01:56 28. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
105100
Sledujte nás na

Když byly v noci z 29. února na 1. března zveřejněny výsledky parlamentních voleb, bylo jasné, že tu vzniká parlamentní většina dosahující devadesáti pěti hlasů, to znamená ústavní většiny. Stalo se tak podruhé od vzniku Slovenské republiky a mohlo by se zdát, že mandát, který dali nové koalici voliči, je velmi silný.

Na druhé straně volební finiš značně změnil očekávané pořadí budoucích vládních stran a ty, které měly tvořit kostru budoucí koalice (koalice PS/Spolu, Za ľudí a KDH) se do parlamentu buď vůbec nedostaly, nebo se dostaly jen těsně a jejich úloha v budoucí koalici bude marginální. Naopak strany, které měly být na okraji budoucí koalice, jako OĽANO, SaS, ale především SME RODINA, se ocitly v epicentru nové vlády.

Překvapením se stal vítěz voleb – hnutí OĽANO v čele se svým nevypočitatelným předsedou Igorem Matovičem.

Boj všech proti všem

A právě tato skutečnost vyvolala největší obavy. Nakonec se však ukázalo, že Igor Matovič to zvládá nad očekávání konstruktivně a vláda se dala bez větších turbulencí sestavit za necelé tři týdny. Poměr ministrů ve vládě se nakonec ustálil na modelu: OĽANO osm, SME RODINA tři, SaS tři a nejmenší strana budoucí koalice Za ľudí dva.

Při vyjednávání o vládě a funkcích v budoucí koalici vzniklo nemálo sporů. Nejvýraznější byl spor o funkci ministra financí a nepřímo spor o funkci předsedy parlamentu. Designovaný premiér Igor Matovič totiž post ministra financí slíbil Eduardu Hegerovi z OĽANO, ale nevyloučil, že tato funkce připadne i předsedovi SaS Richardu Sulíkovi, který právě o tuto funkci velmi usiloval. V jistém smyslu bude totiž právě tato funkce klíčová. Nejsilnější koaliční strany, to znamená OĽANO  a  SME RODINA, jsou klasické populistické strany, které slíbily svým voličům, že zachovají všechny sociální standardy předchozích „směrových“ vlád i se splněním dalších slibů: 25 tisíc nájemních bytů ročně a mnoho dalších sociálních benefitů z pověstného jedenáctiotázkového referenda OĽANO. Kdyby měl státní pokladnu pod kontrolou liberalistický krajně pravicový Richard Sulík, vymáhání financování takových slibů by mohlo být velmi obtížné.

Dalším neuralgickým bodem při vyjednávání o nové koalici byl požadavek druhé nejsilnější koaliční strany SME RODINA na funkci předsedy parlamentu. Tento spor byl vyvolán primárně těžkou frustrací, můžeme říci šokem předsedy hnutí Za ľudí Andreje Kisky, který měl původně premiérské ambice a jako nejnižší přijatelnou funkci si uměl pro sebe představit funkci předsedy parlamentu. Vzhledem k překvapivě nízkému zisku hlasů ve volbách skončila strana Za ľudí nejen jako nejslabší koaliční, ale i jako nejslabší parlamentní strana vůbec, proto byly tyto nároky v podstatě nereálné. Když Andrej Kiska po nějakém čase situaci pochopil, přestal se pod záminkou zhoršeného zdravotního stavu účastnit koaličních jednání a jeho místo zaujala stranická dvojka Veronika Remišová. Ta se sice pokusila o nemožné – zpochybnit nárok Borise Kollára na funkci předsedy parlamentu pod záminkou, že se hlásí k politikům typu Marine Le Penové, respektive Mattea Salviniho, tyto argumenty však nenašly podporu ani u designovaného premiéra Igora Matoviče, a proto časem tuto nesplnitelnou misi vzdala. 

Nakonec bude mít tedy nová vláda následující složení:

  • OĽANO bude v budoucí vládě zastupovat premiér Igor Matovič, ministr obrany Jaroslav Naď, ministr vnitra Roman Mikulec, ministr financí Eduard Heger, ministryně kultury Natália Milanová, ministr zdravotnictví Marek Krajčí,  ministr životního prostředí Ján Budaj a ministr zemědělství Ján Mičovský.
  • Druhá nejsilnější strana koalice SME RODINA  obsadí následující funkce: místopředseda vlády pro legislativu a strategické plánování Štefan Holý, ministr práce a sociálních věcí Milan Krajniak a ministr dopravy Andrej Doležal.
  • Sloboda a Solidarita (SaS) obsadí funkci prvního místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra hospodářství Richardem Sulíkem, funkci ministra školství bude vykonávat Branislav Gröhling a funkci ministra zahraničních věcí trochu překvapivě získal kariérní diplomat Ivan Korčok.
  • Nejmenší koaliční straně Za ľudí zůstal rezort ministerstva spravedlnosti, který obsadí Ľubica Kolíková, a funkce místopředsedkyně vlády pro informatizaci a eurofondy, která připadne Veronice Remišové.

Hlavní překvapení

V souvislosti s vytvářením nové vlády je třeba připomenout, že poměr rezortů pro jednotlivé strany se postupně měnil. Matovičova vláda oproti té předcházející bude mít o jeden rezort navíc, pro nominanta SME RODINA Štefana Holého byla vytvořena nová funkce místopředsedy vlády pro legislativu a strategické plánování. Dosud byl předsedou legislativní rady vlády ministr spravedlnosti. Hlavním úkolem nového místopředsedy vlády tak bude nejspíše najít způsob, jak rozpočtově konformním způsobem najít financování velkých projektů (masivní výstavba bytů, budování dálniční sítě) tak, aby se nezapočítávaly do deficitu veřejných financí. Podle předsedy SaS Richarda Sulíka je to však nesplnitelná mise.

Překvapení vyvolala i nominace bezpečnostního experta strany SME RODINA Milana Krajniaka na funkci ministra práce a sociálních věcí. Tato stranická dvojka SME RODINA se totiž trvale a systematicky věnovala bezpečnostním otázkám a počítalo se s ním spíš do funkce ministra vnitra či obrany.

Překvapila i skutečnost, že funkci ministra vnitra neobsadí Gábor Grendel, který dosáhl druhého největšího zisku z kandidátů OĽANO, nakonec však funkci neobsadil pravděpodobně kvůli svému pokračujícímu trestnímu stíhání.

Jisté překvapení vyvolal i rychlý přestup Jozefa Mihála z neúspěšné strany Spolu, kde byl místopředsedou, zpět do SaS, odkud před časem odešel. Návrat do „rodné strany“ bude pravděpodobně odměněn funkcí státního tajemníka na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Překvapující bylo i obsazení ministerstva zahraničních věcí kariérním diplomatem Ivanem Korčokem, když má strana politického experta na zahraniční věci Martina Kluse. Podle nejnovějších informací však bude Martin Klus působit na tomto ministerstvu jako státní tajemník.

Nová vláda bude do úřadu uvedena v sobotu 21. března a během třiceti dní bude muset požádat parlament o schválení programového prohlášení vlády. Pokud ho získá, což je při ústavní většině devadesáti pěti hlasů vysoce pravděpodobné, ujme se naplno vlády. Matovičova vláda nastupuje k moci v krizovém období, paradoxně však nedisponuje prakticky ani jediným členem, který by měl osobní zkušenost s vedením nějakého rezortu – o to větší výzva to bude. Zda nová squadra obstojí, zjistí Slováci již brzy.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Matovič rozdělil resorty. OĽaNO v nové vládě získá sedm křesel
Matovič představil složení nové vlády. Jeden z ministrů před nástupem do funkce absolvuje karanténu
„Amatéři budou řídit Slovensko v době nejtěžší krize,” Blaha nenechal nit suchou na ministrech Matovičovy koalice
Štítky:
Andrej Kiska, Igor Matovič, Slovensko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář