirus, vztahy, rodina, hodnoty, tradice, konzervatismus, společnost
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář