06:15 25. září 2020
Názory
Získat krátkou URL
,
203137
Sledujte nás na

Severní Makedonie se stala třicátým členem NATO. Donald Trump dříve prohlásil, že je to důležité pro strategické zájmy USA a Aliance. Co ale může dát NATO tato republika bývalé Jugoslávie?

„Dnes vítáme Severní Makedonii v alianci NATO jako našeho 30. spojence a oslavujeme jejich oddanost vůči Severoatlantické alianci. Znovu potvrzujeme náš závazek kolektivní obrany podle článku 5, základního kamene transatlantické aliance,“ prohlásil v pátek americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Mezitím dřívější slova Trumpa o strategickém významu rozšíření Aliance zazněla jako příliš abstraktní, protože hned je velmi těžké odpovědět, k čemu NATO potřebuje tuhle malou, chudou zemi s 2 miliony obyvatel.

Vypadá to tak, že hlavním problémem Severní Makedonie nejlépe popsal člověk s pseudonymem As na stránkách srbského portálu B92.net: „Bulhaři pochybují o existenci makedonského jazyka. Řekové pochybují o jménu a historii Makedonie. Albánci jim chtějí zabrat polovinu země.“

Problémy s jazykem, statusem a ozbrojenci

Podle názoru Bulharské akademie věd makedonský jazyk neexistuje. To, co používá Skopje, je regionální norma bulharského jazyka. O tom pravidelně hovoří i různé politické strany v Sofii, které říkají, že makedonský jazyk je přibližně takový, jako belgičtina a australanština. Je pravda, že přitom názoru lingvistů nepřekážejí oficiálním tvářím v Bulharsku zdůrazňovat, že připojení Severní Makedonie k EU a NATO je pro Sofii prioritou.

Co se týče sporů Athén a Skopje, připomeneme, že „Makedonie“ je i jedním z názvů historické oblasti v Řecku. Z toho důvodu Athény celé roky blokovaly integraci svého severního souseda do euroatlantických struktur. Spor byl ukončen podpisem Prespanské dohody z roku 2018. Makedonie se přejmenovala, pravicové strany v Řecko a Severní Makedonii ale zůstaly nespokojené ve věci detailů této dohody. Myslí si, že tento kompromis poškodil národní zájmy obou zemí. Zmíníme, že podle průzkumu veřejného mínění z ledna roku 2018, změnu názvu podporovalo 50 % Makedonců a 95 % Albánců, kteří se stávají stále důležitějším hráčem v životě tohoto státu.

Poslední sčítání lidu v Severní Makedonii probíhalo v roce 2002. Podle něj tvoří Albánci 25,2 % občanů země z celkového počtu 2 022 547 lidí.

Přesné informace o struktuře obyvatelstva nejsou v současné době k dispozici, ovšem, jak se psalo v roce 2015 v srbském listu Blic, Albánci tvoří většinu na severo-západě Severní Makedonie. Jejich počet od roku 1961 vyrostl na dvojnásobek. Současně s tím počet Makedonců klesl o 10 %, což je spojeno s vysokou úrovní porodnosti mezi Albánci, ale i migraci z Kosova a Albánie.

V historii současné Severní Makedonie bylo několik ozbrojených konfliktů s účastí albánských ozbrojenců. K poslednímu incidentu došlo v květnu roku 2015 na severu země v Kumanovo, kde makedonským ozbrojeným složkám čelilo od 40 do 70 ozbrojených Albánců. Ve výsledku zemřelo 14 ozbrojenců, 8 policistů a jeden civilista. Několik lidí bylo zraněno.

K největšímu střetu došlo v roce 2001, kdy v Severní Makedonii začala fungovat separatistická Armáda národního osvobození (National Liberation Army) pod velením Ali Ahmetiho. Od ledna po listopad v zemi probíhali mezietnické boje mezi Makedonci a Albánci. Výsledkem bylo 170 mrtvých. Konflikt skončil podpisem takzvané dohody Framework agreement. Tato dohoda ukončila vraždění. Sám Ahmeti stanul v čele strany Demokratický svaz za integraci, která se od té doby neustále dostává do parlamentu a v závislosti na politických rozkladech sil se stává členkou koalice s jednou ze dvou největších politických stran – VMRO DPMNE či SDSM.

Albánským faktorem je podmíněna i zvláštnost struktury severomakedonské politické scény. Zde není možné vytvořit vládní koalici bez albánských stran a bez kompromisů s nimi. Posledním se stal zákon o albánském jazyce, který byl uznán za druhý státní. Byl přijat vládou SDSM Zorana Zajeva, a to nehledě na kritiku ze strany tehdejšího prezidenta Gjorge Ivanova, jenž hovořil o tom, že tento jazyk může ohrozit stát jako unitární celek.

Chtějí obyvatelé Severní Makedonie do NATO?

Podle průzkumů veřejného mínění, na rozdíl od Srbska – ano. Úroveň podpory pro vstup do NATO mezi občany dosahuje 66-70 %.

Žádná ze základních politických stran proti vstupu do NATO nevystupuje. Ivan Stoiljokovič z Demokratické strany Srbů v Makedonii, která má v parlamentu jeden mandát, prohlásil, že stav vnitromakedonských záležitostí je takový, že to může vést k destabilizaci celého Balkánu. Vstup do NATO je podle něho velmi špatný nápad v situaci, kdy existuje napětí v Kosovu a Bosně a Hercegovině.

Má Severní Makedonie silnou armádu?

„Makedonie nemá vlastní armádu, přičemž každoroční HPD země se blíží slabě rozvinutému městu v Německu spíš, než rozvité zemi,“ napsala německá DW v roce 2019.

Armádu země má. Její početnost dosahuje 13 000 lidí, z nich je 5000 lidí v rezervě.

Obranný rozpočet Severní Makedonie v roce 2019 dosahoval 150 milionů dolarů. To je skromná suma, ale Černá hora, která byla do Aliance přijata dříve, činil obranný rozpočet v tom samém roce 83 milionů dolarů.

Armáda Severní Makedonie se stále ještě nachází ve fázi nostalgie po socialistických časech, jelikož nehledě na částečně provedenou modernizaci a pozvolné nahrazování staré techniky, jejím základem jsou nadále tanky T-72, jisté množství BVP získaných většinou ze SSSR a také dělostřelectvo ze Sovětského svazu, či „Made in Yugoslavia“.

Jaké vojenské objekty existují na území Severní Makedonie?

Ve věci vojenské infrastruktury může země nabídnout Alianci polygon Krivolak.

Jak prohlásil Miroslav Lazanski, vojenský expert, který dopisuje pro srbské noviny Politika, jedná se o jediný polygon v Evropě, kde je možné provádět výcvik s použitím některých druhů otravných látek.

Lazanski zdůraznil, že Krivlak v budoucnosti bude moci být používán pro tréninky za využití amerických bitevníků A-10 s municí s ochuzeným uranem. Na ministerstvu obrany země to ale odmítli.

V besedě se Sputnikem bývalý profesor fakulty bezpečnosti univerzity ve Skopje Ivan Babanovski označuje za „drzost“ ten fakt, že NATO během cvičení zadarmo využívalo vojenskou infrastrukturu bývalé Jugoslávské národní armády a armády Severní Makedonie, a to včetně polygonu Krivolak, přitom ale říká, že nemá informace o možném použití ochuzené uranu.

„V naší zemi si skutečně můžeš dělat, co chceš, ne ale v takové míře, abys mohl na vojenském polygonu používat vojenskou munici tohoto druhu,“ řekl Babanovski a připomíná, že nedaleko od Krivolaku, ve strategicky daleko výhodnějším Kosovu, se nachází americká základna Bondsteel.
„To je skutečná pevnost, letadlová loď svého druhu pro potřeby Pentagonu na Balkánu,“ říká Babnovski.

Ruský politolog a balkanista Alexandr Safonov si myslí, že pro NATO se v Severní Makedonii nenachází žádná hodnotná infrastruktura. V komentáři pro Sputnik prohlásil, že v současných geopolitických podmínkách je pro Alianci mnohem důležitější zvyšovat vojenský potenciál v Řecku.

Jak psaly ruské noviny Kommersant s odkazem na evropské diplomatické zdroje, rychle po vstupu Severní Makedonie do Aliance se tam mohou objevit hned dvě základny NATO – v Krivolaku a v Kumanovu na hranicích se Srbskem.

Tak či onak, otázka využívání severomakedonské vojenské infrastruktury zůstává otevřená.

K čemu potřebuje NATO Severní Makedonii?

K čemu Aliance potřebuje tuhle zemi je možné vysvětlit v několika bodech:

1. It's all 'bout the money

Jaký je přínos pro NATO od zemí jako Černá Hora či Severní Makedonie? – tázal se ruský náměstek ministra zahraničí Alexandr Gruško.

Podobnou otázku si pokládají i západní média. Například Bloomberg napsal, že z pohledu USA, země, která prakticky zajišťuje „bezpečnost“ pro všechny ostatní členské státy, je Severní Makedonie jen další darmozřout: „NATO bude muset rozšířit svůj bezpečnostní deštník ještě více, aniž by dostalo cokoli jako náhradu. USA by se měly zamyslet nad tím, to získávají od Aliance, která mezi sebe přijímá stále více malých států, které si díky tomu prostě jen snaží zajistit členství v Evropské unii.“

V komentáři na tato slova Ivan Babanovski říká, že Bloomberg má stejný přístup k NATO jako Donald Trump, který si myslí, že NATO je část amerického zbrojního průmyslu a musí přinášet zisk, což znamená, podle názoru komentátora Sputniku, že členství Skopje v této organizaci svědčí o logice „plať a zabíjej“.

„Severní Makedonie v této logice bude hrát roli outsidera, a v protiteroristické koalici bude hrát roli kanónenfutru, který ještě bude muset platit za svoji účast v těchto misích na ochranu amerických vojáků,“ řekl expert, jenž měl na mysli účasti v misích v Afghánistánu a Iráku.

Zmíníme, že vojenské výdaje na rok 2019 u Severní Makedonie činily 1,2 % HDP a v roce 2020 mají činit 1,4 % HDP.

Zoran Zajev, premiér Severní Makedonie, vytyčil cíl dosáhnout k roku 2024 vydávání 2 % HDP na obranu, což je suma, na které trvá americký prezident. A to vše v situaci, kdy v této zemi žije 22 % občanů za hranicí bídy.

Jak jsme již psali, vojenský rozpočet Severní Makedonie v roce 2019 činil okolo 150 milionů dolarů. Z těchto peněz na humanitární mise směřovalo okolo 3,5 milionů dolarů.

V roce 2020 bude směřovat na zahraniční mise okolo 7 milionů dolarů při celkovém rozpočtu ministerstva obrany 176 milionů.

To samozřejmě není velký vklad do společné severoatlantickou obranu – v absolutních číslech i v procentním vztahu. To není nic divného, když HDP Severní Makedonie se nachází na 128 místě na světě – mezi Mongolskem a Arménií. Mimochodem, Černá hora se na tomto seznamu nachází na 144 místě, to se ale nijak neodrazilo na přání NATO přijmout zemi do svých řad.

Makedonský portál Tv21 na začátku prosince minulého roku psal o plánu Skopje na modernizaci ozbrojených sil na sumu 700 milionů euro, a to v nejbližších deseti letech. V plánech je nákup nových obrněných transportérů a víceúčelových vrtulníků. Modernizaci přitom, jak píše portál, budou provádět USA.

2. Dát Rusku za vyučenou nebo se před ním hranit

Jak prohlásily noviny The Hill, s ohledem na malou ekonomickou a strategickou důležitost Severní Makedonie, „а policy driven by a desire to annoy our only nuclear peer is not a sound basis for defense strategy” (politika vedená přáním dát za vyučenou jediné rovnocenné jaderné velmoci není rozumným základem pro obrannou politiku).

Skutečně, ruské ministerstvo zahraničí neustále podtrhuje negativní následky rozšíření NATO, přitom ale ukazuje na to, že ve vojenském smyslu připojení Skopje k NATO stěží bude představovat jakoukoli hrozbu.

Ivan Babanovski považuje nastolení otázky o tom, že Skopje pomůže posílit „protiruskou frontu, za neseriózní v situaci, kdy Severní Makedonie má před sebou problém přežití a ztráty suverenity.

„Země vedená politiky v čele s SDSM (Sociálnědemokratický svaz Makedonie) a Zoranem Zajevem vynakládá obrovské úsilí, aby stabilizovala ekonomickou a společenskou situaci, stejně jako situaci s bezpečností, a rovněž aby zachovala suverenitu, která je v ohrožení kvůli megalomanským požadavkům koaličních partnerů z albánských stran,“ řekl expert. 

Balkanista Alexandr Safonov uvedl, že NATO chce dovršit proces „obklíčení“ Srbska, ruského spojence, který si zachovává vojenskou neutralitu. Neboť když do NATO vstoupí také Bosna a Hercegovina, stane se ze Srbska ostrov v moři členských států Aliance.

„Jediný reálný vojenský smysl (rozšíření) je další izolace a vojenské obklíčení Srbska za účelem přiklonit Bělehrad k prozápadnímu kurzu a odvrátit všechny pokusy ,srbského hegemonismu’ v prostoru bývalé Jugoslávie,“ řekl Safonov. 

Bulharská odbornice na mezinárodní politiku a ekonomiku ze Svobodné univerzity ve Varně Nina Djulgerová řekla v komentáři pro Sputnik ohledně předpokladu ruských médií, že se v Severní Makedonii mohou objevit systémy PRO jako v Rumunsku, že se na tyto hypotézy dívá skepticky:

„Pohlížím na (pozn. eventuální) vojenskou základnu USA spíš jako na ochranu před islámskou hrozbou a ne jako (pozn. - na akci zaměřenou) proti Rusku a ruské technice, kterou koupilo Srbsko.“

3. „Smrt mozku“ byla konstatována, ale chceme žít

Ivan Babanovski uvedl, že Severní Makedonie, stejně jako ostatní bývalé jugoslávské republiky, je „zpustošený a vyrabovaný napůl feudální stát, jehož geostrategická poloha je západními strategy díky jejich nekompetence velmi přeceňována.“ Makedonský odborník se domnívá, že NATO nezíská ze členství Skopje nic.

„Severní Makedonie bude prostě dalším státem v dezorganizované organizaci, která hájí americké zájmy v celém světě,“ řekl.

Podle názoru Alexandra Safonova nemá Severní Makedonie pro Alianci žádný vojenský význam.

„Aliance je ale nejen vojenský, ale také politický pakt. Z hlediska NATO zdůrazňuje vstup nových členů životaschopnost a perspektivu organizace v situaci stále větších pochybností,“ řekl v rozhovoru pro Sputnik.

Nina Djulgerová řekla Sputniku, že NATO je přítomno na Balkáně spíše jako politický, a nikoliv vojenský subjekt, takže členství Skopje v Alianci znamená především spojenectví s USA, a ne s NATO.

„Výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o ,smrti mozku NATO’, který vyvolal takový stres, je stále aktuální, “ dodala.

Třetí světová válka kvůli Severní Makedonii

Černá Hora, která byla v roce 2018 nejmladší členskou zemí NATO, se tenkrát proslavila v celém světě po Trumpově výroku o tom, že kvůli občanům Černé Hory, když se oni rozzlobí, může vypuknout třetí světová válka.

Můžeme se dohadovat o tom, jestli to byla poklona, žert nebo nepochopení principů existence Aliance, ale zdá se, že větší význam než odpověď měla otázka novináře:

„Proč se má můj syn vydat do Černé Hory, aby ji ubránil před útokem?” Trump na to řekl, že si také klade tuto otázku.

Nyní bude třeba totéž vysvětlit ohledně Severní Makedonie.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Řecký parlament schválil dohodu o přejmenování Makedonie
Parlament Makedonie schválil přejmenování země
Země NATO podepsaly dohodu o vstupu Severní Makedonie do aliance
Makedonie je Řecko! Desítky tisíc lidí vyšly protestovat do athénských ulic
Řecký parlament ratifikoval protokol o vstoupení Makedonie do NATO
O čem svědčí první slova nového prezidenta Severní Makedonie
Štítky:
zbraně, armáda, Srbsko, NATO, Rusko, Donald Trump, Třetí světová válka, USA, Severní Makedonie
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář