07:58 06. června 2020
Názory
Získat krátkou URL
15554
Sledujte nás na

Textem níže doložíme, že v ČR před 10 lety zemřelo na epidemii prasečí chřipky kolem stovky lidí. V současnosti máme kvůli novému koronaviru v ČR prozatím jedno úmrtí, a to u pacienta vе značně pokročilém věku. V roce 2009 a 2010 však bezprecedentní karanténní opatření v ČR podnikána nebyla. Proč? Co o stavu společnosti koronavirus odhalil?

Prasečí chřipka je sice dle čísel zatím větším zabijákem než COVID-19 (snad se to nezmění), přesto nový koronavirus nelze podceňovat. Jisté ale je, že kdyby byl zdravotní systém v lepší kondici, dopady COVID-19 by mohly být (v různých státech) mírnější. Odkazujeme na naše nedávné interview s Josefem Skálou.

V současné situaci se nabízí srovnat statistiku pandemie prasečí chřipky a COVID-19 vyvolanou novým typem koronaviru. V ČR před 10 lety zemřelо na prasečí chřipku 102 osob, nakažených bylo evidováno 2 445 lidí. Tato čísla udává Prague Daily Monitor a jsou z února a března 2010.

Autor tohoto článku si nevzpomíná, že by společnost tenkrát byla vystavena tak masivní informační kampani nebo, že by se dokonce muselo přikročit k mimořádným bezpečnostním opatřením vyloženě plošného rozsahu, která by přímo uzavírala hranice na celém světě.

Prasečí chřipka byla přitom dostatečně agresivní. K dispozici však byla poměrně brzy vakcína, viz článek Prasečí chřipka na novinky.cz (5. 2. 2010): „V Česku byly vybrány ohrožené skupiny obyvatel, aby vakcínu dostaly. Naočkovat se nechala jen menší část vážně nemocných, a ještě méně lékařů a sester...“ Většina lidí zvládla tuto chřipku jako „sezonní“…

Proto si logicky klademe otázku, jak moc je současný nový koronavirus vlastně nebezpečný. Odpověď poskytují například na svém portálu Financial Times. Dle tohoto zdroje je nový koronavirus méně nebezpečný než SARS; následuje vysvětlení, že jedinec nakažený COVID-19 dále infikuje v průměru další 2,5 osoby, a to v případě, že nejsou zajištěna žádná karanténní opatření.

Zdroj rovněž udává, že je možné, že statistiku u koronaviru zhoršuje fakt, že se stále nedostatečně testuje a nejsme tudíž informováni zejména o případech s mírným či bezpříznakovým průběhem. COVID-19 proto nemusí být takovou metlou, jak to na první pohled vypadá – vše záleží na organizovanosti a disciplíně v každém státu. Přesto je jistě zcela správné, že svět teď koná veškerá bezpečnostní opatření.

Kromě koronaviru, bojme se ale také vlastní nedůslednosti a politické krátkozrakosti. Vidíme hrozby, kde nejsou, a kde jsou, tam jsme pak často zaskočeni, jako třeba nás zastihl nepřipravenými koronavirus. Koronavirus je zákeřnější než „běžná“ chřipka, ale ne tak, jako ta prasečí…

Námi citované Financial Times uvažují, že pokud bychom dosáhli na dobrý lékařský servis, nový koronavirus by možná zabíjel jen v 1 % případů. A zde je právě ten kámen úrazu. Nemocnice (ať už u nás či ve světě) by jistě vše skvěle zvládly, kdyby bylo dost lůžek, zdravotnických pomůcek i dalšího zařízení, kterým jsou například plicní ventilátory.

Koronavirus je vlastně zajímavým indikátorem stavu společnosti vůbec

Zjistilo se, že pacienti umírají v té fázi nákazy COVID-19, kdy je ničí vlastní imunitní systém. Je to sice v menšině případů, ale pokud tato situace nastane, je třeba, aby takovýto pacient dostal náležitou zdravotní péči (u COVID-19 je nutné hospitalizovat 19 % případů). Pokud náležitou péči pacient nedostane, jeho život je vážně ohrožen. Ale zde už se nelze „zlobit“ jen na nový koronavirus, ale také na to, jak pracuje ta která společnost.

Velice důležité je si všimnout nízkého procenta smrtnosti v Německu či toho, jak se s koronavirem vypořádala Čína, která sice hlásí nové případy pacientů s COVID-19, ale ve všech případech jsou to pacienti nyní do Číny „importovaní“, tedy ti, kteří se tam teď vrátili ze zahraničí.

Česká republika je z tohoto hlediska na tom také snad „dobře“. Má příznivou statistiku, nová infekční oddělení mají například ve Fakultní nemocnici v Motole. Lidé nosí disciplinovaně roušky…

Rovněž zdařile se s momentální nákazou popasovalo i Rusko (autor článku byl sám svědkem plošného rozmisťování termovizí v Moskvě) společně s Čínou. Čína díky počtu obyvatel a i tomu, že má kulminaci epidemie patrně za sebou, hraje v tažení proti koronaviru ústřední roli. Obě země jsou schopny pomáhat dalším státům, zejména Itálii. Čína navíc zásobila ČR rouškami a velice smutně pak vypadá to, jaké výtky vůči Číně jsme tu slýchávali. Vzpomínáte na odstraňování čínských vlajek z ulic Prahy?

Překvapením je, že zejména USA jsou nyní třetí nejvíce epidemií zasaženou zemí, uvážíme-li, jak výkonná ekonomika to je a že zde je i příznivý počet lidí (ani málo, ani hodně). No a konečně, proč tedy v roce 2009-10 jsme u nás nezaznamenali karanténní opatření jako ta současná? Odpověď je dle statistiky nasnadě: vůči prasečí chřipce byli odolnější zejména starší lidé a objevila se vakcína. I přesto, viz čísla výše, zůstává být prasečí chřipka zatím větším zabijákem než nový typ koronaviru. Snad se tento poměr nezmění.

Znovu vyjadřujeme naději, že koronavirus může být fenoménem, který paradoxně zklidní politické klima, což povede k takové konsolidaci uvnitř států, že spolu s koronavirem vyřešíme i jiné palčivé problémy našich časů.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

„Pellegrini zanechal prázdné sklady.“ Matovič promluvil o plánech na boj s Covid-19 na Slovensku. Co chystá?
Pro zásoby toaletního papíru kvůli COVID-19 vytvořili termín
Český rezort zdravotnictví uvedl lék, který může pomoct v léčení Covid-19. Zajišťují se opatření, aby se nevyprodal
Štítky:
chřipka, nemoc, Česká republika, Koronavirus
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář